NATO se obává hybridního útoku ze strany Ruska. Podle Finů už probíhá

Ministři zahraničních věcí zemí NATO vyjádřili obavy v souvislosti s přílivem nelegálních migrantů do Finska. Přiznávají, že se obávají ruského hybridního útoku, který podle Finska už probíhá.

Vláda v Helsinkách v úterý rozhodla o uzavření posledního otevřeného hraničního přechodu s Ruskem. "Na našich hranicích jsme zažili hybridní operaci ze strany Ruska," uvedla finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová na zasedání zemí NATO v Bruselu.

Finská pohraniční stráž v uplynulých týdnech zaznamenala prudký nárůst lidí zejména z Blízkého východu, kteří cestovali z Ruska bez potřebných dokladů. Ve Finsku požádali o azyl. Valtonenová uvedla, že Moskva nejenže nechává migranty bez dokladů cestovat přes Rusko, "ale tyto lidi také mobilizuje".

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna uvedl, že tuto otázku bude konzultovat s ministry pobaltských a severských zemí. "Finsko je vystaveno hybridním útokům ze strany Ruska. Je to opravdu masivní," řekl Tsahkna.

"Musíme se opravdu obávat, že Rusko využívá nevinných lidí, uprchlíků; tlačí je přes hranice," řekl. "Pokud si umíte představit povětrnostní podmínky na severu, je to něco velmi kritického. Opravdu doufám, že neuvidíme žádné mrtvé lidi a uprchlíky," dodal.

Doporučené články

Za vzniklou situaci podle něj nese odpovědnost Rusko, které "využívá nevinné lidi jako zbraň" . Dodal, že je důležité, aby NATO "uznalo tuto situaci" . Podle něj se počet uprchlíků přicházejících na rusko-estonské hranice nezvyšuje, ale jeho země je připravena se uzavřít, pokud by se situace změnila.

Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide uvedl, že situace na hranicích jeho země s Ruskem se nezměnila, ale pozorně sleduje vývoj a "je připraven přijmout okamžitá opatření, bude-li to nutné."

Finsko postaví mimo provoz i poslední zbývající funkční přechod na hranici s Ruskem, kterou tak od čtvrtka 30. listopadu na dva týdny zcela uzavře. Finský premiér Petteri Orpo to v úterý oznámil na tiskové konferenci. 

O opatření informoval server Yle. Cílem je ochrana země před tím, co je popisováno jako hybridní útok ze strany Ruska, které umožňuje migrantům ze třetích zemí a bez potřebných dokumentů, aby dosáhli hranice s Finskem. 

Orpo řekl, že rozhodnutí učinila vláda z obav o národní bezpečnost. "Naším cílem je návrat výjimečné situace na východní finské hranici do normálu co nejdříve. Neakceptujeme žádný pokus o podkopání naší bezpečnosti. Rusko způsobilo tuto situaci a může ji ukončit," uvedl. 

Finsko už předtím uzavřelo všechny přechody na hranici s Ruskem kromě jednoho. Pohraniční stráž eviduje od začátku září na východní hranici stovky zájemců o azyl bez správných dokumentů.

Finsko má s Ruskem hranici dlouhou 1340 kilometrů. Moskva v dubnu, když Helsinky vstoupily do Severoatlantické aliance (NATO), varovala, že podnikne protiopatření "z taktického a strategického hlediska". Rozhodnutí Finska vstoupit do NATO označila za "útok na bezpečnost Ruska".

Od ruské invaze na Ukrajinu z loňského února Moskva umožnila překročit hranici lidem bez řádných dokladů, zejména Rusům a Ukrajincům. Od srpna však přibývá lidí z Blízkého východu a Afriky. Především jde o Iráčany, Somálce a Jemence, kteří do Finska přijíždějí nelegálně.

Finské úřady se už dříve rozhodly zavést zákaz vjezdu do země autům s ruskými registračními značkami. Oznámila to ministryně zahraničí Elina Valtonen na tiskové konferenci. Zákaz vstoupil v platnost o půlnoci 15. září, upozornil server Meduza.

Vozy s ruskými poznávacími značkami, které jsou již ve Finsku, budou muset zemi opustit do do 16. března 2024. Co se stane s vozy, které po tomto období zůstanou ve Finsku, zatím není jasné. Výjimku budou mít občané EU trvale pobývající v Rusku a jejich rodinní příslušníci.

Doporučené články

Finsko se tak přidalo k Estonsku, Litvě a Lotyšsku, které také zakázaly vjezd automobilů s ruskými poznávacími značkami na své území. Zákaz byl uvalen v rámci pravidel Evropské komise týkajících se sankcí vůči Rusku kvůli invazi na Ukrajinu a vztahuje se na všechny automobily s ruskými poznávacími značkami bez ohledu na to, zda jsou určeny pro soukromé nebo služební účely.

Estonsko se rozhodlo pro tento krok, poté co jej učinila Litva a Lotyšsko. Zákaz platí pro všechny majitele a uživatele ruských aut bez ohledu na důvod jejich pobytu v Estonsku nebo v EU. Při překročení hranic majitelé těchto vozidel musí odjet zpět do Ruska, nebo je nechat na hranicích a pokračovat bez nich. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

Země nyní řeší, co dělat s ruskými auty, která se již nacházejí na území států naházejí. Ministr zahraničí Estonska Margus Tsahkna zdůraznil důležitost společného postupu s ostatními zeměmi sousedícími s Ruskem, jako je Litva a Lotyšsko, aby se sankce staly účinnějšími a zvýšila se cena, kterou musí Rusko zaplatit za své agresivní chování.

Restrikce týkající se zákazu dovozu různých věcí z Ruska, včetně osobních automobilů, platí již několik měsíců, teprve nedávno ale byly upřesněny, aby bylo zajištěno jejich uplatňování v členských státech EU. Komise však neposkytla konkrétní informace o osudech ruských vozidel, která již jsou na území EU.

Zákaz vjezdu pro ruská auta a omezení dovozu z Ruska byly ruskou stranou označeny za rasistické a rusofobní. Konečné rozhodnutí ohledně těchto opatření leží na Soudním dvoře EU, a tak budou ruští občané, jejichž vozidla byla zkonfiskována na hranicích, muset věc řešit soudně.

Související

Více souvisejících

NATO Rusko Finsko

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 1 hodinou

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

před 1 hodinou

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 17 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy