Pokračující válka v Libanonu hrozí rozšířením konfliktu do dalších zemí, což by mělo katastrofální důsledky nejen pro region Blízkého východu, ale i pro globální mír a bezpečnost. Na tento nebezpečný vývoj upozornil irácký ministr zahraničí Fuád Husajn během svého jednání s ministrem zahraničí Janem Lipavským v Praze.
Podle Husajna je naléhavé, aby se zastavily boje jak v Pásmu Gazy, tak v Libanonu, kde konflikt eskaluje. "Válka v Gaze vedla k válce v Libanonu. A pokud válka v Libanonu bude pokračovat, povede k dalším konfliktům. Problémy se neřeší válkami, atentáty a zabíjením. Řeší se porozuměním," uvedl Husajn.
Ministr rovněž upozornil, že pokračující boje v Libanonu mají hluboký dopad na celou společnost v regionu. Konflikt vyvolává silný pocit ohrožení mezi obyvatelstvem, což může vést k masovému exodu lidí do jiných zemí, a to včetně Evropy. Zdůraznil, že je nezbytné, aby všechny strany usilovaly o diplomatické řešení situace.
Husajn také vyjádřil obavy, že by se válka mohla rozšířit do dalších oblastí a států, což by mělo devastující dopad na celý region a zásadně ohrozilo světový mír. "To by byla katastrofa pro region a vážně by to ohrozilo mír a bezpečnost nejen na Blízkém východě, ale i na celém světě," upozornil.
Základním problémem podle iráckého ministra zůstává nedostatek práv pro palestinský lid. V této souvislosti se zmínil o konfliktu mezi Hizballáhem a Izraelem. Libanonské hnutí Hizballáh ve čtvrtek oznámilo, že zahajuje novou eskalační fázi svého boje proti Izraeli, a uvedlo, že proti izraelským vojákům nasadilo přesně naváděné střely. Od 23. září izraelská armáda útočí na pozice Hizballáhu na jihu a východě Libanonu.
Tento vývoj dále zkomplikoval situaci v regionu, zejména po smrti vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha, který byl zabit při izraelském náletu na Bejrút 27. září.
Libanon odmítá zasahování Íránu do záležitostí státu
Libanonský premiér Nadžíb Míkátí ostře odmítl zasahování Íránu do libanonských záležitostí. Reagoval tak na vyjádření mluvčího íránského parlamentu, který v nedávném rozhovoru uvedl, že Írán je připraven jednat s Francií o implementaci rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1701. Tato rezoluce, přijatá v roce 2006, ukončila boje mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh a rozhodla o demilitarizaci pohraniční oblasti v jižním Libanonu.
Podle rezoluce se v této oblasti, jižně od řeky Litání, mohou nacházet pouze libanonské ozbrojené síly a mírové jednotky OSN (UNIFIL), které mají zajistit klid a stabilitu na hranicích s Izraelem. Jak uvedl Míkátí, implementace této rezoluce je výhradně v rukou libanonského státu. "Jsme překvapeni tímto postojem, který představuje hrubý zásah do libanonských záležitostí a pokus o zavedení dohledu nad Libanonem, který jsme odmítli," uvedla jeho vláda.
Mírová mise OSN v jižním Libanonu má za úkol zabránit přítomnosti jakýchkoli ozbrojených skupin kromě libanonské armády. Izrael však dlouhodobě tvrdí, že mise UNIFIL i libanonská armáda nedokázaly splnit svůj úkol. V důsledku toho Izrael zahájil pozemní operaci proti Hizballáhu v jižním Libanonu, odkud již měsíce ostřeluje izraelské území.
Během posledních týdnů se několik pozic mírových jednotek UNIFIL ocitlo pod izraelskou palbou a několik členů mise bylo zraněno. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dokonce vyzval generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese k ukončení mandátu mise UNIFIL. Oficiálně má tato mírová mise skončit 31. srpna 2025, nicméně napětí na hranicích mezi Libanonem a Izraelem dále narůstá.
Související
Izraelská armáda nařídila evakuaci pátého největšího města Libanonu
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
Izraelská armáda , Irák , Írán , libanon , Jan Lipavský
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
před 1 hodinou
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
před 2 hodinami
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
před 3 hodinami
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
před 4 hodinami
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
před 5 hodinami
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
před 6 hodinami
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
před 6 hodinami
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
před 7 hodinami
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
před 8 hodinami
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
před 9 hodinami
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
před 10 hodinami
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
před 11 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
před 11 hodinami
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
před 12 hodinami
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
před 13 hodinami
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
před 13 hodinami
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
před 15 hodinami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák