Macron chce společnou evropskou armádu proti Rusku, Číně a USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron požaduje vytvoření „pravé evropské armády“, která by ochránila Evropu před Ruskem, Čínou, ale i USA. Řekl to před víkendovou návštěvou amerického prezidenta a dalších státníků k výročí oslav 100 let od konce první světové války. Jeho plán se však zdá mít jen malou naději na úspěch.

„Musíme sami sebe ochránit s ohledem na Rusko, Čínu, ale i Spojené státy,“ řekl Macron francouzskému rádiu. „Potřebujeme armádu, která se ubrání lépe sama, bez toho, aby závisela na Spojených státech, více suverénním způsobem.“

Macron svým plánem reaguje na rozhodnutí Trumpa odstoupit od Smlouvy o raketách středního a krátkého doletu (INF) uzavřenou za amerického prezidenta Ronalda Reagana ještě se Sovětským svazem. Podle Macrona je Evropa hlavní „obětí“ tohoto kroku a všemi nebezpečími z něho vyplývajícími.

Evropští státníci jsou velmi znepokojeni příležitostnými Trumpovými výhrůžkami, že se USA stáhne z NATO, pokud evropské státy nebudou dávat na obranu požadované 2% HDP. Zároveň však jsou stejným způsobem znepokojeni velkým množstvím prostředků, které Trumpova administrativa věnuje do vojenských záležitostí spojených s Evropou (4,7 miliard dolarů tento rok v porovnání s 789 milióny dolarů v roce 2016). Už tak poměrně výrazná propast mezi vojenským potenciálem USA a evropskými státy se ještě zvyšuje a evropští státníci se začínají obávat toho, že že pokud by USA se staly za Trumpova vedení potencionálním soupeřem, nebudou jim moci stačit.  

Možnosti vzniku armády EU

Myšlenka evropské armády se začala šířit na nejvyšších místech evropské politiky v kontextu ukrajinské krize a ruského záboru Krymu. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v roce 2015 řekl, že EU potřebuje vlastní armádu, aby byla brána vážně v mezinárodních otázkách.  

Zatím se však nedaří vytvořit žádnou spojitou evropskou vojenskou sílu, která by přesahovala poměrně omezený rámec menších kontigentů tvořených z několika spolupracujících evropských subjektů. Evropské armády se sice poměrně pravidelně setkávají na společených cvičení, zaměřují se ale více na výcvik protiteroristických sil než že by se pokoušely utvářet větší konvenční armádu.

Jak upozornil magazín Foreign Policy, významnou překážkou k vytvoření evropské armády je odlišná vojenská technika používaná jednotlivými evropskými armádami a na ní navázaný ekonomický protekcionismus evropských zemí. Navíc, některé země berou vojenskou hrozbu vážněji než jiné. Např. Německo i navzdory kritice Trumpa a hrozbě vzmáhajícího se Ruska se zatím neodhodlalo zvýšit své výdaje na obranu na 2% HDP.

Stopku Macronovým evropským plánům též poskytl Brexit. Velká Británie disponuje jednou z vůbec největších a nejefektivnějších armád a je jedna z pěti zemí NATO, která dává na obranu požadované 2% HDP. Británie taktéž bere velmi vážně v úvahu možnost vojenské konfrontace s Ruskem. Britská armáda uskutečnila minulý měsíc vojenské cvičení v Ománu, nazvané Saif Sareea 3, jehož cílem bylo připravit armádu na případné konvenční vojenské střetnutí s Ruskem.

Jak však britský deník The Independent upozorňuje, po Brexitu britská armáda bude mít jen malou touhu se připojit k větší evropské armádě. Pro zastánce Brexitu jakákoliv větší integrace do evropských struktur, včetně těch armádních, byla důvodem, proč z EU vystoupit a uchovat si nezávislost. Pro ně by bylo spojení s německými a italskými armádami – nepřáteli Velké Británie z dob druhé světové války - přiznáním porážky.

Ani samotní představitelé EU nevykazují pro Macronův plán příliš velké nadšení. Mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas řekl, že sice vítá návrh francouzského prezidenta, ale též, že diskuze o vytvoření armády EU jsou předčasné a že kooperace mezi evropskými armádami musí začít v oblastech výzkumu, nákupů a financování.

Související

Emmanuel Macron

Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron

V nedávných volbách v několika evropských zemích, jako jsou Spojené království, Francie, Německo, Nizozemsko a Rumunsko, se zdálo, že voliči dávají naději středovým politikům. Před šestnácti měsíci, po volbách do Evropského parlamentu, dokonce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že „střed drží“, protože pro silnou Evropu stále existuje většina ve středu politického spektra. Dnes však podle webu Politico toto přesvědčení vypadá značně nejistě. 
Volodymyr Zelenskyj

Klíčový summit v Británii: Zelenskyj pojede do Londýna, setká se s Macronem, Starmerem a Merzem

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že se v pondělí v Londýně setká s lídry Ukrajiny, Německa a Spojeného království, aby zhodnotili stav probíhajících mírových jednání, která zprostředkovávají Spojené státy. Macron tuto informaci sdělil na sociálních sítích, kde zároveň ostře odsoudil nejnovější ruské raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Zdůraznil, že Moskva „nehledá mír“.

Více souvisejících

Emmanuel Macron EU (Evropská unie) USA (Spojené státy americké) Velká Británie Armáda

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Fotbal, ilustrační fotografie

Plzeň prodloužila neporazitelnost. Sparta si zajistila pohár i na jaře, Olomouc vybouchla

Fotbalisté Viktorie Plzeň i po šesti odehraných zápasech ligové fáze Evropské ligy drží neporazitelnost. Při čtvrtečním zápase na hřišti nepříjemného Panathinaikosu Atény se však hodně nadřeli. Zvlášť když už od 32. minuty hráli Západočeši o deseti lidech, když byl po druhé žluté kartě vyloučen Václav Jemelka. Proti družině věhlasného kouče Rafaela Beníteze nakonec parta Martina Hyského dokráčela k bodu za bezbrankovou remízu. Pražská Sparta v rámci Konferenční ligy dokráčela ke třem bodům, když na hřišti rumunské Craiovy hrála po většinu času lépe než soupeř a nakonec se radovala ze zajištění účasti v jarní fázi soutěže. Na pojistku postupu si však musí počkat Olomouc, která po předešlých senzačních výsledcích nečekaně vybouchla na Gibraltaru proti Lincolnu, jenž dokázal otočit z 0:1 na 2:1.

Aktualizováno před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny

Ukrajina čelila na začátku druhého prosincového víkendu dalšímu ruskému útoku ze vzduchu. Drony a rakety způsobily zranění několika lidí a zastavení dodávek energií na mnoha místech. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je zřejmé, že Moskvě nejde o ukončení války. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Martin Kupka

Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu

Čeští političtí konkurenti i zahraniční média už reagují na slova nově jmenovaného premiéra Andreje Babiše (ANO), který dal najevo, že Česko pod jeho vedením nehodlá financovat Ukrajinu. Podle Martina Kupky (ODS) půjde o zjevný obrat v české zahraniční politice, který bude proti národním bezpečnostním zájmům.

před 3 hodinami

Český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček předal prezidentu Donaldu Trumpovi pověřovací listiny (24. dubna 2017), foto: Účet Hynka Kmoníčka

Kmoníček má nahradit Pojara. Babiš oslovil i dalšího člověka

Česko se až v pondělí dočká kompletní nové vlády, ačkoliv Andrej Babiš (ANO) byl jmenován premiérem už v úterý. Jednotliví ministři ale budou uvedeni do úřadů až na začátku příštího týdne. Obsazení některých důležitých pozic ale zůstává nejasné. 

před 4 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Slavia hrála v Londýně sympaticky, kvalita soupeře ale byla jinde. Tottenham vyhrál 3:0

Ani na pátý pokus se fotbalistům pražské Slavie nepodařilo skórovat v rámci probíhajícího ročníku Ligy mistrů. Nutno však přiznat, že tentokrát proti svěřencům kouče Jindřicha Trpišovského stál další z velice kvalitních soupeřů, londýnský Tottenham. Přestože se Pražané se svým věhlasným soupeřem snažili držet dlouho krok, nakonec postupem času ukázaná platila a nejen díky větší kvalitě v zakončení, ale i kvůli zbytečným slávistickým faulům ve své šestnáctce nakonec Slavia odjíždí z britských ostrovů s porážkou 0:3.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Filip Turek

Turek je stále kandidátem na ministra, tvrdí Motoristé

Motoristé i nadále počítají s vládním angažmá poslance Filipa Turka. Potvrdil to jeho kolega Boris Šťastný v sobotním vysílání televize Nova. Strana s Turkem počítá do čela ministerstva životního prostředí, v pondělí ale k jeho jmenování členem vlády nedojde. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

před 8 hodinami

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Boris Šťastný

Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů

Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) nebude jediným členem vládního kabinetu, který se musel podřídit zákonu o střetu zájmů. Poslanec Boris Šťastný (Motoristé), jenž se stane ministrem sportu, prevence a zdraví, v pátek oznámil, že přerušuje živnost. 

před 11 hodinami

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině

Evropská unie se v pátek rozhodla trvale zmrazit ruská aktiva v Evropě, aby zajistila, že miliardy eur nebudou moci být zablokovány Moskvě vládami Maďarska a Slovenska. Aktiva budou zablokována, dokud Rusko neukončí svou válku na Ukrajině a neuhradí těžké škody, které za téměř čtyři roky způsobilo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy