Trump, či Biden? Německo po volbách v USA nečeká okamžitou změnu vzájemných vztahů

Německá kancléřka Angela Merkelová bude v každém případě čelit vysokým očekáváním, aby na sebe Německo převzalo větší díl politické odpovědnosti.

"Ať to bude Trump, nebo Biden, od Německa se očekává, že se ujme politického vedení," myslí si koordinátor transatlantických vztahů německé vlády Peter Beyer. Pokud zvítězí Trump, napjaté vztahy s USA se nezlepší, v případě Bidenova úspěchu nelze rovněž počítat s rychlým obratem v zahraničněpolitických vztazích. Biden se totiž nejdříve bude muset postarat o sjednocení rozpolcené americké společnosti, proto se nepředpokládá, že bude z počátku svého prezidentského mandátu příliš aktivní v zahraniční politice.

Někdejší německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel, který nyní vede neziskovou organizaci Atlantik-Brücke (Atlantický most), hovoří dokonce o tom, že Evropané spojují možné Bidenovo vítězství s falešnými nadějemi. Rozdíl mezi Trumpem a Bidenem je ten, že Biden si spojeneckých svazků cení. Zda bude Evropa pro USA opět atraktivní, záleží podle Gabriela jen na Evropanech. Cestu k tomu vidí ve větším zapojení do geopolitických záležitostí a především v jednotným názorem na zahraniční politiku.

Hlasy, že problémy ve vztazích s USA zvolením Bidena nezmizí, znějí podle médií v Berlíně stále hlasitěji. Panuje názorová shoda, že Biden navrátí USA k pařížské dohodě o ochraně klimatu a že demokratický prezident bude hledat racionální řešení přístupu k Teheránu.

Expert pro zahraniční politiku německé liberální strany FDP Alexander Graf Lambsdorff poukazuje i na to, že velká očekávání jsou s Bidenem spojována v případě amerických vojáků rozmístěných v Německu. Američané v Německu mají 36.000 vojáků a Trump jich chce třetinu stáhnout. Berlín přitom Američany vnímá jako záruku bezpečnosti země a ekonomický přínos pro dané regiony.

Trump stažení části kontingentu zdůvodňuje tím, že Německo dostatečně nepřispívá na obranu a že neodvádí na armádu dvě procenta HDP, jak se země NATO dohodly. K této výši výdajů se přitom státy NATO zavázaly v roce 2014, kdy byl prezidentem USA demokrat Barack Obama. Nelze proto počítat, že by Biden na slib zapomněl. Tón bude sice podle diplomatů jiný, ale téma se rozhodně nezmění.

Uvolnění zřejmě nenastane ani v postojích k Číně. Republikáni i demokraté se v USA shodují, že technologické vybavení pro mobilní sítě páté generace (5G) čínské společnosti Huawei jsou bezpečnostním rizikem a že Peking je ekonomický i bezpečnostní rival. Německo sice vyjádřilo nedůvěru vůči čínské technice 5G a také se kriticky ohradilo vůči přístupu Pekingu k lidským právům a demokratickým principům, žádné výrazné úpravy postoje ale Berlín nechystá. Německo si je totiž vědomo významu Číny jako svého obchodního partnera.

Velké otázky nejen v Německu vyvolává i to, jak poklidný bude v USA povolební vývoj. Deník Süddeutsche Zeitung v této souvislosti použil slovo úzkost. Není totiž jasné, jak by se Evropa včetně Německa měla zachovat, pokud Trump neuzná svou případnou porážku a nebude chtít Bílý dům uvolnit, nebo pokud se spor o výsledek přesune na několik týdnů k soudům. Evropa má plno zkušeností s výzvami ke spravedlivým volbám. Co ale dělat, pokud se oním pomyslným padouchem stanou Spojené státy, tradiční strážce demokracie. "Těžká věc," říká poslanec za vládní Křesťanskosociální unii (CSU) Christian Schmidt, který je šéfem Německé atlantické společnosti dbající o vztahy Německa s NATO.

O povolební situaci v USA tak přemýšlí i další evropské státy, které jsou ze vztahů s Washingtonem rozčarovány. Někdejší německý velvyslanec v USA Peter Wittig v rozhovoru s magazínem Foreign Affairs prohlásil, že Trumpovo vítězství bude ale především německým problémem. Zatímco Francouzi stavějí na gaullistické tradici národní pýchy a strategické autonomii a Britové těží z imperiální nostalgie, německým vyznáním politické víry je po zkušenosti dvou světových válek a nacismu multilateralismus. A ten Trump podle Wittiga podkopal.