Finsko v NATO: Mohutné zálohy a moderní vybavení, jeho vojákům nechybí ani smysl pro humor

Zatímco je Finsko úplným nováčkem, Česká republika je v řadách NATO již více než 24 let. Dne 12. března 1999 vstoupila do řad aliance po boku Maďarska a Polska. Byly to první země bývalého východního bloku, které tento krok učinily. Službou v zahraničních misích prošly tisíce českých vojáků. Působili nejen při zastrašovacích misích v pobaltských zemí, ale přímo ve válečných konfliktech na Balkáně, v Afghánistánu a Iráku. 

Z bývalého východního bloku jsou členy také Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Albánie, Chorvatsko, Černá Hora a nejnověji od roku 2020 Severní Makedonie. Finsko je od roku 1982, kdy vstoupilo Španělsko, první zemí mimo sféru vlivu bývalého Sovětského svazu, která do NATO vstoupila.  

Ukazuje to na nebývalou vážnost situace. Finsko i Švédsko až do loňského roku udržovaly striktní politiku neutrality. Loni v červnu se však dokonce objevily informace o diskuzích o ukončení neutrality ve Švýcarsku. Ve hře tehdy sice nebyl vstup do NATO jako takový, nýbrž společná vojenská cvičení. „Vzhledem k násilnému porušení základních hodnot, které jsou také našimi hodnotami, neutrální postoj v zásadě neexistuje,“ řekl švýcarský prezident Ignazio Cassis na květnovém Světovém ekonomickém fóru v Davosu. 

Právě u případů Finska a Švédska to vždy vypadalo, že si ještě dekády po skončení studené války svou neutralitu udrží. Až do loňského března. Švédsko porušilo svou tradiční neutralitu již necelý týden po ruské invazi, kdy ohlásilo dar vojenského vybavení Ukrajině, a to včetně protitankových raket. „Došla jsem k závěru, že naši bezpečnost lze nejlépe zajistit podporou ukrajinské obranyschopnosti proti Rusku,“ zmínila švédská premiérka Magdalena Andersson. Stockholm tehdy dodal Ukrajině 135 tisíc dávek potravy pro vojáky, 5 tisíc přileb a 5 tisíc balistických vest. Naposledy Švédové takto podporovali jinou zemi v aktivní ozbrojeném konfliktu roku 1939, kdy Sovětský svaz napadl Finsko.  

Jak Finové aliance posílí? 

Finsko a Švédsko představují mohutnou ozbrojenou sílu. Právě Finsko kvůli dlouhé společné hranici s Ruskem disponuje silným dělostřelectvem a pozemním vojskem. Země má zhruba 24 tisíc aktivních profesionálů, do války je připraveno jít až 280 tisíc lidí v aktivních zálohách. Platí zde všeobecná branná povinnost a do zbraně finská armáda může povolat až 900 tisíc dalších vojáků. Roku 2022 dávala země na obranu 1,96 % HDP – do závazných 2 % jí tedy chybí opravdu málo. 

O vstupu Finska do NATO loni hovořil pro server ČT24 také tehdejší generál ve výslužbě a dnešní prezident republiky Petr Pavel. „Byly pozorovány některé demonstrativní přesuny sil, na které Finové reagovali s jistou dávkou nadsázky přesuny svých traktorů podél hranice,“ řekl. Podle něj finské rozhodnutí o vstupu do NATO dozrávalo dlouho. „Nebýt ruského agresivního chování, tak by v těchto zemích rozhodnutí požádat o vstup nevykrystalizovalo,“ doplnil.  

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov upozornil, že vstup Finska do NATO bude pro Rusko hrozbou. „NATO se posouvá naším směrem. Proto se samozřejmě toto vše stane součástí speciální analýzy a vypracování nezbytných opatření pro to, abychom nastolili rovnováhu v situaci a zajistili svou bezpečnost.“ 

Finská armáda by případně mohla být pro Kreml opravdovou noční můrou, jak si Peskov sám potvrdil. „Velký stratég Vladimir Putin s největší pravděpodobností získá 1300 kilometrů pozemní hranice s členem NATO, který bude v blízké budoucnosti disponovat desetinásobkem bojových letounů páté generace, než bude mít Rusko. A z Baltského moře se stane alianční rybník,“ vylíčil pro Natoaktual.cz analytik Zdeněk Kříž z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně.