NATO se obává hybridního útoku ze strany Ruska. Podle Finů už probíhá

Ministři zahraničních věcí zemí NATO vyjádřili obavy v souvislosti s přílivem nelegálních migrantů do Finska. Přiznávají, že se obávají ruského hybridního útoku, který podle Finska už probíhá.

Vláda v Helsinkách v úterý rozhodla o uzavření posledního otevřeného hraničního přechodu s Ruskem. "Na našich hranicích jsme zažili hybridní operaci ze strany Ruska," uvedla finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová na zasedání zemí NATO v Bruselu.

Finská pohraniční stráž v uplynulých týdnech zaznamenala prudký nárůst lidí zejména z Blízkého východu, kteří cestovali z Ruska bez potřebných dokladů. Ve Finsku požádali o azyl. Valtonenová uvedla, že Moskva nejenže nechává migranty bez dokladů cestovat přes Rusko, "ale tyto lidi také mobilizuje".

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna uvedl, že tuto otázku bude konzultovat s ministry pobaltských a severských zemí. "Finsko je vystaveno hybridním útokům ze strany Ruska. Je to opravdu masivní," řekl Tsahkna.

"Musíme se opravdu obávat, že Rusko využívá nevinných lidí, uprchlíků; tlačí je přes hranice," řekl. "Pokud si umíte představit povětrnostní podmínky na severu, je to něco velmi kritického. Opravdu doufám, že neuvidíme žádné mrtvé lidi a uprchlíky," dodal.

Doporučené články

Za vzniklou situaci podle něj nese odpovědnost Rusko, které "využívá nevinné lidi jako zbraň" . Dodal, že je důležité, aby NATO "uznalo tuto situaci" . Podle něj se počet uprchlíků přicházejících na rusko-estonské hranice nezvyšuje, ale jeho země je připravena se uzavřít, pokud by se situace změnila.

Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide uvedl, že situace na hranicích jeho země s Ruskem se nezměnila, ale pozorně sleduje vývoj a "je připraven přijmout okamžitá opatření, bude-li to nutné."

Finsko postaví mimo provoz i poslední zbývající funkční přechod na hranici s Ruskem, kterou tak od čtvrtka 30. listopadu na dva týdny zcela uzavře. Finský premiér Petteri Orpo to v úterý oznámil na tiskové konferenci. 

O opatření informoval server Yle. Cílem je ochrana země před tím, co je popisováno jako hybridní útok ze strany Ruska, které umožňuje migrantům ze třetích zemí a bez potřebných dokumentů, aby dosáhli hranice s Finskem. 

Orpo řekl, že rozhodnutí učinila vláda z obav o národní bezpečnost. "Naším cílem je návrat výjimečné situace na východní finské hranici do normálu co nejdříve. Neakceptujeme žádný pokus o podkopání naší bezpečnosti. Rusko způsobilo tuto situaci a může ji ukončit," uvedl. 

Finsko už předtím uzavřelo všechny přechody na hranici s Ruskem kromě jednoho. Pohraniční stráž eviduje od začátku září na východní hranici stovky zájemců o azyl bez správných dokumentů.

Finsko má s Ruskem hranici dlouhou 1340 kilometrů. Moskva v dubnu, když Helsinky vstoupily do Severoatlantické aliance (NATO), varovala, že podnikne protiopatření "z taktického a strategického hlediska". Rozhodnutí Finska vstoupit do NATO označila za "útok na bezpečnost Ruska".

Od ruské invaze na Ukrajinu z loňského února Moskva umožnila překročit hranici lidem bez řádných dokladů, zejména Rusům a Ukrajincům. Od srpna však přibývá lidí z Blízkého východu a Afriky. Především jde o Iráčany, Somálce a Jemence, kteří do Finska přijíždějí nelegálně.

Finské úřady se už dříve rozhodly zavést zákaz vjezdu do země autům s ruskými registračními značkami. Oznámila to ministryně zahraničí Elina Valtonen na tiskové konferenci. Zákaz vstoupil v platnost o půlnoci 15. září, upozornil server Meduza.

Vozy s ruskými poznávacími značkami, které jsou již ve Finsku, budou muset zemi opustit do do 16. března 2024. Co se stane s vozy, které po tomto období zůstanou ve Finsku, zatím není jasné. Výjimku budou mít občané EU trvale pobývající v Rusku a jejich rodinní příslušníci.

Doporučené články

Finsko se tak přidalo k Estonsku, Litvě a Lotyšsku, které také zakázaly vjezd automobilů s ruskými poznávacími značkami na své území. Zákaz byl uvalen v rámci pravidel Evropské komise týkajících se sankcí vůči Rusku kvůli invazi na Ukrajinu a vztahuje se na všechny automobily s ruskými poznávacími značkami bez ohledu na to, zda jsou určeny pro soukromé nebo služební účely.

Estonsko se rozhodlo pro tento krok, poté co jej učinila Litva a Lotyšsko. Zákaz platí pro všechny majitele a uživatele ruských aut bez ohledu na důvod jejich pobytu v Estonsku nebo v EU. Při překročení hranic majitelé těchto vozidel musí odjet zpět do Ruska, nebo je nechat na hranicích a pokračovat bez nich. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

Země nyní řeší, co dělat s ruskými auty, která se již nacházejí na území států naházejí. Ministr zahraničí Estonska Margus Tsahkna zdůraznil důležitost společného postupu s ostatními zeměmi sousedícími s Ruskem, jako je Litva a Lotyšsko, aby se sankce staly účinnějšími a zvýšila se cena, kterou musí Rusko zaplatit za své agresivní chování.

Restrikce týkající se zákazu dovozu různých věcí z Ruska, včetně osobních automobilů, platí již několik měsíců, teprve nedávno ale byly upřesněny, aby bylo zajištěno jejich uplatňování v členských státech EU. Komise však neposkytla konkrétní informace o osudech ruských vozidel, která již jsou na území EU.

Zákaz vjezdu pro ruská auta a omezení dovozu z Ruska byly ruskou stranou označeny za rasistické a rusofobní. Konečné rozhodnutí ohledně těchto opatření leží na Soudním dvoře EU, a tak budou ruští občané, jejichž vozidla byla zkonfiskována na hranicích, muset věc řešit soudně.

Související

Více souvisejících

NATO Rusko Finsko

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

včera

včera

Václav Hybš

Zemřel legendární kapelník Václav Hybš

Českou hudební scénou otřásla velmi smutná zpráva v úvodu nového kalendářního týdne. Ve věku úctyhodných 90 let zemřel známý kapelník a hudebník Václav Hybš, jenž svého času spolupracoval s největšími hvězdami populární hudby u nás. 

včera

Pouštní saharský písek, ilustrační fotografie.

Nad Česko doputoval prach ze Sahary. Může i ovlivnit počasí

Nad Českem se momentálně nachází velké množství saharského prachu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí na sociální síti X. V posledních letech jde o poměrně pravidelnou záležitost, která přitom může mít vliv na počasí. 

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Kam se poděl Szijjártó? Od voleb se na veřejnosti neobjevil, jeho letadlo odletělo do Afriky

V pondělí v brzkých ranních hodinách opustila maďarský vzdušný prostor dvě vojenská letadla, která zamířila směrem k africkému kontinentu, uvedl web 24.hu. Mezi sledovanými stroji byl i letoun typu Falcon, který ke svým zahraničním cestám často využívá ministr zahraničí Péter Szijjártó, a také nový brazilský transportní letoun KC-390 Millennium, který maďarské letectvo zařadilo do výzbroje teprve v loňském roce. Situace je o to divnější, že se Szijjártó poděl neznámo kam.

včera

Péter Magyar

Magyar: Szijjártó běžel po volbách na ministerstvo skartovat dokumenty. Omezíme výkon funkce premiéra

Péter Magyar, předseda strany Tisza a budoucí maďarský premiér, vystoupil na tiskové konferenci poté, co jeho strana v historických volbách drtivě zvítězila a získala ústavní dvoutřetinovou většinu. S aktuálním ziskem 138 mandátů oproti 55 křeslům dosavadního vládního bloku Fidesz-KDNP hovořil Magyar o „vítězství celého Maďarska“ a konci éry, kterou přirovnal ke státostrannému systému před rokem 1990.

včera

Hormuzský průliv

Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak

Spojené království odmítlo účast na chystané námořní blokádě Hormuzského průlivu, kterou prosazuje administrativa Donalda Trumpa. Přestože Londýn podle deníku The Guardian připouští možnost asistence při odminování této strategické cesty, od samotné blokády se distancuje. Britský kabinet má totiž vážné obavy, že by aktivní zapojení do Trumpových plánů mohlo nebezpečně vyostřit už tak kritickou situaci na Blízkém východě.

včera

Babišova vláda schválila zákon, který má pomoci s regulací cen pohonných hmot

Vláda se na pondělním jednání opět zabývala situací na trhu s ropou, přičemž schválila návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot. Cílem nové legislativy je zajistit státu stabilní a operativní nástroj pro řešení mimořádných tržních situací. Vzhledem k naléhavosti situace navrhuje vláda projednání v Poslanecké sněmovně ve stavu legislativní nouze.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy