9. dubna to bude přesně 80 let, kdy nacistické Německo uskutečnilo takzvanou Operaci Weserübung, která znamenala okupaci Dánska a Norska. Historie nám jasně ukazuje, že zlu se nemá ustupovat, a že politika appeasmentu, kterou tehdy vedly západní mocnosti se nejenže neosvědčila, ale nakonec vyústila v druhou světovou válku. O průběhu invaze informoval deník Thelocal.dk.
Všechno začalo zdánlivě nenápadně podobně jako v Pohádce o Smolíčkovi. "Jen dva prstíčky tam strčíme. Jen, co se ohřejeme, hned zase půjdeme," slibovaly Jeskyňky. Všichni moc dobře vím, jak to celé dopadlo. Nejprve prst, pak ruku, a pak celou nohu, a kdyby bývalo nebylo jelena se zlatými parohy, Smolíček by padl v nemilost. Bohužel ve světě dospělých nekončí vše šťastným koncem a vítězstvím dobra a pravdy.
Možná, že kdyby celý svět býval byl zpozorněl, když Německo v březnu 1938 anektovalo Rakousko, a když si pak následující rok brousilo zuby na československé pohraničí, možná by se dalo lecčemu předejít. Zlo zůstane vždy zlem a ustupovat se mu nikdy v historii neosvědčilo. Lidé jsou nicméně nepoučitelní, a tak budou i nadále celé generace opakovat ty samé chyby. Z letargie vytrhl Francii a Velkou Británii, kterým nečinilo problém hodit přes palubu "bezvýznamné" Československo, až útok na Polsko, který odstartoval 2. světovou válku.
Adolf Hitler byl v prvních začátcích válečného konfliktu chytrým stratégem a nepustil se do přímého konfliktu s Británií a Francií, které byly ve značné výhodě. Svou pozornost obrátil na sever a po důkladných přípravách 9. dubna 1940 zaútočil na Dánsko, a pak posléze i na Norsko, čímž do své sféry vlivu dostal téměř celou Skandinávii, vyjma Islandu, který okamžitě bezprostředně po Operaci Weserübung zabrali Britové. Švédsko jej nepřímo podporovalo a Finsko, které bylo v Zimní válce se Sovětským svazem, nemělo takříkajíc na vybranou.
Německo díky okupaci Dánska a Norska získalo kontrolu nad Baltským mořem a jelikož mu Švédsko umožňovalo procházet přes své území a Finové jej podporovali proti Sovětskému svazu, mohlo úspěšně vést boje na obou frontách. Ze Skandinávie pak probíhaly letecké útoky na Velkou Británii a nyní mělo na dosah i Sovětský svaz, na který se teprve chystalo zaútočit. V té době byla ještě Moskva přesvědčená, že dohody o neútočení platí.
Jak to celé proběhlo?Vojska Wehrmachtu se vylodila ve čtyři hodiny ráno v přístavu Gedser, na nejjižnějším dánském ostrově Falmer, odkud pak pokračovala dál na sever. Dánský král Kristián X. pak byl po hrozbě bomardování Kodaně nucen abdikovat. Podařilo se mu ale získat pro okupované Dánsko určitou autonomii a podle informací měl také podpořit přesun dánských Židů do sousedního Švédska, čímž zabránil jejich hrozícímu transportu do vyhlazovacích táborů. Přesně týden po invazi 16. dubna 1942 se pak narodila současná dánská královna Markéta II.
Zato Norsko se ukázalo jako mnohem tvrdší oříšek. Celých 62 dní trvalo než nad ním Nacistické Německo dostalo plně pod svojí kontrolu. V obou zemích se zrodil jak aktivní odboj proti polototalitním vládám. Ačkoliv v případě Operace Weserübung mluvíme o okupaci, nelze situaci v Dánsku a Norsku přirovnávat k Protektorátu Čechy a Moravy, který byl plně pod německou správou. Skandinávie Hitlerovi tehdy skutečně sloužila výhradně jako prostředek k cíli, tedy útokům jak na Západní Evropu, tak i na Sovětský svaz.
Související
VIDEO: Rusko oslavilo konec druhé světové skromnou vojenskou přehlídkou
OBRAZEM: Česko si připomíná konec války. Pavel varoval na Vítkově před rezignací
II. světová válka , dánsko , norsko , historie , nacisté
Aktuálně se děje
včera
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
včera
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
včera
Nový žebříček: Nejsilnější pas světa má asijský stát. USA se rapidně propadly, lépe je na tom i Česko
včera
Nespokojenost na Ukrajině narůstá. Lidé hrozí neomezenými protesty, žádají výměnu Syrského za Fedorova
včera
Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy
včera
Na pražském magistrátu zasahuje policie, údajně měla několik osob zadržet
včera
Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování
včera
Češka nesla na pláži v Chorvatsku slunečník. Zasáhl ji blesk, v nemocnici bojuje o život
včera
Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla
včera
V Nikaragui už nikdy neproběhnou žádné volby, oznámil tamní prezident
včera
Odbory na Letišti Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost
včera
USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě
včera
Pravé letní počasí si vzalo pauzu. Meteorologové naznačili, kdy se vrátí
20. července 2026 21:57
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
20. července 2026 21:01
Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku
20. července 2026 19:04
Maximálně ignorovat, radí Babišovi papír s poznámkami ohledně prezidenta
20. července 2026 17:39
Litr zdražil i o více než tři koruny. Strop na ceny paliv skončil
20. července 2026 16:53
Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři
20. července 2026 15:43
Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině
20. července 2026 14:30
Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě
Vláda schválila návrh na zamítnutí kompetenční žaloby, kterou k Ústavnímu soudu podal prezident Petr Pavel. Dokument připravený ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem zároveň obsahuje požadavek na vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala z dalšího projednávání celého případu. Vládní kabinet jej totiž viní ze soudního aktivismu v souvislosti s jeho nedávným rozhodnutím o předběžném opatření.
Zdroj: Libor Novák