NATO se obává hybridního útoku ze strany Ruska. Podle Finů už probíhá

Ministři zahraničních věcí zemí NATO vyjádřili obavy v souvislosti s přílivem nelegálních migrantů do Finska. Přiznávají, že se obávají ruského hybridního útoku, který podle Finska už probíhá.

Vláda v Helsinkách v úterý rozhodla o uzavření posledního otevřeného hraničního přechodu s Ruskem. "Na našich hranicích jsme zažili hybridní operaci ze strany Ruska," uvedla finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová na zasedání zemí NATO v Bruselu.

Finská pohraniční stráž v uplynulých týdnech zaznamenala prudký nárůst lidí zejména z Blízkého východu, kteří cestovali z Ruska bez potřebných dokladů. Ve Finsku požádali o azyl. Valtonenová uvedla, že Moskva nejenže nechává migranty bez dokladů cestovat přes Rusko, "ale tyto lidi také mobilizuje".

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna uvedl, že tuto otázku bude konzultovat s ministry pobaltských a severských zemí. "Finsko je vystaveno hybridním útokům ze strany Ruska. Je to opravdu masivní," řekl Tsahkna.

"Musíme se opravdu obávat, že Rusko využívá nevinných lidí, uprchlíků; tlačí je přes hranice," řekl. "Pokud si umíte představit povětrnostní podmínky na severu, je to něco velmi kritického. Opravdu doufám, že neuvidíme žádné mrtvé lidi a uprchlíky," dodal.

Doporučené články

Za vzniklou situaci podle něj nese odpovědnost Rusko, které "využívá nevinné lidi jako zbraň" . Dodal, že je důležité, aby NATO "uznalo tuto situaci" . Podle něj se počet uprchlíků přicházejících na rusko-estonské hranice nezvyšuje, ale jeho země je připravena se uzavřít, pokud by se situace změnila.

Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide uvedl, že situace na hranicích jeho země s Ruskem se nezměnila, ale pozorně sleduje vývoj a "je připraven přijmout okamžitá opatření, bude-li to nutné."

Finsko postaví mimo provoz i poslední zbývající funkční přechod na hranici s Ruskem, kterou tak od čtvrtka 30. listopadu na dva týdny zcela uzavře. Finský premiér Petteri Orpo to v úterý oznámil na tiskové konferenci. 

O opatření informoval server Yle. Cílem je ochrana země před tím, co je popisováno jako hybridní útok ze strany Ruska, které umožňuje migrantům ze třetích zemí a bez potřebných dokumentů, aby dosáhli hranice s Finskem. 

Orpo řekl, že rozhodnutí učinila vláda z obav o národní bezpečnost. "Naším cílem je návrat výjimečné situace na východní finské hranici do normálu co nejdříve. Neakceptujeme žádný pokus o podkopání naší bezpečnosti. Rusko způsobilo tuto situaci a může ji ukončit," uvedl. 

Finsko už předtím uzavřelo všechny přechody na hranici s Ruskem kromě jednoho. Pohraniční stráž eviduje od začátku září na východní hranici stovky zájemců o azyl bez správných dokumentů.

Finsko má s Ruskem hranici dlouhou 1340 kilometrů. Moskva v dubnu, když Helsinky vstoupily do Severoatlantické aliance (NATO), varovala, že podnikne protiopatření "z taktického a strategického hlediska". Rozhodnutí Finska vstoupit do NATO označila za "útok na bezpečnost Ruska".

Od ruské invaze na Ukrajinu z loňského února Moskva umožnila překročit hranici lidem bez řádných dokladů, zejména Rusům a Ukrajincům. Od srpna však přibývá lidí z Blízkého východu a Afriky. Především jde o Iráčany, Somálce a Jemence, kteří do Finska přijíždějí nelegálně.

Finské úřady se už dříve rozhodly zavést zákaz vjezdu do země autům s ruskými registračními značkami. Oznámila to ministryně zahraničí Elina Valtonen na tiskové konferenci. Zákaz vstoupil v platnost o půlnoci 15. září, upozornil server Meduza.

Vozy s ruskými poznávacími značkami, které jsou již ve Finsku, budou muset zemi opustit do do 16. března 2024. Co se stane s vozy, které po tomto období zůstanou ve Finsku, zatím není jasné. Výjimku budou mít občané EU trvale pobývající v Rusku a jejich rodinní příslušníci.

Doporučené články

Finsko se tak přidalo k Estonsku, Litvě a Lotyšsku, které také zakázaly vjezd automobilů s ruskými poznávacími značkami na své území. Zákaz byl uvalen v rámci pravidel Evropské komise týkajících se sankcí vůči Rusku kvůli invazi na Ukrajinu a vztahuje se na všechny automobily s ruskými poznávacími značkami bez ohledu na to, zda jsou určeny pro soukromé nebo služební účely.

Estonsko se rozhodlo pro tento krok, poté co jej učinila Litva a Lotyšsko. Zákaz platí pro všechny majitele a uživatele ruských aut bez ohledu na důvod jejich pobytu v Estonsku nebo v EU. Při překročení hranic majitelé těchto vozidel musí odjet zpět do Ruska, nebo je nechat na hranicích a pokračovat bez nich. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

Země nyní řeší, co dělat s ruskými auty, která se již nacházejí na území států naházejí. Ministr zahraničí Estonska Margus Tsahkna zdůraznil důležitost společného postupu s ostatními zeměmi sousedícími s Ruskem, jako je Litva a Lotyšsko, aby se sankce staly účinnějšími a zvýšila se cena, kterou musí Rusko zaplatit za své agresivní chování.

Restrikce týkající se zákazu dovozu různých věcí z Ruska, včetně osobních automobilů, platí již několik měsíců, teprve nedávno ale byly upřesněny, aby bylo zajištěno jejich uplatňování v členských státech EU. Komise však neposkytla konkrétní informace o osudech ruských vozidel, která již jsou na území EU.

Zákaz vjezdu pro ruská auta a omezení dovozu z Ruska byly ruskou stranou označeny za rasistické a rusofobní. Konečné rozhodnutí ohledně těchto opatření leží na Soudním dvoře EU, a tak budou ruští občané, jejichž vozidla byla zkonfiskována na hranicích, muset věc řešit soudně.

Související

NATO

Babiš si zahrává. Česko se v očích NATO dostává na velmi tenký led

Česká republika se podle všeho dostává do pozice, kterou někteří spojenci v NATO vnímají velmi kriticky. Praha se totiž vydala cestou snižování výdajů na obranu, což ji staví do přímého střetu nejen s ostatními členy Aliance, ale především s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl server Politico. Nový návrh rozpočtu populistické koalice Andreje Babiše počítá s tím, že z obranné kapitoly zmizí 900 milionů eur oproti plánům předchozí vlády.

Více souvisejících

NATO Rusko Finsko

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 58 minutami

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 1 hodinou

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 2 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 2 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 4 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 5 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 5 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 6 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 8 hodinami

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

včera

B-2 Spirit

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

včera

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

včera

Prezident Trump

Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.

včera

Reza Pahlaví

Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví

Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.

včera

USS Abraham Lincoln

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.

včera

Alíréza Aráfí

Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí

Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.

včera

Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb

Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy