Šéfové institucí EU jednají s čínskými lídry o roli Pekingu v ruské invazi

Přimět čínské vedení k odsouzení ruské agrese na Ukrajině a k využití vlivu Pekingu ve prospěch ukončení rusko-ukrajinské války se dnes pokoušejí lídři institucí Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel také chtějí čínského prezidenta Si Ťin-pchinga varovat před tím, aby jeho země poskytla Moskvě zbraně či jí pomáhala obcházet západní sankce.

Videokonference, od níž se v době napjatých vztahů mezi oběma stranami nečeká zásadní výsledek, se však má týkat i dlouhodobějších témat jako je vzájemný obchod či koordinace klimaticky odpovědné politiky.

Von der Leyenová a Michel spolu se šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem zahájili dopolední úvodní část summitu jednáním s čínským premiérem Li Kche-čchiangem, debata s prezidentem přijde na řadu odpoledne.

Čína se ve veřejných prohlášeních k invazi staví spíše na ruskou stranu, ačkoli k přímé vojenské či finanční podpoře zatím nesáhla. Peking se však kriticky vymezuje vůči prohlášením EU ostře odsuzujícím ruskou agresi a zdůrazňuje, že podle něj se Rusko snaží předejít humanitární krizi, na což má Západ výrazně odlišný pohled.

"Usilujeme o ujištění, že Čína nemá v úmyslu v této válce jakkoli Rusko ekonomicky zachraňovat či jinak podporovat," řekl novinářům vysoce postavený unijní činitel.

Ruský prezident Vladimir Putin se nedlouho před zahájením útoku na Ukrajinu domluvil s čínským lídrem na posílení spolupráce a někteří diplomaté se obávají, že unijní snaha přimět Peking ke změně názoru může vést k dalšímu zhoršení již tak napjatých vztahů Bruselu s Pekingem.

Evropská sedmadvacítka začala v posledních letech přistupovat k Číně kritičtěji v souvislosti s porušováním práv ujgurské menšiny, omezováním svobod Hongkongu či čínskými hrozbami vůči Tchaj-wanu. Obě strany loni vzájemně uvalily sankce na své činitele a EU zmrazila ratifikaci předloni uzavřené investiční dohody.

Dnešní jednání podle činitelů EU nepřinesou žádný konkrétní výstup v podobě společného prohlášení. Von der Leyenová a Michel budou o jejich výsledku informovat po skončení odpolední debaty.

Související

Ilustrační fotografie.

V EU se našla podpora pro dobrovolné omezení spotřeby plynu do března 2024

Země Evropské unie o rok prodlouží dobrovolné patnáctiprocentní omezení spotřeby plynu, aby si zajistily jeho dostatečné zásoby na příští topnou sezonu. Shodli se na tom dnes ministři energetiky členských států, kteří podpořili návrh Evropské komise (EK) na prodloužení loni zavedených úspor do března příštího roku. 
Sídlo Evropského parlamentu

Státy EU schválily ukončení prodeje aut na benzín a naftu v roce 2035

Veškeré emise CO2 ze spalovacích motorů u nových vozidel budou od roku 2035 v Evropské unii zpoplatněny. Členské země EU dnes definitivně schválily normu, která od zmíněného data prakticky znemožňuje prodej nových benzínových a naftových aut. Souhlasu unijních ministrů s dlouho diskutovanými pravidly předcházela dohoda Německa s Evropskou komisí, která zajišťuje možnost dále využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy.

Více souvisejících

EU Čína Ursula von der Leyenová Charles Michel

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 37 minutami

před 45 minutami

Petr Pavel

Pavel na návštěvě Moravskoslezského kraje napodobí Havla. Sfárá do dolu

Prezident Petr Pavel zahájil na Dole Darkov v Karviné druhý den návštěvy Moravskoslezského kraje. Sfárá do desátého patra šachty 900 metrů pod povrch. Mluvčí Diama Jana Dronská ČTK řekla, že Pavel je po více než 30 letech prvním prezidentem, který fárá do některého z dolů v Ostravsko-karvinském revíru. Naposledy fáral v lednu 1990 Václav Havel na Dole Paskov. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj pozval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s agenturou AP řekl, že pozval svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga na Ukrajinu. Prezident Číny, která je považovaná za spojence Ruska, minulý týden absolvoval třídenní státní návštěvu Moskvy a Peking v minulých týdnech představil mírový plán pro Ukrajinu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

včera

dron MQ-9 Reaper

Americké drony létají po incidentu s ruskou stíhačkou dále od Krymu, mají ale méně informací

Americká průzkumná bezpilotní letadla začala po nedávném incidentu se zapojením ruské stíhačky a amerického dronu MQ-9 Reaper létat dále od ukrajinského poloostrova Krym, který v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Rusko. Rozhodnutí létat jižněji nad Černým mořem přitom omezuje schopnost Američanů shromažďovat zpravodajské informace o ruské invazi na Ukrajinu, napsala dnes stanice CNN s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený zdroj z americké armády.

včera

Íránský dron Šáhid-136

Součástky dronů, kterými Rusko útočí na Ukrajinu, lze sehnat i na AliExpressu

Řada vnitřních součástek íránských dronů Šáhed je natolik jednoduchá, že je lze běžně zakoupit i v internetových obchodech, uvedl v reportáži Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nejmenovaný představitel ukrajinské rozvědky. Právě těmito drony ve vlnách útočí Rusko na ukrajinská města, naposledy během noci na dnešek.

včera

včera

Donald Trump a Mike Pence

Soud přikázal Penceovi vypovídat v kauze Trumpovy snahy zvrátit volby

Federální soudce nařídil bývalému viceprezidentovi Spojených států Mikeu Penceovi předstoupit před velkou porotu v rámci vyšetřování snahy někdejšího prezidenta Donalda Trumpa zablokovat výsledky prezidentské volby roku 2020. S odvoláním na své zdroje to uvádí televize CNN a další americká média. Pence se obsílce od zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe bránil s tím, že vzhledem k jeho dřívější dvojí funkci viceprezidenta a předsedy Senátu ho vláda nemůže nutit svědčit.

včera

"Vysoká škola, nízká mzda? Nejsme socky! Protestující studenti a učitelé se vydali na Hrad

Vysokoškolští pedagogové i studenti dnes v celém Česku protestovali proti nízkým platům vyučujících humanitních a společenskovědních oborů. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) médiím řekl, že rozčarování pedagogů chápe, ale zatím čeká na informace o systémových krocích škol, které má dostat do 21. dubna. Zástupci škol, zapojených do dnešní protestní akce Hodina pravdy, označili podfinancování veřejných vysokých škol a nízké platy vyučujících za ostudu, hanebnost a katastrofu. V Praze se akademici z několika fakult Univerzity Karlovy vydali na pochod před úřad vlády, kde přečetli otevřený dopis pro premiéra Petra Fialu (ODS), a poté pokračovali k Pražskému hradu.

Zdroj: ČTK

Další zprávy