Korupční kauza Netanjahua pokračuje navzdory válce. Útočí, aby si prodloužil politický život, míní Erdogan

Soudní proces byl pozastaven po říjnovém útoku Hamásu na Izrael. Netanjahu je souzen ve třech případech korupce. Ve dvou případech čelí obviněním z podvodu a porušení důvěry a v jednom obviněním z úplatkářství, podvodu a porušení důvěry.

Premiér své pochybení popírá a tvrdí, že obvinění vůči němu byla vykonstruována v rámci politického spiknutí policie a státního zastupitelství. Člen Netanjahuovy strany Likud (Jednota) David Amsalem označil pokračování soudního řízení během války za "ostudu". "Válka? Rukojmí? Ne ne. Nejdůležitější je nyní obnovit proces s Netanjahuem," napsal v neděli na sociální síti.

Erdogan se ale domnívá, že válka je pro izraelského premiéra způsobem, jak si prodloužit politickou kariéru. Na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Dohá také řekl, že Izraeli nesmí projít údajné zločiny spáchané v Pásmu Gazy.

"Ztráta životů 17 000 Palestinců, většinou dětí a žen, je zločinem proti lidskosti a válečným zločinům. Izraeli tyto zločiny nesmí projít," řekl. Erdogan už v pondělí uvedl, že Netanjahu by měl být souzen za válečné zločiny

Před týdnem pak nazval Netanjahua "řezníkem z Gazy" a obvinil ho z vyvolání antisemitismu po celém světě. Uvedl to server France24. Opakovaně také vyzývá k okamžitému příměří mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás. Uvedl, že v pásmu Gazy jsou páchány zločiny proti lidskosti.  

"Neexistuje představa, kterou by se dala vysvětlit nebo ospravedlnit brutalita, které jsme svědkem od 7. října. Otevřeně řečeno, v Gaze se už přesně 28 dní páchají zločiny proti lidskosti," řekl Erdogan na nedávném summitu Organizace turkických států v Astaně, hlavním městě Kazachstánu .

"Naší prioritou je rychlé nastolení humanitárního příměří," uvedl Erdogan. Dodal, že Turecko pracuje na nových mechanismech, které zaručí bezpečnost všech bez ohledu na to, zda jsou muslimy, křesťany nebo židy.

Turecko podle prezidenta nadále vyvíjí úsilí na uspořádání mezinárodní mírové konference. Už dříve také kritizoval Evropskou unii za to, že nevyzvala k příměří v pásmu Gazy. Obvinil Západ z lhostejnosti vůči utrpení muslimů a hovořil o situaci s papežem Františkem.

"Kolik dětí ještě musí zemřít předtím, než Evropská komise vyzve k příměří... Kolik tun bomb musí dopadnout na Gazu, než Rada bezpečnosti OSN začne jednat," řekl Erdogan v televizním projevu s tím, že Západ nevidí násilí, které se odehrává v pásmu Gazy, "protože se tam prolévá muslimská krev".

Každý by měl podporovat snahy o poskytování "nepřerušované pomoci nevinným civilistům" v Gaze, řekl a zopakoval turecký postoj, že trvalým řešení konfliktu může být pouze vytvořením nezávislého palestinského státu.

Erdogan také dříve obvinil Radu bezpečnosti OSN z toho, že svým údajným proizraelským postojem prohlubuje současnou krizi v Gaze. Jeho ministr zahraničí Hakan Fidan prohlásil, že se svět nachází ve zlomovém bodě. "Buď se posuneme k trvalému, udržitelnému míru, nebo začne světová válka," uvedl podle The Guardian. 

"Mezinárodní společenství se nestaví na odpor nezákonným a bezuzdným útokům izraelského režimu na civilisty," prohlásil Erdogan v úterý. "Zastáváme názor, že Rada bezpečnosti OSN nezastavila krveprolití a nenastolila příměří, ale svým jednostranným přístupem krizi ještě prohloubila," tvrdil Erdogan.

Erdoganovo prohlášení bylo zveřejněno krátce po jeho telefonátu s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Rusko je spolu s Británií, Čínou, Francií a USA jedním z pěti stálých členů RB OSN. Turecký prezident obvinil Radu bezpečnosti z toho, že nečinně přihlíží kolektivnímu trestání obyvatel Gazy a že umožnila ochromení činnosti agentury OSN pomáhající palestinským uprchlíkům.

Na přelomu října a listopadu Erdogan uvedl, že už dále s Netanjahuem nemůže mluvit. "Netanjahu už není někdo, s kým můžeme hovořit. Vymazali jsme ho a vyhodili," řekl Erdogan novinářům. Turecký ministr zahraničních věcí ale podle něj Hakan Fidan bude nadále s izraelskou stranou v kontaktu, stejně jako s Hamásem a dalšími palestinskými skupinami.

Budoucnost izraelského premiéra je krajně nejistá

Vyšetřování není to jediné, s čím se Netanjahu bude muset v nadcházejících měsících vypořádávat. Osm z deseti Izraelců se domnívá, že zodpovědnost za selhání vlády, tajných služeb a bezpečnostních orgánů při útoku Hamásu by měl nést izraelský premiér Netanjahu. Tyto závěry pocházejí z průzkumu, o kterém informoval server Times of Israel. 

Na dotaz, kdo by měl být novým izraelským premiérem, 49 procent respondentů uvádí opozičního politika Bennyho Ganca. Pouze 28 procent by si přálo, aby zůstal Netanjahu, zatímco zbytek odpověděl, že nemá jasno.

Podle analýzy CNN se pod premiérem po úspěšném útoku Hamásu houpe židle. Reputace izraelské bezpečnosti je v troskách a i když Netanjahuovi odpůrci prozatím nevyzývají, aby premiér odstoupil, dojde k tomu. "Nyní neřeším, kdo za to může nebo proč jsme byli překvapeni," řekl bývalý premiér Yair Lapid, nyní vůdce opozice. "Není čas, není prostor."

Podle Amita Segala, hlavního politického komentátora izraelského Channel 12, by ale bylo překvapením, kdyby premiér tuto válku přežil. "Vytvořilo by to národní precedens," řekl CNN.

"Izraelská historie nás naučila, že každé překvapení a krize vedly ke kolapsu vlády. Tak tomu bylo v roce 1973 (po Jomkipurské válce) s Goldou Meirovou, v roce 1982 s Menachem Beginem v první libanonské válce a v roce 2006 s Ehudem Olmertem ve druhé libanonské válce. Hodiny tikají."

"Naposledy se izraelské rozvědce povedlo tak masivně selhat před téměř 50 lety, kdy Egypt a Sýrie napadly Izrael na Jom Kippur. To ale byla válka, "která se řídila nějakou logikou norem a pravidel", řekl Yohanan Plesner, prezident Izraelského demokratického institutu.

"O několik let později jsme vyjednali mír s egyptským prezidentem Sadatem s většinovou podporou Knesetu. S Hamásem nebudeme vyjednávat o žádném míru. Je to úplně jiná míčová hra," dodal.

Hamásu se sice podařilo sobotním útokem znovu sjednotit Izrael, ne však z pohledu politiky. "To poslední, co Izraelce teď zajímá, je Netanjahuova politická kariéra," řekl Plesner, který slouží v zálohách izraelských speciálních jednotek, kde je majorem.

S politickými pády přitom Netanjahu zkušenosti má, vždy se ale dokázal vzchopit a vrátit zpět do čela. Tentokrát je ale situace jiná. Na kolena ho sráží válka, kterou si nevybral. Mohl by z ní politicky těžit, kdyby invaze Hamásu proběhla před 12 až 18 měsíci, když byl Netanjahu v opozici. Teď však nikoliv.

Zda jsou Netanjahu a izraelské obranné síly schopny Hamás porazit zabít může být jasnější v nadcházejících dnech a týdnech. Premiér sice vytvořil vládu národní jednoty, která by ho měla izolovalt od jakýchkoli výzev k odstoupení, z dlouhodobého hlediska ale moc šancí nemá.

Šok Izraelců a hněv po útoku Hamásu může způsobit, že tamní voliči budou více otevřeni extrémnějším myšlenkám. "Určitá část populace bude očekávat velmi, velmi tvrdou reakci," řekl Plesner, "a bude založena na jednoduché matematice: budeme to buď my, nebo oni." Jejich přání se ale Netanjahuovi nemusí podařit vyplnit.