"Nový signál hrůzy." Židy pobouřil volební úspěch AfD v Durynsku

AfD vedená radikálním Björnem Höckem v nedělním hlasování dostala 23,4 procenta hlasů, čímž více než zdvojnásobila svůj předchozí zisk.

"Pro přeživší německých koncentračních táborů je masivní nárůst hlasů pro AfD v Durynsku novým signálem hrůzy, po němž rostou obavy z dalšího upevnění krajně pravicových postojů a tendencí v Německu," nechal se slyšet viceprezident Mezinárodního osvětimského výboru Christoph Heubner.

"Svým hlasem podpořilo mnoho oprávněných voličů stranu, která bagatelizováním doby nacismu, otevřeným nacionalismem a podněcováním nenávisti vůči menšinám, mimo jiné i židovskému společenství, léta připravuje úrodnou půdu pro vylučování (lidí ze společnosti) a pro pravicově extremistické násilí," vyjádřila své přesvědčení bývalá šéfka německé Ústřední rady Židů Charlotte Knoblochová.

Narážela tak mimo jiné na vyjádření Höckeho, který v minulosti kritizoval památník holokaustu v centru Berlína a označil ho za "památník hanby". Jindy se zase vyslovil pro obrat o 180 stupňů v politice připomínání si minulosti. Její klíčovou součástí je přitom připomínka vyvraždění zhruba šesti milionů Židů nacistickým Německem, za které dodnes spolková republika cítí zodpovědnost.

S Höckeho výroky má problém i řada voličů AfD. V Durynsku jich 44 procent uvedlo, že tento bývalý učitel má příliš blízko k pravicově extremistickým pozicím. O tom, že AfD v Durynsku je pravicově radikální, nepochybuje šéf Ústřední rady Židů Josef Schuster, který hovoří také o laciné rasistické propagandě strany. "Kdo volí AfD, volí cestu k nedemokratickému Německu," míní.

Na Höckeho pravicově-národovecké křídlo AfD, které ve straně v poslední době posiluje, se zaměřuje německá civilní kontrarozvědka. Ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) zase sedmačtyřicetiletého politika po říjnovém útoku pravicového extremisty na synagogu v Halle označil za duchovního žháře, který přispívá k vzestupu antisemitismu v Německu.