Politico: EU tříští obchodní dohoda. Pro Německo je klíčová, Francie mobilizuje spojence

Von der Leyenová na svém účtu na platformě X (dříve Twitter) napsala: „Pracujme na tom, překročme cílovou čáru.“ Pro Německo jde o vítanou zprávu, neboť vidí v dohodě příležitost pro nové trhy, které by mohly pomoci jeho klesajícímu průmyslu.

Německý svaz automobilového průmyslu (VDA) označil uzavření dohody za „centrální prioritu“. Naproti tomu Francie považuje dohodu s Mercosurem za nepřijatelnou kvůli obavám, že zaplaví evropský trh levným hovězím a drůbežím z Jižní Ameriky, což by mohlo ohrozit francouzské zemědělce.

Tento rozkol mezi Berlínem a Paříží je mimořádně citlivý, protože obchodní dohody jsou jednou z hlavních kompetencí svěřených Evropské komisi, která jedná jménem všech 27 členských států. Opakované francouzské veto k dohodě vyvolává frustraci v Berlíně, kde se stále častěji ozývají hlasy volající po návratu pravomocí v oblasti obchodu zpět na národní úroveň. Takový krok by však mohl otřást samotnými základy Evropské unie.

Von der Leyenová čelí obrovskému riziku. Její cesta do Montevidea přichází jen týden po zahájení jejího druhého mandátu a zároveň v době politické krize ve Francii, kde vláda ve středu večer zkolabovala. Francouzský prezident Emmanuel Macron dlouhodobě bojuje proti této dohodě a zopakoval, že v současné podobě je pro Francii nepřijatelná. „Budeme i nadále bránit naši zemědělskou suverenitu,“ uvedl Elysejský palác.

Hrozí, že jeden ze dvou největších členů EU — Německo nebo Francie — opustí společnou linii. Německo by mohlo prosadit dohodu samostatně, zatímco Francie by se mohla postavit proti Bruselu. Takový scénář by mohl mít dalekosáhlé důsledky pro jednotu Evropské unie.

Němečtí představitelé naopak slaví. Isabel Cademartori ze sociální demokracie kancléře Olafa Scholze označila dohodu za „skvělý den pro Evropu i Německo“. Berlín vidí v prohloubení vztahů s Mercosurem nejen ekonomický, ale i geopolitický význam, zvláště v době, kdy Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa hrozí obchodními válkami.

Paříž mezitím mobilizuje spojence, aby dohodu zastavila. Macron se obrátil na italskou premiérku Giorgiu Meloniovou a další lídry s cílem vytvořit blokační menšinu v Radě EU. Zatím se mu však nepodařilo získat potřebné hlasy. Polsko sice nově přistoupilo k táboru odpůrců dohody, ale Itálie zůstává nerozhodná.

Odpůrci dohody varují, že uzavření dohody v současné době by mohlo posílit protievropské nálady ve Francii a otevřít cestu krajně pravicové političce Marine Le Penové k moci. Ekonom François Chimits upozorňuje, že velká obchodní dohoda by mohla vyvolat „politickou nestabilitu“ v zemi, která je citlivá na otevření trhů a čelí rostoucímu vlivu krajní pravice.

Von der Leyenová se po návratu z Uruguaye zastaví v Paříži na slavnostním otevření katedrály Notre-Dame. Očekává se však, že přijetí od Macrona bude mnohem chladnější než uvítání v Montevideu. Tento konflikt tak nadále prohlubuje rozkol mezi klíčovými státy EU a ohrožuje její jednotu.