Proč na východě Německa roste popularita krajní pravice? Expert nabízí vysvětlení

Popularita krajně pravicových a populistických stran a hnutí ve východním Německu je následkem toho, že spolková vláda po znovusjednocení země v roce 1990 nebrala příliš vážně problémy a obavy obyvatel někdejší Německé demokratické republiky. Myslí si to novinář a jeden z předních odborníků na krajně pravicovou scénu v Německu Andreas Speit.

Pád komunismu a následné opětovné spojení země drtivá většina obyvatel východního Německa oslavovala. Obnova jednoty ale nebyla lehkým úkolem, mnoho lidí se muselo potýkat s následky hospodářské, politické i kulturní transformace. Řada lidí přišla o práci a cítila se spolkovou vládou zrazena, neboť se jim nesplnily sliby, o kterých politici hovořili.

"Domnívám se, že tehdejší očekávání východních Němců spolková republika nenaplnila," řekl Speit zahraničním korespondentům v Berlíně o tom, proč na východě na rozdíl od západu Německa mají krajně pravicové názory výrazně více zastánců. Mnoho východních Němců prožilo po pádu komunistického režimu ideový a hodnotový zvrat, se kterým se museli vyrovnat. "Spolková republika, tedy ten západ Německa, se tomu nevěnoval," uvedl.

Jako příklad zmínil Speit obtížné sociální problémy, otázky práce a bydlení. "Tyto otřesy se zdají být tím, co vedlo k tomu, že západní hodnoty a západní uvažování východ automaticky nepřevzal," domnívá se.

Opomíjení východu se podle Speita projevilo i tím, že dlouhou dobu byl považován za problém neonacismus na západě Německa a ne ten na východě. Situace na východě se zlehčovala a říkalo se, že tam žádné takové problémy nejsou. Přispěli k tomu i představitelé východních zemí, kteří existenci problémů dlouho odmítali.

Kořeny východoněmecké náchylnosti k radikálním pravicovým myšlenkám se odrážejí v tom, jakou část společnosti tento problém zasáhl. "Týká se to především lidí ve středním věku," uvedl Speit.

Jako příklad zmínil Sasko, které je baštou protiimigračního a protiislámského hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida) a také protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD), kterou vlivný bavorský premiér Markus Söder loni označil za novou Národnědemokratickou stranu Německa (NPD). Také tato krajně pravicová strana dosáhla v minulosti v Sasku značných volebních úspěchů. Skutečný raketový nástup ale v Sasku zaznamenala AfD, když v loňských zemských volbách dostala 27,5 procenta hlasů, což jí vyneslo druhé místo za Křesťanskodemokratickou unií (CDU) tamního premiéra Michaela Kretschmera.

Změny, které na východě nastaly, považuje Speit za mezigenerační. Jejich náprava bude složitá a finančně náročná, protože si vyžádá investice do infrastruktury, vzdělání a kultury.

Podobně situaci tento týden zhodnotil i vládní zmocněnec pro nové spolkové země Marco Wanderwitz, který ve středu představil výroční zprávu o stavu německé jednoty. Zatímco se Německu po hospodářské stránce daří dobře a rozdíly se takřka vyrovnaly, problémem východu se stal pravicový extremismus, který podle zmocněnce nebrala vláda dost vážně.

Podle Wanderwitze je nezbytné, aby se Berlín v této záležitosti východu více věnoval, aby tam lépe naslouchal starostem a problémům obyvatel a aby rozvojem občanského dialogu zabránil přenosu radikálních světonázorů na další generace.

Související

Více souvisejících

Německo neonacisté extremismus Alternativa pro Německo (AfD) Michael Kretschmer (saský premiér) Pegida

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

před 3 hodinami

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 5 hodinami

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 9 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Max Verstappen deklasoval konkurenci v těžkých brazilských podmínkách

Náročné deštivé podmínky v São Paulu vytvořily dramatickou závodní podívanou. Max Verstappen zvítězil po fantastické jízdě z 17. pozice, když využil příležitostí, které mu počasí nabídlo. O další překvapení se postaral tým Alpine, který obsadil druhé a třetí místo.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy