Naši východní sousedé si dnes vybírají nového prezidenta, který bude už pátou hlavou státu v jeho samostatné historii. Připomeňte si s námi muže, kteří stáli v čele Slovenska v uplynulém čtvrtstoletí.
Po rozpadu společného státu řešili naši východní sousedé větší dilema než Češi. Zatímco u nás se stal s přehledem prezidentem Václav Havel, na Slovensku bylo jasné, že o hlavě státu rozhodne především HZDS. Už koncem roku 1992 byli za nominanty strany označeni Roman Kováč a Michal Kováč.
V lednu 1993 rozhodlo vedení HZDS, že oficiálním kandidátem strany bude Roman Kováč. V prvním ani druhém kole prezidentské volby ale nezískal potřebných 90 hlasů, protože ho nepodpořili ani všichni poslanci jeho strany. V únoru se slovenské politické strany dohodly, že nové volby se neúčastní ani jeden z původních kandidátů.
Místo Romana se tak prezidentem stal Michal Kováč, který v úřadu setrval do roku 1998. Během výkonu funkce se první slovenský prezident vzdaloval od HZDS a tehdejšího premiéra Vladimíra Mečiara, s nímž měl několik významných sporů. Známá je především kauza únosu Kováčova syna, jejíž aktéry později Mečiar amnestoval.
Umožnila mu to situace po Kováčově konci ve funkci, slovenská politická scéna se totiž nebyla schopná dohodnout na obsazení prezidentského postu, kterého se přechodně ujal právě Mečiar. Nového prezidenta se podařilo vybrat až po roce prostřednictvím první přímé volby. V ní si Slováci vybrali primátora Košic Rudolfa Schustera, který nečekaně porazil Vladimíra Mečiara.
Schustera však provázeli kontroverze, během jeho mandátu vyšlo najevo, že Košice zadlužil natolik, že bylo nutné zavést tzv. ozdravný režim, který trval prakticky po celou dobu, co Schuster vykonával funkci hlavy státu. Pokus o obhajobu mu v roce 2004 hrubě nevyšel, v prvním kole skončil až na čtvrtém místě, obdržel pouze 7,4 % hlasů.
Do druhého kola tehdy postoupili Ivan Gašparovič a vítěz prvního kola Vladimír Mečiar. Proti němu se nakonec voliči obrátili a za prezidenta si zvolili Gašparoviče. Během prvních pěti let se někdejší generální prokurátor ČSFR vyhýbal kontroverzím, především díky tomu zůstává jediným slovenským prezidentem, který dokázal obhájit svůj mandát.
V roce 2009 se mu přitom postavila silná protikandidátka Iveta Radičová. Gašparovič přesto zvítězil v obou kolech, v tom druhém získal přes 55 % hlasů. V druhém období však postupně ztrácel důvěru občanů, přispěl k tomu třeba fakt, že za pět let nevydal jedinou zprávu o stavu země, ačkoliv mu to ukládala Ústava.
Překvapením skončila i zatím poslední prezidentská volba v roce 2014. Jako favorit do ní vstupoval tehdejší premiér Robert Fico, podle předvolebních průzkumů měl podporu kolem 40 % voličů. Už první kolo ale ukázalo, že předseda Smeru nemusí zvítězit. Nezávislého kandidáta Andreje Kisku totiž porazil jen o čtyři procenta.
V druhém kole uspěl Kiska, který získal přes 59 % hlasů. Během jeho funkčního období si Slovensko prošlo turbulentním obdobím, které se neslo ve znamení neustálého boje s protikandidátem z prezidentské volby Ficem. Ten Kisku často dehonestoval, nakonec však musel sám ustoupit do pozadí.
Po vraždě novináře Jána Kuciaka a sérii demonstrací totiž přesně před rokem odstoupil z funkce premiéra. Loňský rok však byl klíčový i pro Kisku, který se rozhodl, že letos nebude obhajovat post prezidenta. Otevřel tak cestu pro novou hlavu státu.
Slováci si pátého prezidenta v historii samostatného státu vybírají právě dnes, kdy začalo první kolo prezidentské volby. Favority na postup do druhého kola jsou advokátka Zuzana Čaputová a eurokomisař Maroš Šefčovič.
Související
Robert Fico je u Putina v Kremlu
Fico tvrdí, že mu Zelenskyj nabídl půlmiliardu eur za souhlas s Ukrajinou v NATO
Slovensko , prezidentské volby na Slovensku 2019 , Prezident SR , Andrej Kiska , Ivan Gašparovič , Michal Kováč , Rudolf Schuster
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek