Pokud se válka rozšíří, bude to katastrofa. Hrozí masový exodus do Evropy, varuje Irák

Pokračující válka v Libanonu hrozí rozšířením konfliktu do dalších zemí, což by mělo katastrofální důsledky nejen pro region Blízkého východu, ale i pro globální mír a bezpečnost. Na tento nebezpečný vývoj upozornil irácký ministr zahraničí Fuád Husajn během svého jednání s ministrem zahraničí Janem Lipavským v Praze. 

Podle Husajna je naléhavé, aby se zastavily boje jak v Pásmu Gazy, tak v Libanonu, kde konflikt eskaluje. "Válka v Gaze vedla k válce v Libanonu. A pokud válka v Libanonu bude pokračovat, povede k dalším konfliktům. Problémy se neřeší válkami, atentáty a zabíjením. Řeší se porozuměním," uvedl Husajn.

Ministr rovněž upozornil, že pokračující boje v Libanonu mají hluboký dopad na celou společnost v regionu. Konflikt vyvolává silný pocit ohrožení mezi obyvatelstvem, což může vést k masovému exodu lidí do jiných zemí, a to včetně Evropy. Zdůraznil, že je nezbytné, aby všechny strany usilovaly o diplomatické řešení situace.

Husajn také vyjádřil obavy, že by se válka mohla rozšířit do dalších oblastí a států, což by mělo devastující dopad na celý region a zásadně ohrozilo světový mír. "To by byla katastrofa pro region a vážně by to ohrozilo mír a bezpečnost nejen na Blízkém východě, ale i na celém světě," upozornil.

Základním problémem podle iráckého ministra zůstává nedostatek práv pro palestinský lid. V této souvislosti se zmínil o konfliktu mezi Hizballáhem a Izraelem. Libanonské hnutí Hizballáh ve čtvrtek oznámilo, že zahajuje novou eskalační fázi svého boje proti Izraeli, a uvedlo, že proti izraelským vojákům nasadilo přesně naváděné střely. Od 23. září izraelská armáda útočí na pozice Hizballáhu na jihu a východě Libanonu.

Tento vývoj dále zkomplikoval situaci v regionu, zejména po smrti vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha, který byl zabit při izraelském náletu na Bejrút 27. září. 

Libanon odmítá zasahování Íránu do záležitostí státu

Libanonský premiér Nadžíb Míkátí ostře odmítl zasahování Íránu do libanonských záležitostí. Reagoval tak na vyjádření mluvčího íránského parlamentu, který v nedávném rozhovoru uvedl, že Írán je připraven jednat s Francií o implementaci rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1701. Tato rezoluce, přijatá v roce 2006, ukončila boje mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh a rozhodla o demilitarizaci pohraniční oblasti v jižním Libanonu.

Podle rezoluce se v této oblasti, jižně od řeky Litání, mohou nacházet pouze libanonské ozbrojené síly a mírové jednotky OSN (UNIFIL), které mají zajistit klid a stabilitu na hranicích s Izraelem. Jak uvedl Míkátí, implementace této rezoluce je výhradně v rukou libanonského státu. "Jsme překvapeni tímto postojem, který představuje hrubý zásah do libanonských záležitostí a pokus o zavedení dohledu nad Libanonem, který jsme odmítli," uvedla jeho vláda.

Mírová mise OSN v jižním Libanonu má za úkol zabránit přítomnosti jakýchkoli ozbrojených skupin kromě libanonské armády. Izrael však dlouhodobě tvrdí, že mise UNIFIL i libanonská armáda nedokázaly splnit svůj úkol. V důsledku toho Izrael zahájil pozemní operaci proti Hizballáhu v jižním Libanonu, odkud již měsíce ostřeluje izraelské území.

Během posledních týdnů se několik pozic mírových jednotek UNIFIL ocitlo pod izraelskou palbou a několik členů mise bylo zraněno. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dokonce vyzval generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese k ukončení mandátu mise UNIFIL. Oficiálně má tato mírová mise skončit 31. srpna 2025, nicméně napětí na hranicích mezi Libanonem a Izraelem dále narůstá.

Související

Izraelská armáda

Izrael plánuje obsazení Pásma Gazy, schválil trvalou vojenskou přítomnost

Izraelská bezpečnostní rada v neděli večer jednomyslně schválila plán na rozšíření vojenské ofenzivy proti hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle dostupných informací plán počítá s obsazením větší části území a s dlouhodobou izraelskou přítomností v oblasti. Cílem operace má být nejen porážka Hamásu, ale i navrácení izraelských rukojmích.
Izraelská armáda Analýza

Postupná okupace Gazy pokračuje. Izrael zaútočil na poslední plně funkční nemocnici

Izrael pokračuje ve vojenských operacích v Pásmu Gazy i přes rostoucí mezinárodní kritiku a rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře. Mezi nejnovější cíle patřila nemocnice Al-Ahlí, poslední zdravotnické zařízení, které na území zasaženém boji ještě naplno fungovalo. Nedělní nálet si podle dostupných informací nevyžádal přímé oběti, avšak jeho dopady na dostupnost zdravotní péče v oblasti jsou podle humanitárních organizací zásadní.

Více souvisejících

Izraelská armáda Irák Írán libanon Jan Lipavský

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Velkolepé oslavy konce II. světové války v Moskvě

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?

Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je Den vítězství 9. května jedním z nejdůležitějších státních svátků. Letos však již počtvrté proběhne tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí bez účasti zahraničních státníků a za mimořádných bezpečnostních opatření. Ruské úřady totiž mají obavy, že by Ukrajina mohla tuto událost využít k útoku.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou

Evropské snahy o zabránění čínskému kapitálu v ovládnutí klíčových evropských technologických firem, zejména v oblastech polovodičů a umělé inteligence, oslabují. Podle návrhu kompromisního znění připravovaného přezkumu pravidel pro kontrolu přímých zahraničních investic (FDI), který získal server Politico, členské státy usilují o změkčení pravidel, jež by je zavazovala k důslednější kontrole zahraničních investic do citlivých odvětví.

Aktualizováno před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování zvolen německým kancléřem. Dnes dopoledne přitom utrpěl nečekaný neúspěch, kdy v prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. 

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

Evropská unie se snaží dokončit dlouho odkládaný plán, jak definitivně přerušit energetické vazby na Rusko. A tentokrát sází na pomoc ze strany, která se dosud k tomuto úsilí stavěla zdrženlivě – na šéfy velkých ropných a plynárenských firem, uvedl server Politico.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Česká televize

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová

Rada České televize po necelých třech hodinách jednání rozhodla o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Pro jeho konec hlasovalo 15 ze 17 přítomných radních. Funkci opustí k 7. květnu. Do té doby i po něm povede televizi statutární zástupce generálního ředitele a současný šéf divize Korporátní služby Michal Fila.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Jaderná elektrárna Dukovany

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii

Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření, které dočasně zakazuje podpis klíčové smlouvy mezi státní firmou Elektrárna Dukovany II a jihokorejskou společností KHNP, vítězem historicky největšího tendru v Česku na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Reagoval tak na žalobu francouzské energetické společnosti EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle nějž byl tendr v pořádku.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, utrpěl v pondělí 6. května nečekaný neúspěch. V prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. Tento výsledek představuje bezprecedentní událost v dějinách Spolkové republiky Německo.

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi

Litva v příštích deseti letech investuje 1,1 miliardy eur (přibližně 1,2 miliardy dolarů) do posílení obrany své východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Oznámilo to litevské ministerstvo obrany v pondělí 5. května, přičemž hlavním cílem je zabránit případné invazi nebo ji alespoň výrazně zpomalit.

před 9 hodinami

Polská armáda, ilustrační fotografie

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude

V době, kdy Evropa čelí jedné geopolitické facce za druhou, je největším otřesem poznání, že se již nemůže spolehnout na bezpečnostní záruky Spojených států. Ačkoliv byla nevole Donalda Trumpa vůči Evropě dlouho známá, málokdo si dokázal představit situaci, v níž americký prezident veřejně poníží hlavu státu spojenecké země v Oválné pracovně, přeruší sdílení zpravodajských informací uprostřed války a bez konzultace s evropskými partnery vyjedná mírovou dohodu s Ruskem.

před 9 hodinami

Vatikán, ilustrační foto

Volba papeže je na spadnutí. Vatikán vypne veškerý mobilní signál

Vatikán ve středu odpoledne deaktivuje veškerý mobilní telefonní signál a zablokuje veškerou elektronickou komunikaci v okolí Sixtinské kaple, kde se sejde 133 kardinálů k volbě nového papeže. Podle italských médií se jedná o mimořádné bezpečnostní opatření, které má zajistit naprosté utajení v jednom z nejdůležitějších a nejutajenějších církevních procesů – papežské volbě.

před 10 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou

Moskva se v noci stala terčem druhého po sobě jdoucího útoku ukrajinských dronů, zatímco se ruská metropole připravuje na velkolepou vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Ruské úřady oznámily, že systémy protivzdušné obrany zneškodnily nejméně 19 ukrajinských dronů mířících na město, den poté, co byly u Moskvy sestřeleny čtyři další bezpilotní stroje.

před 11 hodinami

včera

včera

Tomáš Töpfer v televizním filmu Kotrmelce pana herce.

RECENZE: Kotrmelce pana herce. Další unavené rýmovačky vysílají v telce

Česká televize se po zvýšení koncesionářských poplatků vrací s cyklem, jehož znaky jsou banální rýmovačky v názvech titulů a snaha o humor pramenící ze zdánlivě trpkých a nezáviděníhodných situací. Po čtveřici televizních filmů z roku 2022 teď vysílá další trojici. Opět jde o nijaký a zpátečnický zážitek.

včera

včera

včera

Policie řeší pokus o vraždu v Klatovech. Šlo o osobní spory mezi cizinci

Policie od noci na pondělí vyšetřuje pokus o vraždu v Klatovech v Plzeňském kraji. Podezřelého se podařilo zadržet. Podle prvotních informací došlo ke sporu mezi dvěma cizinci. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy