Moskva - 22. června 1941, tedy před 75 lety, začal útok nacistického Německa na SSSR. Přes četné informace o plánu Barbarossa sovětský vůdce Josif Stalin nevěřil, že by ho Adolf Hitler mohl zradit.
Opravňovala ho k tomu zejména s nacistickým Německem uzavřená smlouva o neútočení, takzvaný pakt Molotov-Ribbentrop, ze srpna 1939.
Smlouva nebyla vůbec formální. Hned 1. září 1939 Hitlerova vojska přepadla Polsko ze západu a 17. září z východu nastoupila Rudá armáda. V listopadu pak navíc Sovětský svaz napadl Finsko a v následujícím roce násilně anektoval i pobaltské státy. V červnu 1940 uplatnil nároky vůči Rumunsku, včetně Bukoviny a Besarábie. Po Hitlerově vítězství na západní frontě rostl německý zájem o jihovýchodní Evropu a ve vztazích mezi Německem a SSSR se začaly objevovat třecí plochy.
Při návštěvě ministra zahraničí Vjačeslava Molotova v Berlíně v listopadu 1940 navrhl Hitler SSSR jihoasijskou orientaci výboje, Molotovovi však šlo spíše o Finsko, kterého se Německo vzdalo v paktu ze srpna 1939, o Rumunsko, Bulharsko či průjezd Bosporem. Berlínské rozhovory ukázaly, že zájmy obou mocností byly těžko slučitelné.
Operace Barbarossa, pojmenovaná po římském císaři z 12. století, začala 22. června 1941 ve 3:15. Zúčastnilo se jí přes 3,5 milionu vojáků, 3500 tanků a 3000 letadel.
Německé jednotky měly nad svým protivníkem zpočátku drtivou převahu. Za tři týdny kontrolovaly německé jednotky a jejich spojenci Pobaltí, rozsáhlé území Ukrajiny a Moldavsko a dostaly se ke vzdáleným přístupům k Leningradu (Petrohrad) a ohrožovaly Kyjev a Smolensk. Stalin byl zaskočený a k veřejnosti promluvil až po více než týdnu a v projevu konstatoval, že situace je smrtelně vážná.
Rudá armáda, oslabená na prahu druhé světové války rozsáhlými stalinskými čistkami, v počáteční fázi bojů skutečně utržila těžké ztráty. Přesto už v červenci nešlo všechno podle německých představ. Navzdory vysokým materiálním i lidským ztrátám sílil odpor sovětských vojsk, druhou závažnou překážku představoval pro Němce obrovský prostor Sovětského svazu. Wehrmacht měl přitom podle plánu postoupit tak daleko, aby se území Německa dostalo mimo dolet sovětských letadel.
Po napadení Sovětského svazu začalo prostřednictvím zabijáckých jednotek Einsatzgruppen vraždění Židů. Největším jednotlivým masakrem byla poprava více než 33.000 kyjevských židů v rokli Babí Jar koncem září 1941. Celkem tyto jednotky s pomocí místních milicí vyvraždili asi 1,2 milionu Židů a statisíce dalších sovětských občanů.
Jedním ze zlomových okamžiků bojů na východní frontě byla krvavá bitva o Moskvu, při níž se sovětská metropole udržela za cenu obrovských vojenských a civilních ztrát. Dorážející německé jednotky zastavilo koncem listopadu 1941 až nepříznivé počasí a houževnatý odpor sovětských vojáků a obyčejných Moskvanů, odhodlaných padnout za vlast. V prosinci pak vyčerpaná německá vojska přešla do obrany a v následujícím roce německá ofenzíva uvízla definitivně u Stalingradu. Němci tak jednou provždy ztratili aureolu neporazitelného protivníka.
V kritické situaci se SSSR dostalo finanční i materiální pomoci od Spojených států a Velké Británie. Sovětskému vedení se rovněž podařilo přesunout průmyslovou výrobu na východ za Ural, kde nehrozilo nebezpečí nepřátelského napadení.
Související
"I největší zlo jde porazit." Fiala zmínil poselství druhé světové války
Pavel na Vítkově: Rusko rozpoutalo válku, která je podobně ničivá jako druhá světová
II. světová válka , operace Barbarossa , Adolf Hitler , Josif Stalin
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
před 1 hodinou
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
před 2 hodinami
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
před 2 hodinami
Na Slovensku se začíná rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
před 2 hodinami
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
před 3 hodinami
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 4 hodinami
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
před 4 hodinami
Fiala ocenil reakci odborů. Vyhlíží návrat k jednacímu stolu
před 5 hodinami
Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině
před 5 hodinami
MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté
před 7 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
včera
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) navštívila v rámci baltské cesty Lotyšsko. V Rize jednala s předsedkyní parlamentu Daigou Mieriņou o dalších způsobech podpory Ukrajiny a s premiérkou Evikou Siliņou o bezpečnostní i ekonomické spolupráci. Na místní vojenské základně navštívila také české vojáky pomáhající chránit východní křídlo NATO.
Zdroj: Jan Hrabě