Švédsko a Finsko podaly žádost o vstup do NATO. Česká vláda to podpořila, Erdogan je proti

"Jste naši nejbližší partneři a vaše členství posílí naši společnou bezpečnost," řekl Stoltenberg, podle něhož bude nyní aliance rychle pracovat na dokončení přijímacího procesu. Ten může zabrat několik měsíců a jeho rychlý start dnes podle diplomatických zdrojů zablokovalo Turecko.

Aby mohly oba státy řady třicetičlenné vojenské organizace rozšířit, musí nejprve přihlášku schválit zástupci všech stávajících členských zemí a poté ratifikovat jejich parlamenty. Většina členů NATO dává najevo, že hodlá toto rozšíření rychle podpořit, kriticky se k němu naopak staví turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

O zahájení vstupní procedury dnes v Bruselu jednali velvyslanci členských zemí, podle diplomatů však nedospěli k potřebnému jednomyslnému souhlasu. "Neříkáme, že se nemohou stát členy... Ale chceme dosáhnout dohody," citoval list Financial Times nejmenovaného tureckého činitele, podle něhož Ankara neumožnila dnešní shodu ambasadorů. Erdogan dnes prohlásil, že Turecko žádalo skandinávské země o vydání 30 lidí, které označuje za teroristy, ale neuspělo. Podle prezidenta obě země na svém území nechávají působit lidi spojené s kurdskými organizacemi, jež Ankara považuje za teroristické.

Například Kanada dnes naproti tomu vzkázala, že ratifikaci přihlášky zvládne za několik dní od jejího obdržení. "Podporuji rychlý vstupní proces. My v Estonsku splníme náš úkol rychle," napsala zase na twitteru estonská premiérka Kaja Kallasová. Vstup Finska a Švédska do aliance již dříve podpořily i další pobaltské země.

"Těším se, že velmi brzy přivítáme Finsko a Švédsko v naší rodině NATO," napsal britský premiér Boris Johnson. Ministr zahraničí ČR Jan Lipavský označil zájem o vstup severských zemí do aliance za historický milník. "Česko bude vnitrostátně usilovat o co nejrychlejší dokončení ratifikačního procesu jejich přistoupení," dodal.

Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová řekla, že přístup obou zemí bude rychlejší také díky tomu, že podaly přihlášky společně. "V tom, že Švédsko a Finsko jdou ruku v ruce, je jejich síla," řekla švédské agentuře TT.

Moskva nese rozšiřování aliance k ruským hranicím nelibě a již dříve pohrozila odvetnými kroky. Na oba státy se začne pravidlo kolektivní obrany vztahovat až po vstupu do NATO. Stoltenberg dnes ale připomněl, že některé členské země již slíbily pomoci Finsku a Švédsku v případě nepřátelských akcí.

Stockholm a Helsinky se budou muset přidat nejen k závazku o kolektivní obraně, ale rovněž k financování rozpočtu aliance, který činí zhruba 2,5 miliardy dolarů ročně (bezmála 59 miliard korun).

Erdogan zopakoval odmítavý postoj k rozšíření NATO, Çavuşoglu jedná v USA

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes zopakoval odmítavý postoj své vlády k chystanému vstupu Švédska a Finska do NATO. V projevu k poslancům své strany řekl, že očekává, že spojenci v Severoatlantické alianci pochopí argumenty Ankary. Ta své stanovisko zdůvodňuje mimo jiné obavami o bezpečnost s odkazem na kurdskou teroristickou organizaci a po dvou severských zemích žádá vydání těchto "teroristů". Za ně ale Ankara považuje i jiná kurdská hnutí.

Erdogan dnes také znovu vzkázal švédským a finským diplomatům, aby se "nenamáhali" jet do Turecka. O rozšíření NATO možná bude hovořit turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem, s nímž by se podle deníku Hürriyet měl dnes setkat v New Yorku v rámci takzvaného turecko-amerického strategického mechanismu.

"Cílem tohoto mechanismu je pracovat na řešení problémů, které máme v bilaterálních vztazích i v regionu," řekl Çavuşoglu. "Chceme problémy, které mám ve vztazích s USA, vyřešit," dodal.

Právě Spojené státy jsou podle analytiků hlavním cílem v této rozehrané partii prezidenta Erdogana. Ten se americkou vládu podle některých názorů takto snaží "vydírat" a přimět ji, aby mu povolila nakoupit modernizované stíhačky F-16. USA v reakci na turecký nákup ruského systému protiletadlové obrany S-400 v roce 2019 také zrušily tureckou účast v programu stíhaček F-35.

Vláda odsouhlasila vstup Švédska a Finska do NATO

Vláda na dnešním zasedání odsouhlasila vstup Švédska a Finska do Severoatlantické aliance (NATO). Na twitteru to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Armády dvou skandinávských zemí podle něj plní veškerá kritéria pro přijetí do aliance. Stejný krok ještě musí udělat Sněmovna a Senát, předseda vlády neočekává komplikace.

Finsko a Švédsko se rozhodly vzdát svého neutrálního vojenského statusu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Zástupci obou zemí dnes předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí. Většina členů NATO dává najevo, že hodlá rozšíření rychle podpořit, dnes jej odsouhlasila také německá vláda.

Proces by ale mohlo ohrozit Turecko, které má proti přijetí těchto zemí výhrady. Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana oba státy drží ochrannou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Turecko označuje za teroristickou organizaci Stranu kurdských pracujících (PKK) a další skupiny usilující o samostatný Kurdistán.

"Rozhodnutí Švédska a Finska podat přihlášku do NATO vítám. Putinova agrese na Ukrajině donutila obě země přehodnotit jejich dlouhodobou politiku neutrality a požádat o vstup do aliance," napsal Fiala. "Česká vláda vstup Švédska i Finska jednoznačně schválila. Nyní tak musí učinit ještě Poslanecká sněmovna a Senát. Neočekávám však žádné komplikace," doplnil. Návrh dnes kabinetu předložilo ministerstvo zahraničí.

Ruský prezident Vladimir Putin podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) dosáhl přesného opaku toho, co chtěl, a státy v jeho sousedství se snaží o vstup do NATO. Věří tomu, že s Tureckem se podaří domluvit na změně postoje. "Ale to je otázka mezinárodní politiky, na to nemá přímo vliv vláda České republiky," poznamenal.

Materiál z vlády poputuje k podpisu prezidentovi Miloši Zemanovi, následně bude český velvyslanec při NATO Jakub Landovský zmocněn k podpisu dodatků zakládajících listin a posledním krokem bude ratifikace v Parlamentu. "Nicméně v té době již bude Finsko a Švédsko přistupujícím členem a bude s námi jednat u jednoho stolu v rámci NATO," řekl šéf české diplomacie.

Švédsko a Finsko se budou muset kromě závazku ke kolektivní obraně přidat k financování rozpočtu aliance, který činí asi 2,5 miliardy dolarů ročně (téměř 59 miliard korun). Fiala uvedl, že se armády těchto zemí spolu s aliančními silami účastnily společných cvičení a plní veškerá kritéria nutná pro přijetí do NATO.