Ministři zahraničních věcí zemí NATO vyjádřili obavy v souvislosti s přílivem nelegálních migrantů do Finska. Přiznávají, že se obávají ruského hybridního útoku, který podle Finska už probíhá.
Vláda v Helsinkách v úterý rozhodla o uzavření posledního otevřeného hraničního přechodu s Ruskem. "Na našich hranicích jsme zažili hybridní operaci ze strany Ruska," uvedla finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová na zasedání zemí NATO v Bruselu.
Finská pohraniční stráž v uplynulých týdnech zaznamenala prudký nárůst lidí zejména z Blízkého východu, kteří cestovali z Ruska bez potřebných dokladů. Ve Finsku požádali o azyl. Valtonenová uvedla, že Moskva nejenže nechává migranty bez dokladů cestovat přes Rusko, "ale tyto lidi také mobilizuje".
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna uvedl, že tuto otázku bude konzultovat s ministry pobaltských a severských zemí. "Finsko je vystaveno hybridním útokům ze strany Ruska. Je to opravdu masivní," řekl Tsahkna.
"Musíme se opravdu obávat, že Rusko využívá nevinných lidí, uprchlíků; tlačí je přes hranice," řekl. "Pokud si umíte představit povětrnostní podmínky na severu, je to něco velmi kritického. Opravdu doufám, že neuvidíme žádné mrtvé lidi a uprchlíky," dodal.
Za vzniklou situaci podle něj nese odpovědnost Rusko, které "využívá nevinné lidi jako zbraň" . Dodal, že je důležité, aby NATO "uznalo tuto situaci" . Podle něj se počet uprchlíků přicházejících na rusko-estonské hranice nezvyšuje, ale jeho země je připravena se uzavřít, pokud by se situace změnila.
Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide uvedl, že situace na hranicích jeho země s Ruskem se nezměnila, ale pozorně sleduje vývoj a "je připraven přijmout okamžitá opatření, bude-li to nutné."
Finsko postaví mimo provoz i poslední zbývající funkční přechod na hranici s Ruskem, kterou tak od čtvrtka 30. listopadu na dva týdny zcela uzavře. Finský premiér Petteri Orpo to v úterý oznámil na tiskové konferenci.
O opatření informoval server Yle. Cílem je ochrana země před tím, co je popisováno jako hybridní útok ze strany Ruska, které umožňuje migrantům ze třetích zemí a bez potřebných dokumentů, aby dosáhli hranice s Finskem.
Orpo řekl, že rozhodnutí učinila vláda z obav o národní bezpečnost. "Naším cílem je návrat výjimečné situace na východní finské hranici do normálu co nejdříve. Neakceptujeme žádný pokus o podkopání naší bezpečnosti. Rusko způsobilo tuto situaci a může ji ukončit," uvedl.
Finsko už předtím uzavřelo všechny přechody na hranici s Ruskem kromě jednoho. Pohraniční stráž eviduje od začátku září na východní hranici stovky zájemců o azyl bez správných dokumentů.
Finsko má s Ruskem hranici dlouhou 1340 kilometrů. Moskva v dubnu, když Helsinky vstoupily do Severoatlantické aliance (NATO), varovala, že podnikne protiopatření "z taktického a strategického hlediska". Rozhodnutí Finska vstoupit do NATO označila za "útok na bezpečnost Ruska".
Od ruské invaze na Ukrajinu z loňského února Moskva umožnila překročit hranici lidem bez řádných dokladů, zejména Rusům a Ukrajincům. Od srpna však přibývá lidí z Blízkého východu a Afriky. Především jde o Iráčany, Somálce a Jemence, kteří do Finska přijíždějí nelegálně.
Finské úřady se už dříve rozhodly zavést zákaz vjezdu do země autům s ruskými registračními značkami. Oznámila to ministryně zahraničí Elina Valtonen na tiskové konferenci. Zákaz vstoupil v platnost o půlnoci 15. září, upozornil server Meduza.
Vozy s ruskými poznávacími značkami, které jsou již ve Finsku, budou muset zemi opustit do do 16. března 2024. Co se stane s vozy, které po tomto období zůstanou ve Finsku, zatím není jasné. Výjimku budou mít občané EU trvale pobývající v Rusku a jejich rodinní příslušníci.
Finsko se tak přidalo k Estonsku, Litvě a Lotyšsku, které také zakázaly vjezd automobilů s ruskými poznávacími značkami na své území. Zákaz byl uvalen v rámci pravidel Evropské komise týkajících se sankcí vůči Rusku kvůli invazi na Ukrajinu a vztahuje se na všechny automobily s ruskými poznávacími značkami bez ohledu na to, zda jsou určeny pro soukromé nebo služební účely.
Estonsko se rozhodlo pro tento krok, poté co jej učinila Litva a Lotyšsko. Zákaz platí pro všechny majitele a uživatele ruských aut bez ohledu na důvod jejich pobytu v Estonsku nebo v EU. Při překročení hranic majitelé těchto vozidel musí odjet zpět do Ruska, nebo je nechat na hranicích a pokračovat bez nich. Uvedl to server Ukrajinska pravda.
Země nyní řeší, co dělat s ruskými auty, která se již nacházejí na území států naházejí. Ministr zahraničí Estonska Margus Tsahkna zdůraznil důležitost společného postupu s ostatními zeměmi sousedícími s Ruskem, jako je Litva a Lotyšsko, aby se sankce staly účinnějšími a zvýšila se cena, kterou musí Rusko zaplatit za své agresivní chování.
Restrikce týkající se zákazu dovozu různých věcí z Ruska, včetně osobních automobilů, platí již několik měsíců, teprve nedávno ale byly upřesněny, aby bylo zajištěno jejich uplatňování v členských státech EU. Komise však neposkytla konkrétní informace o osudech ruských vozidel, která již jsou na území EU.
Zákaz vjezdu pro ruská auta a omezení dovozu z Ruska byly ruskou stranou označeny za rasistické a rusofobní. Konečné rozhodnutí ohledně těchto opatření leží na Soudním dvoře EU, a tak budou ruští občané, jejichž vozidla byla zkonfiskována na hranicích, muset věc řešit soudně.
Související
Babiš si zahrává. Česko se v očích NATO dostává na velmi tenký led
Kasa je prázdná, řekl Babiš k investicím do obrany. Fiala ho kritizuje
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
před 58 minutami
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
před 1 hodinou
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
před 2 hodinami
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
před 2 hodinami
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
před 3 hodinami
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
před 4 hodinami
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
před 5 hodinami
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
před 5 hodinami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
před 6 hodinami
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
před 8 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.
Zdroj: Libor Novák