PŮVODNÍ ZPRÁVA | Moskva s těžkostmi počítá. Přesto by po porážce na Ukrajině hrozil rozpad federace, míní norský analytik

Norský bezpečnostní analytik Hans Petter Midttun pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co z taktického hlediska útoky takzvaných diverzantů na území Ruské federace znamenají. Kreml podle něj sice s těžkostmi počítal a od roku 2014 posílil vlastní represivní schopnosti, nejistota však může způsobit nedůvěru občanů v úřady a podkopat regionální bezpečnost.

V týdnu naše redakce zveřejnila zprávu o působení cizineckých legií na území Bělgorodské oblasti v Rusku. Její guvernér Vjačeslav Gladkov zmiňoval, že ruští vojáci pátrají po sabotérech v rámci „protiteroristické operace“. V úterý odpoledne Rusové oznámili likvidaci desítek narušitelů. Sedmdesát jich podle tvrzení ruského resortu obrany mělo být zabito a zbytek vytlačen zpět za hranice. 

Britská rozvědka v úterý potvrdila, že Rusko ve svých příhraničních regionech čelí stále vážnější hrozbě z více oblastí. Mezi ně patří ztráty bojových letounů, útoky improvizovanými výbušnými zařízeními na železniční tratě a nyní i přímé partyzánské akce. 

Doporučené články

Zprávu podpořil právě norský analytik Midttun. „Nemohou ignorovat nárůst aktivit, které podkopávají regionální bezpečnost a následně i důvěru v úřady. Uvědomujíc si, že Ruská federace má již nyní problémy s personálním obsazením ve všech sektorech bezpečnosti a obrany, včetně pohraniční služby, bude nucena přesunout síly z Ukrajiny do Ruska,“ popsal pro EuroZprávy.cz.

Ruská armáda tím přijde o tolik potřebné síly podél více než 1200 kilometrů dlouhé frontové linie. „Sníží to její schopnost reagovat na nadcházející ukrajinskou ofenzivu. Útoky proti ruské kritické infrastruktuře navíc ještě oslabí ruskou schopnost udržet operace na Ukrajině v souladu s probíhající vojenskou operací na okupovaných územích,“ pokračoval Midttun. 

Kreml referendum nikdy nedovolí

EuroZprávy.cz ve zprávě upozornily na některé ruské občany, kteří podporují dokonce odtržení Bělgorodské oblasti a vytvoření Bělgorodské lidové republiky. Zde Midttun varoval, že Kreml nikdy nedovolí konání referenda. „Od roku 2014 opravuje zákony a reformuje bezpečnostní sektor, aby zajistil, že federace zůstane právě jednou jednotnou federací,“ přiblížil.

Připomněl v tomto ohledu Kremlem přijatá opatření. „Patří sem reforma Národní gardy, režimní kontrola médií a informačního prostoru, omezení demonstrací nebo shromažďování lidí, zákony omezující svobodu projevu, zákon umožňující bezpečnostním složkám střílet do davů lidí, nařízení o rozšíření odpovědnosti a působení FSB a další,“ vyjmenoval Midttun. 

Kreml podle něj již dlouho chápe, že Rusko bude čelit těžkostem. „Proto posiluje své schopnosti pro domácí represi a cenzuru. Přesto by ruská porážka na Ukrajině mohla vyvolat řadu scénářů, včetně rozpadu Ruské federace,“ uzavřel. 

Související

Ilustrační foto

Konec ruského plynu. EU schválila navzdory odporu Maďarska a Slovenska absolutní embargo

Sedmadvacet členských států Evropské unie udělilo definitivní souhlas s úplným zákazem dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) a plynu z plynovodů. Podle rozhodnutí Rady EU vstoupí absolutní embargo na LNG v platnost k 1. lednu 2027, zatímco dodávky prostřednictvím plynovodů budou zcela zastaveny do 30. září téhož roku. Samotné nařízení se začne uplatňovat již šest týdnů po vstupu v platnost, ovšem pro stávající kontrakty bylo stanoveno přechodné období.
Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

Více souvisejících

Rusko Hans Petter Midttun Ruská armáda Vladimír Putin válka na Ukrajině Ukrajina FSB (ruská kontrarozvědka)

Aktuálně se děje

včera

včera

Markéta Davidová

Český biatlonový tým počítá pro olympiádu i s Markétou Davidovou

Poté, co si biatlonistka Markéta Davidová dala zdravotní pauzu a nezúčastnila se o posledním víkendu domácího podniku Světového poháru v Novém Městě na Moravě, by se měla opět připojit k biatlonovému týmu a začít s ním trénovat na blížící se zimní olympijské hry, které v Miláně a Cortině d´Ampezzo začínají již v pátek 6. února. 

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman zhodnotil Macinkovy esemesky. S Pavlovým názorem nesouzní

Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů. 

včera

Počasí, ilustrační fotografie.

První zprávy o počasí v únoru. Připravte se na mrazivou epizodu

Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit. 

včera

včera

Michael Schumacher

Novinky o Schumacherovi. Legendární pilot už prý není upoután na lůžko

Příběh je to notoricky známý. Všechno začalo na konci prosince 2013, kdy měl těžkou nehodu na lyžích a utrpěl vážné poranění mozku, po němž byl od té doby několik měsíců v kómatu. Pak přešel do domácí péče, v rámci které se o něj starala manželka Corinna. Řeč je pochopitelně o legendárním německém šampionovi formule 1 Michaelu Schumacherovi, v jehož případě fanoušci dlouho čekali na nějakou pozitivní zprávu o jeho stavu. Ta přišla nyní poté, co britská média hovoří o tom, že by už neměl být upoután na lůžko.

včera

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko buduje ochranný štít před Ruskem za miliardy

Polská vláda se rozhodla k zásadnímu kroku v oblasti modernizace národní obrany a zahajuje nákup komplexního systému pro boj s bezpilotními prostředky s názvem San. Celkové náklady na tento projekt se odhadují na 15 miliard zlotých, přičemž první dodávky techniky by měly být realizovány ještě v průběhu letošního roku. Premiér Donald Tusk potvrdil, že vyjednávání o této obří zakázce jsou ve finální fázi a k podpisu smlouvy by mělo dojít na konci ledna.

včera

Xavier Bettel

Lucembursko bourá ukrajinské sny. Snaha Kyjeva o přijetí do EU v roce 2027 narazila na odpor

Snaha Ukrajiny o rychlé přijetí do Evropské unie v roce 2027 naráží na diplomatický odpor. Lucemburský ministr zahraničí Xavier Bettel, který v minulosti zastával úřad premiéra, vyjádřil značné znepokojení nad opakovanými požadavky prezidenta Volodymyra Zelenského. Bettel zdůraznil, že proces rozšiřování Unie se musí řídit jasně stanovenými pravidly, nikoliv ultimáty, která podle něj nejsou v zájmu samotné Ukrajiny.

včera

Donald Trump

CNN: Trump zvažuje rozsáhlý vojenský úder na Írán. Ve hře je útok na politické lídry

Americký prezident Donald Trump zvažuje provedení rozsáhlého vojenského úderu na Írán. Toto rozhodnutí přichází poté, co předběžná diplomatická jednání mezi Washingtonem a Teheránem o omezení íránského jaderného programu a výroby balistických raket nepřinesla žádný hmatatelný pokrok. Trumpovy hrozby vyvolaly v Íránu vlnu rozhořčení a tamní představitelé již přislíbili okamžitou a tvrdou odplatu v případě jakékoli americké vojenské akce.

včera

Marta Kosová

Státní teror. Zprávy přicházející z Ukrajiny jsou každým dnem otřesnější, zní z EU

Eurokomisařka Marta Kosová ostře odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině a označila ji za formu státního teroru. Při svém příchodu na jednání Rady EU pro zahraniční věci v Bruselu uvedla, že zprávy přicházející z fronty a ukrajinských měst jsou každým dnem otřesnější. Podle jejích slov Rusko svými činy překračuje rámec běžného vedení války, neboť se záměrně zaměřuje na civilní cíle.

včera

Írán

90 milionů lidí odříznutých od světa? Do Íránu se vrací internet, svobodný už ale možná nikdy nebude

Po téměř třech týdnech jednoho z nejextrémnějších výpadků internetu v historii se někteří z 92 milionů obyvatel Íránu začínají znovu připojovat k síti. Přístup je však podle všeho velmi přísně kontrolován a omezován. Země odpojila internetové spojení 8. ledna, což bylo všeobecně vnímáno jako pokus úřadů zastavit šíření informací o tvrdých zásazích proti demonstrantům. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí blokádu obhajoval jako reakci na údajné teroristické operace.

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš se postavil za Macinku. Odvolat ho neplánuje

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se rozhodl nadále stát za svým koaličním partnerem a odmítá odvolat Petra Macinku (Motoristé) z funkcí ministra zahraničí a dočasného správce resortu životního prostředí. Opozice na odchod ministra tlačí kvůli jeho nevybíravé komunikaci směrem k Hradu, kterou prezident Petr Pavel označil za pokus o vydírání. Babiš však po návštěvě vojenské základny v Čáslavi označil dosavadní spolupráci s Macinkou za výbornou a fungující.

včera

Výbuchy v Íránu

Zaminování Perského zálivu nebo kolaps režimu? Nejpravděpodobnější scénáře, které hrozí Íránu

Možnost vojenského úderu Spojených států proti Íránu se stala jedním z nejdiskutovanějších témat světové bezpečnosti. Americký prezident Donald Trump opakovaně varoval teheránský režim před následky násilného potlačování vnitrostátních protestů a hrozil nasazením „masivní armády“, která je již na cestě do regionu. Zatímco cíle případného útoku jsou pro vojenské stratégy víceméně odhadnutelné, výsledná reakce a dopady na globální stabilitu zůstávají neznámou s mnoha proměnnými. Server BBC zmapoval nejpravděpodobnější scénáře, které Íránu hrozí.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Unijní ministři se schází v Bruselu. Řeší energetickou pomoc Ukrajině

Ministři zahraničí Evropské unie se sešli v Bruselu k jednání, které šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila za programově velmi nabité. Hlavními tématy rozhovorů jsou vztahy se Spojenými státy, ruská agrese na Ukrajině a situace na Blízkém východě. Podle Kallasové čelí mezinárodní řád založený na pravidlech neustálému tlaku.

včera

včera

včera

Tragická nehoda omezila provoz na D1. Zemřeli dva lidé z dodávky

Tragická nehoda dvou vozidel ve čtvrtek ráno omezila provoz na dálnici D1. Zemřeli dva lidé, příčinou a okolnostmi havárie se zabývá policie. Na dálnici se utvořily dlouhé kolony, řidiči musí počítat se zdržením. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy