Rusové předali Maďarsku válečné zajatce s ukrajinským občanstvím. Kyjevu nic neřekli

Ruská pravoslavná církev údajně zorganizovala předání 11 válečných zajatců zakarpatského původu Maďarsku. Bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil, přesto Moskva jejich navrácení nekoordinovala s Kyjevem. V zakarpatské oblasti žije výrazná maďarská menšina, která však má ukrajinské občanství. Bojovníci patrně pocházeli z řad tohoto etnika. 

„Dne 8. června 2023 byla s požehnáním Jeho Svatosti patriarchy moskevského a vší Rusi Kirilla, zprostředkovaným Ruskou pravoslavnou církví v rámci mezicírkevní spolupráce, na žádost maďarské strany do Maďarska převezena skupina ukrajinských válečných zajatců zakarpatského původu, kteří se účastnili válečných akcí,“ uvedla ruská pravoslavná církev v tiskové zprávě

Server Kyiv Independent upozornil, že k předání došlo na žádost Budapešti s požehnáním moskevského patriarchy. Konkrétně má jít o nejméně 11 vojáků zmíněného zakarpatského původu. Neproběhla žádná koordinace s Kyjevem. V Zakarpatské oblasti Ukrajiny žije mnoho etnických Maďarů s ukrajinským občanstvím, více než 400 jich slouží v její armádě. 

Ukrajinský zpravodajský server předpokládá, že ruská pravoslavná církev doufá ve zpětné získání své legitimity po uvalení západních sankcí a vykreslí Maďary jako „oběti kyjevského režimu“. Na patriarchu Kirilla uvalilo sankce několik západních zemí za podporu ruských válečných zločinů na Ukrajině. 

Mezi nimi je také Česká republika. Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský podle tiskové zprávy resortu v dubnu úspěšně navrhl zapsat Vladimira Michajloviče Gunďajeva (známého jako patriarcha Kirill) jako první osobu na vnitrostátní sankční seznam. „Sankce proti této osobě již schválila například Británie, Kanada, Litva nebo Ukrajina,“ upřesnil šéf české diplomacie. 

Vztah Budapešti a Moskvy činí problémy Evropské unii už dlouho. Maďarské elity totiž blokují různá rozhodnutí týkající se agrese Ruska proti Ukrajině a aktivně s ruskou stranou spolupracují v různých ekonomických otázkách. 

Naposledy se premiér Viktor Orbán sešel s generálním ředitelem ruské společnosti Rosatom Alexejem Lichačovem. Shodli se na společné dostavbě dvou bloků jaderné elektrárny Paks. EuroZprávy.cz na toto jednání upozornily minulý týden. 

Maďarsko už dříve navázalo s Kremlem pod vedením Orbána silné hospodářské a diplomatické vztahy. Došlo k uzavření významných dohod o dodávkách ropy, plynu a jaderného paliva. Budapešti navíc reálně hrozí, že přijde o předsednictví v Radě Evropské unie, jehož se má ujmout v druhé polovině příštího roku po volbách do Evropského parlamentu. 

Související

Více souvisejících

Rusko Maďarsko válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Jan Lipavský EU

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Petr Fiala

Vláda schválila novou obrannou strategii, reaguje na válku na Ukrajině

Česko bude mít novou obrannou strategii, která reaguje na aktuální bezpečnostní situaci v Evropě, která se zásadně zhoršila po ruském útoku na Ukrajinu. Dokument schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 4. října 2023. Podpořila také poslanecký návrh novely školského zákona, který mimo jiné zavádí elektronický systém přihlášek na střední školy a rozhodla o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic se Slovenskem na dobu deseti dnů.

včera

včera

včera

včera

Wagnerova skupina v Rostově na Donu (24. června 2023).

Co pro Ukrajinu znamená návrat wagnerovců? Za určitých podmínek představuje vážnou hrozbu

Po srpnovém úmrtí velitele Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina se zdálo, že budoucnost pro jeho žoldáky nevypadá nijak příznivě. Část z nich se odebrala do Běloruska, zatímco jiní podle nejrůznějších zpráv skončili zpátky v Africe, kde se v minulosti zapojovali do konfliktů v několika státech. Nejnovější zprávy ale hovoří o jejich návratu na Ukrajinu, kde mohou v případě sjednocení pod novým velitelem představovat pro Kyjev vážný problém.

včera

včera

Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov

Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za kvantové tečky

Trojice vědců z USA a Ruska letos získala Nobelovu cenu za chemii za své revoluční objevy a výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Laureáty jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov. Informace o čerstvých vítězích unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd.

včera

včera

včera

včera

včera

V Benátkách se zřítil autobus z nadjezdu

Proč došlo k tragédii v Benátkách? Itálie má zatím jediné vysvětlení

Za zřícením autobusu z nadjezdu nad železniční tratí u Benátek, při němž zemřelo nejméně 21 lidí, může podle prvních informací stát chyba řidiče. Čtyřicetiletý Alberto Rizzotto z provincie Treviso je jedinou italskou obětí nehody a policie pracuje s verzí, že zkušený řidič mohl trpět zdravotními problémy.

včera

včera

Policisté zastavili dodávku s migranty

Policisté zadrželi už desítky příchozích migrantů. Slovensko zavádí hraniční kontroly s Maďarskem

Slovenská vláda v Bratislavě dnes rozhodla, že od čtvrtka dočasně zavede kontroly na hranicích s Maďarskem kvůli migrační situaci. Tento krok je pokračováním podobných opatření, která v úterý ohlásily také Česká republika, Polsko a Rakousko. Krátce poté, co Česko začalo na hranicích se Slovenskem kontrolovat vytipovaná vozidla, už policie zachytila desítky nelegálních migrantů.

včera

Politico: USA, EU a Rusko před útokem Ázerbájdžánu tajně jednali o Náhorním Karabachu

Zástupci Spojených států, Evropské unie a Ruska se v září setkali v Turecku na neveřejných mimořádných jednáních, s cílem najít řešení pro složitou situaci týkající se Náhorního Karabachu. Tato schůzka se uskutečnila jen krátce před tím, než Ázerbájdžán zahájil vojenskou ofenzivu, snažící se získat kontrolu nad územím spravovaným etnickými Armény. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy