Spojenci chtějí ukázat Ukrajině konkrétní cestu do NATO. Rusku navzdory

Spojenci ze Severoatlantické aliance se snaží dohodnout, jak silně se zavázat ke členství Ukrajiny na nadcházejícím červencovém summitu. Ten se bude u příležitosti 75. výročí založení organizace konat ve Washingtonu.  

Debaty probíhají zejména mezi Washingtonem a Londýnem, jak píše CNN. „Na summitu podnikneme konkrétní kroky k tomu, abychom Ukrajinu přiblížili k NATO a zajistili, aby existoval most ke členství, most, který bude pevný a dobře osvětlený,“ vysvětlil americký ministr zahraničí Antony Blinken na pražském summitu v květnu. 

Vysoce postavení úředníci ale podle americké stanice varují, že se všechny členské státy rozhodně neshodnou na tom, že je vstup „nezvratný“. Lze očekávat odpor Maďarsko a možná i Slovenska. „Práce, kterou nyní provádíme, vás staví na nezvratnou cestu ke členství v NATO, takže až nastane správný čas, Ukrajina se může stát členem NATO okamžitě,“ zdůraznil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg během své dubnové návštěvy Kyjeva. 

Členství Ukrajiny v NATO se aktivně řešilo už na loňském summitu v litevském Vilniusu. Tehdy spojenci prohlásili, že „budoucnost Ukrajiny je v NATO“, nevytvořili ale žádný časová plán. Proti tomu se postavil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Nenabídnutí časového harmonogramu členství je bezprecedentní a absurdní,“ uvedl.

Vágní závazek o připojení Ukrajiny k NATO „v budoucnosti! padl už v roce 2008 na summitu v Budapešti. „Jsem si jist, že budeme mít také formulaci vyjadřující, že se Ukrajina stane členem aliance. O přesném znění, o tom, co přesně dohodneme, se nyní mezi spojenci diskutuje. Alle jsem přesvědčen, že do summitu dosáhneme dobrého řešení, dohody,“ shrnul Stoltenberg na úterní konferenci na americkém ministerstvu zahraničí. 

Ruský prezident Vladimir Putin už minulý týden sdělil, co povede k zastavení agrese proti Ukrajině. Je to právě její odmítnutí vstoupit do NATO. „Jakmile Kyjev prohlásí, že je na takové rozhodnutí připraven, bude z naší strany okamžitě následovat příkaz k zastavení palby a zahájení jednání, a to doslova v téže minutě,“ popsal. 

Ukrajina je ve válce s Ruskem už přes dva roky a mírová jednání jsou v nedohlednu. Obě strany upřesnily, co je potřeba pro započetí těchto jednání, jejich požadavky se ale absolutně neshodují. Kyjev si chce zajistit hlubší integraci do západních struktur, zejména do Evropské unie a Severoatlantické aliance.

Moskva naopak apeluje na Kyjev, ať nevstupuje do NATO. Vstup do Evropské unie, zdá se, Putina až tolik netrápí. Ruský bezpečnostní narativ je spojený především s obavami z expanze aliance dále na východ. 

Související

Opičí neštovice

Opičí neštovice už jsou u českých hranic. Německo potvrdilo první případ

V Německu byl potvrzen první případ nákazy novou variantou viru, který způsobuje nemoc mpox, dříve známou jako opičí neštovice. Informoval o tom dnes Institut Roberta Kocha (RKI), který v zemi dohlíží na veřejné zdraví. Podle institutu se osoba nakazila v zahraničí. Odborníci však zdůrazňují, že i přes výskyt nové varianty nákazy nehrozí zvýšené riziko jejího šíření v Německu.

Více souvisejících

Německo Policie Německo Nancy Faeserová Rusko Čína Írán Kybernetická bezpečnost

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

Mahmúd Abbás

Abbás prozradil, o co jde Izraeli v Pásmu Gazy

Na summitu skupiny BRICS palestinský prezident Mahmúd Abbás obvinil Izrael z toho, že jeho cílem je vyprázdnit Pásmo Gazy od Palestinců, především z jeho severní části, kde izraelská armáda nedávno zahájila rozsáhlé útoky. 

před 2 hodinami

Martin Kuba na 24. kongresu ODS

Kuba se stal podruhé jihočeským hejtmanem

Jihočeští zastupitelé na svém dnešním ustavujícím zasedání zvolili hejtmanem Martina Kubu z ODS, který tuto funkci zastával již v předchozím volebním období. Občanská demokratická strana (ODS) v zářijových volbách dominovala, když získala 34 z 55 mandátů v krajském zastupitelstvu.

před 2 hodinami

Josep Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Evropská unie dá Libanonské armádě desítky milionů eur

Evropská unie se zavázala poskytnout Libanonské armádě 20 milionů eur v roce 2023 a dalších 40 milionů eur v roce 2024. Kromě toho EU vyčlení 80 milionů eur na humanitární pomoc pro Libanon, jak oznámil šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell na mezinárodní konferenci v Paříži. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Robert Fico

Fico zpochybnil účinnost vakcín proti covidu

Slovenský premiér Robert Fico dnes vyjádřil pochybnosti o účinnosti vakcín proti onemocnění covid-19, kterými byly očkovány miliony lidí po celém světě, včetně Slovenska, zejména během vrcholných vln pandemie. 

před 4 hodinami

Afghánistán, Kábul

Tálibán přitvrzuje. V Afghánistánu už zakazuje i knihy

V afghánské provincii Helmand začal ve čtvrtek platit zákaz zveřejňování fotografií a videí zobrazujících živé bytosti. Toto nařízení, oznámené představiteli ministerstva informací, je součástí snahy o zajištění dodržování mravních zákonů hnutí Tálibán. Kromě toho ministerstvo zakázalo také 400 knih, které jsou podle jejich vyjádření v rozporu s islámskými a afghánskými hodnotami.  

před 5 hodinami

Petr Fiala

Fiala podepsal dohodu mezi Českou republikou a Vatikánem

Český premiér Petr Fiala a kardinál Pietro Parolin, státní sekretář Svatého stolce, podepsali ve čtvrtek na úřadě vlády dohodu mezi Českou republikou a Vatikánem. Česko tím završilo více než 20 let trvající vyjednávání a stalo se jednou z posledních evropských zemí, která takovou smlouvu se Svatým stolcem dosud neměla.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Jak se Brusel snaží vyhnout obchodní válce s USA?

Příští měsíc se při amerických prezidentských volbách rozhodne o budoucnosti vztahů mezi Washingtonem a Bruselem. Existuje reálná hrozba, že pokud volby ovládne republikánský kandidát Donald Trump, nastane napříč Atlantikem obchodní válka.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Hraniční přechod, ilustrační foto

Další rána Schengenu: Po Německu a Francii obnoví hraniční kontroly třetí evropská země

Nizozemsko se rozhodlo zavést hraniční kontroly na svých pozemních hranicích, což je součástí širšího balíku opatření zaměřených na omezení přistěhovalectví. Podle informací nizozemské televize RTL budou tyto kontroly zavedeny koncem listopadu. Nizozemsko tak následuje příklad sousedního Německa, které obdobné opatření zavedlo již v září, a také Francie, která spustí kontroly od 1. listopadu na období šesti měsíců. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Život v KLDR

KLDR pod palbou kritiky: Kim prodal svou armádu, bude potrava pro kanóny

Jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjun ostře kritizoval Severní Koreu za vyslání vojáků do Ruska na podporu jeho vojenské operace na Ukrajině. Ministr označil tyto vojáky za „žoldnéře“, kteří mají posloužit jako „potrava pro kanóny“, a obvinil severokorejského vůdce Kim Čong-una z toho, že prodal svou armádu k podpoře „nelegální a agresivní války“.

před 13 hodinami

včera

Vláda Petra Fialy

Vláda oznámila miliardové úspory v energetice. Vojáci zůstávají v povodňových oblastech

Vláda chce v příštím roce vydat na podporované zdroje energie jen 8,5 miliardy korun. Na středečním jednání odsouhlasila čtyři úsporná opatření, která navrhla ministerstva financí a průmyslu a obchodu. Státnímu rozpočtu mají do dalších let ušetřit desítky miliard korun. Odsouhlasila také prodloužení doby nasazení příslušníků Armády ČR na pomoc s odstraňováním následků povodní či dotační program na pořízení náhradních ubytovacích a výukových prostor náhradou za zničené či poškozené živelní pohromou.

včera

Švédsko řeší svatbu krajně pravicového politika. Byl na ní kontroverzní host

Jimmy Åkesson, vůdce Švédské demokratické strany, se minulý měsíc oženil. Mezi svatebčany byl ovšem i Robert Hedarv, boss odnože motorkářského klubu Komančů. Ten byl roku 2015 obviněn z napojení na organizovaný zločin. 

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy