Nový systém přerozdělování migrantů je na světě. S čím počítá?

Nový systém přerozdělování migrantů zachráněných ve Středozemním moři bude dobrovolný a podle představ zemí, které s plánem v pondělí přišly, by jej měla financovat EU. Státy, které se rozhodnou pro účast, budou mít na převzetí migrantů čtyři týdny a budou odpovědné za procedury spojené s jejich žádostmi o azyl. Vyplývá to z dokumentu sepsaného tento týden Německem, Francií, Itálií a Maltou, s nímž se dnes v Bruselu seznámili diplomaté ostatních členských států EU. Unie by podle návrhu měla posílit vzdušné pátrací akce s cílem překazit činnost organizovaných skupin pašujících lidi.

Cílem nové snahy je vyřešit neudržitelnou situaci u břehů Itálie, kde se v minulých měsících marně pokoušely přistát lodě se zachráněnými migranty. Poté, co začátkem září převzala vedení Itálie nová proevropská vláda, nabídli lídři velkých unijních zemí Římu vstřícný krok v podobě plánu na přerozdělování určitého počtu těchto migrantů. Text, na němž se ministři zmíněné čtveřice zemí shodli v pondělí na Maltě, vybízí k solidární účasti i další státy.

„Zúčastněné členské státy by měly přispět k rychlému přesunu na moři zachráněných žadatelů o azyl, který by neměl trvat déle než čtyři týdny,“ uvádí se v dokumentu.

Hned v úvodu text zmiňuje, že systém má být dočasný. O dohodu nad reformou azylové politiky EU, která by problém vyřešila efektivněji, se však unijní státy marně snaží už od migrační krize, která v polovině tohoto desetiletí změnila politické poměry v řadě zemí a výrazně posílila populistické a nacionalistické politiky.

Také nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová reformu ve svých plánech zmínila a hovoří se o ní také v návrhu z Malty.

Azylové procedury a všechny související kroky v péči o zachráněné migranty by podle textu měly spočívat na bedrech země, která je dobrovolně přebere. Podle nyní platných pravidel má žádosti o azyl vyřizovat ten unijní stát, v němž se migrant poprvé dostane na území EU. Čtveřicí navržené alternativní řešení by mělo ulevit zatíženým jižním státům, jako je právě Itálie, které za migrační krize nápor žádostí nestíhaly zvládat. Unie vyhradí pro pokrytí nákladů spojených s přijímáním žadatelů o azyl potřebné finance a zajistí technickou podporu například pro jejich dopravu.

EU by podle návrhu měla posílit vzdušné pátrací akce po lodích s migranty, aby byly odhaleny již v samém počátku cesty. To by podle představ autorů návrhu mělo usnadnit boj s gangy pašeráků lidí i snížit počet utonulých migrantů.

V minulosti odsouhlasený jednorázový program povinných kvót narazil na odpor zvláště v postkomunistických zemích včetně Česka, které se do něj odmítly zapojit a dostaly se pak do soudních sporů s Evropskou komisí.

Podle představ iniciátorů nového přerozdělování by se do něj mělo zapojit nejméně deset dalších států. Dnešní jednání diplomatů o návrhu bylo spíše informativní a podle informací ČTK k žádnému zásadnímu posunu v přístupu ostatních zemí nevedlo. Případné závazky se očekávají až od říjnové schůzky zástupců vlád. Unijní ministři vnitra a spravedlnosti budou o návrhu jednat 8. října v Lucemburku.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach

Více než 70 lidskoprávních organizací vyzvalo Evropskou unii k odmítnutí nového plánu na zvýšení počtu deportací osob bez platného povolení k pobytu. Podle těchto skupin hrozí, že se veřejné služby a běžné komunitní interakce promění v nástroje tvrdého vymáhání imigračních zákonů po vzoru americké agentury ICE. Varují před vznikem systému založeném na sledování a raziích, které zasáhnou do každodenního života obyvatel kontinentu.
Dánská vlajka

Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný

Spojené království zpřísňuje azylovou politiku a přebírá prvky dánského modelu, který už od roku 2015 kombinuje tvrdé kroky vůči žadatelům s důrazem na sociální soudržnost. Dánsko díky restrikcím výrazně snížilo počty žádostí, ale čelí kritice za právní i sociální dopady. Příběhy migrantů i varování expertů ukazují, že odrazující opatření mají limity. Evropské státy proto musí hledat rovnováhu mezi kontrolou a otevřeností.

Více souvisejících

migrace EU (Evropská unie) uprchlíci Německo Francie Itálie

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Napadená taxikářka ze Šumperka podlehla zraněním v nemocnici

Policie s největší pravděpodobností překvalifikuje případ ze Šumperku z pokusu o vraždu na obvinění z vraždy. Taxikářka, kterou muž bodl nožem, totiž zemřela v nemocnici. Obviněný navíc s jejím autem narazil do jiného vozidla a zranil další dva lidi. 

včera

Český lev

Českého lva letos doprovodí hudba skladatele Adriána Čermáka

Hudební rámec pro letošní slavnostní předávání cen Český lev, které 14. března nabídne v přímém přenosu z Kongresového centra Praha Česká televize na ČT1, vytvoří slovenský skladatel nejen filmové hudby Adrián Čermák. Diváci se mohou těšit na hudební doprovod vycházející z Čermákových zkušeností s filmovou a scénickou hudbou, který pracuje s atmosférou, emocemi a rytmem slavnostního večera a propojí elektronické prvky s živou interpretací samotného autora na klávesy. Na pódiu se během večera spojí s DJkou působící zejména na berlínské scéně Dariou Krylosovou aka DDK.

včera

Andrej Babiš a Igor Červený

Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů

Babišova vláda zasedla poprvé v kompletním složení, tedy už i s nově jmenovaným ministrem životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé). Zabývala se mimo jiné zprávou o plnění Akčního plánu politiky v oblasti závislostí 2023–2025, zrušila několik svých pracovních a poradních orgánů a rozhodla o přesunu agendy Rady pro výzkum, vývoj a inovace z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život

Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

24. února 2026 21:07

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

24. února 2026 19:42

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy