Pavel Prigožin, syn zakladatele Wagnerovy žoldnéřské skupiny Jevgenije Prigožina, který zemřel v srpnu při leteckém neštěstí, se stal novým velitelem žoldáků. Wagnerova skupina, která je známá svou účastí v konfliktech na Ukrajině, byla nově začleněna do ruské národní gardy. Uvedla to ruská média.
Pavel Prigožin byl ve věku pětadvaceti let jmenován velitelem jednotky národní gardy, kam přešli členové Wagnerovy skupiny po smrti Jevgenije Prigožina. Skupina také opětovně zahájila nábor nových členů. Na rozdíl od předchozí praxe nebudou přijímáni lidé, kteří jsou ve výkonu trestu.
Po srpnovém úmrtí Jevgenije Prigožina se přitom zdálo, že budoucnost pro jeho žoldáky nevypadá nijak příznivě. Část z nich se odebrala do Běloruska, zatímco jiní podle nejrůznějších zpráv skončili zpátky v Africe, kde se v minulosti zapojovali do konfliktů v několika státech.
Několik stovek bojovníků z Wagnerovy skupiny ale bylo v posledních týdnech spatřeno v řadách různých ruských vojenských jednotek na východní frontě Ukrajiny. Serveru Politico to řekl plukovník Serhiy Čerevatyi.
Wagnerovci se na Ukrajině nechvalně proslavili především v obraně města Bachmut, které se ukrajinské síly snažily získat zpět několik dlouhých měsíců. Nemilosrdně popravovali ukrajinské vojáky i tamní civilisty a následně se otočili i proti Rusku samotnému.
Prigožinova nevole proti ruskému vojenskému velení vyústila v krátký puč, po němž se zdálo, že se skupina rozpadá. Část žoldáků odešla do Běloruska, část se ztratila neznámo kam, a posledním hřebíčkem do rakve celému uskupení mohla být smrt Prigožina, který za dosud nevyjasněných okolností zahynul na palubě soukromého letadla nedaleko Moskvy.
Tisíce bojovníků tak byly buď přivítány v Bělorusku jeho vůdcem Alexandrem Lukašenkem, nebo rozmístěny v afrických zemích, kde má Rusko také své zájmy. Podle dostupných informací se ale nyní vrací zpět na Ukrajinu.
"Wgnerovci se neskrývali. Možná si mysleli (Rusové), že to naše vojáky vyděsí, ale skutečnosti se ukázalo, že Rusko potřebuje nové maso do mlýnku," řekl Politicu Čerevatyi, zástupce velitele ukrajinské východní skupiny pro strategickou komunikaci.
"Wagnerovci jako organizace skončila v Bachmutu. Nyní jsou jejich šťastnější vojáci posláni do Afriky, kde je více peněz. Ti méně šťastní jsou zpátky na Ukrajině," dodal s tím, že návrat bojovníků na Ukrajinu potvrdily i odposlechy.
Původně se předpokládalo, že by do Běloruska mohlo zamířit až 8000 wagnerovců, podle Centra ukrajinského odporu jich tam ale zůstalo méně než 1000. "V současné zůstává 200 z nich instruktory ve speciálních jednotkách ministerstva vnitra a ministerstva obrany Běloruska. Zbytek jsou ti, kteří nechtějí být naverbováni ani do nových PMC, ani pod ruské ministerstvo obrany," uvedlo centrum.
O návratu Wagnerovy skupiny na Ukrajinu se podle CNN spekulovalo už dříve. "Ano, wagnerovci jsou tu také. Vrátili se, rychle vyměnili velitele a vrátili se sem," řekl serveru CNN jeden z pilotů dronů s volacím znakem Groove.
Groove se domnívá, že přítomnost Wagnerovy skupiny na Ukrajině má částečně kompenzovat personální nedostatek na ruské straně. "(Rusko) shromáždilo vojáky z okolních oblastí a přivedlo je sem. Nezbylo jim tu mnoho personálu," míní.
Čerevatyi se domnívá, že Wagnerova skupina ale dnes už není tak mocná, jako dřív, a ti, kteří se vrátili, "zdaleka nemají dobrou bojovou náladu, protože vědí, co zde mohou očekávat." Podle serveru France24 dodal, že wagnerovci nyní "nepředstavují žádnou integrální, systematickou ani organizovanou sílu." "Jsou to ubohé zbytky, nic dobrého je tady nečeká" podotkl.
Analytici o tom ale přesvědčeni nejsou. Institut pro studium války (ISW) už dříve napsal, že obnovená Wagnerova skupina může představovat hrozbu pro Ukrajinu, ať už bude sloužit pod Rosgvardií (Ruská národní garda) nebo pod ruským ministerstvem obrany. V té době záleželo na tom, k jakému veliteli se wagnerovci přikloní.
Ruský prezident Vladimir Putin původně jednal o pozici šéfa wagnerovců s někdejším členem vedení Andrejem Troševem, což se podle IWS u členů skupiny nesetkalo s kladným ohlasem. Prigožin mladší pak vyjednával s ruskou národní gardou Rosgvardií o tom, aby se žoldnéřská organizace znovu zapojila do bojů na Ukrajině, uvedl ve svém pravidelném přehledu IWS s tím, že na stejné téma diskutoval s Troševem Putin.
Některým členům Wagnerovy skupiny se ale nelíbilo Putinovo objetí s Troševem a navrhli alternativního vůdce. Prominentní kanál Telegram spojený s wagnerovci podle ISW už dříve oznámil, že Pavel Prigožin převzal velení skupiny a vyjednává o návratu wagnerovců zpět na Ukrajinu.
Zdroj také uvedl, že wagnerovci nebudou muset podepisovat smlouvy s ruským ministerstvem obrany, které byly předmětem sporů mezi úřady a Jevgenijem Prigožinem, a že skupina si "zachová své jméno, symboly, ideologii, velitele, vedení a stávající standardní operační principy."
Postoj wagnerovců v otázce velení tak zřejmě byl nejednotný. Podle analytiků měli sice někteří zaměstnanci Wagnerovy skupiny zájem shromáždit se kolem této alternativy, sám Prigožin ale údajně také není nezávislý a je pod vlivem šéfa Wagnerovy bezpečnostní služby Michaila Vatanina.
Server Sky News upozornil, že stále ani není jasné, co si o vztazích mezi wagnerovci a ruskou vládou myslí Kreml. Šéf Rosgvardie Viktor Zolotov ale údajně zvažoval, že umožní wagnerovcům, aby se připojily k národní gardě jako samostatná jednotka.
Rosgvardija je přitom podřízena prezidentské administrativě, sama o sobě ale není schopna wagnerovce vybavit. Výstroj a zásoby by jim tak muselo poskytnout ministerstvo obrany, s nímž měl i kvůli nedostatečnému zásobování během působení u Bachmutu bývalý velitel žoldáků problém.
Působení pod ministerstvem přitom ale řadě žoldáků nebylo po chuti a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov sám dříve přiznal, že Trošev pracuje pro ministerstvo obrany. To podle agentury Reuters ukazuje, že se ruské vedení snaží dát najevo, že získalo kontrolu nad žoldnéřskou skupinou, která se v červnu neúspěšně pokusila provést ozbrojenou vzpouru.
Krátce po ní Putin wagnerovcům, kteří se osvědčili zejména v bojích na Ukrajině, nabídl možnost dále bojovat, nicméně naznačil, že by si přál, aby se do vedení skupiny místo Jevgenije Prigožina postavil právě Trošev.
Putin se na Troševa obrátil s tím, že už dříve mluvili o tom, že se bude zabývat "formováním dobrovolnických jednotek, které mohou plnit různé bojové úkoly, především samozřejmě v zóně "speciální vojenské operace".
V obou případech by mohlo zformování wagnerovců představovat pro Ukrajinu novou hrozbu, uvedl server Ukrajinska pravda. Analytici se obávají, že Wagnerova skupina se může znovu objevit na scéně jako efektivní vojenská organizace.
"Nesouvislé prvky Wagnerovy skupiny pravděpodobně nepředstavují vážnou vojenskou hrozbu pro Ukrajinu bez efektivity, kterou měli wagnerovci jako jednotná organizace pod konsolidovaným vedením Jevgenije Prigožina a Dmitrije Utkina," uvedli eperti.
Dodali, že tento předpoklad přestane platit ve chvíli, kdy se "Wagnerova skupina znovu etabluje jako soudržná a velká formace pod ruskou vládou s efektivním centralizovaným vedením." Ačkoliv se tak blíže neupřesněný počet bojovníků opět vrátil na Ukrajinu, bude záležet především na vývoji ve vedoucích strukturách, zda se opět stanou hrozbou pro ukrajinské vojáky.
Související
EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní
Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí
Rusko , Wagnerova skupina (v přepisu z ruštiny Vagnerova) , Pavel Prigožin
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC
před 2 hodinami
Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem
před 3 hodinami
Maďarský parlament pod vedením Magyara začal rušit kontroverzní Orbánovy zákony
před 5 hodinami
MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko
před 5 hodinami
EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní
před 6 hodinami
Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla
před 6 hodinami
Už dva dny neútočíme, stejně jsme od Západu nedostali informace o ruských náletech, prohlásil Zelenskyj
před 7 hodinami
Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic
před 8 hodinami
Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů
před 9 hodinami
Na ruské straně zemřelo ve válce 11x víc vojáků než na Ukrajině, tvrdí Syrskyj
před 10 hodinami
Guardian: Stejnopohlavní pár zažaloval slovenské úřady, neuznají mu manželství z ciziny
před 10 hodinami
Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA
před 11 hodinami
Zemřel americký herec RJ Mitte, proslavila ho role v Perníkovém tátovi
před 11 hodinami
Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí
před 13 hodinami
Víkendové počasí může nabídnout i sněžení, zmínili meteorologové
včera
Policie dopadla útočníka od Boleveckého rybníka. Bodl ženu a ujel na kole
včera
Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat
včera
Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové
včera
Starostové po úspěchu neskrývají velké ambice. Kupka ale zbraně neskládá
včera
Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety
Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.
Zdroj: Lucie Žáková