Pokud se válka rozšíří, bude to katastrofa. Hrozí masový exodus do Evropy, varuje Irák

Pokračující válka v Libanonu hrozí rozšířením konfliktu do dalších zemí, což by mělo katastrofální důsledky nejen pro region Blízkého východu, ale i pro globální mír a bezpečnost. Na tento nebezpečný vývoj upozornil irácký ministr zahraničí Fuád Husajn během svého jednání s ministrem zahraničí Janem Lipavským v Praze. 

Podle Husajna je naléhavé, aby se zastavily boje jak v Pásmu Gazy, tak v Libanonu, kde konflikt eskaluje. "Válka v Gaze vedla k válce v Libanonu. A pokud válka v Libanonu bude pokračovat, povede k dalším konfliktům. Problémy se neřeší válkami, atentáty a zabíjením. Řeší se porozuměním," uvedl Husajn.

Ministr rovněž upozornil, že pokračující boje v Libanonu mají hluboký dopad na celou společnost v regionu. Konflikt vyvolává silný pocit ohrožení mezi obyvatelstvem, což může vést k masovému exodu lidí do jiných zemí, a to včetně Evropy. Zdůraznil, že je nezbytné, aby všechny strany usilovaly o diplomatické řešení situace.

Husajn také vyjádřil obavy, že by se válka mohla rozšířit do dalších oblastí a států, což by mělo devastující dopad na celý region a zásadně ohrozilo světový mír. "To by byla katastrofa pro region a vážně by to ohrozilo mír a bezpečnost nejen na Blízkém východě, ale i na celém světě," upozornil.

Základním problémem podle iráckého ministra zůstává nedostatek práv pro palestinský lid. V této souvislosti se zmínil o konfliktu mezi Hizballáhem a Izraelem. Libanonské hnutí Hizballáh ve čtvrtek oznámilo, že zahajuje novou eskalační fázi svého boje proti Izraeli, a uvedlo, že proti izraelským vojákům nasadilo přesně naváděné střely. Od 23. září izraelská armáda útočí na pozice Hizballáhu na jihu a východě Libanonu.

Tento vývoj dále zkomplikoval situaci v regionu, zejména po smrti vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha, který byl zabit při izraelském náletu na Bejrút 27. září. 

Libanon odmítá zasahování Íránu do záležitostí státu

Libanonský premiér Nadžíb Míkátí ostře odmítl zasahování Íránu do libanonských záležitostí. Reagoval tak na vyjádření mluvčího íránského parlamentu, který v nedávném rozhovoru uvedl, že Írán je připraven jednat s Francií o implementaci rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1701. Tato rezoluce, přijatá v roce 2006, ukončila boje mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh a rozhodla o demilitarizaci pohraniční oblasti v jižním Libanonu.

Podle rezoluce se v této oblasti, jižně od řeky Litání, mohou nacházet pouze libanonské ozbrojené síly a mírové jednotky OSN (UNIFIL), které mají zajistit klid a stabilitu na hranicích s Izraelem. Jak uvedl Míkátí, implementace této rezoluce je výhradně v rukou libanonského státu. "Jsme překvapeni tímto postojem, který představuje hrubý zásah do libanonských záležitostí a pokus o zavedení dohledu nad Libanonem, který jsme odmítli," uvedla jeho vláda.

Mírová mise OSN v jižním Libanonu má za úkol zabránit přítomnosti jakýchkoli ozbrojených skupin kromě libanonské armády. Izrael však dlouhodobě tvrdí, že mise UNIFIL i libanonská armáda nedokázaly splnit svůj úkol. V důsledku toho Izrael zahájil pozemní operaci proti Hizballáhu v jižním Libanonu, odkud již měsíce ostřeluje izraelské území.

Během posledních týdnů se několik pozic mírových jednotek UNIFIL ocitlo pod izraelskou palbou a několik členů mise bylo zraněno. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dokonce vyzval generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese k ukončení mandátu mise UNIFIL. Oficiálně má tato mírová mise skončit 31. srpna 2025, nicméně napětí na hranicích mezi Libanonem a Izraelem dále narůstá.

Související

Izraelská armáda Analýza

Kdo se postaví Izraeli? Odpověď je smutná a jednoduchá

Izraelská armáda po dvouměsíčním příměří znovu operuje v Pásmu Gazy. Ostré reakce arabských států na sebe nenechaly dlouho čekat, zatímco Spojené státy izraelskou akci podpořily jako krok k zajištění bezpečnosti. Rusko mezitím zůstává zdrženlivé. Saúdská Arábie a Katar tvrdě odsoudily útoky, zatímco Liga arabských států volá po sankcích.

Více souvisejících

Izraelská armáda Irák Írán libanon Jan Lipavský

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Kreml se poprvé vyjádřil ke slovům Trumpa, že je naštvaný na Putina

Rusko i nadále udržuje pracovní vztahy se Spojenými státy, přestože americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru uvedl, že je „rozčílený“ a „naštvaný“ na ruského prezidenta Vladimira Putina. V prvním oficiálním vyjádření k Trumpovým výrokům se Kreml pokusil napětí mezi oběma lídry zmírnit.

včera

Elon Musk

Muska verdikt soudu nad Le Penovou vytočil: Standardní taktika po celém světě

Verdikt francouzského soudu, který vyloučil Marine Le Penovou z prezidentských voleb v roce 2027 kvůli jejímu odsouzení za zpronevěru, vyvolal ostrou reakci nejen ve Francii, ale i ve Spojených státech. Mezi nejhlasitější kritiky rozhodnutí patří Elon Musk, technologický magnát a důležitý poradce prezidenta USA Donalda Trumpa.

včera

včera

včera

Švédsko, ilustrační foto

Švédové oznámili obří balíček pomoci Ukrajině

Švédsko oznámilo další rozsáhlý balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Nová podpora se zaměří na posílení protivzdušné obrany, dělostřelectva, satelitní komunikace a námořních kapacit. Švédsko se díky této sumě stává osmým největším přispěvatelem do obranného úsilí Kyjeva.

včera

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Čtyři roky vězení, milionové pokuty, konec kanditatury. Le Penová si u soudu vyslechla trest

V Paříži padl rozsudek, který může zásadně změnit politickou budoucnost Francie. Marine Le Pen, klíčová postava krajní pravice a lídryně strany Národní sdružení (RN), byla shledána vinnou ze zpronevěry finančních prostředků Evropské unie. Soud jí vyměřil pětiletý zákaz výkonu veřejné funkce, čtyřletý trest odnětí svobody, z toho dva roky podmíněně s domácím vězením, a pokutu ve výši 100 000 eur (cca 2,5 milionu korun). Verdikt je pro Le Pen drtivou ranou, neboť byla favoritkou prezidentských voleb v roce 2027.

včera

Írán, ilustrační foto

USA a Írán si vzájemně vyhrožují. Hrozba střetu není bezprostřední, uklidňuje expert

Slovní přestřelky mezi Teheránem a Washingtonem nabírají na ostrosti a svět s obavami sleduje, zda se nenaplňuje scénář ozbrojeného střetu. Zatímco americký prezident Donald Trump varoval Írán před možným bombardováním, pokud nepřistoupí na přímá jednání o jaderné dohodě, íránské vedení reagovalo po svém – uvedlo své raketové jednotky do stavu bojové pohotovosti.

včera

včera

včera

Donald Trump

Den osvobození se blíží a světu dochází trpělivost. Středa může vše změnit, Trumpovi to je ale jedno

Americký prezident Donald Trump se chystá vsadit úspěch svého druhého funkčního období, ekonomiku a osobní finance milionů Američanů na svou dlouhodobou víru, že cla mohou Spojeným státům vrátit zlatou éru bohatství a nezávislosti. Ve středu 2. dubna má vstoupit v platnost tzv. „Den osvobození“ – Trumpův plán na zavedení recipročních cel proti státům, které uvalují cla na americké zboží. Tento zásah do globálního obchodního systému by mohl ovlivnit každého Američana a zvýšit ceny v době, kdy jsou rodinné rozpočty již tak napjaté.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Soud uznal Le Penovou vinnou ze zneužití evropských fondů

Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová byla shledána vinnou ze zneužití evropských fondů k financování své strany Národní sdružení (RN). Tento verdikt by ji mohl diskvalifikovat z účasti v prezidentských volbách v roce 2027. Soudce podle BBC zatím neoznámil, jaký trest Le Penová dostane.

včera

včera

včera

včera

včera

Chladné počasí dorazilo. Může napadnout až 15 centimetrů sněhu

V Česku se ochladilo již v závěru posledního březnového víkendu a přinejmenším dnes se ještě počasí nijak zvlášť neumoudří. Potvrzuje to předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle které má na horách dokonce sněžit.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy