Rada Evropy vyzvala Česko, aby rozšířilo výuku romštiny na školách

Rada Evropy (RE) dnes vyzvala Českou republiku, aby i nadále zlepšovala ochranu menšinových jazyků. Česko učinilo kroky pozitivním směrem v ochraně němčiny, polštiny a moravské chorvatštiny, uvádí zpráva tohoto nadnárodního orgánu. RE ale Česku zároveň připomněla nedostatečnou výuku romštiny na základních a středních školách.

"Romštinu lze studovat na mnoha vysokých školách ale její výuka na veřejných základních a středních školách je stále velice omezená," uvádí ve své zprávě Rada Evropy. Jedinou základní školou, kde je výuka romštiny dostupná, zůstává ZŠ Floriána Bayera v Kopřivnici. Romštinu vyučují i další dvě střední školy v Jihlavě a České Krumlově, dodává zpráva.

?? Netherlands and ?? Slovenia: our Committee of Ministers adopts recommendations on promoting regional and minority languages.https://t.co/tpwI15deTO pic.twitter.com/jVFTb3TuBq

— Council of Europe (@coe) September 23, 2020

České úřady podle dokumentu uznávají, že výuka romštiny na základních a středních školách není dostatečná. Argumentují však, že je to důsledek nízkého zájmu o tento jazyk ze strany žáků a jejich rodičů.

Rada Evropy znovu ČR vytkla desetiprocentní hranici, od které je v městech povinná instalace dvojjazyčných názvů. To se týká především polské menšiny ve Slezsku. Podle RE je hranice příliš vysoká a vyzvala české orgány, aby podporovaly dvojjazyčné názvy míst nezávisle na překročení limitu.

RE pochválila Českou republiku za chystané projekty výuky němčiny na základních školách v Chebu a Jablonci nad Nisou, které mají začít v průběhu letošního školního roku. Další programy výuky němčiny na základních školách by mohly odstartovat i v dalších městech, jež se nachází v oblastech, kde v minulosti žila německá jazyková menšina.

Dokument také vítá aktivity na podporu moravské chorvatštiny. Na konci roku 2020 má v Jevišovce na jižní Moravě otevřít muzeum tohoto jazyka. České úřady podpořily vznik muzea a také projekt vyučování moravské chorvatštin na dálku.

Zpráva vychází z Evropské charty regionálních či menšinových jazyků, která vstoupila v České republice v platnost v roce 2007. Její ustanovení se v ČR vztahují na slovenštinu, němčinu, polštinu, romštinu a moravskou chorvatštinu. Zpráva Rady Evropy se nezmiňuje o vývoji v ochraně slovenštiny.

Rada Evropy, která vznikla už v roce 1949, není institucí EU a nyní sdružuje 47 zemí. Je to mezinárodní organizace, která podporuje a monitoruje spolupráci evropských zemí v oblastech jako jsou ochrana lidských práv, boj proti všem formám diskriminace, rozvoj demokracie, harmonizace právních řádů, ochrana životního prostředí nebo kultury.

Související

Více souvisejících

Romové Školství Rady Evropy (PACE) Česká republika jazyky

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy