Hamás drží nejméně 233 rukojmích, tvrdí izraelská armáda. 50 jste zabili bombardováním, vzkazují radikálové

Hagari uvedl, že armáda už informovala rodiny 229 rukojmích s tím, že jejich příbuzní jsou v současné době zadržováni v pásmu Gazy. Podle Hagariho ale počet zajatých civilistů není konečný a armáda pokračuje ve vyšetřování nových informací. 

Hamás už dříve čtyři rukojmí propustil. Matku a dceru Judith a Natalie Ra'ananové, které byly propuštěny před týdnem, a ženy Yocheved Lifshitzovou a Nurit Cooperovou, které byly osvobozeny v pondělí večer.

Hamás tvrdí, že odvetné útoky izraelské armády v Pásmu Gazy si vyžádaly životy 50 rukojmích. Při čtvrteční návštěvě v Moskvě to uvedli zástupci radikálního hnutí. Delegace také zopakovala, že rukojmí nepropustí, dokud nevyjedná klid zbraní s Izraelem. 

Hamás také dříve uvedl, že výměnou za propuštění rukojmích požaduje osvobození 6000 palestinských vězňů. Izrael naopak vzkazuje Hamásu, že chystaná pozemní operace v pásmu Gazy bude zrušena, pokud propustí všechny rukojmí a implicitně se vzdá. Uvedl to Jonathan Conricus, mezinárodní mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) v rozhovoru pro australské rádio ABC.

"Pokud by Hamás vyšel ze svých úkrytů, které skrývá pod izraelskými civilisty, což je to, co nyní dělají, vrátil naše rukojmí a bezpodmínečně se vzdal, pak by válka konec. Pokud to neudělají, pravděpodobně budeme muset jít dovnitř a udělat to." řekl.

Conricus neodpověděl, proč byla pozemní invaze odložena, přestože se o ní mnoho dní mluvilo, místo toho uvedl, že izraelské jednotky "zlikvidují Hamas." Dodal, že lidé "by se měli postavit na jednu stranu...podle toho, jakou máte morálku."

Jak ale uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ), Izrael souhlasil s dočasným odložením plánované pozemní ofenzívy v pásmu Gazy, aby umožnil Spojeným státům rychle přesunout protivzdušnou obranu na Blízký východ, s cílem chránit americké vojáky v regionu. 

"Pokud chcete být na straně teroristů nebo na straně Izraele, je to vaše volba," řekl mluvčí IDF. Odpověděl také na otázky týkající se hrozné humanitární situace v Gaze a poznamenal, že nevěří, že by Izrael měl být nucen poskytovat jídlo nepříteli, který "vystřeluje rakety na naše občany a snaží se je zabít."

Izraelská armáda u dříve uvedla, že neplánuje po zničení palestinského militantního hnutí Hamás kontrolovat "život v pásmu Gazy". Uvedl izraelský ministr obrany Joav Galant. 

Izrael podle Galanta očekává, že válka s Hamásem bude mít tři fáze. V první zaútočí izraelská armáda na militanty Hamásu v Gaze nálety a pozemními manévry, poté porazí ohniska odporu a nakonec přestane být "odpovědná za život v pásmu Gazy", přiblížil ministr. 

Galant v projevu k pěším jednotkám shromážděným u hranic s Pásmem Gazy naznačil, že brzy by mohli vidět palestinské území "zevnitř". Toto prohlášení nasvědčuje možnosti blížící se pozemní invaze. 

"Nyní vidíte Gazu zdálky, brzy ji uvidíte zevnitř. Příkaz přijde," řekl bez dalších podrobností. O pozemním zásahu se přitom spekuluje již několik dní, pravděpodobně ale byla kvůli návštěvám zahraničních státníků odložena.

Jak už server EuroZprávy.cz informoval, bývalý šéf americké CIA David Petraeus tvrdí, že nelze porazit povstalce za krátkou dobu a boje se mohou protáhnout až na deset let. Plánovanou akci Izraelců přirovnával k bitvě o somálskou metropoli z roku 1993, lidem věrně známou ze snímku Černý jestřáb sestřelen. 

Vojenská pozemní ofenzíva izraelských obranných sil v pásmu Gazy by trvala roky a zahrnovala by strašlivé boje. Řekl to bývalý šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) David Petraeus pro server Politico. "Pokračování bombardovací kampaně IDF pozemní invazí by se mohlo velmi rychle stát Mogadišem na steroidech," popsal.

Připomněl tak incident z roku 1993, publiku věrně známý například ze snímku Černý jestřáb sestřelen (z angl. Black Hawk Down). Před třiceti lety v Mogadišu několik desítek amerických vojáků čelilo bezprecedentní přesile nejen z řad militantů, ale i obyčejných vyzbrojených obyvatel. Pozemní zásah Izraelců v Pásmu Gazy tak podle Petraeuse může vypadat úplně stejně.

Bývalý šéf CIA má zkušenosti i z armádního velení, proto se dle svých slov snaží poskytnout IDF rady. "Pokud bude Hamás v obraně stejně kreativní jako při tom strašlivém, barbarské, nevýslovném útoku, pak uvidíte sebevražedné atentátníky, uvidíte improvizovaná výbušná zařízení, budou tam léčky, nástražné nálože a městské prostředí opět nemůže být náročnější," vysvětlil s tím, že IDF by se měl připravit na dlouhou válku. 

Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví přes 7000 lidí, včetně 2704 dětí. Dalších 17 439 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 200 rukojmích.  

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů 8400, zraněno je nejméně 20 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice dorazily už čtyři humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."