
Spojené státy schválily předání dánských a nizozemských stíhaček F-16 Ukrajině, aby jí umožnily efektivněji se bránit před ruskou agresí, ale až po absolvování výcviku ukrajinskými piloty, kteří se naučí ovládat tato letadla. Uvedla to Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického zástupce. Ukrajina projevuje zájem o moderní západní stíhačky, které by jí pomohly vyrovnat se s dosavadní ruskou převahou ve vzduchu.
Washington poskytl Dánsku a Nizozemsku oficiální ujištění, že USA urychlí schválení žádosti o předání stíhaček F-16 Ukrajině poté, co ukrajinští piloti dokončí svůj výcvik. Tento krok byl potvrzen také ministři zahraničí těchto dvou zemí.
Nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra se ve svém příspěvku na sociální síti X vyjádřil k tomuto rozhodnutí pozitivně. Označil ho za krok, který usnadní dodání stíhaček F-16 Ukrajině, a dodal, že se nyní bude věnovat dalším jednáním s evropskými partnery ohledně této věci.
Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen potvrdil, že spolu s ministrem obrany oslovili své americké protějšky ohledně dodání stíhaček a obdrželi přátelský dopis od amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který představil určité možnosti postupu. Rasmussen zdůraznil, že tímto způsobem byla odstraněna překážka, která mohla bránit dodání stíhaček Ukrajině. Nyní se s ostatními spojenci snaží zjistit, jaký by mohl být další krok v tomto procesu.
Ukrajina ale nebude moci používat americké stíhačky F-16 tento podzim a zimu. Prohlásil to mluvčí vzdušných sil ukrajinské armády Jurij Ihnat. Ukrajina opakovaně vyzvala své západní spojence, aby zemi dodali letouny F-16, žádný ze států ale zemi neslíbil, že zemi stíhačky dodá.
"Už teď je zřejmé, že během letošního podzimu a zimy nebudeme schopni Ukrajinu bránit stíhačkami F-16," řekl podle serveru Telegraph Yuriy Ihnat ukrajinské televizi. "Vkládali jsme do tohoto letadla velké naděje, že se stane součástí protivzdušné obrany, schopnou nás ochránit před ruským raketovým a bezpilotním terorismem," řekl Ihnat.
Výcvik ukrajinských pilotů na víceúčelových stíhačkách F-16 měl původně začít koncem srpna. Ihnat podle serveru Ukrajinska pravda před několika dny uvedl, že pilotům běžně trvá až šest měsíců, než se naučí ovládat stíhačku. Za určitých podmínek však lze tuto dobu zkrátit na čtyři měsíce.
"Zaměřujeme se to, abychom na konci léta začali posílat piloty do evropských zemí na výcvik. Je třeba pochopit, že to nebude rychlé, ale nebude to ani tak dlouhé, jak Rusové doufají. Myslím, že naši piloti se naučí ovládat F-16 stejně rychle, jako se vojáci naučili ovládat Patriot," tvrdí.
"Jediná věc, kterou potřebujeme, je, aby se přidala celá letecká koalice, všechny země, které mají výcvikové základny, simulátory, instruktory, výcvikové základny a letadla, protože potřebujeme co nejrychleji prohnat tímto výcvikovým programem co nejvíce lidí," dodal.
Původně se tak zdálo, že se Ukrajina vycvičených pilotů dočká ještě letos, byť s mírným zpožděním. Výcvik totiž měl původně odstartovat počátkem srpna. Nyní se ale zdá, že v létě nezačne. Že vůbec nezačne letos.
Podle článku serveru The Washington Post první skupina šesti ukrajinských pilotů pravděpodobně dokončí svůj výcvik na amerických stíhačkách F-16 nejdříve v průběhu léta příštího roku. Vyplývá to z informací získaných od významných ukrajinských vojenských a vládních zástupců.
Deník uvádí, že start výcviku byl několikrát odložen a důvody jsou různorodé, zahrnují například jazykovou bariéru a také nesoulad mezi Kyjevem a Washingtonem ohledně zamýšleného využití těchto letounů na bojišti. I když někteří piloti již mluví anglicky plynule, deník zdůrazňuje, že pro ně bude nejprve nutné absolvování čtyřměsíčního jazykového kurzu v Británii.
Tímto kurzem piloti získají potřebnou terminologii pro ovládání stíhaček. Výuka proběhne společně s pozemním personálem, který může mít s angličtinou větší potíže než sami piloti. Bojový výcvik byl z tohoto důvodu odložen na leden 2024. Druhá skupina, složená rovněž z přibližně šesti pilotů, by měla svůj výcvik zahájit zhruba o půl roku později, tedy na konci příštího roku.
Jeden z nejmenovaných ukrajinských představitelů označil tento průběh událostí za "průtahy". Všichni se shodují, že nechtějí být kritičtí vůči svým evropským a americkým spojencům, aby se nezdálo, že nejsou vděční za podporu, kterou obdrželi. Pro Kyjev se však jedná o nemalou překážku.
Ukrajina totiž původně uváděla, že se chystá nasadit stíhačky F-16 do března 2024, nedávno to podle CNN uvedl například ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen na summitu NATO ve Vilniusu také původně uvedl, že koalice jedenácti zemí s výcvikem ukrajinských pilotů pro obsluhu bojových letounů F-16 v začne Dánsku už na začátku srpna.
Dánsko má 43 stíhaček F-16, z nichž 30 je v aktivním provozu. Nyní je ale nahrazuje moderními stíhačkami F-35 a starší stroje je ochotno dát Ukrajině. "Ukrajina potřebuje letadla. Více než kdy jindy, pokud chtějí vyhrát. To se týká i dánských stíhaček F-16," řekl Poulsen.
Spojené státy ale už dříve naznačily, že nebudou spojencům bránit v dodání amerických stíhaček F-16 na Ukrajinu. Uvedla to televize CNN s tím, že americká administrativa se chystá povolit reexport stíhaček oficiálně, žádost o to ale zatím nedostala.
O moderní stíhačky F-16 Ukrajina žádá už řadu měsíců. Umožnily by jí mířit na ruské letouny a armáda by k tomu nemusely využívat drahé rakety systémů Patriot. Podle CNN byl navíc zatím zaznamenán jen asi jediný případ, kdy Patriot dokázal sestřelit ruskou stíhačku. Primárně je určen k ničení raket.
Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jednou z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.
První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.
Související

Pobaltí dochází trpělivost. Litva žádá NATO, aby sestřelovalo ruské drony

Ukrajina ztratila první ze stíhaček F-16, píše prestižní deník
Aktuálně se děje
před 44 minutami

Živě Černý dým nad Vatikánem. První den konkláve nového papeže nepřinesl
před 1 hodinou

Fico si stěžuje, že nestihne oslavy v Moskvě. Pobaltí mu zakázalo přelet do Ruska
před 2 hodinami

Jak zachránit počasí na Zemi? Po celém světě začaly zásadní experimenty
před 3 hodinami

Polsko se profiluje jako nová vojenská velmoc. Po Evropě chce zásadní změnu
před 3 hodinami

Živě Konkláve začalo. Sledujte s námi ŽIVĚ volbu nového papeže
před 3 hodinami

Jak probíhá konkláve a kdy bude zvolen nový papež? Nejdůležitější otázky a odpovědi
před 4 hodinami

Biden v rozhovoru spílal Trumpovi: Co se to sakra děje? Který prezident takhle mluví?
před 5 hodinami

Indie: Celý národ je šťastný, že jsme se pomstili
před 5 hodinami

Nová fronta studené války: Indicko-pákistánský konflikt jako zástupný boj USA a Číny o vliv v Asii
před 6 hodinami

V Ústí nad Orlicí hořel vlak se dřevem. Železničáři museli omezit provoz
před 6 hodinami

Indie, nebo Pákistán? Velké srovnání vojenských kapacit. Převaha ale nemusí být rozhodující
před 7 hodinami

Novotný se v podmínce nechoval řádně, soudkyně ho posílá za mříže
před 7 hodinami

Květnové počasí má blíž k zimě. A jen tak se to nezmění, tvrdí meteorologové
před 7 hodinami

Kdo nahradí Františka? Favorité na papeže už nejsou jen z Evropy
před 8 hodinami

Výbuch a požár v paneláku v Ostravě. Hasiči nařídili evakuaci
před 8 hodinami

Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo
před 9 hodinami

Obchody se za pár hodin uzavřou. Den vítězství podléhá diskutovanému zákonu
před 10 hodinami

Hrozí jaderná válka? Bacik připodobnil dění v Kašmíru k napětí v Evropě v 90. letech
před 10 hodinami

Až uvidíme bílý dým, bude jasno. Kardinálové se chystají k volbě papeže
před 11 hodinami
Policie zasahuje na škole v Berouně. Jde o reakci na výhrůžky střelbou
Policie vyjížděla ve středu dopoledne do jedné ze škol ve středočeském Berouně. Důvodem byly výhrůžky střelbou. Vedení ústavu se o nich dozvědělo z komunikace mezi dvěma žákyněmi.
Zdroj: Jan Hrabě