Proč na východě Německa roste popularita krajní pravice? Expert nabízí vysvětlení

Popularita krajně pravicových a populistických stran a hnutí ve východním Německu je následkem toho, že spolková vláda po znovusjednocení země v roce 1990 nebrala příliš vážně problémy a obavy obyvatel někdejší Německé demokratické republiky. Myslí si to novinář a jeden z předních odborníků na krajně pravicovou scénu v Německu Andreas Speit.

Pád komunismu a následné opětovné spojení země drtivá většina obyvatel východního Německa oslavovala. Obnova jednoty ale nebyla lehkým úkolem, mnoho lidí se muselo potýkat s následky hospodářské, politické i kulturní transformace. Řada lidí přišla o práci a cítila se spolkovou vládou zrazena, neboť se jim nesplnily sliby, o kterých politici hovořili.

"Domnívám se, že tehdejší očekávání východních Němců spolková republika nenaplnila," řekl Speit zahraničním korespondentům v Berlíně o tom, proč na východě na rozdíl od západu Německa mají krajně pravicové názory výrazně více zastánců. Mnoho východních Němců prožilo po pádu komunistického režimu ideový a hodnotový zvrat, se kterým se museli vyrovnat. "Spolková republika, tedy ten západ Německa, se tomu nevěnoval," uvedl.

Jako příklad zmínil Speit obtížné sociální problémy, otázky práce a bydlení. "Tyto otřesy se zdají být tím, co vedlo k tomu, že západní hodnoty a západní uvažování východ automaticky nepřevzal," domnívá se.

Opomíjení východu se podle Speita projevilo i tím, že dlouhou dobu byl považován za problém neonacismus na západě Německa a ne ten na východě. Situace na východě se zlehčovala a říkalo se, že tam žádné takové problémy nejsou. Přispěli k tomu i představitelé východních zemí, kteří existenci problémů dlouho odmítali.

Kořeny východoněmecké náchylnosti k radikálním pravicovým myšlenkám se odrážejí v tom, jakou část společnosti tento problém zasáhl. "Týká se to především lidí ve středním věku," uvedl Speit.

Jako příklad zmínil Sasko, které je baštou protiimigračního a protiislámského hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida) a také protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD), kterou vlivný bavorský premiér Markus Söder loni označil za novou Národnědemokratickou stranu Německa (NPD). Také tato krajně pravicová strana dosáhla v minulosti v Sasku značných volebních úspěchů. Skutečný raketový nástup ale v Sasku zaznamenala AfD, když v loňských zemských volbách dostala 27,5 procenta hlasů, což jí vyneslo druhé místo za Křesťanskodemokratickou unií (CDU) tamního premiéra Michaela Kretschmera.

Změny, které na východě nastaly, považuje Speit za mezigenerační. Jejich náprava bude složitá a finančně náročná, protože si vyžádá investice do infrastruktury, vzdělání a kultury.

Podobně situaci tento týden zhodnotil i vládní zmocněnec pro nové spolkové země Marco Wanderwitz, který ve středu představil výroční zprávu o stavu německé jednoty. Zatímco se Německu po hospodářské stránce daří dobře a rozdíly se takřka vyrovnaly, problémem východu se stal pravicový extremismus, který podle zmocněnce nebrala vláda dost vážně.

Podle Wanderwitze je nezbytné, aby se Berlín v této záležitosti východu více věnoval, aby tam lépe naslouchal starostem a problémům obyvatel a aby rozvojem občanského dialogu zabránil přenosu radikálních světonázorů na další generace.

Související

Více souvisejících

Německo neonacisté extremismus Alternativa pro Německo (AfD) Michael Kretschmer (saský premiér) Pegida

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy