ROZHOVOR - Západní Balkán je regionem, který přidělává EU vrásky na čele. Srbsko a Kosovo jsou na kordy, přičemž se občas v médiích spekuluje o možnosti ozbrojeného konfliktu. Je situace až tak vážná? „Myslím si, že možnost války reálná není,“ říká pro EuroZprávy.cz Jana Juzová, výzkumná pracovnice Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.
Prezident Miloš Zeman opakovaně řekl, že by si přál rozšíření V4 o Rakousko a Slovinsko. Myslíte si, že jde o dobrý nápad? Vzrostla by tím váha střední Evropy?
Možnost rozšíření V4 o Rakousko či Slovinsko byla již v minulosti diskutována několikrát, převažující názor však je takový, že V4 funguje efektivně v takovém formátu a složení, v jakém je, proto také tyto návrhy byly zavrženy.
S oběma státy však visegrádské země poměrně intenzivně spolupracují v otázkách společných zájmů, především prostřednictvím formátu V4+ a v případě Rakouska také skrze Slavkovskou spolupráci (sdružující ČR, Slovensko a Rakousko).
Specializujete se na oblast západního Balkánu. Mělo by Srbsko vstoupit do EU?
Evropská komise ve své strategii pro západní Balkán vydané v loňském roce identifikovala rok 2025 jako potenciální datum možného vstupu Srbska a Černé hory do EU. Následně však byla tendence od této perspektivy spíše ustupovat – jde skutečně o velmi ambiciózní termín, který není reálný při současném tempu přijímání nutných reforem.
V případě Srbska je zde samozřejmě problém mezi Bělehradem a Prištinou blokující postup obou zemí v jejich evropské integraci. Zároveň však Srbsko má vážné problémy například s vládou práva a svobodou médií, což jsou oblasti zcela klíčové pro perspektivu vstupu do EU. Dokud Srbsko nebude schopné dosáhnout pokroku v této oblasti, stejně jako dosáhnout dohody s Kosovem, nebude moci do EU vstoupit.
A stojí vůbec Brusel v současnosti o rozšíření EU?
Dalším faktorem odkládajícím možný vstup Srbska (a dalších západobalkánských zemí) do EU je právě atmosféra uvnitř samotné EU, kdy se některé členské státy staví silně proti dalšímu rozšíření. Zároveň je však patrné, že jiná cesta pro země západního Balkánu není. Momentálně je tak otázkou spíše kdy k rozšíření dojde a rok 2025 to s největší pravděpodobností ještě nebude.
Vztahy mezi Srbskem a Kosovem jsou v poslední době obzvlášť vyhrocené. Vznik kosovské armády, srbští politici mají zákaz vstupu na území Kosova. Je podle Vás hrozba války reálná?
Myslím si, že možnost války reálná není, i když samozřejmě k určitému zmrazení dialogu mezi Bělehradem a Prištinou došlo. V současném nastavení vztahů v regionu, provázanosti regionu s EU a snahou obou zemí pokračovat v integraci by válka nebyla v zájmu pro žádnou ze stran.
Vy jste v Prištině studovala a máte zkušenosti z mise Eulex. Co si obyčejní Kosované myslí o Srbech a EU?
Nemyslím si, že to lze takto generalizovat, samozřejmě i v Kosovu existují zásadní rozdíly ve vnímání Srbů a EU. Můj dojem však byl takový, že pro běžné obyvatele Kosova, ať už Albánce či kosovské Srby, jsou důležitější ekonomické problémy, se kterými se potýkají (např. vysoká nezaměstnanost) než napjaté vztahy mezi Kosovem a Srbskem a jejich politická úroveň.
Má Brusel dostatečně silné páky, aby obyvatele Kosova a Srbska přiměla ke smíru?
EU se obecně v regionu potýká s určitým oslabováním své pozice, v případě Kosova zejména v kontextu odkládaného rozhodnutí v otázce vízové liberalizace. To vede k větší skepsi ohledně EU a evropské perspektivy pro Kosovo mezi obyvateli Kosova, kteří dříve byli nejvíce proevropští z celého západního Balkánu. Podpora vůči EU je však stále vysoká a k integraci do EU neexistuje žádná lepší alternativa.
Související
Kurti obvinil Západ z appeasementu vůči Srbsku. Bojí se sblížení Srbska s Ruskem, tvrdí
NATO posílá 600 britských vojáků do Kosova
kosovo , Srbsko , EU (Evropská unie) , Institut pro evropskou politiku EUROPEUM , Jana Juzová (politoložka) , rozhovor , visegradská čtyřka , Armáda Srbsko
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek