Proti Lukašenkovi je nutné zasáhnout rázněji. Pobaltské státy hodlají rozšířit sankce

Pobaltské státy uvalily na Bělorusko sankce nezávisle na těch unijních a nyní je chtějí zaměřit na více jednotlivců i firem. Důvodem je vývoj v zemi, kde minulý týden zemřel zbitý aktivista Raman Bandarenko a kde policie při nedělních protivládních demonstracích zatkla více než tisícovku lidí. K rozšíření unijních sankcí, které se zaměřují na Lukašenka, jeho syna a dalších více než 50 lidí z jejich okolí, dnes vyzvali polský prezident Andrzej Duda a jeho litevský protějšek Gitanas Nauséda. "Je to proto, že dosavadní sankce nepřinesly kýžený výsledek," řekl po jednání ve Vilniusu Nauséda.

Tvrdší přístup ze strany EU žádá i vůdčí představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, podle níž musí sankce citelně postihnout i další lidi v bezprostředním Lukašenkově okolí. "Pouze ekonomický tlak přiměje režim skončit, protože nebudou mít peníze, aby platili pořádkovým oddílům za jejich zločiny," řekla opoziční politička agentuře Reuters během návštěvy Stockholmu.

Lukašenko dnes vyzval úřady v metropoli Minsku, aby z ulic odstranily improvizované památníky věnované obětem protestů. "Minsk se nemůže proměnit ve hřbitov," řekl Lukašenko podle agentury Belta. Aktivisté podle něj památníky zneužívají k tomu, aby radikalizovali demonstranty.

Běloruskem zmítá politická krize od srpna, kdy byl Lukašenko ústřední volební komisí označen za vítěze prezidentských voleb. Tvrzení opozice, že volby nechal zfalšovat ve svůj prospěch, odmítá. V zemi, která bývá nazývána poslední evropskou diktaturou, vládne 26 let. Do ulic běloruských měst co týden vycházejí desetitisíce lidí.

V neděli policie proti demonstrantům nasadila gumové projektily, slzný plyn a zábleskové granáty a zatkla více než tisícovku lidí. Stovky z nich jsou stále ve vazbě.