Hrozí další vzpoura proti Kremlu. Spojeni Wagnera a cizineckých legií může Putinovi nahnat husí kůži

Od ozbrojené vzpoury wagnerovců uběhly více než dva měsíce. Prigožinovo „tažení na Moskvu“ ale ukázalo jasné vady v ruské obraně. Jeho muži dokázali obsadit důležité vojenské objekty v Rostovu na Donu, Lipecku a Voroněži bez většího odporu. Rusové museli sabotovat vlastní infrastrukturu, aby vůbec jejich postup zpomalili. Nakonec došlo na dohodu mezi běloruským lídrem Alexandrem Lukašenkem a právě Prigožinem, po které se wagnerovci začali stahovat do Běloruska.

Po smrti jejich šéfa ale není jasné, jaký bude jejich další osud. Desítky tisíc se jich mají nacházet v Africe, přítomnost deseti tisíc žoldnéřů ve své zemi potvrdil i Lukašenko, načež Polsko a pobaltské země žádaly Minsk o jejich vyhoštění.

Začal se ale projevovat velice specifický vztah mezi Prigožinem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Nejenže se majitel žoldnéřské skupiny opakovaně vyskytoval v Rusku, dokonce v své smrti se vyskytoval v Moskvě. Právě odtud havarované letadlo vyletělo do Petrohradu, kde měl Prigožin sídlo. O to zvláštnější je, že Kreml v úterý oznámil neúčast Putina na Prigožinově pohřbu.

Kreml nyní má důvody se obávat další ozbrojené vzpoury. Ještě když probíhala červnová vzpoura, obyvatelé Rostova na Donu wagnerovce oslavovali. Řada Rusů k wagnerovcům a jejich majiteli nechová nijak chladný vztah nebo je dokonce podporuje. Jestli kremelský režim v případě další vzpoury získá podporu obyvatel je otázkou. Evidentní ale je, že se Rusové bojí otevřeně promluvit, natož obvinit ze smrti Prigožina přímo ruskou vládu.

Spojí se legie s wagnerovci?

Na straně ukrajinské armády bojují ruské cizinecké legie, jejichž členové nejsou spokojeni s režimem ve své vlasti. Jak upozornil server New York Times, ještě před ruskou agresí proti Ukrajině neměly příliš pozornosti. Té se jim dostalo například díky bitvě o Bachmut, kde sehrály významnou roli. Někteří v nich v rozhovorech tvrdili, že po invazi cítili povinnost bránit zemi, která je „adoptovala“.

„Zabíjím své krajany, ale ze všech se stali kriminálníci. Přišli do cizí země rabovat, zabíjet a ničit. Zabíjejí civilisty, děti a ženy. Musím tomu čelit. Jakmile bude Ukrajina svobodná, přinesu svůj meč do Ruska, osvobodit ho od tyranie,“ popisoval svou motivaci voják z Legie Svobodné Rusko s přezdívkou Caesar.

Po smrti Prigožina se na wagnerovce obrátil lídr uskupení s názvem Ruský dobrovolnický sbor Denis Kapustin. „Nyní stojíte před vážnou volbou – můžete stát buď v kramflecích ruského ministerstva obrany a sloužit jako hlídací psi popravčích vašich velitelů, nebo se pomstít,“ citoval ho server Newsweek. „Abyste se mohli pomstít, musíte přejít na stranu Ukrajinu,“ vyzval ty wagnerovce, kteří „nespáchali válečné zločiny, aby vstoupili do našich řad“. Líčil, že společně „dokončí mlýnek na maso a pak budou pochodovat na Moskvu“.

Den po smrti Prigožina poradce ukrajinského ministra zahraničí Anton Geraščenko zveřejnil na svém účtu na sociální síti X video, kde několik členů Wagnerovy skupiny hrozí režimu. „Mnoho diskuzí o tom, co Wagner v této situaci udělá. Řekneme si jedno – začínáme. Očekávejte nás!“ varoval zamaskovaný muž.

Momentálně není ani jasné, jak četné jsou ruské cizinecké legie bojující za Ukrajinu. Wagnerovci však stále mají minimálně desítky tisíc členů. Jde o velkou vojenskou sílu, která teoreticky může ruskou armádu velice citelně zasáhnout. „To, že na to mají ukázali i při puči před dvěma měsíci, kdy se vůči nim místní chovali velmi přátelsky. Samotný počet totiž není vždy tím rozhodujícím. Wagnerovci mohou tímto zaniknout, ale vazby, které mezi sebou měli, jistě neskončí. Bude to ještě velmi napjaté,“ vylíčil pro EuroZprávy.cz vojenský expert Tomáš Řepa.