Sabotáž plynovodů Nord Stream: Vyšetřovatelé našli na podezřelé jachtě stopy výbušnin

Němečtí vyšetřovatelé našli stopy výbušnin ve vzorcích odebraných na jachtě, která mohla být použita k přepravě výbušnin určených k odpálení plynovodů Nord Stream 1 a 2. Němci o tom společně s Dánskem a Švédskem informovali Radu bezpečnosti OSN prostřednictvím společného dopisu.

Napsal o tom server Deutsche Welle. Rusko si v návaznosti na tuto skutečnost u Rady bezpečnosti stěžovalo, že o vyšetřováních nebylo informováno. Němci se totiž zaměřili na pronajatou plachetnici, zakotvenou v přístavu Rostock na severovýchodě země. Pronajala si ji společnost se sídlem v Polsku. Ta podle všeho patřila dvěma Ukrajincům.

Podle nejnovějších zjištění nizozemská rozvědka o možné sabotáži plynovodů věděla tři týdny před samotnou explozí. V polovině června s takovou informací přišla německá a nizozemská média. 

Podle amerických zpravodajců plánoval v loňském roce tým ukrajinské armády zničit plynovod Nord Stream, kterým proudil plyn z Ruska do Německa a zbytku Evropy. Uvedl to server Washington Post s odkazem na informace CIA, které měl portál obdržet od zpravodajské agentury nejmenované evropské země.

Server uvádí, že CIA údajně věděla o plánované ukrajinské sabotáži a informace už loni poskytla některým evropským státům. Podle dokumentu se na operaci měl podílet malý tým potápěčů ukrajinské armády čítající šest lidí. Všichni členové týmu měli spadat přímo pod vrchní velení ukrajinské armády a k sabotáži mělo dojít po 17. červnu loňského roku. K výbuchům Nord Streamu nakonec skutečně došlo, ale až v září.

Informace o možném ukrajinském zapojení popřel prezident Volodymyr Zelenskyj. „To bych nikdy neudělal. Věřím, že naše armáda a naše zpravodajské služby nic takového neudělaly. Nevíme o tom nic na 100 procent,“ hájil lídr Kyjev.

Podmořské exploze, které loni v září vyřadily z provozu dva plynovody Nord Stream, jsou dodnes nevyjasněny. BBC připomíná, že bezprostředně poté někteří lidé na Západě ukázali prstem na Rusko, zatímco Moskva naopak obvinila ze sabotáže západní země.

Nejnovější díl dokumentárního seriálu Putinova stínová válka a podcast Cold Front ale upozornily na vodítka poukazující na zapojení Ruska do sabotáže. Novináři odhalili, že nedaleko míst výbuchů se pohybovala ruská výzkumná loď Sibirjakov, remorkér SB-123 a třetí loď ruské námořní flotily, kterou média nebyla schopna identifikovat.

Podle BBC se jednalo o tzv. "lodě duchů", které měly vypnuté vysílače. Média ale tvrdí, že byla schopna sledovat jejich pohyb pomocí zachycené rádiové komunikace, kterou plavidla odesílala na ruské námořní základny mezi červnem a zářím 2022.

Tyto lodě se údajně pohybovaly v blízkosti míst výbuchu po dobu několika hodin a v jednom případě dokonce téměř celý den. Předpokládá se navíc, že loď Sibirjakov je schopna podvodního sledování a mapování, stejně jako vypuštění malého podvodního plavidla.

V době výbuchů plynovodem Nord Stream 1 plyn neproudil, Rusko to odůvodňovalo údržbou. Nord Stream 2 sice už byl dokončen, kvůli válce na Ukrajině a protiruským sankcím ale v té době nebyl spuštěn.

Související

Únik plynu z poškozených plynovodů Nord Stream

Exploze, které roztrhly ruské plynovody, vyvolávají v Evropě rozkoly i po letech

Bylo to koncem září, kdy Baltské moře rozčeřily tlumené výbuchy a proud bublin. Exploze zasáhly dva plynovody Nord Stream, ruskou plynovou dálnici do Evropy, jen několik měsíců po zahájení plné invaze Moskvy na Ukrajinu. I po letech se otřesy z této noci šíří po celém kontinentu. Útok na tyto kontroverzní plynovody v roce 2022 okamžitě spustil mezinárodní pátrání, přičemž podezření padlo na Rusko a dokonce i Spojené státy musely popírat svou účast, píše CNN.
Bývalý velitel ozbrojených sil Ukrajiny generál Valerij Zalužnyj

WSJ: Sabotáž na plynovodech Nord Stream mohl podle německých vyšetřovatelů nařídit Zalužnyj

Němečtí vyšetřovatelé se domnívají, že skupina Ukrajinců, která údajně provedla sabotáž na plynovodech Nord Stream (Severní proud) v Baltském moři, jednala pod přímým vedením tehdejšího vrchního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny, generála Valerije Zalužného. Tuto informaci přinesl deník The Wall Street Journal. Podle zjištění německé policie, prokuratury a dalších osob, které jsou se spisem obeznámeny, existuje jasný obraz o tom, jak elitní ukrajinská vojenská jednotka útoky uskutečnila pod Zalužného velením.

Více souvisejících

Nord Stream plynovod Nord Stream 2 Německo Rada bezpečnosti OSN Rusko Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

včera

včera

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

včera

Metnar řešil situaci ve španělské Ceutě. Česko vyzvalo ke změnám v ochraně hranic EU

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy