Pokračující válka v Libanonu hrozí rozšířením konfliktu do dalších zemí, což by mělo katastrofální důsledky nejen pro region Blízkého východu, ale i pro globální mír a bezpečnost. Na tento nebezpečný vývoj upozornil irácký ministr zahraničí Fuád Husajn během svého jednání s ministrem zahraničí Janem Lipavským v Praze.
Podle Husajna je naléhavé, aby se zastavily boje jak v Pásmu Gazy, tak v Libanonu, kde konflikt eskaluje. "Válka v Gaze vedla k válce v Libanonu. A pokud válka v Libanonu bude pokračovat, povede k dalším konfliktům. Problémy se neřeší válkami, atentáty a zabíjením. Řeší se porozuměním," uvedl Husajn.
Ministr rovněž upozornil, že pokračující boje v Libanonu mají hluboký dopad na celou společnost v regionu. Konflikt vyvolává silný pocit ohrožení mezi obyvatelstvem, což může vést k masovému exodu lidí do jiných zemí, a to včetně Evropy. Zdůraznil, že je nezbytné, aby všechny strany usilovaly o diplomatické řešení situace.
Husajn také vyjádřil obavy, že by se válka mohla rozšířit do dalších oblastí a států, což by mělo devastující dopad na celý region a zásadně ohrozilo světový mír. "To by byla katastrofa pro region a vážně by to ohrozilo mír a bezpečnost nejen na Blízkém východě, ale i na celém světě," upozornil.
Základním problémem podle iráckého ministra zůstává nedostatek práv pro palestinský lid. V této souvislosti se zmínil o konfliktu mezi Hizballáhem a Izraelem. Libanonské hnutí Hizballáh ve čtvrtek oznámilo, že zahajuje novou eskalační fázi svého boje proti Izraeli, a uvedlo, že proti izraelským vojákům nasadilo přesně naváděné střely. Od 23. září izraelská armáda útočí na pozice Hizballáhu na jihu a východě Libanonu.
Tento vývoj dále zkomplikoval situaci v regionu, zejména po smrti vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha, který byl zabit při izraelském náletu na Bejrút 27. září.
Libanon odmítá zasahování Íránu do záležitostí státu
Libanonský premiér Nadžíb Míkátí ostře odmítl zasahování Íránu do libanonských záležitostí. Reagoval tak na vyjádření mluvčího íránského parlamentu, který v nedávném rozhovoru uvedl, že Írán je připraven jednat s Francií o implementaci rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1701. Tato rezoluce, přijatá v roce 2006, ukončila boje mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh a rozhodla o demilitarizaci pohraniční oblasti v jižním Libanonu.
Podle rezoluce se v této oblasti, jižně od řeky Litání, mohou nacházet pouze libanonské ozbrojené síly a mírové jednotky OSN (UNIFIL), které mají zajistit klid a stabilitu na hranicích s Izraelem. Jak uvedl Míkátí, implementace této rezoluce je výhradně v rukou libanonského státu. "Jsme překvapeni tímto postojem, který představuje hrubý zásah do libanonských záležitostí a pokus o zavedení dohledu nad Libanonem, který jsme odmítli," uvedla jeho vláda.
Mírová mise OSN v jižním Libanonu má za úkol zabránit přítomnosti jakýchkoli ozbrojených skupin kromě libanonské armády. Izrael však dlouhodobě tvrdí, že mise UNIFIL i libanonská armáda nedokázaly splnit svůj úkol. V důsledku toho Izrael zahájil pozemní operaci proti Hizballáhu v jižním Libanonu, odkud již měsíce ostřeluje izraelské území.
Během posledních týdnů se několik pozic mírových jednotek UNIFIL ocitlo pod izraelskou palbou a několik členů mise bylo zraněno. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dokonce vyzval generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese k ukončení mandátu mise UNIFIL. Oficiálně má tato mírová mise skončit 31. srpna 2025, nicméně napětí na hranicích mezi Libanonem a Izraelem dále narůstá.
Související
Příměří se otřásá v základech. Pásmo Gazy zažilo nejtragičtější izraelský nálet za poslední měsíce
Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců
Izraelská armáda , Irák , Írán , libanon , Jan Lipavský
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Šéf olympiády flirtoval s Epsteinovou spolupracovnicí. Celebrity mu vypovídají smlouvy, ve funkci přesto zůstane
před 1 hodinou
Odvaha má vyšší hodnotu než olympijská medaile, ocenil Zelenskyj vyřazeného skeletonistu
před 1 hodinou
Začal hokejový turnaj mužů. Slováci se postarali o senzaci, Švédové se trápili
před 2 hodinami
Češi nejvíce věří Pavlovi. Nejméně Turkovi, Macinkovi a Okamurovi
před 3 hodinami
Političky Richterová a Decroix dostaly výhrůžné dopisy. Věc bude řešit policie
před 3 hodinami
Češi vystoupit z EU nechtějí, ukazuje průzkum
před 4 hodinami
Si Ťin-pching prolomil mlčení. Poprvé se vyjádřil k čistkám ve velení armády
před 5 hodinami
Ruské úřady nařídily úplné zablokování WhatsAppu. Chtějí dostat uživatele na státem sledované aplikace
před 5 hodinami
Z olympiády byl vyloučen ukrajinský skeletonista. Měl na helmě sportovce zabité během války
před 6 hodinami
Po rozsáhlém útoku v Oděse jsou bez proudu statisíce lidí
před 7 hodinami
Hygienici stahují z trhu kojenecké výživy. Mohou být kontaminované
před 8 hodinami
Hluboká krize důvěry. Lidé už ve spojenectví s USA nevěří, co bude po odchodu Trumpa nikdo netuší
před 8 hodinami
10 milionů, jinak konec dohod s EU. Švýcarsko čeká v létě bizarní hlasování
před 9 hodinami
Republikáni se postavili Bílému domu, blokují cla proti Kanadě. Čekají vás problémy, vzkázal jim Trump
před 10 hodinami
Počasí se citelně ochladí. O víkendu se vrátí silné mrazy
včera
Zelenskyj popřel spekulace, že chce vyhlásit termín voleb nebo referendum o mírové dohodě
včera
Vonnová má za sebou tři operace. Její otec má o její budoucnosti jasno
včera
Bílý dům smazal Vanceův příspěvek na sociálních sítích
včera
Netanjahu opět míří za Trumpem. Už se s ním setkal vícekrát než jakýkoliv jiný lídr
včera
Ideologie ustupuje, prim hrají peníze. Ukrajinci, kteří zrazují svou vlast, končí na dlouhé roky ve vězení
Kristýna Garkavenko, devatenáctiletá dcera kněze z východoukrajinského Pokrovsku, dorazila 19. července 2024 krátce po poledni do otcova kostela. Ačkoliv byla věřící, jejím cílem tentokrát nebyla modlitba. Díky postavení svého otce budovu dobře znala, a tak bez problémů vystoupala do druhého patra. V jedné z místností pak u okna zakrytého žaluziemi tajně nainstalovala mobilní telefon.
Zdroj: Libor Novák