Kosovský parlament dnes za bojkotu srbských poslanců schválil velkou většinou transformaci Kosovských bezpečnostních sil (KSF) na pravidelnou armádu. Srbsko, vůči němuž kosovští Albánci v roce 2008 jednostranně vyhlásili nezávislost, podle očekávání reagovalo podrážděně, když už dříve varovalo, že tento krok ohrozí mír v regionu. Podle ministra zahraničí Ivici Dačiče bude vláda žádat mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. NATO vyzvalo Bělehrad i Prištinu, aby zabránily dalšímu stupňování napětí.
Pro návrhy trojice zákonů týkajících se přeměny Kosovských bezpečnostních sil, které mají 4000 příslušníků, na pravidelnou armádu hlasovalo podle agentury AP 107 ze 120 poslanců. Předseda parlamentu Kadri Veseli hlasování označil za začátek nové epochy pro Kosovo. Nová armáda bude mít lehkou výzbroj, výhledově má mít 5000 vojáků v aktivní službě a 3000 rezervistů. Vznikne ministerstvo obrany.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes řekl, že "transformace Kosovských bezpečnostních sil je v principu věcí, o níž může rozhodovat Kosovo, ale dali jsme jasně najevo, že byla nevhodně načasovaná". Aliance podle Stoltenberga podporuje KSF v jejich současné podobě, ale po transformaci bude muset úroveň spolupráce s nimi přehodnotit.
I regret that the decision to initiate a change of the Kosovo Security Force mandate was made despite the concerns expressed by #NATO. All sides must ensure that today’s decision will not further increase tensions in the region. Read my statement here: https://t.co/a75hfdc0hw
— Jens Stoltenberg (@jensstoltenberg) 14. prosince 2018
Bělehrad se obává, že cílem transformace KSF je etnicky vyčistit sever Kosova, kde většinu obyvatel tvoří Srbové. Vláda v Prištině to popírá. Nicméně na klidu srbským obyvatelům nepřidala dnešní prohlášení premiéra Ramushe Haradinaje, že armáda bude rozmístěna po celé zemi, tedy nejen na jihu, ale i na severu. Je přitom zřejmé, že pokud budou mezi příslušníky kosovské armády nějací Srbové, mnoho jich určitě nebude.
Haradinaj ale obecně ujišťoval, že vojsko nebude použito "proti svému lidu". "Je to armáda všech občanů, vždy budeme pro mír. Armáda nebude obrácena proti svým občanům, protože na jihu stejně jako na severu jsou jako u sebe doma. Kosovská armáda nikdy nebude použita proti nim," citovala Haradinajova slova srbská média. Premiér při tom novou armádu označil za "partnera" srbských ozbrojených sil. Ty čítají 28.000 vojáků.
Na znamení protestu kosovští Srbové především v etnicky rozdělené Kosovské Mitrovici vyvěsili v oknech a na balkonech srbské vlajky. Srbská premiérka Ana Brnabičová uvedla, že její země "se bude snažit dále jít cestou míru a stability, cestou k prosperitě". Dodala ale, že dnešek "není dnem, který bude přínosem pro spolupráci a stabilitu v regionu". Srbský prezident Aleksandar Vučić informoval, že během příštích tří dnů navštíví srbské jednotky působící při hranici s Kosovem.
Pověřenec srbské vlády pro Kosovo Marko Djurić novou kosovskou armádu označil za ilegální okupační formaci na území Srbska. Vyzval přitom mezinárodní síly KFOR, aby působení "nelegální kosovské armády" zabránily a odzbrojily ji. Zároveň nabádal "všechny občany Srbska - Srby i Albánce", aby do této "ilegální formace" nevstupovali.
We regret the negative reactions in Belgrade & the propaganda of Serbian media. No one should fear a democratic, multi-ethnic & professionally trained armed force under @NATO supervision. It’s #Kosovo’s sovereign right and decision to decide on its sec architecture pic.twitter.com/dvz4QJA8Bn
— Behgjet Pacolli ?? (@pacollibehgjet) 14. prosince 2018
Začátkem prosince srbská premiérka Brnabičová naznačila, že přeměna KSF na pravidelnou armádu by mohla vyprovokovat vojenskou intervenci Bělehradu, pokud by srbská menšina v Kosovu byla vystavena etnickým čistkám ze strany Prištiny. Jakýkoliv takový zásah je ale vysoce nepravděpodobný vzhledem ke snaze Bělehradu vstoupit do EU.
Síly KFOR ve čtvrtek preventivně rozmístily své jednotky u kosovsko-srbské hranice.
Bělehrad ztratil faktickou kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily krvavý konflikt v tomto regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. Kosovští Albánci pak v roce 2008 jednostranně vyhlásili nezávislost bývalé jihosrbské autonomní oblasti. V Kosovu zůstalo kolem 120.000 obyvatel srbské národnosti.
Nezávislost Kosova původně uznalo podle různých údajů 111 až 115 ze 193 členských států OSN. Během posledního roku ale 12 z nich, menších, uznání stáhlo. Srbsko Kosovo dál formálně považuje za svou součást, v čemž má podporu mimo jiné Ruska a Číny. Samostatnost Kosova neuznává ani pět členů Evropské unie, včetně Slovenska.
Související
Volby v Kosovu vyhrává Kurtiho strana. Parlamentní většinu ale nezíská
Kurti obvinil Západ z appeasementu vůči Srbsku. Bojí se sblížení Srbska s Ruskem, tvrdí
kosovo , NATO , Srbsko , Ana Brnabičová (srbská premiérka) , Aleksandr Vučič (srbský prezident)
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
před 1 hodinou
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
před 1 hodinou
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
před 1 hodinou
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
před 2 hodinami
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
před 2 hodinami
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
před 3 hodinami
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno před 3 hodinami
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
před 4 hodinami
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
před 4 hodinami
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
před 5 hodinami
Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá
před 6 hodinami
Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“
před 7 hodinami
Trump uvrhl NATO do nejhlubší krize v historii. Riskuje rozpad aliance
Aktualizováno před 7 hodinami
Ve Španělsku se srazily rychlovlaky převážející stovky lidí. Nejméně 39 mrtvých a sto zraněných
před 8 hodinami
Počasí: Meteorologové vydali výstrahu, část republiky zasáhne silný vítr
Aktualizováno včera
Jan Darmovzal je zpět v Česku. Na letišti s ním přistál vládní speciál
včera
Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU
včera
Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer
včera
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
včera
Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu
Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.
Zdroj: Libor Novák