Operace Weserübung: Letos uplyne 80 let od německého útoku na Skandinávii

9. dubna to bude přesně 80 let, kdy nacistické Německo uskutečnilo takzvanou Operaci Weserübung, která znamenala okupaci Dánska a Norska. Historie nám jasně ukazuje, že zlu se nemá ustupovat, a že politika appeasmentu, kterou tehdy vedly západní mocnosti se nejenže neosvědčila, ale nakonec vyústila v druhou světovou válku. O průběhu invaze informoval deník Thelocal.dk.

Všechno začalo zdánlivě nenápadně podobně jako v Pohádce o Smolíčkovi. "Jen dva prstíčky tam strčíme. Jen, co se ohřejeme, hned zase půjdeme," slibovaly Jeskyňky. Všichni moc dobře vím, jak to celé dopadlo. Nejprve prst, pak ruku, a pak celou nohu, a kdyby bývalo nebylo jelena se zlatými parohy, Smolíček by padl v nemilost. Bohužel ve světě dospělých nekončí vše šťastným koncem a vítězstvím dobra a pravdy.

Možná, že kdyby celý svět býval byl zpozorněl, když Německo v březnu 1938 anektovalo Rakousko, a když si pak následující rok brousilo zuby na československé pohraničí, možná by se dalo lecčemu předejít. Zlo zůstane vždy zlem a ustupovat se mu nikdy v historii neosvědčilo. Lidé jsou nicméně nepoučitelní, a tak budou i nadále celé generace opakovat ty samé chyby. Z letargie vytrhl Francii a Velkou Británii, kterým nečinilo problém hodit přes palubu "bezvýznamné" Československo, až útok na Polsko, který odstartoval 2. světovou válku.

Adolf Hitler byl v prvních začátcích válečného konfliktu chytrým stratégem a nepustil se do přímého konfliktu s Británií a Francií, které byly ve značné výhodě. Svou pozornost obrátil na sever a po důkladných přípravách 9. dubna 1940 zaútočil na Dánsko, a pak posléze i na Norsko, čímž do své sféry vlivu dostal téměř celou Skandinávii, vyjma Islandu, který okamžitě bezprostředně po Operaci Weserübung zabrali Britové. Švédsko jej nepřímo podporovalo a Finsko, které bylo v Zimní válce se Sovětským svazem, nemělo takříkajíc na vybranou. 

Německo díky okupaci Dánska a Norska získalo kontrolu nad Baltským mořem a jelikož mu Švédsko umožňovalo procházet přes své území a Finové jej podporovali proti Sovětskému svazu, mohlo úspěšně vést boje na obou frontách. Ze Skandinávie pak probíhaly letecké útoky na Velkou Británii a nyní mělo na dosah i Sovětský svaz, na který se teprve chystalo zaútočit. V té době byla ještě Moskva přesvědčená, že dohody o neútočení platí. 

Jak to celé proběhlo?

Vojska Wehrmachtu se vylodila ve čtyři hodiny ráno v přístavu Gedser, na nejjižnějším dánském ostrově Falmer, odkud pak pokračovala dál na sever. Dánský král Kristián X. pak byl po hrozbě bomardování Kodaně nucen abdikovat. Podařilo se mu ale získat pro okupované Dánsko určitou autonomii a podle informací měl také podpořit přesun dánských Židů do sousedního Švédska, čímž zabránil jejich hrozícímu transportu do vyhlazovacích táborů. Přesně týden po invazi 16. dubna 1942 se pak narodila současná dánská královna Markéta II.

Zato Norsko se ukázalo jako mnohem tvrdší oříšek. Celých 62 dní trvalo než nad ním Nacistické Německo dostalo plně pod svojí kontrolu. V obou zemích se zrodil jak aktivní odboj proti polototalitním vládám. Ačkoliv v případě Operace Weserübung mluvíme o okupaci, nelze situaci v Dánsku a Norsku přirovnávat k Protektorátu Čechy a Moravy, který byl plně pod německou správou. Skandinávie Hitlerovi tehdy skutečně sloužila výhradně jako prostředek k cíli, tedy útokům jak na Západní Evropu, tak i na Sovětský svaz.

Související

Vojenská přehlídka u příležitosti výročí konce druhé světové války

VIDEO: Rusko oslavilo konec druhé světové skromnou vojenskou přehlídkou

Moskva si dnes připomíná 81. výročí vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce, ovšem letošní oslavy na Rudém náměstí mají k tradiční demonstraci síly daleko. Prezident Vladimir Putin sice přehlídku zahájil, ta se však konala v silně omezeném režimu a za doprovodu čerstvě vyhlášeného třídenního příměří v konfliktu na Ukrajině.
Připomínka konce II. světové války na pražském Vítkově Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomíná konec války. Pavel varoval na Vítkově před rezignací

Páteční dopoledne na pražském Vítkově patřilo vzpomínce na jeden z nejdůležitějších milníků moderních dějin. Armáda České republiky zde uspořádala slavnostní nástup, aby si připomněla 81. výročí konce druhé světové války na evropském kontinentu. Tato tradiční pieta u Národního památníku je každoročně symbolem úcty k těm, kteří položili životy za svobodu a konec nacistické tyranie.

Více souvisejících

II. světová válka dánsko norsko historie nacisté

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

před 1 hodinou

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

před 2 hodinami

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

před 6 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

před 7 hodinami

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

před 10 hodinami

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 11 hodinami

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 13 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 14 hodinami

Letní počasí

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

včera

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy