Globální oteplování postupuje rychleji, než jsme si mysleli, přiznávají vědci z NASA. Nejhorší je situace v Arktidě

NASA má k dispozici kolekci dat, známé jako GISTEMP, na základě které se určují teploty země. Data jsou získávána ze sloučení velkého množství záznamů tisíce teploměrů rozložených na povrchu země a z měření oceánů prostřednictvím bójí a dalších nástrojů.

Z těchto dat vyplynulo, že v roce 2016 byl nejteplejší rok v historii (dosavadní rekordman byl rok 1880).některé kritické hlasy však zpochybňovali celou metodu výzkumu a to, jak jsou data dávána dohromady. Vědci z NASA však trvají na tom, že jejich metody jsou validní a že odlišné záznamy spolu souzní více než si odporují a tedy, že jejich údaje jsou korektní.

Zjištění ohledně narůstajícího oteplování země byly potvrzeny nezávislými satelitními záznamy pořízenými výkonným Aqua satelitem, který NASA vypustila na orbitu v roce 2002. Satelit nese infračervené zařízení, které je schopné vyššího stupně rozlišení než je tomu u teploměrů používaných NASA.

Informace od satelitu, který data shromažďoval od roku 2003 do roku 2018 (satelit nicméně stále funguje a shromažďuje data), dle vědců odhalují, že údaje o oteplování shromážděné teploměry se týkají jen povrchu a šíře globálního oteplování může být ve skutečnosti mnohem větší.

Satelit někdy vykazuje větší teploty než datový soubor NASA. Zejména se to týká Arktidy, regionu, kde jsou měření vzácná a kde je oteplování nejrychlejší. Vyšší teploty zjistil satelit u Barentsova moře (okrajové moře Severního ledového oceánu nad severním pobřeží Evropy, tj. Norskem a Ruskem) a Karského moře (část Severního ledového oceánu severně od ruské Sibiře). Moře se oteplují o 2,5 stupně Celsia – nebo 4,5 stupně Fahrenheita – za desetiletí.

„Možná jsme ve skutečnosti podcenili, jak moc teplejší se [Arktida] stává", připouští Goddard Institute for Space Studies a který byl spoluautor studie zveřejněné v Environmental Research Letters.

Metody používané pro výpočet teploty Země se neustále zlepšují a datové kolekce jsou neustále aktualizovány. Stále ale přetrvávají některé problémy, např. otázka toho, proč mají města tendenci být teplejší než venkov či otázku relevance srovnávání dnešních teplot s minulostí, když záznamy jsou dnes mnohem početnější a spolehlivější než tomu bylo na konci 19. století.