Německá armáda v rozkladu? Zbraně připomínají šrot. A má ještě další vážný problém

Německá vláda zjistila, že útočná puška Heckler & Koch G36 používaná německými vojáky nedokáže zasáhnout cíl, pokud je příliš horká. Rozhodla se jí tedy zbavit. Podle Magazínu Politico tato epizoda v plné míře ukazuje špatný stav německé armády.

Méně než 20% německých bojových vrtulníků Eurocopter Tiger a méně než 30% bojových letounů Eurofighter je schopno akce. Frustrovaní piloti proto dávají výpověď. Žádná z německých ponorek nebyla v roce 2018 schopná akce. I tanky Leopard 2 jsou prý ve velmi špatném stavu a jejich akceschopnost je na velmi nízké úrovni.

Tento nelichotivý obrázek vyobrazila nedávná zpráva o stavu německé armády podaná sociálním demokratem Hansem-Peterem Bartelsem. „Není zde ani dostatek personálu, ani dostatek materiálu,“ stojí ve velmi kritické analýze. „Bez ohledu na to, kam se podíváte, je tam dysfunkce,“ cituje Politico nejmenovaného vysoce postaveného německého představitele.

Špatné kondice německé armády si všímají i její vojenští spojenci. Podle Politica byli Američané nepříjemně překvapeni, když zjistili, že němečtí vojáci na základně NATO v Litvě komunikují na nezabezpečených mobilních telefonech kvůli nedostatku zabezpečených rádiových zařízení.

Americký prezident Donald Trump opakovaně vyzývá Německo, aby na obranu věnovalo požadované 2% HDP, jak to stanovují osnovy NATO. Berlín přislíbil, že do roku 2024 zvedne výdaje na obranu na 1,5% HDP. Jedná se o nárůst o 80% mezi lety 2014 a 2024. Německo chce závazek dodržet navzdory zpomalující ekonomice.

Server Info.cz upozorňuje, že německá politická scéna není v této otázce jednotná. Německá levice považuje plánovaný termín za příliš rychlý. Taktéž se jim nelíbí, že by peníze vydané na tento závazek s největší pravděpodobností byly odňaty a chyběly v jiných vládních programech, jak upozornilo německé ministerstvo financí.

Podle Bartelsemovi zprávy navíc problém Bundeswehru není ve financích – jak upozorňuje server Financial Times, zvýšení finančních prostředků plynoucích do armády bylo jedno z mála pozitiv, které zpráva v souvislosti se stavem armády zmiňovala.

Problém dle zprávy tkví ve velké části v zbytnělé a zdlouhavé byrokracii, která v kombinaci s nedostatkem personálu vytváří skutečně vražednou kombinaci. „ Náš Bundeswehr, jak to nyní vidíme, trpí obojím, nedostatkem zaměstnancům a přeorganizovaností. Příliš mnoho práce je učiněno dvakrát nebo je učiněno v konfliktu s jinou prací.“ Bartelsem tvrdí, že mu mnoho vojáků přímo řeklo, že se „administrují k smrti“.

Ministerstvo obrany plánuje vzrůst aktivního personálu z 181 000 vojáků, které mělo na konci roku 2018 na 198 500 v roce 2025. Bartelsem poukazuje na to, že sice každý rok roste počet německých vojáků, ale je to převážně proto, že si stávající vojáci prodlužují kontrakty. Německo personální krizi německé armády chce řešit nalákáním občanů dalších zemí EU, mnohé z nich ale už rovnou tento návrh zamítly a i ty svolné, jako ČR, vyjadřují nad touto myšlenkou obavy z toho, že tím oslabí vlastní obranyschopnost.

Podle Politica mezi Němci vládne o věci armádní jen malý zájem nejenom kvůli historii, ale i proto, že si zvykli na to být v NATO a být pod jeho ochranou, respektive pod ochranou USA. Současně ale Němci začínají vnímat USA pod Trumpovým vedením jako větší hrozbu než Čínu či Rusko, což u některých z nich vyvolává pocit, že není záhodno věnovat další výdaje na obranu. Krize Bundeswehru je tak do určité míry reflektuje krizi německého politického směřování.