Pásmo Gazy nemá vyhráno. Více lidí může umřít na nemoci, než v důsledku bombardování, varuje WHO

V Pásmu Gazy může přijít o život více lidí v důsledku nemocí, než kvůli bombardování, pokud nedojde k obnovení tamního zdravotnického systému. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO). 

Úřady odpovědné za resort zdravotnictví v Gaze, které Organizace spojených národů (OSN) považuje za spolehlivé, tvrdí, že v důsledku izraelského bombardování této pobřežní palestinské enklávy zahynulo více než 15 000 lidí. Zhruba 40 procent z toho tvoří děti a existují obavy, že daleko více mrtvých se stále nachází pod troskami.

"Nakonec budeme svědky toho, že více lidí bude umírat na nemoci, než při bombardování, pokud nebudeme schopni dát znovu dohromady tamní zdravotnický systém," upozornila mluvčí WHO Margaret Harrisová na brífinku OSN v Ženevě.

Zároveň zopakovala obavy v souvislosti se zvýšeným počtem epidemií infekčních onemocnění v Gaze, co se týká především průjmových onemocnění. "Nejsou tam léky, žádná vakcinace, žádný přístup k bezpečné pitné vodě a hygieně a žádné potraviny. Viděli jsme velmi vysoký počet případů průjmových onemocnění mezi kojenci," dodala Harrisová .

Kolaps největší nemocnice Al-Shifa v severní části Gazy označila mluvčí WHO za "tragédii" a vyjádřila obavy v souvislosti se zatýkáním části zdravotnického personálu izraelskými jednotkami v evakuačním konvoji WHO. 

Doporučené články

Mluvčí Dětského fondu OSN (UNICEF) v Gaze James Elder reportérům řekl, že nemocnice v Gaze jsou plné dětí, které utrpěly zranění v důsledku války či trpí gastroenteritidou z pití znečištěné vody."Potkal jsem spoustu rodičů... Přesně vědí, co jejich děti potřebují. Nemají přístup k bezpečné vodě a to je ničí," dodal.

Elder zároveň popsal, že v důsledku nedostatku zdravotnického personálu viděl jedno z dětí, kterému chyběla část nohy, ležet na podlaze nemocnice několik hodin, aniž by mu byla poskytnuta lékařská péče.

Výkonná ředitelka Dětského fondu OSN (UNICEF) Catherine Russellová už minulou středu označila palestinské Pásmo Gazy za "nejnebezpečnější místo na světě pro děti". Dodala, že dohoda o příměří mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás nestačí na záchranu jejich životů. 

Russellová Radě bezpečnosti OSN řekla, že od útoku militantního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října bylo v Pásmu Gazy údajně zabito přes 5300 dětí, což představuje 40 procent všech usmrcených lidí. "Je to nevídané. To, co jsem viděla a slyšela, mě doteď pronásleduje," prohlásila poté, co oblast navštívila osobně.

Russellová přivítala dohodu dosaženou mezi Izraelem a Hamásem, rámci níž jsou propuštěni rukojmí a dočasně přestaly zuřivé boje a bombardování v Pásmu Gazy. Dodala ale, že přestávka v bojích není dostatečná, a vyzvala k "okamžitému humanitárnímu příměří, aby okamžitě přestalo toto krveprolití".

"Mají-li děti přežít, mají-li humanitární pracovníci zůstat a efektivně se o ně starat, tak na to humanitární přestávky prostě nestačí," zdůraznila Russellová. Podle ní je dalších 1200 dětí stále pod troskami zbombardovaných budov nebo jsou pohřešovány z jiných důvodů.

Doporučené články

"Děti v Pásmu Gazy kromě bomb, raket a střelby mimořádně ohrožují i ​​katastrofální životní podmínky. Jeden milion dětí - tedy všechny děti uvnitř území - nemá jisté jídlo a čelí situaci, ze které se brzy stane potravinová krize," dodala.

UNICEF odhaduje, že kritická podvýživa dětí v Pásmu Gazy může během několika měsíců stoupnout o téměř 30 procent. Ředitelka Populačního fondu OSN Natalia Kanemová upozornia RB OSN na těžkou situaci těhotných žen v Pásmu Gazy.

Následující měsíc má v otřesných podmínkách porodit dítě 5500 těhotných. "Chvíle, kdy nový život začíná a má být okamžikem radosti, je zastíněna smrtí a ničením, hrůzou a strachem," uvedla Kanemová.

Míra násilí, které v posledních dnech pustoší Gazu, je nezměřitelná, uvedl už dříve šéf Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volker Türk s tím, že válečné zločiny v Pásmu Gazy páchají obě strany konfliktu a měly by být prošetřeny.

Doporučené články

Školy a nemocnice, které se staly útočištěm pro vysídlené lidi, se podle jeho prohlášení změnily na "zóny smrti". Podobně hovořil i šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanem Ghebreyesus ve videovzkazu k Valnému shromáždění OSN v New Yorku, kdy zkritizoval pokračující izraelské útoky na pásmo Gazy. 

Tedros odsoudil i útoky palestinského militantního hnutí Hamás na Izrael ze začátku října, zároveň však dodal, že "rozsah izraelské reakce se zdá být stále více neomluvitelný". "Jsme svědky ničení životů a majetku ve strašném rozsahu," dodal.

Podle šéfa WHO je svět svědkem "ničení civilizovanosti a systému založeného na pravidlech a důvěry mezi zeměmi." Krizi v pásmu Gazy označil za náročnou zkoušku pro OSN a její členské země. Hodnotící komise vyslaná Světovou zdravotnickou organizací (WHO) konstatovala, že nemocnice Al-Shifa v Pásmu Gazy je "zónou smrti" a vyzvala k její úplné evakuaci. 

Türk varoval, že "zabití tolika lidí ve školách přeměněných na úkryty a stovek prchajících z nemocnice Al-Shifa během pokračujícího vysídlování (...) jsou akce, které narušují základní ochranu, která se civilnímu obyvatelstvu musí poskytnout podle mezinárodního práva."

Doporučené články

Už dříve uvedl, že "velmi vážná obvinění z vícenásobných a závažných porušení mezinárodního humanitárního práva vyžadují důsledné vyšetřování, bez ohledu na to, kdo je způsobil." Varoval také, že válečné zločiny v Pásmu Gazy páchají obě strany konfliktu.

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva už dříve hovořil o tomtéž. Varoval, že izraelské údery na palestinský tábor Džabálija v Pásmu Gazy by mohly být považovány za válečný zločin. Úřad zdůraznil, že vysoký počet obětí a rozsáhlé škody naznačují možnou nepřiměřenost izraelských leteckých útoků.

"Vzhledem k vysokému počtu civilních obětí a rozsahu destrukce v důsledku izraelských leteckých úderů na uprchlický tábor Džabálija máme vážné obavy, že tyto útoky byly nepřiměřené a mohly představovat válečné zločiny," uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva na sociální síti X.

Josep Borrell, šéf unijní diplomacie, také vyjádřil své zděšení nad vysokým počtem civilních obětí v táboře, kde žije více než sto tisíc lidí. Při bombardování na začátku listopadu tábora zahynulo nejméně 50 lidí. Dětský fond Organizace spojených národů UNICEF podle webu CNN uvedl, že izraelská armáda tábor znovu bombardovala o den později.

"Scény krveprolití vycházející z tábora Džabalíja v pásmu Gazy po včerejších a dnes opětovných útocích jsou děsivé," uvedl UNICEF. Nemá odhady počtu dětských obětí z tábora. Lékaři ale řekli CNN, že na místě jsou stovky zraněných a zabitých, včetně mnoha dětí.

OSN už na konci října vyjádřila obavy nad pácháním válečných zločinů v konfliktu Izraele a palestinského militantního hnutí Hamás. Páchají je podle ní obě strany. Generální komisař Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků (UNRWA) Philippe Lazzarini je navíc přesvědčen, že pásmo Gazy potřebuje "nepřerušovanou" humanitární pomoc. 

"Kolektivní trest je válečným zločinem. Izrael musí okamžitě ukončit trestání všech obyvatel Pásma Gazy," prohlásila mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Ravina Shamdasaniová. Úřad OSN dodal, že i Hamás se dopustil válečných zločinů včetně únosu více než 240 rukojmích do pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Doporučené články

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda. 

Související

Více souvisejících

Pásmo Gazy WHO (Světová zdravotnická organizace)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 4 minutami

včera

Seismograf, ilustrační fotografie

Východ Slovenska zasáhlo zemětřesení

Východní Slovensko zasáhlo ve čtvrtek zemětřesení, uvedl Kristián Csicsay, vedoucí oddělení seismologie Slovenské akademie věd (SAV), pro agenturu TASR. Jednalo se o otřesy loňského říjnového zemětřesení, které pocítili lidé v okresech Vranov nad Topľou a Humenné.

včera

včera

Mark Rutte

Boj o šéfa NATO finišuje. Žhavým kandidátem je nizozemský lídr

Americký prezident Joe Biden podporuje kandidaturu nizozemského premiéra Marka Rutteho na post generálního tajemníka NATO. Pro agenturu Reuters to ve čtvrtek uvedl nejmenovaný zdroj z prostředí americké administrativy. Jeho kandidaturu podporují i další státníci včetně Británie.

včera

důchody

Bude na důchody? Nová zpráva ukázala, jak stát hospodaří s penězi důchodců

Loni skončil systém důchodového pojištění se schodkem ve výši 72,8 miliardy korun, což je dosud největší propad. Celkové výdaje na penze a správu dosáhly přes 692,3 miliardy korun. Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody bylo vyplaceno o 97,2 miliardy korun více než v roce 2022, čímž se penzijní výdaje zvýšily téměř o 17 procent. 

včera

včera

včera

Rusko, Kreml

Navalého tým chce potrestat Kreml. Vyzval Západ k radikálnímu kroku

Leonid Volkov, člen ruské exilové opozice, ve čtvrtek vyzval Západ, aby reagoval na smrt Alexeje Navalného zmrazením majetku osob blízkých ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Dále žádal, aby Západ zvážil neuznání výsledků březnových prezidentských voleb v Rusku a posílení pomoci ruským občanům v jejich boji proti putinovskému režimu.

včera

včera

včera

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Ukrajinci opět zasáhli cvičící ruské vojáky. Obětí mají být desítky

Ukrajinci se pochlubili dalším zásahem ruského výcvikového prostoru. Kyjev tvrdí, že jeho síly zasáhly cvičiště nedaleko vesnice Podo-Kalynivka na levém břehu Dněpru na jihu Ukrajiny. Při úderu zemřelo přibližně 60 ruských vojáků, uvedla mluvčí ukrajinské armády Natalija Humeňuková ve čtvrtek.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ukrajina v Evropské unii? Šéfka EK nastínila další kroky, věci se letos dají do pohybu

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová ve středu uvedla, že jejím cílem je předložit rámec přístupových jednání Evropské unie s Ukrajinou do začátku léta.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy