FDA: Virus chikungunya se stává novou globální hrozbou, příznaky mohou trvat roky. Na světě je první vakcína

Vakcínu vyvinula francouzská biotechnologická společnost Valneva a prodávat se bude pod názvem Ixchiq. Schválena byla pro osoby starší 18 let, u kterých je zvýšené riziko, že s virem přijdou do kontaktu. Vakcína se podává injekčně a jednou dávkou, přičemž obsahuje oslabenou verzi viru.

Očekává se, že schválení této vakcíny v USA urychlí její zavedení v zemích, kde se tento virus vyskytuje nejvíce, tedy zejména v tropických a subtropických oblastech Afriky, na jihovýchodě Asie a v některých částech Ameriky.

Vzhledem k oteplování planety se ale lékaři obávají možné šíření do další států. "Virus chikungunya se rozšířil do nových geografických oblastí, což způsobilo nárůst jeho celosvětového výskytu," uvedl v prohlášení FDA, podle kterého se za posledních 15 let vyskytlo ve světě více než pět milionů případů nákazy.

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) uvedlo, že k 30. září letošního roku bylo celosvětově hlášeno přibližně 440 000 případů nemoci a více než 350 úmrtí. Virus se letos zatím objevil ve 24 zemích přičemž v některých byl evidován poprvé.

Virus chikungunya je sice jen zřídka smrtelný, příznaky infekce ale mohou podle FDA přetrvávat měsíce až roky a k léčbě v současnosti neexistuje lék. Používají se jen běžně dostupná léčiva ke zmírnění bolesti a horečky. Jelikož dosud neexistovala ani vakcína, bylo jedinou prevencí vyhýbání se štípnutí komárů, kteří tuto nemoc přenáší.

Vir chikungunya způsobuje stejnojmenné onemocnění, které se projevuje kromě horeček i bolestmi kloubů, hlavy a svalů. Infekce může vést k dlouhodobým zdravotním problémům, a to zejména u starších lidí či osob trpících i jinými onemocněními. Chikungunya se také může přenést z těhotné matky na její nenarozené dítě, přičemž pro novorozence může být virus smrtelný.

První epidemii viru chikungunya zaznamenali v roce 1952 ve východoafrické Tanzanii, odkud zřejmě pochází i jeho název. Od té doby se virus podle Světové zdravotnické organizace (WHO) vyskytl ve více než 110 zemích. Experti se ale obávají, že by chikungunya mohla v budoucnu představovat hrozbu pandemie, protože komáři, kteří nemoc šíří, se v důsledku klimatických změn dostávají i do jiných oblastí světa.

Přenos viru obvykle probíhá přes komáry rodu Aedes, zejména Aedes aegypti a Aedes albopictus (komár tygří), kteří jsou také známí jako nositelé viru Zika a dengue. Není tomu přitom tak dávno, co podle serveru Le Monde odborníci ze Světové zdravotnické organizace (WHO) v rámci online informačního setkání uvedli, že polovina světové populace je nyní vystavena hrozbě nákazy horečkou dengue.

"Více než 130 zemí je postiženo horečkou dengue, která nyní zasáhla všechny kontinenty včetně Evropy," poznamenal Raman Velayudhan, vedoucí veterinární jednotky pro veřejné zdraví, kontrolu vektorů a životní prostředí.

"Horečka dengue je nemoc, která představuje silnou překážku pro globální zdraví. Její postupné rozšiřování, jak se zdá, nezná hranic," dodal Ibrahima Socé Fall, ředitel celosvětového programu WHO pro kontrolu opomíjených tropických nemocí.

Na americkém kontinentu úřady ročně evidují miliony případů této nemoci. Nejvíce postiženou zemí je Brazílie, nemoc se ale nyní šíří do států dále na jih, jako je Bolívie, Paraguay a Peru, které byly dříve pro komáry přenášející tuto nemoc příliš chladné. 

"Dengue se šíří do nových oblastí, včetně Evropy, a objevují se výbušná ohniska. Přibližně polovina světové populace je nyní ohrožena horečkou dengue s odhadem 100–400 milionů infekcí ročně," uvedla WHO.

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí CDC na svém webu uvádí, že každý rok se horečkou dengue nakazí až 400 milionů lidí. Z toho zhruba 40 000 lidí ročně na toto onemocnění zemře.

Nelze však vyloučit, že se čísla budou v průběhu let zvyšovat. Na šíření horečky má podle odborníků vliv globální oteplování a scénář, který nyní lidstvo zažívá, předpověděli vědci už před dvaceti lety.

V roce 2000 vědci publikovali článek, ve kterém předpověděli nárůst horečky dengue a malárie právě v důsledku globálního oteplování. Práce byla předmětem řady diskuzí, navzdory tomu se ale objevují stále závažnější dopady změny klimatu na šíření některých infekčních chorob, zejména virových, včetně dengue.

"Před 5-6 lety jsme si mysleli, že se komár tygří rozšíří, ale nevěděli jsme, do jaké míry. Dnes se rozšířil všude," poznamenává Cyril Caminade, výzkumník na univerzitě v Liverpoolu a Institutu infekcí a globálního zdraví. "Měli jsme předpovědi na rok 2020. Ale nemysleli jsme si, že se dostane do Paříže tak rychle," říká Anna-Bella Faillouxová, ředitelka výzkumu virologie v Pasteurově institutu. Ve Francii se komár objevil v roce 2016.  

Vědci zpozorovali, že některé nemoci, jako například virus Zika či právě horečka dengue, mají tendenci následovat klimatický fenomén zvaný El Niño. Ten vystavuje svět vysokým teplotám, silným dešťům a poté ničivému suchu, čímž vytváří příznivé podmínky pro šíření komárů. Ty navíc mohou přenášet hned několik virů současně.

"Viry Zika a chikungunya nepocházejí z Jižní Ameriky, přesto Brazílie zažívá silnou kocirkulaci virů, spolu s těmi, které dorazily dříve, jako je horečka dengue a žlutá zimnice," uvedla Faillouxová.

Mnoho případů nákazy horečkou dengue je naštěstí asymptomatických nebo způsobuje pouze mírné onemocnění, v některých případech ale může nemoc způsobit závažnější případy a dokonce i smrt. Neexistuje navíc žádná specifická léčba horečky dengue, včasná detekce a přístup k řádné lékařské péči ale úmrtnost snižují.

Symptomy dengue mohou zahrnovat horečku, bolesti hlavy, bolesti svalů a kloubů, únavu, vyrážku a bolesti v očích. U některých jedinců může dengue způsobit vážnější komplikace, jako je hemoragická horečka (DHF) a šokový syndrom (DSS), které mohou vést k vnitřnímu krvácení, sníženému tlaku krve a smrti.