Lukašenko likviduje občanskou společnost v Bělorusku, konstatovala zástupkyně OSN

Režim Alexandra Lukašenka podle Marinové záměrně čistí občanskou společnost od posledních zbývajících nesouhlasných hlasů. „Situace je katastrofální. Bohužel se neustále zhoršuje,“ zdůraznila. 

Rada OSN pro lidská práva na totalitní obrat v Minsku upozornila už před dvěma lety. „Svědčí o něm neúcta k lidskému životu a důstojnosti během zásahu proti pokojným demonstrantům po zmanipulovaných prezidentských volbách v roce 2020,“ uvedla Marinová. 

Podmínky vazby pro odsouzené jsou údajně z politických důvodů záměrně zpřísňovány. „Nedostatek odpovědnosti za porušování lidských práv podněcuje atmosféru strachu mezi oběťmi a jejich rodinami. Z politických důvodů je stále zadržováno více než 1 500 osob, přičemž od roku 2020 dochází denně v průměru k 17 svévolným zatčením,“ prohlásila. 

Obránci lidských práv v zemi jsou neustále pronásledováni a došlo k násilnému rozpuštění více než 1 600 nežádoucích organizací a také nezávislých odborových organizací. „To ilustruje záměrnou politiku státu vyčistit občanský prostor od posledních disidentských prvků,“ poznamenala. 

„Nezávislá média byla označena za extremistické organizace, zatímco akademická svoboda byla systematicky napadána. Ideologická kontrola a disciplinární opatření omezují svobodu názoru a projevu,“ dodala Marinová s tím, že ideologické kontrole podléhají i základní a střední školy. „Děti jsou odrazovány od vyjadřování vlastních názorů a za odlišné názory jsou vystavovány hrozbám a následkům.“

Podle serveru Euronews běloruská strana mohla v Radě pro lidská práva reagovat okamžitě, nicméně žádný její zástupce nebyl přítomen. 

Bělorusko je blízkým spojencem Ruské federace, v posledních týdnech Moskvě pomohlo ukončit vzpouru Wagnerovy skupiny vedenou jejím majitelem Jevgenijem Prigožinem. Došlo k ní v sobotu 24. června poté, co Prigožin prohlásil na telegramu, že ruské ministerstvo obrany zaútočilo na jeho síly. 

Žoldnéři nejprve obsadili veškerá klíčová místa v Rostově na Donu, takže i ruský prezident Vladimir Putin přiznal „složitou situaci“ ve městě. Poté pokračovali ve svém „tažení na Moskvu“ přes oblastní hlavní města Voroněž a Lipeck. Po dohodě zprostředkované Lukašenkem pochod ukončili a vrátili se na své základny.