Pavel Prigožin, syn Jevgenije Prigožina, se stal novým velitelem Wagnerovy skupiny

Pavel Prigožin, syn zakladatele Wagnerovy žoldnéřské skupiny Jevgenije Prigožina, který zemřel v srpnu při leteckém neštěstí, se stal novým velitelem žoldáků. Wagnerova skupina, která je známá svou účastí v konfliktech na Ukrajině, byla nově začleněna do ruské národní gardy. Uvedla to ruská média.

Pavel Prigožin byl ve věku pětadvaceti let jmenován velitelem jednotky národní gardy, kam přešli členové Wagnerovy skupiny po smrti Jevgenije Prigožina. Skupina také opětovně zahájila nábor nových členů. Na rozdíl od předchozí praxe nebudou přijímáni lidé, kteří jsou ve výkonu trestu.

Po srpnovém úmrtí Jevgenije Prigožina se přitom zdálo, že budoucnost pro jeho žoldáky nevypadá nijak příznivě. Část z nich se odebrala do Běloruska, zatímco jiní podle nejrůznějších zpráv skončili zpátky v Africe, kde se v minulosti zapojovali do konfliktů v několika státech. 

Několik stovek bojovníků z Wagnerovy skupiny ale bylo v posledních týdnech spatřeno v řadách různých ruských vojenských jednotek na východní frontě Ukrajiny. Serveru Politico to řekl plukovník Serhiy Čerevatyi.

Wagnerovci se na Ukrajině nechvalně proslavili především v obraně města Bachmut, které se ukrajinské síly snažily získat zpět několik dlouhých měsíců. Nemilosrdně popravovali ukrajinské vojáky i tamní civilisty a následně se otočili i proti Rusku samotnému.

Prigožinova nevole proti ruskému vojenskému velení vyústila v krátký puč, po němž se zdálo, že se skupina rozpadá. Část žoldáků odešla do Běloruska, část se ztratila neznámo kam, a posledním hřebíčkem do rakve celému uskupení mohla být smrt Prigožina, který za dosud nevyjasněných okolností zahynul na palubě soukromého letadla nedaleko Moskvy.

Doporučené články

Tisíce bojovníků tak byly buď přivítány v Bělorusku jeho vůdcem Alexandrem Lukašenkem, nebo rozmístěny v afrických zemích, kde má Rusko také své zájmy. Podle dostupných informací se ale nyní vrací zpět na Ukrajinu.

"Wgnerovci se neskrývali. Možná si mysleli (Rusové), že to naše vojáky vyděsí, ale skutečnosti se ukázalo, že Rusko potřebuje nové maso do mlýnku," řekl Politicu Čerevatyi, zástupce velitele ukrajinské východní skupiny pro strategickou komunikaci.

"Wagnerovci jako organizace skončila v Bachmutu. Nyní jsou jejich šťastnější vojáci posláni do Afriky, kde je více peněz. Ti méně šťastní jsou zpátky na Ukrajině," dodal s tím, že návrat bojovníků na Ukrajinu potvrdily i odposlechy.

Původně se předpokládalo, že by do Běloruska mohlo zamířit až 8000 wagnerovců, podle Centra ukrajinského odporu jich tam ale zůstalo méně než 1000. "V současné zůstává 200 z nich instruktory ve speciálních jednotkách ministerstva vnitra a ministerstva obrany Běloruska. Zbytek jsou ti, kteří nechtějí být naverbováni ani do nových PMC, ani pod ruské ministerstvo obrany," uvedlo centrum.

Doporučené články

O návratu Wagnerovy skupiny na Ukrajinu se podle CNN spekulovalo už dříve. "Ano, wagnerovci jsou tu také. Vrátili se, rychle vyměnili velitele a vrátili se sem," řekl serveru CNN jeden z pilotů dronů s volacím znakem Groove.

Groove se domnívá, že přítomnost Wagnerovy skupiny na Ukrajině má částečně kompenzovat personální nedostatek na ruské straně. "(Rusko) shromáždilo vojáky z okolních oblastí a přivedlo je sem. Nezbylo jim tu mnoho personálu," míní.

Čerevatyi se domnívá, že Wagnerova skupina ale dnes už není tak mocná, jako dřív, a ti, kteří se vrátili, "zdaleka nemají dobrou bojovou náladu, protože vědí, co zde mohou očekávat." Podle serveru France24 dodal, že wagnerovci nyní "nepředstavují žádnou integrální, systematickou ani organizovanou sílu." "Jsou to ubohé zbytky, nic dobrého je tady nečeká" podotkl.

Analytici o tom ale přesvědčeni nejsou. Institut pro studium války (ISW) už dříve napsal, že obnovená Wagnerova skupina může představovat hrozbu pro Ukrajinu, ať už bude sloužit pod Rosgvardií (Ruská národní garda) nebo pod ruským ministerstvem obrany. V té době záleželo  na tom, k jakému veliteli se wagnerovci přikloní. 

Doporučené články

Ruský prezident Vladimir Putin původně jednal o pozici šéfa wagnerovců s někdejším členem vedení Andrejem Troševem, což se podle IWS u členů skupiny nesetkalo s kladným ohlasem. Prigožin mladší pak vyjednával s ruskou národní gardou Rosgvardií o tom, aby se žoldnéřská organizace znovu zapojila do bojů na Ukrajině, uvedl ve svém pravidelném přehledu IWS s tím, že na stejné téma diskutoval s Troševem Putin. 

Některým členům Wagnerovy skupiny se ale nelíbilo Putinovo objetí s Troševem a navrhli alternativního vůdce. Prominentní kanál Telegram spojený s wagnerovci podle ISW už dříve oznámil, že Pavel Prigožin převzal velení skupiny a vyjednává o návratu wagnerovců zpět na Ukrajinu. 

Zdroj také uvedl, že wagnerovci nebudou muset podepisovat smlouvy s ruským ministerstvem obrany, které byly předmětem sporů mezi úřady a Jevgenijem Prigožinem, a že skupina si "zachová své jméno, symboly, ideologii, velitele, vedení a stávající standardní operační principy."

Doporučené články

Postoj wagnerovců v otázce velení tak zřejmě byl nejednotný. Podle analytiků měli sice někteří zaměstnanci Wagnerovy skupiny zájem shromáždit se kolem této alternativy, sám Prigožin ale údajně také není nezávislý a je pod vlivem šéfa Wagnerovy bezpečnostní služby Michaila Vatanina.

Server Sky News upozornil, že stále ani není jasné, co si o vztazích mezi wagnerovci a ruskou vládou myslí Kreml. Šéf Rosgvardie Viktor Zolotov ale údajně zvažoval, že umožní wagnerovcům, aby se připojily k národní gardě jako samostatná jednotka.

Rosgvardija je přitom podřízena prezidentské administrativě, sama o sobě ale není schopna wagnerovce vybavit. Výstroj a zásoby by jim tak muselo poskytnout ministerstvo obrany, s nímž měl i kvůli nedostatečnému zásobování během působení u Bachmutu bývalý velitel žoldáků problém.

Působení pod ministerstvem přitom ale řadě žoldáků nebylo po chuti a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov sám dříve přiznal, že Trošev pracuje pro ministerstvo obrany. To podle agentury Reuters ukazuje, že se ruské vedení snaží dát najevo, že získalo kontrolu nad žoldnéřskou skupinou, která se v červnu neúspěšně pokusila provést ozbrojenou vzpouru.

Doporučené články

Krátce po ní Putin wagnerovcům, kteří se osvědčili zejména v bojích na Ukrajině, nabídl možnost dále bojovat, nicméně naznačil, že by si přál, aby se do vedení skupiny místo Jevgenije Prigožina postavil právě Trošev.

Putin se na Troševa obrátil s tím, že už dříve mluvili o tom, že se bude zabývat "formováním dobrovolnických jednotek, které mohou plnit různé bojové úkoly, především samozřejmě v zóně "speciální vojenské operace".

V obou případech by mohlo zformování wagnerovců představovat pro Ukrajinu novou hrozbu, uvedl server Ukrajinska pravda. Analytici se obávají, že Wagnerova skupina se může znovu objevit na scéně jako efektivní vojenská organizace.

"Nesouvislé prvky Wagnerovy skupiny pravděpodobně nepředstavují vážnou vojenskou hrozbu pro Ukrajinu bez efektivity, kterou měli wagnerovci jako jednotná organizace pod konsolidovaným vedením Jevgenije Prigožina a Dmitrije Utkina," uvedli eperti.

Dodali, že tento předpoklad přestane platit ve chvíli, kdy se "Wagnerova skupina znovu etabluje jako soudržná a velká formace pod ruskou vládou s efektivním centralizovaným vedením." Ačkoliv se tak blíže neupřesněný počet bojovníků opět vrátil na Ukrajinu, bude záležet především na vývoji ve vedoucích strukturách, zda se opět stanou hrozbou pro ukrajinské vojáky.

Související

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné

Zatímco ukrajinská města čelí zesilujícím vzdušným útokům, situace na frontě zůstává kritická. Ruské síly se pokoušejí vyčerpat ukrajinskou obranu koordinovanými operacemi podél více než tisíc kilometrů dlouhé linie bojů. Ruské zdroje deklarují, že cílem těchto postupů je vytvoření nárazníkové zóny podél hranic a obklíčení ukrajinských jednotek v okolí strategického města Pokrovsk, o které se svádějí urputné boje již několik měsíců.

Více souvisejících

Rusko Wagnerova skupina (v přepisu z ruštiny Vagnerova) Pavel Prigožin

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Český tenis se ve Wimbledonu opět neztratil. Siniaková triumfovala v mixu

Ani letošní ročník slavného tenisového grandslamu ve Wimbledonu nebude bez českého vítěze, i když se nejedná o vítězství v singlu. Na Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024) a jejich singlové triumfy letos navázala Kateřina Siniaková svým premiérovým grandslamovým triumfem v mixu po boku Nizozemce Sema Verbeeka. Premiérovým i přesto, že Siniaková si připsala svůj již 11. triumf v All England Clubu. Všechny předešlé totiž získala v ženské čtyřhře, v ní tentokrát na londýnské trávě neuspěje.

včera

včera

Donald Trump

Trump stanovil výši cla pro zboží z EU. Platit bude od srpna

Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika. 

včera

včera

Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

včera

včera

Žena v armádě, ilustrační fotografie.

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování

Podle nových pravidel schválených dánským parlamentem se ženy zapojí do losovacího systému spolu s osmnáctiletými muži a mohou tak být povolány k povinné vojenské službě. Ta bude trvat jedenáct měsíců. Do této chvíle se do výcviku mohly ženy přihlásit pouze jako dobrovolnice. 

včera

Elon Musk a Donald Trump

Elon Musk uspěl, kde mohl. V americké politice ale nejspíš narazí, naznačuje Ringlerová

Elon Musk zvažuje vznik nové politické strany, tzv. America Party, která by podle něj cíleně zasáhla do několika klíčových volebních obvodů a mohla ovlivňovat rozhodování v Kongresu. Podle expertky Zuzany Ringlerové z brněnské Masarykovy univerzity je ale pro nový subjekt ve většinovém systému USA extrémně obtížné uspět. Přesto by Musk mohl narušit rovnováhu mezi republikány a demokraty.

včera

včera

včera

včera

Návrat letního počasí. Teploty se opět přiblíží k třicítce

Žhavé letní počasí si v posledních dnech vzalo prázdniny a přinejmenším v sobotu to ještě bude platit. V neděli už se maximální teploty přiblíží tropické třicítce, vyplývá z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy