Ve slovenské vládní koalici pozastavila účast SaS

Menší slovenská vládní strana Svoboda a solidarita (SaS) pozastavuje v současné vládní krizi svou účast v dosavadní čtyřčlenné koalici, dokud premiér Igor Matovič nepodá demisi. Novinářům to dnes řekl předseda SaS Richard Sulík poté, co z kabinetu odešli i poslední dva ministři za jeho stranu. Zbylé tři vládní strany si bez SaS udrží ve sněmovně jen těsnou většinu.

SaS už dříve podmínila své setrvání ve vládě tím, že Matovič rezignuje do této středy. Slovenský premiér už o víkendu vyjádřil ochotu rezignovat, krok ale podmínil splněním několika požadavků.

Matovičovo hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) krátce před Sulíkovým prohlášením uvedlo, že předseda SaS se rozhodl sesadit vládu a že zodpovědnost zůstává na zbylých koaličních stranách. Nynější kabinet nastoupil do úřadu loni v březnu, kdy po dlouholetém vládnutí skončili v opozici sociální demokraté (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica.

Zástupci koalice jednali o rekonstrukci vlády už v uplynulých dnech, jednání ale uvázla na personálních otázkách. SaS nesouhlasí s tím, aby členem nové vlády nebyl donedávna ministr hospodářství Sulík a aby se Matovič stal vicepremiérem pro boj s korupcí; tato funkce není dosud zřízena.

"Nemá smysl, abychom o nové vládě diskutovali se starým premiérem. V oficiálních jednáních budeme pokračovat až poté, co Igor Matovič podá demisi. Očekáváme, že tato jednání povede osoba, kterou paní prezidentka pověří sestavením nové vlády," řekl Sulík, který je s Matovičem v dlouhodobém sporu v souvislosti s postupem při řešení koronavirové krize a který z funkce ministra hospodářství odešel v úterý. Podle Sulíka SaS počítá i s možností, že ve vládě budou pokračovat pouze tři zbylé strany nynější koalice.

Demise Sulíka byla jedním z požadavků Matoviče na vlastní rezignaci. SaS už ale odmítla další požadavek OLaNO, aby se v nové vládě vzdala vedení jednoho ze tří ministerstev.

Demisi Matoviče na funkci premiéra, což by podle ústavy znamenalo pád celého kabinetu, žádá i nejmenší vládní strana Za lidi. Tato strana podobný postup jako SaS zatím nezvolila, podle tisku jí ale hrozí kvůli vládní krizi rozkol. Ze strany Za lidi, kterou založil exprezident Andrej Kiska, už dříve vystoupili dva poslanci na znamenaní nesouhlasu s Matovičovou politikou.

V probíhající vládní krizi na Slovensku, která trvá od začátku března, už rezignovalo šest ze 16 členů Matovičova kabinetu. SaS dlouhodobě tvrdí, že Matovič kvůli svému konfrontačnímu způsobu vedení politiky není osobnostně, manažersky ani komunikačně s to vést zemi. Rezignaci Matoviče, jenž podle svých kritiků jen stěží přijímá jiné názory a je pomstychtivý, si podle sondáže přejí více než čtyři pětiny Slováků. Matoviče k demisi už vyzvala i prezidentka Zuzana Čaputová.

Podle Sulíka poslanci jeho strany budou ve sněmovně prozatím hlasovat na základě vlastního rozhodnutí. Kvůli vládní krizi byla schůze sněmovny přerušena do příštího úterý. Už dříve měly vládní strany problém s prosazováním návrhů v parlamentu, byť i se SaS mají v Národní radě až ústavní většinu. Během vládní krize totiž poslanci vládních stran nehlasovali vždy jednotně.

Související

Robert Fico

První reakce politiků: Smer mlčí, Hlas chce rozhodovat o koalici

Předčasné parlamentní volby na Slovensku dopadly jinak, než avizovaly první exit polly. Vítězem je Smer-SD, ovšem na vyjádření Roberta Fica se stále čeká. Zásadní stanovisko nepřednesli ani zástupci Progresivního Slovenska. Optimismus zavládl u Hlasu, jehož členové se domnívají, že rozhodnou o budoucí koalici. 

Více souvisejících

Richard Sulík Svoboda a solidarita (SaS) Slovensko

Aktuálně se děje

před 19 minutami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy