Starmerův ambiciózní nástup. Pro Británii chce obranný a bezpečnostní pakt s Bruselem

Novopečený britský premiér Keir Starmer se kromě náprav domácí situace pouští i do řešení zahraniční politiky. Jen pár dní po svém jmenování zavítal na washingtonský summit, který se koná k 75. výročí aliance symbolicky v hlavním městě USA, kde byla podepsána Smlouva o NATO. A rovnou přišel s velice ambiciózním plánem, ke kterému musí využít poslední zbytky času Joea Bidena v Bílém domě. 

Britský premiér při svém projevu před lídry více než 30 zemí prohlásil, že má plán na užší spolupráci Velké Británie s Evropskou unií v oblasti obrany a bezpečnosti. „Myslím, že existuje prostor pro výrazné zlepšení našich vztahů s EU v oblasti obrany a bezpečnosti,“ nastínil podle serveru Politico. 

Zdůraznil, že se Evropská unie a Severoatlantická aliance vzájemně doplňují. „NATO je stále základním kamenem obrany v Evropě a náš přístup k obraně byl vždy NATO na prvním místě,“ podotkl Starmer. Avizoval také plán Velké Británie na zvýšení výdajů na obranu ve výši 2,5 % HDP. 

Evropská obranná spolupráce je v současnosti mimořádně důležitá už kvůli možnému návratu Donalda Trumpa do Oválné pracovny. „Evropa by měla převzít větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost,“ míní republikánský kandidát. 

Dobré vztahy mezi Downing Street 10 a Bílým domem nemusí vydržet příliš dlouho. Americký prezident Joe Biden sice Starmera silně podporuje, v listopadu ale může prezidentské volby prohrát a Bílý dům by tak po pěti letech opět ovládl republikán Trump.

„Pro tuto vládu půjde o zajištění se vůči tomu, kdo bude demokratickým kandidátem, o zajištění se vůči tomu, pokud bude zvolen Donald Trump, o zajištění se proti tomu, jaká bude politika USA bez ohledu na to, kdo bude zvolen,“ vysvětlila politická analytička Leslie Vinjamuriová z výzkumného centra Chatham House. 

Podle prestižního amerického listu New York Times se nyní diplomaté soustředí hlavně na to, čeho mohou Starmer a Biden dosáhnout během příštího půl roku. Shodují se v otázkách podpory Ukrajiny a na potřebě užších vazeb mezi Londýnem a Bruselem. Přítomnost Bidena v Bílém domě tak Starmerovu plánu může velmi pomoct. 

Vztahy mezi tradičními transatlantickými spojenci jsou ale i přesto napjaté. „Politické vztahy jsou napjaté od rozhodnutí Spojeného království vystoupit z EU, v neposlední řadě kvůli riziku, které brexit představoval pro hladké provádění Velkopáteční dohody v Severním Irsku,“ vysvětlil bývalý britský velvyslanec ve Washingtonu David Manning. 

Náročným prvkem vztahů obou anglofonních zemí je přístup Britů k Číně. Administrativa Joea Bidena tlačí na Londýn, aby vůči čínskému vlivu zakročil bojovněji. „Británie potřebuje hospodářský růst. Volba mezi USA a Čínou není pro Británii dobrá pozice,“ míní Vinjamuriová. 

I kdyby ale Trump vyhrál, může se mu Starmer hodit. Historie americko-britských vztahů už zažila situace, kdy politici s úplně odlišnou ideologií zastávali stejnou linii. Například britský labouristický premiér z přelomu tisíciletí Tony Blair podpořil válku George W. Bushe v Iráku. Americký demokrat Barack Obama pak přesvědčil konzervativce Davida Camerona, aby vedl kampaň proti odchodu Británie z Evropské unie – ač sám Cameron vyhlásil referendum o vystoupení.

Totéž se může stát mezi Starmerem a Trumpem, pokud se dostane do Bílého domu. Spolupráce Británie a USA je pro Evropu klíčová, jde o dvě z nejsilnějších zemí celé Severoatlantické aliance a obě země z velké části působí jako garanti bezpečnosti na kontinentu – i když USA přece jen o mnoho víc – Británie má stále jaderné zbraně. 

Související

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Šest premiérů za sedm let. Proč si Británie nedokáže udržet stabilní vedení?

Britská politická scéna prochází mimořádným obdobím nestability, které nápadně připomíná známé heslo z kampaně Billa Clintona o tom, že nejdůležitější je hospodářství. Spojené království v současnosti směřuje k výběru již šestého premiéra během přibližně sedmi let. Hlavní příčinou je dlouhodobě slabá ekonomika, která negativně ovlivňuje příjmy obyvatel a vyčerpává trpělivost voličů. Žádný z politických lídrů totiž zatím nedokázal tomuto nepříznivému vývoji úspěšně čelit.

Více souvisejících

Keir Starmer (labouristi) NATO Velká Británie EU (Evropská unie) Joe Biden Donald Trump

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Vladimir Putin

Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml

Moskva v pondělí znovu okomentovala telefonní hovor mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem, kteří si volali minulý týden. Podle prezidentova mluvčího Dmitrije Peskova zůstanou politici ve spojení i nadále. 

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Robert Fico

Fiasko budou vykládat jako úspěch. Fico udeřil proti opozici

Referendum, které o víkendu proběhlo na Slovensku, již komentoval i premiér Robert Fico (Smer-SD). Výsledek, kdy k urnám ani zdaleka nepřišlo dostatek lidí, označil předseda vlády za opoziční fiasko. Sám podle svých slov v referendu nehlasoval. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Letní počasí, ilustrační fotografie.

Počasí projde v novém týdnu vývojem. Nejtepleji bude o víkendu

První ryze červencový týden nabídne zpočátku chladnější počasí, které budou navíc doprovázet srážky. V druhé polovině týdne se však oteplí, víkendová maxima dokonce překročí třicítku. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 4 hodinami

Metro

Pravda o velké výluce metra. Praha vysvětlila, co se opravuje

Od soboty 4. července do pátku 10. července je obousměrně přerušen provoz metra na lince C v úseku Nádraží Holešovice – Pražského povstání. Vlaky nahradily autobusy linky XC. Během výluky se dokončuje modernizace stavědel ve stanicích metra I. P. Pavlova, Muzeum a Hlavní nádraží, informoval Dopravní podnik. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti

Nejméně devět lidí zemřelo v ukrajinském Kyjevě při druhém ruském útoku na metropoli během jediného týdne. Hlášeno je také 46 zraněných osob, mezi nimi pět dětí. Útok přichází v době, kdy se členské státy připravují na pravidelný summit NATO. Informovala o tom BBC. 

před 7 hodinami

včera

Péter Magyar

Magyar zahájil boj o odvolání maďarského prezidenta Sulyoka

Maďarský premiér Péter Magyar předložil návrh novely ústavy obsahující dvanáct bodů, jehož cílem je odvolání prezidenta Tamáse Sulyoka a oslabení vlivu předchozí administrativy Viktora Orbána. Jedním z hlavních pilířů tohoto návrhu, který předseda vlády oznámil na sociálních sítích, je právě ukončení funkčního období současné hlavy státu.

včera

Andrej Babiš

Česká vláda se hlasitě vymezuje vůči Tchaj-wanu, na pozadí ale obchod čile pokračuje, píše prestižní asijský server

Vládní kabinet premiéra Andreje Babiše, který se k moci vrátil koncem roku 2025, přinesl znatelnou změnu rétoriky ve vztahu k Tchaj-wanu. Zatímco předchozí vládní garnitura udělala z Prahy jednoho z nejnadšenějších partnerů Tchaj-peje v Evropě, Babiš tento postoj dlouhodobě kritizoval jako ideologické podbízení, které poškozuje české ekonomické zájmy v Číně. Jak upozornil prestižní server The Diplomat, podrobnější pohled na reálné kroky nové vlády ukazuje, že ačkoliv došlo k výraznému ochlazení oficiálních prohlášení, praktická podstata a věcná spolupráce mezi oběma zeměmi zůstaly v mnoha ohledech nedotčeny.

včera

Írán

Válku s USA ustál, režim nepadnul. Přesto Írán prochází zásadní vnitřní proměnou

Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.

včera

Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

„Vražda Trumpa je naší povinností.“ Na pohřbu Chameneího zazněly výzvy k likvidaci prezidenta USA

Při nedělních smutečních modlitbách za zavražděného bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího v Teheránu zazněly otevřené výzvy k likvidaci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Írán v současnosti pořádá týden masových pohřebních průvodů za Chameneího a další členy jeho rodiny, kteří zahynuli hned v první den americko-izraelského válečného konfliktu letos osmadvacátého února. Samotný pohřeb byl kvůli probíhajícím bojům odložen a nynější smuteční obřad ve velkolepé teheránské mešitě Imam Khomeini Grand Mosalla se proměnil v politickou manifestaci spojující hluboký zármutek s požadavky na odvetu.

včera

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Na USA už se spoléhat nedá. Jak se Evropa připravuje na ruskou invazi?

Reportéři webu Politico navštívili tři exponované úseky východní hranice NATO ve Finsku, Polsku a Litvě, aby zhodnotili jejich připravenost na případný útok ze strany Ruska. Tyto čelní státy aliance v současnosti urychleně posilují svou obranu, protože již nemohou automaticky spoléhat na to, že případný konflikt vyřeší Washington. 

včera

Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

Írán pohřbívá zesnulého Alího Chameneího. Modžtaba na obřadech chybí

V Teheránu probíhají oficiální smuteční obřady za zesnulého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího, které úřady označují za „pohřeb století“. Nedělních ceremonií v komplexu Velké Mosally se zúčastnily tisíce truchlících i nejvyšší představitelé režimu včetně prezidenta Masúda Pezeškijána a šéfa Revolučních gard Ahmada Vahídího. 

včera

Policie USA

Po střelbě v New Yorku osm zraněných. Mezi nimi čtyři malé děti

Oslavy Dne nezávislosti v New Yorku poznamenal tragický incident, při kterém bylo v brooklynské čtvrti Coney Island postřeleno nejméně osm lidí. Mezi zraněnými jsou i čtyři nezletilé děti, které se staly oběťmi násilného činu přímo během svátečního večera. Incident vyvolal okamžitou reakci záchranných složek i policejních jednotek.

včera

včera

Extrémní počasí rozjelo v Evropě válku o klimatizace

S přibývajícími tropickými dny roste i tlak na řešení situace, přičemž nedostatek klimatizací se stává novým bitevním polem evropských kulturních válek. Zdravotní experti a politici se sice shodují na potřebě mechanického chlazení v nemocnicích, domovech pro seniory či školách, debatu o soukromých domácnostech však momentálně ovládly politické spory. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly klimatizaci využívat jako politické téma, přičemž tvrdí, že mainstreamová environmentální politika obětuje lidi kvůli ideologii energetické účinnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy