Evropané si stále častěji pořizují zbraně. Kvůli teroristickým útokům i sexuálnímu násilí

Celosvětově vlastnictví střelných zbraní vzrostlo v posledním desetiletí o 32%. V roce 2017 lidé drželi na 857, 3 miliónů zbraní podle ženevského výzkumného projektu Small Arms Survey. Evropa nicméně zahrnuje jen 10% tohoto celku.

Podle The Wall Street Journal nicméně postupná změna v Evropě je zvláště pozoruhodná z toho důvodu, že zde existují velice striktní pravidla, co se týče držení zbraní. Jedinec, který usiluje o získání zbraně musí postoupit velmi náročné kolo psychologických testů a byrokratických opatření. I pokud zbraň získá, jeho možnosti ji mít při sobě mimo střelnice jsou velmi omezené.

Mimo jiné i z těchto důvodů v Evropě v roce 2017 počet legálně registrovaných zbraní byl menší než počet těch nelegálně držených – 34,2 miliónů proti 44,5 miliónům, podle Small Arms Survey. Podle zprávy výzkumné agentury Rand Corporation představuje Evropa největší trh pro zbraňové zakázky na temném webu, generující zisky pětkrát větší než v USA.

Mnohé tyto ilegální zbraně pochází z válkou rozervaných zemí, např. ze zemí bývalé Jugoslávie, či jsou zakoupeny online, častokráte z USA. Někdy takové obchody zahrnují i další vražedné vybavení – např. švédští gangsteři získávají k objednávkám AK-47 z Balkánu i ruční granáty, kterých je v bývalých jugoslávských zemí přebytek, uvedla švédská policie.

S větší dostupností zbraní dochází i k většímu počtu se zbraněmi spojeného násilí. Německo, Francie, Belgie či Švédsko od roku 2015 zaznamenaly vzrůst tohoto typu násilí. Švédsko je nyní co se týče počtu střílení na jedno město srovnatelné s jižní Itálií a některými části Irska, tj. s částmi Evropy s dlouho tradicí násilného užití zbraní, podle švédské mutace deníku The Local.

Legálně držené zbraně se většinou objevují v sebevražedných pokusech a domácím násilím, zatímco nelegálně držené zbraně jsou většinou spojeny s přepadeními a dalšími kriminálními činy, tvrdí Nils Duquet z belgického výzkumného centra Flemish Peace Institute. Podle Duqueta je tedy jasné, že většina nelegálně držených zbraní končí v rukou kriminálníků.

Podle statistik německého Národního registru zbraní vzrostl počet legálně registrovaných zbraní v zemi zhruba o 10% na 6,1 milionu, během posledních pěti let do roku 2017. Povolení nosit zbraně mimo střelnice se více než ztrojnásobilo na 9 285 případů během stejných pěti let. Povolení pro méně smrtící vzduchové zbraně, které připomínají skutečné zbraně a střílí slzný, aby se vyděsily potenciální útočníky, se zhruba zdvojnásobily během tří let do konce roku 2017 na 557 560, podle registru.

Ačkoliv zájem o zbraně bývá převážně mužskou záležitostí, nynějších snah o získání legálních zbraní se velké míře účastní i ženy. Např. 26letá Němka Carolin Matthieová se svěřila The Wall Street Journal, že si pořídila zbraň v návaznosti na sexuální silvestrovské útoky v Kolíně nad Rýnem a dalších městech v roce 2015. Vzestup zájmu o zbraně následoval i v Belgii a Francii po pařížských teroristických útocích.

Belgie nicméně přistoupila k zpřísnění regulace získání zbraní v reakci na jejich snadnou dostupnost před rokem 2006, kdy došlo k masovému vraždění spáchané 18letým mladíkem, který měl v držení legální zbraň.

V ČR má 303 tisíc držitelů zbrojních průkazů více než 800 tisíc zbraní. Nejvíce lidí disponuje průkazem v Středočeském kraji a v Praze. Postupně se snižuje počet lidí, kteří usilují o držení zbraně kvůli ochraně a roste počet zájemců o sportovní střelbu.