Má bývalá Jugoslávie dostat šanci? EU řeší své rozšiřování, na stole leží zásadní otázky

Už před 15 lety se sešli vládní představitelé členských zemí se svými protějšky ze západního Balkánu na summitu v řecké Soluni. Tam se domluvili, že se EU jednou o tuto část Evropy rozšíří. První z těchto zemí se stalo Chorvatsko, které je zatím nejmladším členem EU, do níž vstoupilo v roce 2013.

Nyní je však situace jiná. Vzhledem k obavám ze stále se zvyšujícího vlivu Ruska, Turecka a jiných autoritářských režimů ve východním cípu Evropy je potřeba jednat rychleji, než se před 15 lety zdálo. Šest zemí západního Balkánu se ruských pokusů o získání vlivu v postkomunistické části Evropy tolik bojí, že chtějí své přidružení k EU urychlit.

Nicméně naráží na odpor ze strany prezidenta Evropské rady Donalda Tuska, předsedy Evropské komise Jean-Claude Junckera a bulharského premiéra Bojko Borisova ohledně špatného plnění podmínek vstupu do EU. Většina zemí bývalé Jugoslávie se totiž stále vzpamatovává z války v 90. letech, což se projevuje například v rostoucí korupci, politické nestabilitě, slabém demokratickém zřízení a organizovaném zločinu.

Nicméně francouzský prezident Emmanuel Macron je v této věci přeci jenom smířlivější. Sám osobně by byl rád o další rozšiřování projektu EU, ale sám přiznal, že je třeba nejednat ukvapeně. EU by se podle Macrona měla nejprve reformovat, a teprve pak pomýšlet na další členské země. 

Během diskuzí o vstupu zemí bývalé Jugoslávie do EU se španělský premiér Mariano Rajoy ostře vymezil proti členství Kosova, které má limitované mezinárodněprávní uznání. Uznání územní celistvosti Kosova by bylo také jednou z podmínek srbského členství v EU, čehož se obává Rajoy, protože by to mohlo posílit katalánské separatistické tendence.

Politické debaty ohledně rozšiřování EU o západní Balkán se točí okolo 5 ústředních otázek:

1. Evropská perspektiva západního Balkánu?

Závěrečná deklarace, na níž se evropští lídři shodli, vyjadřuje jasnou podporu evropské perspektivě zemí západního Balkánu. Nicméně slovo "evropská perspektiva" nic neznamená. Ostatně už v Soluni bylo řečeno, že budoucnost balkánských zemí je v Evropské unii, ale zatím do ní vstoupila pouze jedna země. Rozšiřování EU o další země nemá podporu v členských zemích, v nichž za posledních 15 let rostly preference politickým stranám, které toto odmítají.

2. Co Albánie a Makedonie?

Evropská komise sice doporučila zahájení diskuzí o členství Albánie a Makedonie, ale přední evropští lídři nechtějí o něčem takovém zatím ani slyšet. Finální verdikt nicméně chystají vynést až na červnovém summitu v Bruselu. Oba kandidáty určitě čeká spousta práce. Makedonie bude muset vyřešit dlouhotrvající spor se Řeckem ohledně názvu země a Albánie bude muset efektivněji bojovat s organizovaným zločinem a nelegální migrací.

3. Žádné další rozšiřování v nejbližší možné době

Předseda Evropské komise Jean Claude-Juncker velmi překvapil, když se v loňském roce vyjádřil optimisticky ke členství Srbska a Černé Hory, na něž budou podle jeho slov připraveny v roce 2025. Evropští lídři však jeho vize nesdílejí. Německá kancléřka Angela Merkelová například nevěří, že by se dalo takhle střílet od boku vzhledem ke klíčovým změnám, jimiž budou tyto země muset projít. Datum 2025 zřejmě není realistickým očekáváním.

4. Otázka Kosova

Dlouhotrvající územní spor mezi Prištinou a Bělehradem se také zřejmě stane trnem v oku při rozšiřování EU o západní Balkán. Je to svým způsobem paradox, že právě území, které by nikdo bez vojenských intervencí západních mocností neexistovalo, se stane ústřední překážkou členství Srbska a Kosova v EU.

Během války v Jugoslávii ukončila intervence NATO v roce 1999 dlouhodobou genocidu etnických Albánců ze strany Srbska, načež následovalo v roce 2008 vyhlášení kosovské nezávislosti. O územní celistvosti Kosova se však na mezinárodním poli stále vedou mnohačetné spory. Dokonce i některé členské země odmítají uznat Kosovo, kterému je navíc ze strany Ruska a Číny upíráno členství v OSN. ČR uznala Kosovo ihned v roce 2008.

5. Západní Balkán není Slovensko!

Hostitel summitu a bulharský premiér Bojko Borisov kritizoval postoje západní Evropy vůči Balkánu s tím, že pokud by západní Balkán byl jednou zemí, jeho hrubý domácí produkt by činil 96 miliard EU, což je úroveň Slovenska, které má ale výrazně nižší počet obyvatel, než třeba sousední Rumunsko.

Prezident Evropské rady Donald Tusk dal Bojkovi za pravdu v tom, že region, o němž mluvíme má za sebou mnohem temnější historii, než třeba Slovensko, a že je třeba vzít v úvahu jeho velikost, která odpovídá Německu a Francii dohromady.