NATO se obává hybridního útoku ze strany Ruska. Podle Finů už probíhá

Ministři zahraničních věcí zemí NATO vyjádřili obavy v souvislosti s přílivem nelegálních migrantů do Finska. Přiznávají, že se obávají ruského hybridního útoku, který podle Finska už probíhá.

Vláda v Helsinkách v úterý rozhodla o uzavření posledního otevřeného hraničního přechodu s Ruskem. "Na našich hranicích jsme zažili hybridní operaci ze strany Ruska," uvedla finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová na zasedání zemí NATO v Bruselu.

Finská pohraniční stráž v uplynulých týdnech zaznamenala prudký nárůst lidí zejména z Blízkého východu, kteří cestovali z Ruska bez potřebných dokladů. Ve Finsku požádali o azyl. Valtonenová uvedla, že Moskva nejenže nechává migranty bez dokladů cestovat přes Rusko, "ale tyto lidi také mobilizuje".

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna uvedl, že tuto otázku bude konzultovat s ministry pobaltských a severských zemí. "Finsko je vystaveno hybridním útokům ze strany Ruska. Je to opravdu masivní," řekl Tsahkna.

"Musíme se opravdu obávat, že Rusko využívá nevinných lidí, uprchlíků; tlačí je přes hranice," řekl. "Pokud si umíte představit povětrnostní podmínky na severu, je to něco velmi kritického. Opravdu doufám, že neuvidíme žádné mrtvé lidi a uprchlíky," dodal.

Doporučené články

Za vzniklou situaci podle něj nese odpovědnost Rusko, které "využívá nevinné lidi jako zbraň" . Dodal, že je důležité, aby NATO "uznalo tuto situaci" . Podle něj se počet uprchlíků přicházejících na rusko-estonské hranice nezvyšuje, ale jeho země je připravena se uzavřít, pokud by se situace změnila.

Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide uvedl, že situace na hranicích jeho země s Ruskem se nezměnila, ale pozorně sleduje vývoj a "je připraven přijmout okamžitá opatření, bude-li to nutné."

Finsko postaví mimo provoz i poslední zbývající funkční přechod na hranici s Ruskem, kterou tak od čtvrtka 30. listopadu na dva týdny zcela uzavře. Finský premiér Petteri Orpo to v úterý oznámil na tiskové konferenci. 

O opatření informoval server Yle. Cílem je ochrana země před tím, co je popisováno jako hybridní útok ze strany Ruska, které umožňuje migrantům ze třetích zemí a bez potřebných dokumentů, aby dosáhli hranice s Finskem. 

Orpo řekl, že rozhodnutí učinila vláda z obav o národní bezpečnost. "Naším cílem je návrat výjimečné situace na východní finské hranici do normálu co nejdříve. Neakceptujeme žádný pokus o podkopání naší bezpečnosti. Rusko způsobilo tuto situaci a může ji ukončit," uvedl. 

Finsko už předtím uzavřelo všechny přechody na hranici s Ruskem kromě jednoho. Pohraniční stráž eviduje od začátku září na východní hranici stovky zájemců o azyl bez správných dokumentů.

Finsko má s Ruskem hranici dlouhou 1340 kilometrů. Moskva v dubnu, když Helsinky vstoupily do Severoatlantické aliance (NATO), varovala, že podnikne protiopatření "z taktického a strategického hlediska". Rozhodnutí Finska vstoupit do NATO označila za "útok na bezpečnost Ruska".

Od ruské invaze na Ukrajinu z loňského února Moskva umožnila překročit hranici lidem bez řádných dokladů, zejména Rusům a Ukrajincům. Od srpna však přibývá lidí z Blízkého východu a Afriky. Především jde o Iráčany, Somálce a Jemence, kteří do Finska přijíždějí nelegálně.

Finské úřady se už dříve rozhodly zavést zákaz vjezdu do země autům s ruskými registračními značkami. Oznámila to ministryně zahraničí Elina Valtonen na tiskové konferenci. Zákaz vstoupil v platnost o půlnoci 15. září, upozornil server Meduza.

Vozy s ruskými poznávacími značkami, které jsou již ve Finsku, budou muset zemi opustit do do 16. března 2024. Co se stane s vozy, které po tomto období zůstanou ve Finsku, zatím není jasné. Výjimku budou mít občané EU trvale pobývající v Rusku a jejich rodinní příslušníci.

Doporučené články

Finsko se tak přidalo k Estonsku, Litvě a Lotyšsku, které také zakázaly vjezd automobilů s ruskými poznávacími značkami na své území. Zákaz byl uvalen v rámci pravidel Evropské komise týkajících se sankcí vůči Rusku kvůli invazi na Ukrajinu a vztahuje se na všechny automobily s ruskými poznávacími značkami bez ohledu na to, zda jsou určeny pro soukromé nebo služební účely.

Estonsko se rozhodlo pro tento krok, poté co jej učinila Litva a Lotyšsko. Zákaz platí pro všechny majitele a uživatele ruských aut bez ohledu na důvod jejich pobytu v Estonsku nebo v EU. Při překročení hranic majitelé těchto vozidel musí odjet zpět do Ruska, nebo je nechat na hranicích a pokračovat bez nich. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

Země nyní řeší, co dělat s ruskými auty, která se již nacházejí na území států naházejí. Ministr zahraničí Estonska Margus Tsahkna zdůraznil důležitost společného postupu s ostatními zeměmi sousedícími s Ruskem, jako je Litva a Lotyšsko, aby se sankce staly účinnějšími a zvýšila se cena, kterou musí Rusko zaplatit za své agresivní chování.

Restrikce týkající se zákazu dovozu různých věcí z Ruska, včetně osobních automobilů, platí již několik měsíců, teprve nedávno ale byly upřesněny, aby bylo zajištěno jejich uplatňování v členských státech EU. Komise však neposkytla konkrétní informace o osudech ruských vozidel, která již jsou na území EU.

Zákaz vjezdu pro ruská auta a omezení dovozu z Ruska byly ruskou stranou označeny za rasistické a rusofobní. Konečné rozhodnutí ohledně těchto opatření leží na Soudním dvoře EU, a tak budou ruští občané, jejichž vozidla byla zkonfiskována na hranicích, muset věc řešit soudně.

Související

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Opravdu se Evropa bez USA neubrání? Experti zhodnotili Rutteho varování

Generální tajemník NATO Mark Rutte v tomto týdnu adresoval evropským poslancům v Bruselu nebývale upřímné varování. Před výborem pro zahraniční věci prohlásil, že jakékoli úvahy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez americké podpory, jsou pouhým sněním. Podle Rutteho by jen nahrazení amerického jaderného deštníku vyžadovalo zdvojnásobení stávajících obranných rozpočtů, což doprovodil ironickým přáním hodně štěstí.
Pete Hegseth

USA zazdí další summit NATO. Po Rubiovi na něj nepojede ani Hegseth

Vztahy mezi Spojenými státy a Severoatlantickou aliancí procházejí dalším zatěžkávacím testem. Americký ministr obrany Pete Hegseth se podle diplomatických zdrojů nezúčastní nadcházejícího únorového setkání ministrů obrany NATO v Bruselu. Tato zpráva vyvolává značné znepokojení mezi evropskými spojenci, neboť jde již o druhý případ v krátké době, kdy se klíčový člen kabinetu prezidenta Donalda Trumpa vyhne oficiálnímu jednání aliance.

Více souvisejících

NATO Rusko Finsko

Aktuálně se děje

před 47 minutami

USS Abraham Lincoln

Americká letadlová loď sestřelila íránský dron, který se k ní blížil „agresivním způsobem“

Americká letadlová loď v úterý sestřelila íránský bezpilotní letoun, který se k plavidlu v Arabském moři přiblížil „agresivním způsobem“. K incidentu došlo jen několik hodin předtím, než dva ozbrojené čluny íránských Revolučních gard v Hormuzském průlivu ohrožovaly tanker plující pod americkou vlajkou. Podle mluvčího americké armády Íránci hrozili, že na loď vstoupí a zabaví ji.

před 1 hodinou

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na Pražském hradě. (4.2.2026)

Babiš dorazil na Pražský hrad na jednání s Pavlem

Předseda vlády Andrej Babiš dorazil ve středu ráno na Pražský hrad na pozvání prezidenta Petra Pavla. Hlavním tématem schůzky jsou nedávné útoky ministra zahraničí a šéfa Motoristů sobě Petra Macinky směřované k hlavě státu. Macinka se nevybíravým způsobem dožadoval jmenování poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí, což prezident vnímá jako pokus o vydírání.

před 2 hodinami

Sajf al-Islám Kaddáfí

Ozbrojené komando zabilo syna bývalého libyjského vůdce Kaddáfího

Syn bývalého libyjského vůdce Sajf Islám Kaddáfí byl podle dostupných zpráv zastřelen. Smrt třiapadesátiletého muže, který byl dříve považován za otcova nástupce, potvrdil v úterý šéf jeho politického týmu. Tuto informaci následně přinesla Libyjská tisková agentura.

před 3 hodinami

včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Chování Macinky je „extrémní případ buranství“, tepe vládu opozice před hlasováním o nedůvěře

Pětice opozičních stran se dnes pokouší o první svržení koaliční vlády Andreje Babiše, složené ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Přestože schůze k vyslovení nedůvěry začala v ostrém tempu a poslanci si odhlasovali jednání dlouho do noci, očekává se, že kabinet díky své stabilní většině 108 hlasů útok ustojí.

včera

Harvardova univerzita

Rozčílený Trump vyhrotil spor s Harvardovou univerzitou. Chce, aby mu zaplatila miliardu dolarů

Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj dlouhodobý spor s Harvardovou univerzitou a nově po škole požaduje vyrovnání ve výši jedné miliardy dolarů. Toto ultimátum přichází po měsících napjatých vyjednávání o obnovení federálního financování, které administrativa loni zmrazila. Trump na své sociální síti Truth Social popřel zprávy médií, že by byl ochoten ze svých finančních nároků slevit, a naopak částku zdvojnásobil.

včera

Prezident Trump

Trump se bojí „prohnilých“ států, ve kterých nevyhrává. Vyzval ke znárodnění voleb

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro podcast Dana Bongina otevřeně vyzval republikány, aby přistoupili ke „znárodnění voleb“. Tento apel přichází v době, kdy se jeho administrativa snaží o bezprecedentní revizi volebních pravidel před blížícími se klíčovými volbami do Kongresu. Podle prezidenta by republikáni měli převzít přímou kontrolu nad volebními procesy nejméně v patnácti klíčových oblastech po celých Spojených státech.

včera

NASA zahajuje program Artemis

Vesmírná stanice u Měsíce spojila svět. Teď dostává program Artemis zásadní trhliny

Projekt vesmírné stanice Lunar Gateway, která má obíhat kolem Měsíce, čelí v současné době vážným pochybnostem ohledně své budoucnosti. Tato stanice je klíčovou součástí programu Artemis vedeného agenturou NASA, jehož cílem je návrat lidí na měsíční povrch, vytvoření udržitelné základny a příprava na budoucí cestu k Marsu. Navzdory ambiciózním plánům se však projekt potýká s odklady, rostoucími náklady a hrozbou škrtů v americkém rozpočtu.

včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026) Prohlédněte si galerii

Koalice nepustí opozici ke slovu, Macinkovým SMSkám se ale záměrně vyhýbá. Sněmovna může jednat i v noci

Jednání o vyslovení nedůvěry kabinetu Andreje Babiše se ve Sněmovně proměnilo v maraton vládních projevů. Ačkoliv pětice opozičních stran schůzi iniciovala s cílem svrhnout vládu, v prvních hodinách se k mikrofonu prakticky nedostaly. Jediným zástupcem opozice, který mohl představit důvody pro svolání schůze, byl předseda ODS Martin Kupka. Od té chvíle však řečniště ovládli držitelé přednostních práv z řad vládní koalice.

Aktualizováno včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026) Prohlédněte si galerii

Zbytečná schůze, vykládáte pohádky o hodnotách pro televizní kamery, pustil se Babiš do opozice

Pouhých devatenáct dní poté, co kabinet Andreje Babiše získal důvěru, vyvolala opozice mimořádnou schůzi k jeho odvolání. Hlavním impulsem k pokusu o svržení vlády složené z hnutí ANO, SPD a Motoristů je setrvání ministra zahraničí Petra Macinky ve funkci. Podle opozičních lídrů je nepřípustné, aby v čele diplomacie stál člověk, kterého prezident Petr Pavel obvinil z vydírání.

včera

včera

Demonstrace v Íránu

Írán zatknul během demonstrací 50 tisíc lidí. Desítky z nich pochází ze zahraničí

Teherán se k nadcházejícím rozhovorům se Spojenými státy v Istanbulu staví „bez optimismu i pesimismu“. Íránský diplomatický zdroj v úterý pro agenturu Reuters uvedl, že země je připravena k dialogu, ale kategoricky odmítá vyjednávat o svých obranných schopnostech. Teherán považuje svůj balistický program za nezbytnou součást národní bezpečnosti a nehodlá jej zahrnout do agendy jednání.

včera

Sarah, vévodkyně z Yorku, rozená Sarah Margaret Fergusonová

Končí jedna z nejprestižnějších nadací. Její zakladatelka označila Epsteina za bratra

Charitativní organizace Sarah Fergusonové s názvem Sarah’s Trust oznámila, že v nejbližší době ukončí svou činnost. Rozhodnutí přichází jen několik dní poté, co americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se Jeffreyho Epsteina. Podle mluvčího nadace byl tento krok předmětem diskusí již několik měsíců, přesto načasování budí značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj po mohutném ruském útoku chystá změny v jednání o míru

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po posledním masivním útoku Ruska, který zahrnoval rekordní počet balistických raket, dojde k „úpravě práce“ ukrajinského vyjednávacího týmu. Podle hlavy státu tento úder jasně ukázal, že Moskva nebere diplomacii vážně a nadále sází na ničení Ukrajiny. Útok byl cíleně veden na energetickou infrastrukturu v době, kdy teploty v zemi klesly k -20 stupňům Celsia.

včera

Washngton D.C.

Zastíní i Lincolnův památník. Trump chce v srdci Washingtonu vybudovat monument, aby na něj lidé nezapomněli

Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kontroverze svým plánem na výstavbu monumentálního Vítězného oblouku v samém srdci Washingtonu. Stavba s oficiálním názvem „Independence Arch“ má dosahovat výšky až 76 metrů, čímž by výrazně převýšila pařížský Arc de Triomphe i nedaleký Lincolnův památník. Podle kritiků jde o pokus odvést pozornost od nedávno zveřejněných spisů týkajících se finančníka Jeffreyho Epsteina a zajistit si pompézní odkaz v historii, zatímco jiní projekt vnímají jako typický Trumpův způsob řešení úzkosti skrze megalomanskou architekturu.

včera

včera

včera

včera

umělá inteligence (AI)

Miliony lidí si k AI vytváří citové vazby. Je to zásadní problém, varují vědci politiky

Miliony lidí si vytvářejí silné citové vazby k chatbotům s umělou inteligencí, což je podle předních vědců problém, který musí politici začít brát vážně. Varování před rozmachem AI botů navržených k navazování vztahů s uživateli přineslo úterní hodnocení rizik umělé inteligence. Podle zprávy, na které se podílely desítky expertů, popularita AI společníků prudce roste a některé aplikace již využívají desítky milionů lidí.

včera

„Vláda nemá být pouťovým autodromem pro Motoristy.“ Sněmovna zahájila jednání o nedůvěře vládě

Sněmovna dnes zahájila mimořádné jednání o vyslovení nedůvěry koaličnímu kabinetu hnutí ANO, SPD a Motoristů pod vedením Andreje Babiše. Opozice tvořená pěti stranami vyvolala tuto schůzi necelé tři týdny poté, co vláda získala důvěru, a to v reakci na vyostřený konflikt mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem. Rozbuškou se stalo odmítnutí hlavy státu jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí a následné chování šéfa diplomacie Petra Macinky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy