Von der Leyenová: Rozpočet EU musí vyčlenit 25 procent na klima

"Pokud nevyčleníme dost peněz na klimatické cíle, nepodaří se nám jich dosáhnout. Nepřijmu rozpočet, který nebude zahrnovat alespoň 25 procent prostředků na boj proti klimatickým změnám," řekla von der Leyenová.

We have to make sure that new priorities get the attention they deserve. Most of all, we need a budget that CITIZENS & COMPANIES see that we're able to act on #climatechange. For citizens this is a top priority. It's our duty to turn this challenge into an opportunity. #EUBudget pic.twitter.com/jS92K1XCh6

Podle ní musí summit vyřešit dilema, kdy je v rozpočtu po odchodu Británie méně prostředků, výzev ale naopak více. Kromě financování boje proti klimatu zmínila nutnost zvýšení prostředků na ochranu hranic, výzkum či přechod na digitální ekonomiku.

EU loni představila svou Zelenou dohodu pro Evropu. Jejím cílem je, aby se Evropa stala do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě.

"Jsou zde členské státy, které obhajují současnou politiku soudržnosti a zemědělství. Očekávám, že budou stejně angažované, pokud jde o nové priority," řekla v narážce na uskupení Přátelé koheze, které sdružuje 15 zemí jižního a východního křídla EU a které prosazuje, aby financování politiky soudržnosti zůstalo v příštím víceletém finančním rámci EU na úrovni předchozího období. Skupiny se aktivně účastní i Česko.

Neochotu vlád k větším příspěvkům do evropského rozpočtu a současně snahu EK plnit vytyčené cíle navrhuje část poslanců vyřešit reformou financování evropského rozpočtu. "Systém současného financování je perverzní. EU potřebuje reformu a zavedení financování z vlastních zdrojů. Finanční příspěvky států by se tím snížily," řekla francouzská europoslankyně Valérie Hayerová. Jako zdroje financování poslanci nejčastěji zmiňovali zdanění velkých internetových firem, znečišťovatelů ovzduší či leteckého kerosinu.

Jiní poslanci naopak vyzývali k realismu a akceptování skutečnosti, že unie po odchodu Británie disponuje menšími zdroji a že vlády členských států nejsou ochotny platit vyšší příspěvky do společného rozpočtu.

"Je dobré hledat vlastní zdroje, protože jsou méně politické než kontribuce, které státy ročně odvádějí. Posun k vlastním zdrojům, který by se dal spojit s tím, že by odpovídal určitým strategickým prioritám EU - například v otázce klimatu - by rozpočtovou debatu usnadnil," řekl ČTK europoslanec za TOP09 Luděk Niedermayer.

Česko by podle něj nemělo očekávat, že z EU napříště dostane více peněz, když bohatne a z hlediska HDP na hlavu se blíží Itálii, která je čistým plátcem. "Původní návrh EK, který česká vláda odmítla, byl k ČR ještě velice vstřícný," dodal.

Několik poslanců, včetně předsedy nejpočetnější skupiny evropských lidovců Manfreda Webera, prosazovalo, aby vyplácení peněz z evropského rozpočtu bylo napříště podmíněno dodržováním zásad vlády práva v zemích, kam prostředky putují.

"Když nebude příjemce dodržovat zásady právního státu, pak mu nepotečou evropské peníze," řekl německý poslanec Moritz Körner. Učinil tak s odkazem na řízení podle článku 7 Smlouvy o EU o omezování nezávislosti justice a plurality médií, které komise vede s Polskem a Maďarskem.