Středeční hlasování o brexitu bude jen dalším předkolem

Hledání většiny v britském parlamentu pro řešení problému brexitu má skončit až příští pondělí; středeční večerní hlasování je zamýšleno pouze jako první kolo výběru variant s reálnou šancí na úspěch. Vyplývá to z plánů zveřejněných labouristickým poslancem Hilary Bennem, který je jedním z lídrů snahy poslanců o "převzetí kontroly" nad brexitovým procesem. Po pondělním přelomovém hlasování bude ve středu odpoledne program dolní komory britského parlamentu v rukách řadových poslanců poprvé za více než 100 let.

Poslanci si možnost předkládat vlastní plány pro vyústění brexitu vynutili při hlasování o příslušném návrhu poměrem hlasů 329 ku 302. Ve středu zhruba od 16:00 SEČ se tedy bude v Dolní sněmovně debatovat o zatím neznámém počtu návrhů, mezi nimiž by podle zpravodajské společnosti BBC neměly chybět brexit bez dohody, brexit s budoucí dohodou o volném obchodu s EU po vzoru Kanady či setrvání Británie v bezcelní zóně EU i po brexitu. Britská média v posledních dnech informují o šesti nebo sedmi pravděpodobných možnostech včetně uspořádání nového referenda či zrušení celého procesu odchodu z unie.

O tom, o kterých návrzích se nakonec bude hlasovat, rozhodne předseda Dolní sněmovny John Bercow. Po konci středeční rozpravy ve 20:00 SEČ budou mít poslanci půl hodiny na výběr preferovaných variant, přičemž všechny možnosti budou na jednom hlasovacím lístku a zákonodárci budou moci vyjádřit podporu libovolnému počtu z nich. Oznámení výsledku se očekává až o dvě nebo tři hodiny později, neboť mezitím se bude ještě hlasovat o opatření pro úpravu data brexitu v britském právu na základě závěrů summitu Evropské rady.

Středeční večer ale má být podle plánu Benna a dalších jen prvním kolem procesu průzkumných hlasování v Dolní sněmovně. Zdroj reportéra Financial Times Jima Pickarda v této souvislosti hovořil o skupinové a vyřazovací fázi.

Ta druhá má přijít na řadu příští pondělí od 18:00 SEČ. Poslanci by v ní měli volit mezi variantami, které ve středu získají největší podporu. Není ale jasné, jaká bude hranice pro postup do druhého kola, ani jaký zde bude hlasovací systém. V tomto směru se mluví i o několikakolovém hlasování, které by zajistilo, že z procesu vzejde jediná vítězná možnost.

BBC podotýká, že proces takzvaných indikativních hlasování zatím britští poslanci absolvovali pouze jednou. V roce 2003 se tímto způsobem snažili nalézt kompromis v otázce reformy horní komory britského parlamentu. "Skončilo to přesně takovou patovou situací, před kterou někteří varují i nyní v případě brexitu, neboť většinovou podporu nezískalo nic," vysvětluje BBC.

Jednoduchá by ale situace nebyla ani v případě, že se většina poslanců nyní na určité variantě shodne. Britská vláda by se totiž tomuto výsledku nemusela podřídit a premiérka Theresa Mayová v pondělí naznačila, že členství Británie v celní unii s EU či v jednotném unijním trhu by odmítla zajistit. Iniciátoři parlamentní "revolty" kontrují tím, že by si příští týden opět vynutili prostor na plénu sněmovny a schválili zákon, který by vládu přinutil podřídit se vůli zákonodárců.

Související

Více souvisejících

Brexit Theresa Mayová EU (Evropská unie) John Bercow

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 6 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 7 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 8 hodinami

Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí

Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy