Rusko vyvíjí nový létající útočný dron. Tento „neviditelný“ robotický letoun s tryskovým pohonem by mohl být, v porovnání s předchozími pokusy, skutečně účinný. Od prvních testů k operačnímu nasazení však může mít ještě daleko.
První snímky zachycující robotický letoun se na internetu objevily 23. ledna. Na fotce je k vidění zasněžená ranvej, na níž táhne traktor nový stroj s patnáctimetrovým rozpětím křídel. Letadlo svým tvarem připomíná známý americký bombardér B-2 s technologií stealth. Ochotník znamená v ruštině lovec, což dobře naznačuje, k čemu má být tento těžký útočný dron určen.
Stroj, na němž začala pracovat společnost Suchoj v roce 2011, by měl podle serveru Popular Mechanics vážit asi 20 tun. To je o čtyři tuny více, než americký pilotovaný stíhací bombardér Boeing F/A-18E/F Super Hornet. Podle ruské agentury TASS by měl být schopný dosáhnout rychlosti až 1000 kilometrů v hodině.
New pictures of the #Okhotnik have become available- #Russia #RuAF #Sukhoi pic.twitter.com/CpIxItvjCE
— JnAndris (@JohnAndris) 24. ledna 2019
Podle Samuela Bendetta, odborníka na ruskou armádu, byla pro Moskvu důležitou zkušeností operace v Sýrii. „Při intervenci v Sýrii v roce 2015 chyběl Rusku klíčový bojový prvek – schopnost útočit na cíle krátce po jejich identifikaci, což je zásadní funkce dronů v dnešním světě,“ cituje experta magazín National Interest.
Prezident Putin nedávno označil vývoj autonomních a robotických systémů za klíčovou oblast pro rok 2019. Ochotník by měl být plně autonomní systém. To znamená, že bude moci sám vzlétnout, splnit misi a přistát. Použití zbraní nicméně bude vyžadovat povolení od operátora, podobně, jako je tomu u amerických dronů.
V současné době pravděpodobně stále probíhají pozemní testy. Následovat by měly takzvané „skoky“, při nichž dron na krátký okamžik vzlétne a opět přistane. Teprv potom, pravděpodobně v průběhu jara, dojde k prvnímu skutečnému letu.
I v následujících letech však budou zapotřebí další testy. Server Popular Mechanics navíc upozorňuje, že všechny prozatím dostupné informace pocházejí od ruských úřadů, a proto je potřeba k nim přistupovat opatrně. Připomíná také, že letoun Suchoj SU-57 páté generace absolvoval první let v roce 2010, a dosud nebyl zařazen do operačního nasazení.
Související
Muži dochází. Armádní drony na Ukrajině už pilotují i civilistky
Drony změnily válku k nepoznání. Na obzoru je ale další technická revoluce
Drony , Rusko , zbraně , Ruská armáda , Moskva
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák