Himálajské ledovce tají daleko rychleji než před 10 lety. Důsledky mohou být tragické

Na zásobování vodou z tajícího ledu a sněhu z pohoří Himálaj a Hindúkuš jsou závislé až dvě miliardy lidí. Zrychlené tání ale způsobuje destabilizaci krajiny a zvyšují rizika nebezpečí, ať už jde o povodně nebo sesuvy půdy. Změny navíc vytlačují velkou část jedinečného divokého biotou do menších a nejistějších oblastí. Pro některé druhy už je podle studie příliš pozdě.

Výzkumnice v oblasti kryosféry Miriam Jacksonová pro NY Times vysvětlila, že během posledních dvaceti let došlo k výrazným změnám. S kolegy zkoumala oblast o rozloze asi 1,6 milionu kilometrů čtverečních od Afghánistánu až po Myanmar. „Myslím, že je pro mnoho lidí překvapením, že se to děje takhle rychle,“ myslí si.

Zpráva Světové meteorologické organizace a Evropské služby pro změnu klimatu Copernicus tvrzení nepálských vědců podpořila. Stejně jako Himálaj i evropské Alpy za rok 2022 zaznamenaly největší úbytek ledové hmoty za jediný rok. Pokud se průměrné globální oteplování podaří zastavit na 1,5 °C oproti období před průmyslovou revolucí, ztratí Himálaj a Hindúkuš nejméně třetinu ledovcového pokryvu.

Vědci očekávají, že s postupem času takovéto změny způsobí nepravidelnost srážek po celém světě a lidé v oblasti asijských velehor budou více závislí na vodě z tání než na dešti. Na tuto vodu se ale nelze spolehnout na více než 20–30 let.

Nepálci pak varují, že systémy připravenosti na mimořádné události rozhodně nejsou připraveny na typ katastrof, které můžou takové změny přinést. Podobně nepřipravené jsou tamní ekosystémy. Některé unikátní druhy z regionu, především motýli, už vyhynuly. Vysoké riziko nyní hrozí obojživelníkům. Do roku 2100 může vyhynout až čtvrtina rostlin, živočichů a dalších forem života, které se vyskytují pouze v tomto regionu.