PŮVODNÍ ZPRÁVA | Moskva s těžkostmi počítá. Přesto by po porážce na Ukrajině hrozil rozpad federace, míní norský analytik

Norský bezpečnostní analytik Hans Petter Midttun pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co z taktického hlediska útoky takzvaných diverzantů na území Ruské federace znamenají. Kreml podle něj sice s těžkostmi počítal a od roku 2014 posílil vlastní represivní schopnosti, nejistota však může způsobit nedůvěru občanů v úřady a podkopat regionální bezpečnost.

V týdnu naše redakce zveřejnila zprávu o působení cizineckých legií na území Bělgorodské oblasti v Rusku. Její guvernér Vjačeslav Gladkov zmiňoval, že ruští vojáci pátrají po sabotérech v rámci „protiteroristické operace“. V úterý odpoledne Rusové oznámili likvidaci desítek narušitelů. Sedmdesát jich podle tvrzení ruského resortu obrany mělo být zabito a zbytek vytlačen zpět za hranice. 

Britská rozvědka v úterý potvrdila, že Rusko ve svých příhraničních regionech čelí stále vážnější hrozbě z více oblastí. Mezi ně patří ztráty bojových letounů, útoky improvizovanými výbušnými zařízeními na železniční tratě a nyní i přímé partyzánské akce. 

Doporučené články

Zprávu podpořil právě norský analytik Midttun. „Nemohou ignorovat nárůst aktivit, které podkopávají regionální bezpečnost a následně i důvěru v úřady. Uvědomujíc si, že Ruská federace má již nyní problémy s personálním obsazením ve všech sektorech bezpečnosti a obrany, včetně pohraniční služby, bude nucena přesunout síly z Ukrajiny do Ruska,“ popsal pro EuroZprávy.cz.

Ruská armáda tím přijde o tolik potřebné síly podél více než 1200 kilometrů dlouhé frontové linie. „Sníží to její schopnost reagovat na nadcházející ukrajinskou ofenzivu. Útoky proti ruské kritické infrastruktuře navíc ještě oslabí ruskou schopnost udržet operace na Ukrajině v souladu s probíhající vojenskou operací na okupovaných územích,“ pokračoval Midttun. 

Kreml referendum nikdy nedovolí

EuroZprávy.cz ve zprávě upozornily na některé ruské občany, kteří podporují dokonce odtržení Bělgorodské oblasti a vytvoření Bělgorodské lidové republiky. Zde Midttun varoval, že Kreml nikdy nedovolí konání referenda. „Od roku 2014 opravuje zákony a reformuje bezpečnostní sektor, aby zajistil, že federace zůstane právě jednou jednotnou federací,“ přiblížil.

Připomněl v tomto ohledu Kremlem přijatá opatření. „Patří sem reforma Národní gardy, režimní kontrola médií a informačního prostoru, omezení demonstrací nebo shromažďování lidí, zákony omezující svobodu projevu, zákon umožňující bezpečnostním složkám střílet do davů lidí, nařízení o rozšíření odpovědnosti a působení FSB a další,“ vyjmenoval Midttun. 

Kreml podle něj již dlouho chápe, že Rusko bude čelit těžkostem. „Proto posiluje své schopnosti pro domácí represi a cenzuru. Přesto by ruská porážka na Ukrajině mohla vyvolat řadu scénářů, včetně rozpadu Ruské federace,“ uzavřel. 

Související

NATO

Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán

Letošní summit NATO v turecké Ankaře dospěl ke svému konci. Lídři členských zemí, k nimž patří i Česko, si znovu přislíbili pomoc v případě napadení. Rusko bylo označeno za hrozbu, jím napadená Ukrajina se může těšit na další podporu ze strany aliančních spojenců. V závěrečné deklaraci se zmiňuje také Írán. 

Více souvisejících

Rusko Hans Petter Midttun Ruská armáda Vladimír Putin válka na Ukrajině Ukrajina FSB (ruská kontrarozvědka)

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Jaromír Zůna

Armáda dokončila významnou modernizaci. Převzala poslední Leopard 2A4

Česká armáda v pátek oficiálně završila jednu z nejvýznamnějších modernizačních etap posledních let. V posádce 73. tankového praporu v Přáslavicích proběhl slavnostní ceremoniál převzetí posledního tanku Leopard 2A4. Tímto krokem bylo definitivně dokončeno přezbrojení celé flotily a přechod praporu z techniky východní provenience na moderní západní platformu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu

První tramvaje se již zítra po více než tříměsíční výluce vrátí do okolí Pražského hradu. Může za to změna postupu prací při rekonstrukci tratě, vysvětlil pražský dopravní podnik. V jednom směru ale bude provoz ještě týden omezen. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

včera

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

včera

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán

Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.

včera

Námořníci opět váhají s cestami přes Hormuzský průliv, potvrzují data

Nové napětí na Blízkém východě, které symbolizují vzájemné americké a íránské údery i slova šéfa Bílého domu Donalda Trumpa o konci příměří, se projevuje i na aktuálním lodním provozu v Hormuzském průlivu. Znovu se totiž snížil počet komerčních lodí v oblasti. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy