Orbán leze EU na nervy. Maďarsko může o předsednictví v Radě EU přijít

Konference předsedů Evropského parlamentu (EP) se ve čtvrtek bude zabývat maďarským premiérem Viktorem Orbánem, především jeho nedávnými návštěvami v Moskvě a Pekingu. Diskuze bude zahrnovat možné důsledky pro Orbána a maďarské předsednictví v Radě EU, informuje server Euractiv.

Orbánovy schůzky s ruským a čínským prezidentem vyvolaly kritiku ze strany EU a několika členských států. Charles Michel, končící předseda Evropské rady, označil Orbánovu návštěvu v Moskvě za politickou chybu a nepřijatelný způsob jednání, protože Orbán neměl od EU žádný mandát pro jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Také stálí představitelé členských zemí při EU ve středu odsoudili Orbánovy návštěvy. Proto se tímto tématem bude zabývat Konference předsedů Evropského parlamentu, která zahrnuje předsedkyni EP a šéfy politických frakcí.

Podle Euractivu se zvažuje několik opatření vůči maďarskému předsednictví v Radě EU, včetně možného bojkotu nebo dokonce předčasného ukončení a urychlení nástupu polského předsednictví, které má začít v lednu 2025.

"O bojkotu maďarského předsednictví se diskutovalo už od jeho první cesty do Kyjeva," uvedl pro Euractiv představitel liberální frakce Obnovme Evropu.

Možné výsledky jednání Konference předsedů jsou zatím nejasné a názory na kroky vůči maďarskému předsednictví se různí.

Maďarsko převzalo rotující předsednictví Rady EU před necelými dvěma týdny od Belgie. Během tohoto krátkého období Orbán navštívil Kyjev, Moskvu a Peking, přičemž své cesty označil za mírovou misi s cílem ukončit válku na Ukrajině.
 
Maďarský premiér zdůraznil, že jeho země patří mezi pár evropských států, které udržují kontakty s oběma stranami konfliktu. "Proto jsem navštívil Kyjev a proto jsem nyní v Moskvě. Vnímám, že jejich pozice jsou daleko od sebe. Bude potřeba mnoho kroků, které nás přiblíží ke konci války," poznamenal

Po jednání oba politici na společné tiskové konferenci v Moskvě oznámili výsledky své schůzky a Putin sdělil podmínky ukončení války proti Ukrajině. Uvedl to server Euroactiv.com.

Po jednání oba politici na společné tiskové konferenci v Moskvě oznámili výsledky své schůzky a Putin sdělil podmínky ukončení války proti Ukrajině. Uvedl to server Euroactiv.com.

Kyjev byl obviněn z nepřipravenosti ukončit válku a neochoty uzavřít příměří, což by vedlo k ukončení stanného práva a nutnosti konání prezidentských voleb. Putin uvedl, že by nemělo dojít pouze k dočasnému příměří, které by umožnilo Ukrajině znovu se vyzbrojit, ale k definitivnímu ukončení konfliktu.

Putin zopakoval, že návrhy Moskvy jsou klíčem k vyřešení konfliktu. Ukrajina by podle něj měla odstoupit čtyři oblasti na východě a jihu, které si Moskva nárokuje. "Mluvíme o úplném stažení všech vojáků z Doněcké a Luhanské lidové republiky a ze Záporožské a Chersonské oblasti," řekl Putin.

Putin označil jednání s Orbánem za upřímné a přínosné a poděkoval mu za návštěvu Ruska. Diskutovali také o aktuálních otázkách bilaterální spolupráce a o naléhavých mezinárodních a regionálních tématech. Moskva považuje Orbánovu návštěvu za snahu obnovit dialog.

Putin řekl, že s Orbánem si vyměnil názory na stav vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií, které jsou podle něj na historicky nejnižší úrovni. Orbán uvedl, že s Putinem hovořil v době, kdy je mír pro Evropu nejdůležitější, ale že o mír je třeba usilovat, protože nepřijde sám od sebe.

Související

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU nechce pomoc Ukrajině platit sama. USA se budou podílet, vyzvala Kallasová

Evropská unie sice reagovala pozitivně na americký návrh prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy, včetně protivzdušné obrany Patriot, zároveň ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj spravedlivý podíl na finanční zátěži. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie, Kaja Kallasová.
Evropská unie, ilustrační fotografie.

Zbraně, nebo budoucnost? Evropa investuje do NATO, musí ale myslet i na drahé nájmy, připomíná expertka

Napříč Evropou rostou životní náklady, veřejné služby jsou přetížené a výdaje na obranu dominují politickému diskurzu. Zatímco většina Evropanů čelí každodenním hrozbám, které mají podobu vysokých nájmů, neúměrně drahých dětských školek nebo krachujících veřejných dopravních systémů, obranná témata se stávají prioritou. A přesto, že Evropa má oprávněný strach z plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu a širších hrozeb pro svou územní suverenitu, zvyšování vojenských výdajů při stagnujících sociálních rozpočtech je riskantní volbou.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Viktor Orbán Maďarsko

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Prezident Trump

Proč je Trump tak nevyzpytatelný? Server odhalil tajemství jeho komunikace

Letos v květnu prezident Donald Trump v pořadu Meet the Press nevyloučil, že by mohl k anexi Grónska použít vojenskou sílu. Mnozí tak byli znovu zaskočeni jeho nepředvídatelnou politickou rétorikou, která se za deset let jeho působení na veřejnosti nezměnila. Jeho dřívější narážky na koupi ostrova, například fotomontáže s Trump Tower, ukazují na to, jakým způsobem kombinuje provokaci, ironii i možný budoucí záměr.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Steve Witkoff

Trumpův vyslanec Witkoff dorazil do Moskvy, sešel se s Putinem

Steve Witkoff, kterého prezident USA Donald Trump vyslal coby svého zmocněnce do Moskvy, se sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. K tomuto diplomatickému kroku dochází v době, kdy se blíží termín, který Trump stanovil pro příměří v konfliktu na Ukrajině.

před 3 hodinami

Pásmo Gazy

Důkaz, že je v Pásmu Gazy hladomor, máme před očima. Tvrdě ovlivní i budoucí generace

Fotografie a zprávy o hladomoru v Gaze sice vyvolávají ostré diskuze, ale čísla obvykle nelžou. Už ekonom Amartya Sen, držitel Nobelovy ceny, před desítkami let prohlásil, že hladomory jsou vždy politickými a ekonomickými událostmi, a že nejlepší způsob, jak je analyzovat, je sledování cen a množství potravin. Mnoho historických výzkumů potvrdilo, že prudký nárůst cen základních potravin je vždy znamením, že propuká hladomor. Ceny v Gaze dosahují bezprecedentních výšek.

před 3 hodinami

Bitva u Hradce Králové

Bitvu u Hradce Králové překonala až druhá světová. Na českém území se roku 1866 bilo téměř půl milionu vojáků

Bitva u Hradce Králové někdy nazývaná i jako bitva u Sadové nebo na Chlumu se odehrála 3. července 1866 a patřila k největším vojenským střetnutím v dějinách českých zemí. Na počty nasazených vojáků jí překonaly až frontové operace v závěru druhé světové války. Jako izolovaná bitva je však svou velikostí dodnes nepřekonána. Celkem se bitvy zúčastnilo okolo 435 000 vojáků a střetly se zde pruské a rakousko-saské armády v dosud nevídaném souboji za využití nových pokrokových technologií.

před 3 hodinami

Očkování, ilustrační foto

Pět případů za rok. Dětská obrna byla na pokraji vymýcení, proč se to dodnes nepovedlo?

Po celém Pákistánu chodí zdravotníci dům od domu a přesvědčují rodiče, aby své děti nechali naočkovat proti obrně. Čelí obavám i požadavkům. Někteří rodiče říkají, že potřebují spíše jídlo a vodu než vakcíny, jiní zase věří dezinformacím o tom, že dávky způsobují neplodnost. Zdravotnice Sughra Ayazová přiznává, že pod tlakem na úspěch celé kampaně byli někteří pracovníci instruováni, aby očkování zaznamenávali, i když k němu nedošlo. Někdy prý navíc nejsou vakcíny správně skladovány a neudrží se v nich potřebný chlad.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ministr zdravotnictví a sociálních věcí Robert F. Kennedy Jr.

Kennedy Jr. podlehl hoaxům. Zrušil v USA vývoj mRNA vakcín

Ministerstvo zdravotnictví (HHS) v USA se rozhodlo zrušit financování ve výši 500 milionů dolarů (376 milionů liber) na vývoj mRNA vakcín, které měly čelit virům, jako je chřipka a Covid-19. Tento krok ovlivní 22 projektů, které vedou přední farmaceutické společnosti, včetně Pfizeru a Moderny, zaměřených na vakcíny proti ptačí chřipce a dalším virům, uvedl HHS.

před 6 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Trump tlačí na Indii, aby přestala kupovat ruskou ropu. Proč to Módí nemůže udělat?

Indický premiér Narendra Módí se nachází v nelehké diplomatické situaci, kdy se snaží balancovat mezi vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, přičemž chce zachovat postoj neutrality v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento postoj nyní podle CNN čelí silnému tlaku, protože Trump začíná být stále netrpělivější s pokračujícím nákupem levné ruské ropy, což používá jako páku v rostoucí obchodní válce.

před 6 hodinami

expediční ponorka Titan od společnosti OceanGate.

Kauza Titan: Whistleblower o katastrofálním stavu ponorky věděl. Když na něj upozornil, firma ho vyhodila

David Lochridge, whistleblower stojící za tragickou nehodou ponorky Titan, obvinil vedení společnosti Oceangate a selhání amerických úřadů, které tragédii nedokázaly zabránit. Lochridge, jenž již dříve upozornil na bezpečnostní problémy, tvrdí, že konstrukční vady ponorky a nedostatek nezávislého bezpečnostního dohledu hrály klíčovou roli ve ztrátě pěti životů, včetně ředitele Oceangate Stocktona Rushe. 

před 7 hodinami

Václav Pláteník

ANKETA: Zákaz srpu a kladiva? Vládní politici ho vítají jako obranu demokracie, opozice varuje před cenzurou

Zákaz komunistických symbolů, který začne platit od ledna příštího roku, rozděluje českou politickou scénu. Zatímco zástupci vládních stran jej považují za nutný krok k ochraně demokracie a varování před návratem totality, jiní politici varují před omezováním svobody slova. EuroZprávy.cz oslovily vybrané strany s žádostí o vyjádření. Jde o druhý díl série, ve které se až do říjnových voleb budeme politiků ptát na klíčová témata.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU nechce pomoc Ukrajině platit sama. USA se budou podílet, vyzvala Kallasová

Evropská unie sice reagovala pozitivně na americký návrh prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy, včetně protivzdušné obrany Patriot, zároveň ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj spravedlivý podíl na finanční zátěži. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie, Kaja Kallasová.

včera

včera

včera

Turecká armáda (Turkish Army)

Ani neutrální, ani loajální. Druhý nejsilnější člen má výjimečné postavení, NATO mu nemůže věřit, ani o něj přijít

Turecko má v rámci NATO jedinečné postavení. Jeho vojenská síla, geografická poloha a schopnost manévrovat mezi Západem a Ruskem z něj činí spojence, kterého si aliance nemůže dovolit ztratit – ale ani mu zcela důvěřovat. Ankara přitom zvyšuje svůj vliv nejen ve Středomoří, ale i na Ukrajině. Pokud by došlo k přímému konfliktu s Ruskem, mohlo by právě Turecko rozhodnout o soudržnosti celé aliance – anebo o jejím roztříštění.

včera

raketový systém Patriot

Patrioty nestačí. Washington se bude muset zásadně změnit, aby Ukrajině skutečně pomohl

Prezident Donald Trump nedávno oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině nové zbraně, včetně žádaných raket pro systém Patriot, schopných ničit balistické střely. Tato rozhodnutí přicházejí v kontextu trvající války na Ukrajině, přičemž Trump zdůraznil, že náklady na tuto pomoc ponese evropská aliance, aby se předešlo situaci, kdy by pomoc byla plně financována z amerického rozpočtu, jak tomu bylo za jeho předchůdce, Joea Bidena.

včera

Jak zastavit Trumpa? Není čas na sebelítost, začněte jednat, vyzval Obama

Bývalý prezident USA Barack Obama vyzval Demokratickou stranu, aby opustila svou pasivitu a začala znovu aktivně bojovat za své hodnoty. V projevu na soukromé fundraisingové večeři v New Jersey ostře zkritizoval apatii a vnitřní rozpory, které podle něj brání straně v dosažení úspěchů. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy