Turecký parlament začal jednat o vstupu Švédska do NATO

Turecký parlament v úterý po více než ročním odkladu otevřel debatu o hlasování o vstupu Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). V případě, že Ankara schválí členství Stockholmu v Alianci, švédskou žádost bude ještě muset ratifikovat maďarský parlament.

Podle médií se očekává, že turečtí zákonodárci drtivou většinou schválí členství Švédska v NATO. V parlamentu má většinu mandátů vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Hlavní opoziční strana také avizovala, že podpoří snahu Stockholmu.

Ankara hlasování o této věci odkládala přibližně 20 měsíců, což narušilo vztahy s jejími západními spojenci. Turecko totiž dlouhodobě obviňuje Švédsko z přílišné shovívavosti vůči skupinám, které považuje za hrozbu pro svou bezpečnost.

Výbor tureckého parlamentu pro zahraniční vztahy již hlasováním doporučil členství Švédska. Pokud nyní Turecko ratifikuje vstup Švédska do NATO, jako jediná členská země, která to ještě neudělala, bude Maďarsko. Pro vstup do NATO se vyžaduje souhlas každého člena.

Švédsko a Finsko požádaly o vstup do NATO kvůli obavám z agrese Ruska, které 24. února 2022 napadlo Ukrajinu a rozpoutalo tam válku. Finsko vstoupilo do NATO loni v dubnu, cesta Švédska je pro postoj Ankary a Budapešti méně hladká. Erdogan ale své výhrady ke členství Švédska stáhl na červencovém summitu NATO a v říjnu přístupový protokol předložil tureckému parlamentu.

Doporučené články

Erdogan uvedl, že ratifikace švédské žádosti bude záviset na tom, zda Kongres USA schválí žádost Ankary o nákup stíhaček F-16. Další podmínkou bylo zrušení zbrojních embarg vůči Turecku ze strany Kanady a dalších členů NATO. Kromě Turecka dosud neratifikovalo vstup Švédska do NATO také Maďarsko, jehož vláda zdůvodnila neschválení švédské žádosti lživými tvrzeními švédských politiků o stavu demokracie v Maďarsku.

Vicepremiér Maďarska Zsolt Semjén představil nedávno předsedovi parlamentu Lászlóvi Kövérovi legislativní program vlády na jarní schůzi parlamentu v roce 2024. Program obsahuje 18 návrhů zákonů nebo novel, ale ratifikaci vstupu Švédska do NATO stále neobsahuje, uvedl maďarský server telex.hu.

Mezi návrhy v rámci vládního legislativního programu figuruje novela zákona o vodárenských službách, justiční zákonné úpravy, uznávání zahraničních vysvědčení a diplomů a jednání o státním rozpočtu na rok 2025. Ministr financí má předložit návrh v dubnu, a o něm bude parlament hlasovat v červnu.

Maďarský parlament spolu s Tureckem odkládá ratifikaci vstupu Švédska do NATO již přes půldruhého roku. Jde o dva poslední členské státy NATO, které ještě neschválily přistoupení Švédska.

Doporučené články

Turecký parlamentní výbor pro zahraniční politiku přitom už podpořil vstup Švédska do NATO. K souhlasu Ankary tak zbývá už jen souhlas celého parlamentu. Už v říjnu podpořil členství Švédska v alianci Erdogan. 

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyjádřil po setkání s maďarskou prezidentkou Katalin Novákovou v Bruselu v listopadu loňského roku očekávání, že Maďarsko neprodleně ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Nováková uvedla, že doufá, že Švédsko brzy vstoupí do NATO, přičemž o tom rozhoduje maďarský parlament.

Odklad ratifikace Maďarskem se odůvodňuje údajně protimaďarským švédským krátkým filmem z roku 2019, který byl promítán v rámci školních osnov. Film tvrdí, že stav demokracie v Maďarsku se od roku 2010 neustále zhoršuje.

Ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó z New Yorku vzkázal, že na ratifikaci vstupu Švédska do NATO v Maďarsku nic nemění ani skutečnost, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již předložil parlamentu návrh zákona o schválení vstupu skandinávské země.

Doporučené články

Švédsko původně doufalo, že do NATO bude moci vstoupit již v létě 2022, přijetí země ale bylo blokováno Maďarskem i Erdoganem. Ten měsíce oddaloval předložení švédského přístupového protokolu k ratifikaci v tureckém parlamentu. Kritizoval přitom Stockholm, že poskytuje útočiště členům skupin, které Ankara považuje za teroristické.

Touto otázkou se zabývali poslanci parlamentních frakcí vládních stran Fidesz-KDNP i na výjezdovém zasedání v Ostřihomi. Promítal se na něm desetiminutový švédský dokument s kritickým obsahem k demokracii v Maďarsku, na který poukázalo několik členů maďarského kabinetu.

Doporučené články

Předseda maďarského parlamentu László Kövér v souvislosti s videem řekl, že Maďarsko nepotřebuje takové spojence, a že není jisté, že Maďarsko musí ratifikovat vstup Švédska do NATO. Kövér tak naznačil další zdržení v procesu vstupu Švédska do NATO.

"Není jisté, že vstup Švédska do NATO musíme ratifikovat," prohlásil Kövér poté, co maďarský ministr zahraničí napsal dopis svému švédskému protějšku, ve kterém vyjádřil obavy ohledně "zaujatých a nespravedlivých" obvinění, která někteří švédští politici podle něj vznášejí vůči maďarské vládě.

Maďarská vláda už v minulosti uvedla, že svůj úkol v otázce žádosti Švédska o členství v NATO splnila, když předloni předložila ratifikační dokument parlamentu. Ten bude mít možnost na plenárním zasedání rozhodnout, kdy bude hlasovat o ratifikaci, uvedl maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó.

Šéf maďarské diplomacie podotkl, že dosud nebylo možné vyřešit sporné otázky se Stockholmem. "S politováním konstatuji, že Maďarsko se stalo cílem a obětí tohoto mezinárodního politického diskurzu, který charakterizuje kritika a rozsudky, kterými se zasahuje do maďarského vnitropolitického života," dodal Szijjártó.

Související

Recep Tayyip Erdogan Komentář

Rusku uštědřil porážku v Sýrii „nečekaný“ soupeř. Na úkor Moskvy sílí vliv jiné země

Pád režimu Bašára Asada přišel zdánlivě nečekaně a přináší s sebou zásadní geopolitické důsledky. Turecko, které dlouho čekalo na tento okamžik, nyní převzalo otěže v regionu, zatímco ruský vliv dramaticky slábne. Ankara upevňuje svou pozici prostřednictvím tvrdé moci, zatímco Moskva čelí problémům na Ukrajině a v Sýrii. Tento vývoj může přetvořit globální mocenskou rovnováhu.
Gökhan Bacik

Pád Asada jako jeden z největších ruských neúspěchů. Expert pro EZ řekl, co teď Sýrii čeká

Sýrii po pádu režimu dosavadního autoritářského prezidenta Bašára Asada nečeká nic jednoduchého. Podle experta na blízkovýchodní politiku Gokhana Bacika z olomoucké Univerzity Palackého se do procesu změny režimu musí zapojit mezinárodní prostředí a pokusí se ho ovlivnit i aktéři jako Turecko nebo Izrael. Pád Asada označil za jeden z největších neúspěchů ruské geopolitiky. 

Více souvisejících

Turecko Švédsko NATO

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 16 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

V Česku bezprostřední riziko nehrozí, říká Rakušan po útoku na trzích v Německu

V Česku jsou bezpečnostní opatření na vánočních trzích dostatečná a bezprostřední riziko nehrozí, uvedli policisté a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v reakci na páteční útok v německém Magdeburgu. Muž tam najel autem do lidí, přičemž dva zabil a desítky jich zranil. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy