Jsou Němci opravdu sjednocení? 28 let od pádu Berlínské zdi to není jasné

Je si západ a východ skutečně blíže? Na tuhle otázku se pokusila odpovědět společnost Forsa research institute, která podobnou anketu uspořádala již v roce 2011. Podle zjištění vnímá unifikaci pozitivně již více lidí než při předchozím průzkumu, pořád se však jedná o nízké číslo.

Celostátně ani ne 50 procent Němců odpovědělo, že rozdíly jsou smazány a země je dnes skutečně jednotná oproti roku 2011, kdy se podobně vyjádřilo jen 47 procent. Výsledek se však liší podle toho, v jakém regionu se nacházíte. Zatímco na západě vnímá vztah pozitivně 52 procent lidí, ve východní části jen 43 procent to cítí podobně.

Nejmenší rozdíly viděla nejmladší skupina respondentů, ve věku od 14 do 21 let se domnívá až 65 procent lidí, že země už není rozdělená. Naopak nejstarší skupina (nad 65 let) to vidí zcela opačně. Zde se jen 40 procent vyslovilo k tomu, že žádné rozdíly v zemi už nepanují.

Zatímco lidé stále vnímají, že ve sjednocení země je potřeba učinit další potřebné kroky, jiná nezávislá studie ukázala, že co se spokojenosti v životě a štěstí týče, pak jsou obě strany vyrovnané. "Lidé byli hodně nespokojení s výsledky voleb, ale jejich frustrace už postupně mizí," řekl jeden z autorů studie Bernd Raffelhüschen s odkazem na stoupající index štěstí.

Může za to především ekonomický růst země, kterého si užívají jak obyvatelé na západě, tak i na východě. Bernd Raffelhüschen k tomu dodává, že kde jsou peníze, jsou lidé mnohem pozitivnější a šťastnější. další studie však taky ukázala, že konečně po mnoha letech se lidé přestávají stěhovat na západ, ale Němci bez problémů jezdí i na východ. Co se vnitřní migrace týče, rok 2016 byl prvním, kdy byl pohyb rovnoměrný.

Ihned po sjednocení bezprostředně po pádu Berlínské zdi, země zažívala jeden z největších exodů v dějinách. Kolem 200 tisíc se bálo nečekaných změn v budoucnu a radši se odstěhovala k západním hranicím. Jednali tak kvůli práci, ale také politickému systému, kdy socialistický režim na východě se teprve zvykal na přerod v kapitalismus.

Podle sociologů zlom nastal teprve před třemi lety, kdy začala růst popularita a atraktivita Berlínu, což postupně přimělo lidi k tomu, aby zvážili svůj dosavadní postoj. Čtvrt století uběhlo od sjednocení země, která na jedné straně měla bohaté obyvatelstvo s vysokou životní úrovní, na druhé straně zase ty, kteří si na dobrou životní úroveň začnou teprve zvykat.