Vzhledem k aktuální geopolitické situaci, válce na Ukrajině a zvýšenému napětí v oblasti Baltského moře věnují země severní Evropy, především pobaltské státy a jejich skandinávští sousedé, stále větší pozornost přípravám svých občanů na případnou krizi či válku.
Tyto kroky se pohybují od vydávání praktických rad pro domácnosti až po rozsáhlé informační kampaně zaměřené na civilní obranu, uvedl server The Conversation.
Pobaltské státy, tedy Estonsko, Lotyšsko a Litva, mají s Ruskem sdílené hranice a bohatou historickou zkušenost se sovětskou okupací. Tato minulost je vede k pravidelné aktualizaci krizových plánů, což je trend patrný již více než deset let.
Na druhé straně Baltského moře reagují Dánsko a Norsko na rostoucí hrozby, jako jsou extrémní počasí, kybernetické útoky nebo možné přerušení dodávek energie. Dánsko například doporučuje občanům mít v zásobě devět litrů vody na osobu a zásobu konzervovaných potravin na tři dny, zatímco Norsko zmiňuje i potřebu jódových tablet pro případ jaderného útoku.
Ve Švédsku a Finsku, které nedávno vstoupily do NATO, se přístup k přípravám liší, a to jak stylem, tak formou komunikace s veřejností. Švédsko v letošním roce distribuovalo do více než pěti milionů domácností tištěný leták nazvaný V případě krize nebo války.
Tento dokument obsahuje praktické rady, jako je skladování potravin, příprava na výpadky dodávek elektřiny a zabezpečení přístupu k hotovosti. Rovněž zdůrazňuje koncept „psychologické obrany“ – schopnost společnosti odolat dezinformacím a cizím vlivům.
Naproti tomu finský průvodce Příprava na mimořádné události nebo krize volí méně dramatický tón a jeho cílem je spíše podporovat obecnou připravenost obyvatel na různé druhy krizí.
Rozdíly v přístupu obou zemí lze částečně vysvětlit jejich odlišnou historií. Švédsko zůstalo během druhé světové války neutrální a na rozdíl od Finska se vyhnulo přímé okupaci. Finsko naopak zažilo brutální sovětskou invazi během tzv. zimní války v letech 1939–1940, po níž muselo postoupit část svého území.
Tento historický kontext vedl k tomu, že Finové byli po desetiletí mnohem obezřetnější vůči Rusku a nikdy úplně nerozpustili své obranné struktury ani po pádu Sovětského svazu. Švédsko naopak v 90. letech omezilo svou civilní i vojenskou obranu, což nyní postupně napravuje.
Obě země se v posledních letech znovu zaměřily na obnovu civilní obrany. Ve Švédsku byl již v roce 2018 znovu vydán populární leták Pokud přijde válka, jehož tradice sahá do 40. let 20. století.
Aktuální verze, publikovaná letos, reflektuje moderní hrozby, jako jsou kybernetické útoky, a vyzývá občany k budování osobních zásob potravin a vody. Ve Finsku je podobná informace šířena především digitálně, což odráží vyšší důraz Finů na moderní technologie.
Navzdory rozdílům v přístupu sdílí všechny tyto země společný pohled na zdroj současných hrozeb – Rusko. Tento názor je zakořeněn nejen v historických zkušenostech, ale také v aktuálních událostech, jako jsou ruské sabotáže podmořské infrastruktury a agresivní rétorika Moskvy.
Související
Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus
Ruské provokace přibližují Evropu válce více než kdykoliv v historii, shodují se lídři
estonsko , lotyšsko , Litva , dánsko , Chemické zbraně
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 46 minutami
Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny
před 1 hodinou
V neděli startuje nový jízdní řád. České dráhy nabídnou ještě více komfortních vlaků
před 2 hodinami
Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu
před 3 hodinami
Kmoníček má nahradit Pojara. Babiš oslovil i dalšího člověka
před 4 hodinami
Slavia hrála v Londýně sympaticky, kvalita soupeře ale byla jinde. Tottenham vyhrál 3:0
před 4 hodinami
Přes deset událostí. Na západě Čech se zase otřásá země
před 5 hodinami
Turek je stále kandidátem na ministra, tvrdí Motoristé
před 6 hodinami
Česko za Babiše nehodlá financovat Ukrajinu. Nebudeme tam dávat peníze, řekl
před 7 hodinami
Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce
před 8 hodinami
Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou
před 9 hodinami
Trumpa znovu ukázali na fotkách s Epsteinem. Hoax, obořil se Bílý dům na Demokraty
před 10 hodinami
Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů
před 11 hodinami
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 11 hodinami
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 12 hodinami
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 13 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 14 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.
Zdroj: Libor Novák