Trump, či Biden? Německo po volbách v USA nečeká okamžitou změnu vzájemných vztahů

V Německu panuje přesvědčení, že volební vítězství republikánského šéfa Bílého domu Donalda Trumpa v listopadových prezidentských volbách v USA bude další zatěžkávací zkouškou transatlantických vztahů. Vzájemné rozpory na obou stranách Atlantiku ovšem nezmizí, ani když vyhraje Trumpův demokratický rival Joe Biden.

Německá kancléřka Angela Merkelová bude v každém případě čelit vysokým očekáváním, aby na sebe Německo převzalo větší díl politické odpovědnosti.

"Ať to bude Trump, nebo Biden, od Německa se očekává, že se ujme politického vedení," myslí si koordinátor transatlantických vztahů německé vlády Peter Beyer. Pokud zvítězí Trump, napjaté vztahy s USA se nezlepší, v případě Bidenova úspěchu nelze rovněž počítat s rychlým obratem v zahraničněpolitických vztazích. Biden se totiž nejdříve bude muset postarat o sjednocení rozpolcené americké společnosti, proto se nepředpokládá, že bude z počátku svého prezidentského mandátu příliš aktivní v zahraniční politice.

Někdejší německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel, který nyní vede neziskovou organizaci Atlantik-Brücke (Atlantický most), hovoří dokonce o tom, že Evropané spojují možné Bidenovo vítězství s falešnými nadějemi. Rozdíl mezi Trumpem a Bidenem je ten, že Biden si spojeneckých svazků cení. Zda bude Evropa pro USA opět atraktivní, záleží podle Gabriela jen na Evropanech. Cestu k tomu vidí ve větším zapojení do geopolitických záležitostí a především v jednotným názorem na zahraniční politiku.

Hlasy, že problémy ve vztazích s USA zvolením Bidena nezmizí, znějí podle médií v Berlíně stále hlasitěji. Panuje názorová shoda, že Biden navrátí USA k pařížské dohodě o ochraně klimatu a že demokratický prezident bude hledat racionální řešení přístupu k Teheránu.

Expert pro zahraniční politiku německé liberální strany FDP Alexander Graf Lambsdorff poukazuje i na to, že velká očekávání jsou s Bidenem spojována v případě amerických vojáků rozmístěných v Německu. Američané v Německu mají 36.000 vojáků a Trump jich chce třetinu stáhnout. Berlín přitom Američany vnímá jako záruku bezpečnosti země a ekonomický přínos pro dané regiony.

Trump stažení části kontingentu zdůvodňuje tím, že Německo dostatečně nepřispívá na obranu a že neodvádí na armádu dvě procenta HDP, jak se země NATO dohodly. K této výši výdajů se přitom státy NATO zavázaly v roce 2014, kdy byl prezidentem USA demokrat Barack Obama. Nelze proto počítat, že by Biden na slib zapomněl. Tón bude sice podle diplomatů jiný, ale téma se rozhodně nezmění.

Uvolnění zřejmě nenastane ani v postojích k Číně. Republikáni i demokraté se v USA shodují, že technologické vybavení pro mobilní sítě páté generace (5G) čínské společnosti Huawei jsou bezpečnostním rizikem a že Peking je ekonomický i bezpečnostní rival. Německo sice vyjádřilo nedůvěru vůči čínské technice 5G a také se kriticky ohradilo vůči přístupu Pekingu k lidským právům a demokratickým principům, žádné výrazné úpravy postoje ale Berlín nechystá. Německo si je totiž vědomo významu Číny jako svého obchodního partnera.

Velké otázky nejen v Německu vyvolává i to, jak poklidný bude v USA povolební vývoj. Deník Süddeutsche Zeitung v této souvislosti použil slovo úzkost. Není totiž jasné, jak by se Evropa včetně Německa měla zachovat, pokud Trump neuzná svou případnou porážku a nebude chtít Bílý dům uvolnit, nebo pokud se spor o výsledek přesune na několik týdnů k soudům. Evropa má plno zkušeností s výzvami ke spravedlivým volbám. Co ale dělat, pokud se oním pomyslným padouchem stanou Spojené státy, tradiční strážce demokracie. "Těžká věc," říká poslanec za vládní Křesťanskosociální unii (CSU) Christian Schmidt, který je šéfem Německé atlantické společnosti dbající o vztahy Německa s NATO.

O povolební situaci v USA tak přemýšlí i další evropské státy, které jsou ze vztahů s Washingtonem rozčarovány. Někdejší německý velvyslanec v USA Peter Wittig v rozhovoru s magazínem Foreign Affairs prohlásil, že Trumpovo vítězství bude ale především německým problémem. Zatímco Francouzi stavějí na gaullistické tradici národní pýchy a strategické autonomii a Britové těží z imperiální nostalgie, německým vyznáním politické víry je po zkušenosti dvou světových válek a nacismu multilateralismus. A ten Trump podle Wittiga podkopal.

Související

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Trumpova velká výhra dokonána. Harrisovou porazil všude, kde se rozhodovalo

Donald Trump je už od středy jistým vítězem amerických prezidentských voleb, přesto si stále připisuje další triumfy. Podle nejnovějších informací si připsal výhru i v sedmém z tzw. swing states, tedy nerozhodnutých států, kde se rozhoduje o prezidentovi. Americká média mu v sobotu přisoudila vítězství v Arizoně. 

Více souvisejících

Volby USA Německo Donald Trump Joe Biden USA (Spojené státy americké) FDP (Svobodná demoratická strana Německo) CSU (Křesťansko-sociální unie Bavorska) Bundeswehr NATO

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry

Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy