Přehled: Evropa se uzavírá před Prahou a Českem. Po Slovensku přibyla další země

Nizozemsko ode dneška kvůli koronaviru zařadilo Prahu mezi rizikové regiony. Lidé, kteří pobývali v české metropoli, mají jít po příjezdu do Nizozemska do desetidenní karantény. Netýká se to mimo jiné tranzitu přes Nizozemsko včetně přestupů na letištích a některých profesí, pokud nemají příznaky nemoci covid-19. Na webu to uvedlo české ministerstvo zahraničí, informace má od nizozemského velvyslanectví v Praze.

Karanténa je nutná, i když přijíždějící z Prahy nemají žádné příznaky onemocnění nebo pokud měli negativní test na covid-19. "Cestovatelů z ostatních oblastí České republiky se opatření netýká. Osoby pobývající v Nizozemsku by pak měly do Prahy cestovat pouze v nezbytných případech," uvedlo ministerstvo.

Karanténu v Nizozemsku mohou lidé absolvovat doma nebo v dočasném či prázdninovém ubytování. Povinnost neplatí také pro přeshraniční pracovníky a pracovníky v dopravě či ve zdravotnictví a pečovatelských službách, pokud jsou bez příznaků covidu-19.

Hlavní město ČR mezi regiony rizikové kvůli koronaviru minulý týden zařadilo Německo. Lidé tam od středy musejí mít po příjezdu z Prahy negativní test na covid-19. Kvůli pokračujícímu rychlému nárůstu počtu případů koronaviru Česku hrozí, že Německo ve středu na seznam rizikových oblastí přidá další regiony ČR.

Zařazení celého Česka mezi rizikové země od pátku 18. září ohlásilo Slovensko. Při cestě z Česka tam budou muset lidé až na výjimky předložit negativní výsledek testu na koronavirus nebo nastoupit do karantény a následně test podstoupit. Omezení nebo povinné karantény či testy na covid-19 pro lidi z ČR nebo jen z Prahy platí také v Belgii, Británii, Dánsku, Estonsku, ve Finsku, v Irsku, Maďarsku, Norsku, Slovinsku a Švýcarsku.

ČR je riziková pro Slovinsko či Švýcarsko, Praha i pro Německo

Belgie - Belgie s platností od 11. září zařadila na svém koronavirovém semaforu Prahu do červené kategorie. Po cestě z Prahy musí lidé v Belgii do čtrnáctidenní karantény a povinný je i test na covid-19. ČR kromě Prahy zůstává v oranžové kategorii. Všichni cestující tak musí před cestou do Belgie dál vyplňovat formulář, který se používá pro kontaktování cestovatele, pokud je zjištěna infekce, a pro případné vystopování jeho kontaktů.

Británie - Země od 29. srpna zařadila ČR spolu s dalšími zeměmi na svůj karanténní seznam. Lidé, kteří do Británie přicestují z ČR, musejí podstoupit karanténu v délce 14 dní. Až na výjimky musí před cestou do Spojeného království všichni cestující vyplnit tzv. kontaktní formulář.

Dánsko - Dánsko zařadilo Českou republiku na seznam rizikových zemí kvůli vysokému nárůstu případů nákazy koronavirem. Od půlnoci 11. září jsou do Dánska vpuštěni z ČR jen ti, kdo mají k cestě pádný důvod. Turisté nikoliv.

Estonsko - Země naposledy vyřadila ČR ze seznamu bezpečných států 24. července. Estonsko seznam každý týden aktualizuje, nyní Češi musí při cestě do tohoto státu v týdnu od 14. do 20. září do čtrnáctidenní karantény. Od 1. září je možné ji zkrátit na sedm dnů dvěma negativními testy. Podobná opatření zavedly vůči český občanům i Lotyšsko a Litva.

Finsko - ČR je od srpna ve skupině zemí, ze kterých nelze do Finska volně cestovat. Pro cestující z České republiky platí, že mohou do Finska přicestovat pouze v odůvodněných případech (práce, rodina, škola). Tyto důvody musí český občan doložit. Po příjezdu je doporučena 14denní karanténa.

Irsko - Lidé z ČR musí před cestou vyplnit online formulář, v němž uvedou důvod své cesty do země a po jeho odeslání obdrží e-mail, který předloží na hranicích Irska. Čeští občané se poté musí podrobit karanténě, která může být v závislosti na délce pobytu v Irsku dlouhá až 14 dní.

Maďarsko - Maďarsko zakázalo od 1. září do 1. října až na výjimky vstup cizincům kvůli rostoucímu počtu případů nákazy koronavirem. Výjimku Maďarsko udělilo občanům zemí visegrádské čtyřky (V4), kteří mohou vstoupit do Maďarska, pokud si před 1. září rezervovali alespoň jednodenní pobyt a doloží to spolu s negativním testem, který nebude starší než pět dnů.

Německo - Německo zařadilo od 10. září region Prahy na seznam rizikových oblastí. Německé rozhodnutí neznamená uzavření hranic, pro cesty z Prahy do Německa ale bude vyžadován negativní test na koronavirus ne starší než 48 hodin. Kdo ho mít nebude, musí podle stávajících pravidel nastoupit do karantény a nechat se otestovat v Německu.

Nizozemsko - Nizozemsko ode dneška kvůli koronaviru zařadilo mezi rizikové regiony Prahu. Lidé, kteří zde pobývali, mají jít po příjezdu do Nizozemska do desetidenní karantény. Netýká se to mimo jiné tranzitu přes Nizozemsko včetně přestupů na letištích a některých profesí, pokud nemají příznaky nemoci covid-19.

Norsko - Lidé přijíždějící z ČR do země musí s platností od 8. srpna strávit deset dní v karanténě. Po dobu karantény je třeba setrvat na jedné pevné adrese, ubytování v kempech, pod stanem ani turistika obytným vozem nesplňuje podmínky pobytu v karanténě. Negativní test na covid-19 se nevyžaduje a nelze jím nahradit nástup do karantény po příjezdu do země.

Slovensko - Země od pátku 18. září zařadí ČR mezi rizikové země. Při cestě na Slovensko budou muset lidé až na výjimky předložit negativní výsledek testu na koronavirus nebo nastoupit do karantény a následně podstoupit test. Výjimku z omezení budou mít mimo jiné pendleři, studenti, pedagogové, zdravotníci či sportovci.

Slovinsko - ČR je od 6. srpna na slovinském seznamu zemí, pro jejichž občany je při vstupu do země až na výjimky povinná dvoutýdenní karanténa. Od 13. září se doba trvání karantény zkrátila ze 14 na deset dní a prodloužila se platnost potvrzení o testování na SARS-CoV-2 ze 36 hodin na 48 hodin od vystavení tohoto potvrzení, současně se doplňuje podmínka, že test nesmí být pořízen ve Slovinsku.

Švýcarsko - Zařadilo Českou republiku kvůli šíření koronaviru na seznam rizikových zemí. Od 14. září budou muset lidé po příjezdu z ČR do desetidenní karantény.

Související

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 
Donald Trump Analýza

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Více souvisejících

evropa Slovensko Nizozemí hranice Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 51 minutami

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

před 2 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

před 3 hodinami

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

před 6 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

před 7 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

před 8 hodinami

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

před 10 hodinami

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

před 11 hodinami

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 12 hodinami

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 14 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 15 hodinami

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy