Spor o rozpočet EU trvá. Francie s Nizozemím mají plán, jak obejít Maďarsko a Polsko

Maďarsko a Polsko odmítly jako čistí příjemci unijních peněz v pondělí podpořit dohodu o historicky největším společném balíku peněz, neboť jim vadí spojení financí a vlády práva. Obě země, s nimiž unijní instituce už několik let vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, označují novou podmíněnost za porušení unijních smluv. Další státy i Evropský parlament však odmítají ustoupit, a proto hrozí, že rozpočet a fond obnovy v celkové hodnotě přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun) nebudou odsouhlaseny včas.

Vládní politici řady unijních zemí před večerním videosummitem opakují, že EU nevidí prostor pro ústupky a doufá, že Maďarsko i Polsko svůj postoj změní. Nejrázněji vystupují Francie a Nizozemsko, jejichž politici hovoří o možnostech obejít blokující země a vytvořit fond bez nich. To by bylo možné například za pomoci mezivládní dohody, zbylé země EU by ovšem musely vyřešit problém společné půjčky, kterou chce Evropská komise fond o objemu 750 miliard eur naplnit. K jejímu splácení navíc EU potřebuje nové zdroje příjmů rozpočtu, které musejí posvětit parlamenty členských zemí.

Na rychlé odblokování peněz však naléhá většina unijních zemí včetně Česka či Slovenska, které v některých jiných případech s Maďarskem a Polskem koordinují své postoje v rámci visegrádské čtyřky. Budapešť a Varšavu jednoznačně podpořilo pouze Slovinsko.

Diplomaté se většinou shodují na tom, že šance na vyřešení sporu během večerního videosummitu není velká. Za reálnější považují možnost, že by německá kancléřka Angela Merkelová jako šéfka předsednické země mohla přesvědčit lídry obou států ke změně názoru v příštích dnech.

"Čeká se, jestli Maďarsko a Polsko přijdou s nějakým požadavkem, při jehož splnění by byly ochotny ustoupit. Zatím to nevypadá příliš nadějně," řekl ČTK diplomatický zdroj.

Obě země během dneška daly najevo své pevné pozice. Polští poslanci by ještě dnes měli hlasovat o usnesení, kterým by vládu v jejím odporu vůči podmíněnému čerpání peněz podpořili. Mluvčí úřadu maďarské vlády zase prohlásil, že je nulová šance na to, aby rozpočet a fond začaly fungovat v současné podobě.

Pokud se rozpočet na období 2021 až 2027 nepodaří schválit do konce roku, začne od ledna platit provizorium vycházející z rozpočtu letošního. V jeho rámci se však budou vyplácet pouze omezené fondy včetně zemědělských dotací či humanitární pomoci. Naproti tomu financování nových projektů z fondů soudržnosti, jejichž největším příjemcem je právě Polsko, bude pozastaveno.

Otázka právního státu nemůže rozdělovat EU

Otázka dodržování zásad právního státu nemůže podle šéfa slovenské diplomacie Ivana Korčoka rozdělovat členské země Evropské unie, protože EU je především unií práva. 

"Právní stát je něco, co je základem Evropské unie. Je to něco, co nás nemůže dělit. Navzdory tomu, že Evropská unie má různé složité instrumenty a politiky, na prvním místě je Evropská unie unií práva," řekl novinářům Korčok. 

Nynější situaci ohledně jednání o rozpočtu EU a fondu obnovy označil za vážnou s tím, že unii hrozí rozpočtové provizorium a odklad čerpání peněz z fondu na obnovu ekonomik po krizi způsobené koronavirem.

Slovenský ministr ale nepředpokládá, že by jiný postoj Budapešti a Varšavy ke zmíněným evropským tématům než Bratislavy a Prahy vyústil v rozpad visegrádské čtyřky (V4), do které kromě Česka a Slovenska patří právě také Maďarsko a Polsko. "V4 má často společná stanoviska, ale ne vždy a ve všem, taková situace nastala i nyní," uvedl Korčok.

"Nemůžeme hazardovat s ekonomickou obnovou. Pokládal bych za velmi smutné, pokud by překážkou ekonomické obnovy bylo to, zda jsou státy ochotny akceptovat základní principy," uvedl Korčok. Dodal, že v této záležitosti chce jednat se svým maďarským a polským kolegou. Za dobrou zprávu v nynější situaci označil skutečnost, že předsedající zemí v Radě EU je Německo, které má podle něj významnou pozici a respekt.