Operace Weserübung: Letos uplyne 80 let od německého útoku na Skandinávii

9. dubna to bude přesně 80 let, kdy nacistické Německo uskutečnilo takzvanou Operaci Weserübung, která znamenala okupaci Dánska a Norska. Historie nám jasně ukazuje, že zlu se nemá ustupovat, a že politika appeasmentu, kterou tehdy vedly západní mocnosti se nejenže neosvědčila, ale nakonec vyústila v druhou světovou válku. O průběhu invaze informoval deník Thelocal.dk.

Všechno začalo zdánlivě nenápadně podobně jako v Pohádce o Smolíčkovi. "Jen dva prstíčky tam strčíme. Jen, co se ohřejeme, hned zase půjdeme," slibovaly Jeskyňky. Všichni moc dobře vím, jak to celé dopadlo. Nejprve prst, pak ruku, a pak celou nohu, a kdyby bývalo nebylo jelena se zlatými parohy, Smolíček by padl v nemilost. Bohužel ve světě dospělých nekončí vše šťastným koncem a vítězstvím dobra a pravdy.

Možná, že kdyby celý svět býval byl zpozorněl, když Německo v březnu 1938 anektovalo Rakousko, a když si pak následující rok brousilo zuby na československé pohraničí, možná by se dalo lecčemu předejít. Zlo zůstane vždy zlem a ustupovat se mu nikdy v historii neosvědčilo. Lidé jsou nicméně nepoučitelní, a tak budou i nadále celé generace opakovat ty samé chyby. Z letargie vytrhl Francii a Velkou Británii, kterým nečinilo problém hodit přes palubu "bezvýznamné" Československo, až útok na Polsko, který odstartoval 2. světovou válku.

Adolf Hitler byl v prvních začátcích válečného konfliktu chytrým stratégem a nepustil se do přímého konfliktu s Británií a Francií, které byly ve značné výhodě. Svou pozornost obrátil na sever a po důkladných přípravách 9. dubna 1940 zaútočil na Dánsko, a pak posléze i na Norsko, čímž do své sféry vlivu dostal téměř celou Skandinávii, vyjma Islandu, který okamžitě bezprostředně po Operaci Weserübung zabrali Britové. Švédsko jej nepřímo podporovalo a Finsko, které bylo v Zimní válce se Sovětským svazem, nemělo takříkajíc na vybranou. 

Německo díky okupaci Dánska a Norska získalo kontrolu nad Baltským mořem a jelikož mu Švédsko umožňovalo procházet přes své území a Finové jej podporovali proti Sovětskému svazu, mohlo úspěšně vést boje na obou frontách. Ze Skandinávie pak probíhaly letecké útoky na Velkou Británii a nyní mělo na dosah i Sovětský svaz, na který se teprve chystalo zaútočit. V té době byla ještě Moskva přesvědčená, že dohody o neútočení platí. 

Jak to celé proběhlo?

Vojska Wehrmachtu se vylodila ve čtyři hodiny ráno v přístavu Gedser, na nejjižnějším dánském ostrově Falmer, odkud pak pokračovala dál na sever. Dánský král Kristián X. pak byl po hrozbě bomardování Kodaně nucen abdikovat. Podařilo se mu ale získat pro okupované Dánsko určitou autonomii a podle informací měl také podpořit přesun dánských Židů do sousedního Švédska, čímž zabránil jejich hrozícímu transportu do vyhlazovacích táborů. Přesně týden po invazi 16. dubna 1942 se pak narodila současná dánská královna Markéta II.

Zato Norsko se ukázalo jako mnohem tvrdší oříšek. Celých 62 dní trvalo než nad ním Nacistické Německo dostalo plně pod svojí kontrolu. V obou zemích se zrodil jak aktivní odboj proti polototalitním vládám. Ačkoliv v případě Operace Weserübung mluvíme o okupaci, nelze situaci v Dánsku a Norsku přirovnávat k Protektorátu Čechy a Moravy, který byl plně pod německou správou. Skandinávie Hitlerovi tehdy skutečně sloužila výhradně jako prostředek k cíli, tedy útokům jak na Západní Evropu, tak i na Sovětský svaz.

Související

Vojenská přehlídka u příležitosti výročí konce druhé světové války

VIDEO: Rusko oslavilo konec druhé světové skromnou vojenskou přehlídkou

Moskva si dnes připomíná 81. výročí vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce, ovšem letošní oslavy na Rudém náměstí mají k tradiční demonstraci síly daleko. Prezident Vladimir Putin sice přehlídku zahájil, ta se však konala v silně omezeném režimu a za doprovodu čerstvě vyhlášeného třídenního příměří v konfliktu na Ukrajině.
Připomínka konce II. světové války na pražském Vítkově Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomíná konec války. Pavel varoval na Vítkově před rezignací

Páteční dopoledne na pražském Vítkově patřilo vzpomínce na jeden z nejdůležitějších milníků moderních dějin. Armáda České republiky zde uspořádala slavnostní nástup, aby si připomněla 81. výročí konce druhé světové války na evropském kontinentu. Tato tradiční pieta u Národního památníku je každoročně symbolem úcty k těm, kteří položili životy za svobodu a konec nacistické tyranie.

Více souvisejících

II. světová válka dánsko norsko historie nacisté

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Nikol Pašinjan, arménský premiér

Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky

V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.

před 2 hodinami

Velká cena Monaka 2026 Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu

Italský mladík Kimi Antonelli dominantním způsobem ovládl letošní Velkou cenu Monaka a připsal si již páté vítězství v řadě. Devatenáctiletý pilot týmu Mercedes si na městském okruhu v Monte Carlu suverénně poradil se všemi nástrahami chaotického závodu, který musel být kvůli nehodám a poškození trati dvakrát přerušen výjezdem bezpečnostního vozidla a následně dokonce vyvěšením červených vlajek. Antonelli, který se dnes stal nejmladším vítězem Velké ceny Monaka, si tímto triumfem upevnil vedení v šampionátu a před druhým Lewisem Hamiltonem má nyní náskok 66 bodů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Brexit, ilustrační foto

Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují

Odchod Velké Británie z Evropské unie byl aktem sabotáže, který zemi každoročně stojí patnáct až třicet miliard liber, což v přepočtu na výkon ekonomiky znamená ztrátu půl až jednoho procenta HDP. Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband to uvedl v příspěvku pro novou knihu sira Anthonyho Seldona s názvem The Brexit Effect, jejíž části zveřejňuje deník The Independent v rámci své nové kampaně za obnovu vztahů s Evropou.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC prohlásil, že neplánuje stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V interview, které bylo natočeno v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněno v neděli, uvedl, že vojáky nepovažuje za ohrožené. Podle jeho slov disponují Spojené státy nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl, a stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání.

před 7 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu

Ruský bezpilotní letoun Šáhid v neděli kolem druhé hodiny ranní vážně poškodil přijímací budovu centrálního úložiště vyhořelého jaderného paliva, které se nachází přibližně patnáct kilometrů od odstavené Černobylské jaderné elektrárny. V zasaženém objektu se v době útoku žádné kontejnery s palivem nenacházely a státní operátor Energoatom i Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdili, že radiace v místě zůstává v normě.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Kirill Dmitrijev

Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí

Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.

před 11 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost

Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.

před 12 hodinami

před 14 hodinami

Hormuzský průliv

Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony

Americká armáda v sobotu v oblasti Hormuzského průlivu sestřelila dva íránské útočné drony, které ohrožovaly mezinárodní námořní dopravu. K incidentu došlo pouhý den poté, co Spojené státy zlikvidovaly čtyři jiné íránské bezpilotní letouny směřující k témuž strategickému průlivu. Podle prohlášení Centrálního velitelství USA (CENTCOM) zůstávají americké síly připraveny i nadále bránit region před íránskou agresí.

před 15 hodinami

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla

Íránské velvyslanectví v Turecku obvinilo Spojené státy americké z politicky motivovaného zasahování do sportu poté, co Washington odmítl udělit vstupní víza klíčovým členům realizačního týmu íránské fotbalové reprezentace. K tomuto kroku došlo jen několik hodin poté, co americké úřady oficiálně potvrdily schválení víz pro samotné íránské fotbalisty a nejnutnější doprovodný personál. Národní tým asijské země má přitom odehrát svůj úvodní zápas nadcházejícího mistrovství světa patnáctého června v Los Angeles.

včera

Ilustrační fotografie.

Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA

Americké ministerstvo obrany vyjádřilo hluboké znepokojení nad výrazným zintenzivněním špionážních aktivit ze strany Izraele na území Spojených států. Obranná zpravodajská agentura (DIA), která je hlavní zpravodajskou službou Pentagonu, v uplynulých týdnech oficiálně zvýšila úroveň hrozby cizí špionáže ze strany tohoto klíčového blízkovýchodního spojence. Podle informací od současných i bývalých amerických představitelů dosáhl stupeň tohoto varování historicky nejvyšší možné hranice.

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice

Americký lékař Peter Stafford byl v sobotu propuštěn z berlínské nemocnice Charité, kde se úspěšně léčil z nákazy virem ebola. Stafford se virem nakazil během své práce pro misionářskou skupinu v Demokratické republice Kongo. Podle zpráv médií mu úřady ve Washingtonu odmítly povolit návrat do Spojených států, načež německá vláda souhlasila s přijetím lékaře i s jeho manželkou a čtyřmi dětmi.

včera

Bernadette Chiracová

Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová

Ve věku devadesáti tří let zemřela Bernadette Chiracová, bývalá první dáma Francie a vdova po exprezidentovi Jacquesi Chiracovi. Tato politička byla po více než půl století pevnou oporou svého chotě při jeho vzestupu do nejvyšších pater státní správy. Smutnou zprávu potvrdil současný francouzský prezident Emmanuel Macron, který společně se svou manželkou Brigitte vyjádřil hlubokou lítost nad odchodem ženy, jež se nesmazatelně zapsala do národní historie a prostřednictvím charity pomohla milionům pacientů.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro pořad Meet the Press televizní stanice NBC News prohlásil, že íránští představitelé zatím nepřistoupili na dohodu o ukončení války, protože jsou silní a hrdí. Podle jeho slov však Teherán nakonec nebude mít jinou možnost než na ujednání kývnout. Rozhovor se uskutečnil ve městě Chippewa Falls ve státě Wisconsin v době, kdy vyjednávání mezi oběma stranami trvají již několik týdnů.

včera

včera

Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není

Oficiální statistiky ohledně epidemie eboly v Demokratické republice Kongo zaznamenaly výrazný pokles, což na první pohled vypadá jako nadějná zpráva, avšak situace je mnohem komplikovanější. Zatímco ještě nedávno úřady hovořily o více než tisíci podezřelých případů a téměř 250 úmrtích, aktuálně Kongo hlásí přibližně 380 potvrzených nakažených a 60 zemřelých, ke kterým se přidává dalších 15 potvrzených případů a jedna oběť v sousední Ugandě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy