Pfizer dočasně omezí dodávky vakcíny do Evropy. Země chtějí vysvětlení

Farmaceutická firma Pfizer dočasně omezí dodávky své vakcíny proti nemoci covid-19 do Evropy, zatímco bude pracovat na zvýšení výrobní kapacity. Uvedly to dnes úřady několika evropských zemí. Ministři zdravotnictví skandinávských a pobaltských států odeslali Evropské komisi dopis, v němž dávají najevo znepokojení a požadují vysvětlení tohoto kroku.

Šéfka komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že objem nasmlouvaný pro první čtvrtletí firma doručí ve slíbeném období.

"Dostali jsme tuto zprávu dnes krátce před 10:00. Očekávali jsme ve třetím týdnu (příští týden) 43.875 dávek vakcíny Pfizer. Teď to vypadá, že jich dostaneme 36.075," informoval dnes jako první o omezení dodávky v prohlášení Norský institut veřejného zdraví. Norsko sice není součástí Evropské unie, v řadě věcí s ní ale úzce spolupracuje, včetně nákupu vakcín proti covidu dojednaného Bruselem.

Snížení dodávek je důsledkem omezení produkce Pfizeru, tak aby firma mohla zvýšit svou výrobní kapacitu z nynějších 1,3 miliardy na dvě miliardy dávek ročně, sdělil norský institut. Omezení podle jeho vyjádření zasáhne všechny evropské země.

Německé ministerstvo zdravotnictví později uvedlo, že EK i členské státy EU byly výrobcem vakcíny informovány, že "nebude schopen plně dodržet slíbený objem dodávek v příštích třech či čtyřech týdnech".

Opatření, která mají umožnit navýšení výroby v závodě v belgickém Puursu, "se přechodně projeví na dodávkách od konce ledna do začátku února", sdělil dnes Pfizer agentuře DPA.

Pfizer a mohučská firma BioNTech dnes večer ve společném prohlášení uvedly, že od týdne počínajícího 25. lednem se vrátí k "původnímu" harmonogramu dodávek do EU a od 15. února budou dodávky zase navýšeny tak, aby mohlo být v prvním čtvrtletí dodáno přislíbené množství vakcíny a ve druhém čtvrtletí pak "mnohem více".

Francie kvůli "prudkému poklesu" dodávek vakcíny Pfizer/BioNTech "upraví rytmus očkování", uvedl podle agentury AFP francouzský vládní zdroj. Ve Francii bylo dosud proti covidu naočkováno 389.000 lidí, přičemž cílem je očkovat do konce ledna milion lidí.

Zpoždění podle francouzského zdroje neohrozí celkový rozsah očkovací kampaně ve Francii. Země dosud obdržela 1,5 milionu dávek vakcíny a dalších 520.000 očekává příští týden.

Francouzská vláda je stejně jako další evropské země terčem kritiky kvůli pomalému tempu očkovací kampaně. Ve Francii se přitom dosud covidem-19 nakazily už přibližně tři miliony lidí, což je nejvíc ze zemí EU.

Ministři zdravotnictví šesti unijních zemí - Dánska, Švédska, Finska, Litvy, Lotyšska a Estonska - v reakci na zprávu poslali do Bruselu dopis se žádostí, aby se komise okamžitě s firmou spojila a požádala o veřejné vysvětlení.

"Nejen, že to ovlivní časový plán očkování, ale také to sníží důvěryhodnost celého procesu," uvedli ministři v dopise citovaném řadou evropských médií. Dodali, že jejich vlády podporují společnou očkovací kampaň EU, sedmadvacítka se však musí vyvarovat jakýchkoli zdržení.

Von der Leyenová dnes uvedla, že hned po oznámeném omezení zavolala šéfovi Pfizeru. "Ujistil mě, že všechny dávky slíbené pro první čtvrtletí budou doručeny v prvním čtvrtletí," řekla na tiskové konferenci.

Komise již na přelomu roku čelila výtkám od některých politiků za to, že podle nich zajistila malé množství vakcíny právě od společností Pfizer a BioNTech, která byla jako první schválena pro použití v EU. Unijní exekutiva kritiku odmítala s tím, že problém spočívá v nedostatečné výrobní kapacitě firem. Zároveň však EK z dosavadních 300 milionů dávek rozšířila kontrakt s americkou a německou firmou na dvojnásobek. Společnosti se pak kvůli zvýšenému zájmu rozhodly navýšit kapacitu výroby.

EU má smlouvy se šesti firmami na celkový objem 2,3 miliardy dávek, které mohou být k dispozici pro 450 milionů obyvatel členských zemí.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.
Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Rána pro von der Leyenovou: Soud rozhodl v kauze Pfizergate

Evropská komise pochybila, když odmítla zveřejnit textové zprávy mezi předsedkyní Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické firmy Pfizer Albertem Bourlou, rozhodl dnes Soudní dvůr Evropské unie. Tato komunikace probíhala během pandemie covidu-19, kdy EU vyjednávala největší očkovací kontrakt své historie.

Více souvisejících

Pfizer očkování norsko EU (Evropská unie) Ursula von der Leyenová

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí

Úřadující světoví šampioni Američané i po třetím zápase na mistrovství světa v hokeji ve Švýcarsku hledají svou optimální formu. Poté, co na úvod prohráli s domácím Švýcarskem a až ve třetí třetině rozhodli o svém vítězství nad Brity, jim na větším sebevědomí nepřidal ani třetí duel s Finskem. Tomu se po čtyřech letech v rámci MS podařilo Američany porazit, především zásluhou jednadvacetiletého Hämeenaha, který vstřelil dvě branky. Kanada nechtěla připustit déjà vu z loňského čtvrtfinále MS, z něhož senzačně vypadla po porážce s Dány. I když i tentokrát to po dvou třetinách vypadalo všelijak, jelikož skóre bylo bezbrankové, tak třetí třetina nakonec určila konečný výsledek 5:1 pro Kanadu. Švýcarští hokejisté si pak k radosti domácích fanoušků poradili s tápajícími se Němci a mají tak v tabulce skupiny A už devět bodů.

včera

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Okamžitě přestaňte vyhrožovat Kubě, vzkázala Čína USA

Čína oficiálně vyzvala Spojené státy americké, aby okamžitě přestaly využívat nátlak a hrozby vůči jejímu karibskému spojenci. Reagovala tak na krok amerického soudu, který obvinil čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra ze spiknutí za účelem vraždy občanů USA.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy

Nové stahování amerických vojáků z Evropy nebude mít vliv na obranné plány Severoatlantické aliance a celý proces se uskuteční postupně a strukturovaně. Prohlásil to generální tajemník NATO Mark Rutte v reakci na kroky Washingtonu, které odrážejí nutnost přesunout americké strategické zájmy více směrem k Asii. Šéf aliance zároveň zdůraznil, že nastal čas, aby Evropa společně s Kanadou převzala větší díl odpovědnosti za svou konvenční obranu a posílila tak svou roli v rámci transatlantického partnerství.

včera

včera

Policie zasahuje ve škole v Pardubicích. (21.5.2026)

Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení

Policie ve čtvrtek odpoledne zasahuje na jedné ze středních škol ve východočeských Pardubicích. Na místě mělo dojít ke konfliktu dvou osob, kdy jedna skončila v rukou policistů a druhá v nemocnici. V rámci zásahu došlo k evakuaci příslušné školy kvůli bezpečnostní prohlídce. 

včera

Mark Rutte v Praze

„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině

Generální tajemník NATO Mark Rutte ostře varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před případným použitím jaderných zbraní proti Ukrajině. Na tiskové konferenci v bruselské centrále Severoatlantické aliance prohlásil, že jakýkoliv jaderný útok na Kyjev by se setkal s naprosto zničující reakcí ze strany spojenců. Podle šéfa aliance je si Moskva těchto fatálních následků velmi dobře vědoma. Toto prohlášení přichází v momentě, kdy Rusko a Bělorusko zahájily masivní společné vojenské manévry v těsné blízkosti ukrajinských hranic.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti

V částech střední Afriky se šíří nová epidemie eboly, na kterou Spojené státy americké reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí. 

včera

Raúl Castro

Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra

Americké ministerstvo spravedlnosti oficiálně obvinilo čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a dalších šest osob. Žaloba se týká incidentu z února roku 1996, kdy kubánská armáda sestřelila dva neozbrojené civilní letouny provozované exilovou organizací Brothers to the Rescue. Při tomto útoku zahynuli čtyři lidé, z nichž tři byli občany Spojených států. Floridský prokurátor Jason A. Reding Quiñones k případu uvedl, že uplynutí dlouhé doby nemůže smazat spáchanou vraždu. K tomuto právnímu kroku dochází v momentě, kdy Washington stupňuje tlak na kubánskou republiku s cílem dosáhnout změny tamního politického systému.

včera

včera

Petr Pavel

Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla

Prezident Petr Pavel v úvodu svého vystoupení na pražském fóru Globsec, které cituje i světový tisk, upozornil, že jeho opakovaná varování ohledně nutnosti zaměřit se na politickou vůli, průmyslové kapacity a technologické možnosti Evropy jsou dnes ještě naléhavější než dříve. Staré předpoklady, na kterých stála dosavadní bezpečnostní architektura, již podle něj neplatí. Evropa musí převzít mnohem větší odpovědnost za svou vlastní obranu, přičemž motivem by neměly být požadavky z Washingtonu, ale vlastní strategické a životní zájmy kontinentu.

včera

včera

Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci zaměřenou na ochranu globálního klimatu. Tento krok navazuje na dřívější snahy, kdy bylo uznáno právo na čisté a zdravé životní prostředí jako lidské právo a soud byl požádán o vyjasnění povinností jednotlivých zemí. Nově přijatý dokument má za cíl převést dřívější právní závěry do konkrétní politické a praktické roviny, což by mělo zintenzivnit celosvětové úsilí v boji proti klimatickým změnám.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy