Kvůli ruské invazi na Ukrajinu nyní některé evropské země zvažují znovuzavedení povinné vojenské služby. Server Deutsche Welle přiblížil, že po pádu Berlínské zdi a konci studené války povinné odvody postupně rušila většina zemí na kontinentu. Například Německo ukončilo vojenskou službu v roce 2011, nyní však bude probíhat debata o jejím znovuzavedení.
Z celkových 29 států Severoatlantické aliance ji má zavedenou jen šest států – Turecko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Norsko a zcela nově Lotyšsko. Náhodným losem jsou odvedenci určováni v Litvě, v Nizozemsku je vojna povinná, ale nevynucovaná. Ženy musí sloužit pouze v jednom aliančním státě – Norsku, a do budoucna ve dvou, pokud v přistoupí Švédsko.
Těsně po anexi Krymu v roce 2014 znovu zavedla povinnou vojenskou službu pro muže od 18 do 26 let Ukrajina, kterou o rok později následovala Litva, kde mají tuto povinnost muži od 18 do 25. V ukrajinském případě ale nyní platí, že všichni fyzicky zdatní muži ve věku 18 až 60 let mohou podléhat povinné vojenské službě.
Baltské státy jsou podle DW jiný případ. Z tria Estonsko, Litva a Lotyšsko pouze třetí jmenovaná země povinnou vojenskou službu zrušila. Od roku 2024 ale Riga bude vyžadovat od každého muže ve věku 18 až 27 let podstoupení 11 měsíců vojenského výcviku. Od roku 2028 bude stát každoročně povolávat 7500 mužů, což je ekvivalent stávajícího počtu profesionálních vojáků této země, jak upřesnil DW.
Problémy nyní zažívá Nizozemsko, jehož armádě chybí 9000 vojáků a vláda momentálně zvažuje zavedení povinných odvodů. Totéž učinilo v roce 2018 Švédsko. Stockholm odvody zrušil roku 2010, protože se do armády nehlásilo dost dobrovolníků. Nyní se musí do služby hlásit všichni osmnáctiletí muži, jen zlomek z nich však armáda skutečně rekrutuje. Lidé totiž dostávají dopis s dotazem, jestli si myslí, že se hodí pro vojenskou službu. Negativní odpověď znamená osvobození od ní.
Stejný případ je Norsko. Zde nastupuje k povinné vojenské službě 9000 osmnáctiletých kandidátů ročně z celkem asi 60 000 skutečně přihlášených.
Francouzské úřady nyní diskutují lehčí formu povinné vojenské služby. Prezident Emmanuel Macron v roce 2019 zavedl všeobecnou národní službu, která teď umožňuje mladým lidem vykonávat měsíční dobrovolnickou službu. Nyní ale vláda zvažuje zavedení povinné služby pro všechny Francouze od 15 do 17 let.
V Německu se o této poměrně tradiční praktice bude nově diskutovat. „Příslušníci armády by měli o své práci hovořit ve školách,“ poznamenala zmocněnkyně Bundestagu pro armádu Eva Höglová. Předtím kancléř Olaf Scholz odmítl návrh ministra obrany Borise Pistoria na zavedení povinné vojenské služby, výzvy k zavedení této diskuze se ale ozývají napříč celým politickým spektrem.
Povinná vojenská služba byla tradicí v Československu a následně i po vzniku České republiky. Od roku 1990 však zákonodárci upustili od jejího dvouletého trvání a zkrátili ji na osmnáct měsíců. V roce 1993 byla zkrácena na jeden rok. O devět let později, roku 2003, ministr obrany Jaroslav Tvrdík předložil vládě záměr základní vojenskou službu k 31. prosinci 2004 zrušit, což vláda schválila.
Dne 30. března 2004 nastoupilo posledních 878 branců a 22. prosince odešli poslední vojáci v základní vojenské službě do civilu. Od roku 2005 je česká armáda plně profesionální a branná povinnost je vyžadována pouze při ohrožování státu nebo za válečného stavu.
Dezinformace o znovuzavedení povinných vojenských odvodů v České republice jsou poměrně frekventované. Například koncem listopadu 2019 se vyskytl článek s názvem: „OFICIÁLNĚ SCHVÁLENO! V ČR bude od 1. 2. 2020 zavedena povinná vojenská služba“. Ministerstvo obrany ale na svém webu tuto dezinformaci vyvrátilo s tím, že ČR o takovém kroku ani neuvažuje.
Související
Evropa, jak ji známe, je v ohrožení. Pokud se zhroutí důležitý oceánský systém v Atlantiku
Počasí: Cháron může do Evropy přinést nejteplejší léto v historii. Teploty porostou k 48 stupňům
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 2 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 3 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 3 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 4 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 4 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 6 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
Ukrajinské drony zasáhly dvě ruské ropné rafinerie a vojenské letiště v rámci rozsáhlého útoku, který Kyjev podnikl v noci na sobotu, uvedl podle AFP zdroj z prostředí tamního resortu obrany.
Zdroj: Libor Novák