Kosovský parlament dnes za bojkotu srbských poslanců schválil velkou většinou transformaci Kosovských bezpečnostních sil (KSF) na pravidelnou armádu. Srbsko, vůči němuž kosovští Albánci v roce 2008 jednostranně vyhlásili nezávislost, podle očekávání reagovalo podrážděně, když už dříve varovalo, že tento krok ohrozí mír v regionu. Podle ministra zahraničí Ivici Dačiče bude vláda žádat mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. NATO vyzvalo Bělehrad i Prištinu, aby zabránily dalšímu stupňování napětí.
Pro návrhy trojice zákonů týkajících se přeměny Kosovských bezpečnostních sil, které mají 4000 příslušníků, na pravidelnou armádu hlasovalo podle agentury AP 107 ze 120 poslanců. Předseda parlamentu Kadri Veseli hlasování označil za začátek nové epochy pro Kosovo. Nová armáda bude mít lehkou výzbroj, výhledově má mít 5000 vojáků v aktivní službě a 3000 rezervistů. Vznikne ministerstvo obrany.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes řekl, že "transformace Kosovských bezpečnostních sil je v principu věcí, o níž může rozhodovat Kosovo, ale dali jsme jasně najevo, že byla nevhodně načasovaná". Aliance podle Stoltenberga podporuje KSF v jejich současné podobě, ale po transformaci bude muset úroveň spolupráce s nimi přehodnotit.
I regret that the decision to initiate a change of the Kosovo Security Force mandate was made despite the concerns expressed by #NATO. All sides must ensure that today’s decision will not further increase tensions in the region. Read my statement here: https://t.co/a75hfdc0hw
— Jens Stoltenberg (@jensstoltenberg) 14. prosince 2018
Bělehrad se obává, že cílem transformace KSF je etnicky vyčistit sever Kosova, kde většinu obyvatel tvoří Srbové. Vláda v Prištině to popírá. Nicméně na klidu srbským obyvatelům nepřidala dnešní prohlášení premiéra Ramushe Haradinaje, že armáda bude rozmístěna po celé zemi, tedy nejen na jihu, ale i na severu. Je přitom zřejmé, že pokud budou mezi příslušníky kosovské armády nějací Srbové, mnoho jich určitě nebude.
Haradinaj ale obecně ujišťoval, že vojsko nebude použito "proti svému lidu". "Je to armáda všech občanů, vždy budeme pro mír. Armáda nebude obrácena proti svým občanům, protože na jihu stejně jako na severu jsou jako u sebe doma. Kosovská armáda nikdy nebude použita proti nim," citovala Haradinajova slova srbská média. Premiér při tom novou armádu označil za "partnera" srbských ozbrojených sil. Ty čítají 28.000 vojáků.
Na znamení protestu kosovští Srbové především v etnicky rozdělené Kosovské Mitrovici vyvěsili v oknech a na balkonech srbské vlajky. Srbská premiérka Ana Brnabičová uvedla, že její země "se bude snažit dále jít cestou míru a stability, cestou k prosperitě". Dodala ale, že dnešek "není dnem, který bude přínosem pro spolupráci a stabilitu v regionu". Srbský prezident Aleksandar Vučić informoval, že během příštích tří dnů navštíví srbské jednotky působící při hranici s Kosovem.
Pověřenec srbské vlády pro Kosovo Marko Djurić novou kosovskou armádu označil za ilegální okupační formaci na území Srbska. Vyzval přitom mezinárodní síly KFOR, aby působení "nelegální kosovské armády" zabránily a odzbrojily ji. Zároveň nabádal "všechny občany Srbska - Srby i Albánce", aby do této "ilegální formace" nevstupovali.
We regret the negative reactions in Belgrade & the propaganda of Serbian media. No one should fear a democratic, multi-ethnic & professionally trained armed force under @NATO supervision. It’s #Kosovo’s sovereign right and decision to decide on its sec architecture pic.twitter.com/dvz4QJA8Bn
— Behgjet Pacolli ?? (@pacollibehgjet) 14. prosince 2018
Začátkem prosince srbská premiérka Brnabičová naznačila, že přeměna KSF na pravidelnou armádu by mohla vyprovokovat vojenskou intervenci Bělehradu, pokud by srbská menšina v Kosovu byla vystavena etnickým čistkám ze strany Prištiny. Jakýkoliv takový zásah je ale vysoce nepravděpodobný vzhledem ke snaze Bělehradu vstoupit do EU.
Síly KFOR ve čtvrtek preventivně rozmístily své jednotky u kosovsko-srbské hranice.
Bělehrad ztratil faktickou kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily krvavý konflikt v tomto regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. Kosovští Albánci pak v roce 2008 jednostranně vyhlásili nezávislost bývalé jihosrbské autonomní oblasti. V Kosovu zůstalo kolem 120.000 obyvatel srbské národnosti.
Nezávislost Kosova původně uznalo podle různých údajů 111 až 115 ze 193 členských států OSN. Během posledního roku ale 12 z nich, menších, uznání stáhlo. Srbsko Kosovo dál formálně považuje za svou součást, v čemž má podporu mimo jiné Ruska a Číny. Samostatnost Kosova neuznává ani pět členů Evropské unie, včetně Slovenska.
Související
Kurti obvinil Západ z appeasementu vůči Srbsku. Bojí se sblížení Srbska s Ruskem, tvrdí
NATO posílá 600 britských vojáků do Kosova
kosovo , NATO , Srbsko , Ana Brnabičová (srbská premiérka) , Aleksandr Vučič (srbský prezident)
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
před 1 hodinou
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 2 hodinami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 2 hodinami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 3 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 3 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 4 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 4 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 4 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 4 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 4 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 5 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 5 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 6 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 6 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 7 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 7 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 7 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 8 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 8 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.
Zdroj: Libor Novák