Z ukrajinského námořního přístavu Čornomorsk vyplula poprvé od kolapsu obilných dohod v červenci letošního roku loď s obilím. Dnes to oznámil místopředseda ukrajinské vlády Oleksandr Kubrakov. Cílem tohoto kroku je testování schopnosti Ukrajiny znovu otevřít námořní trasy, a to v době, kdy se Rusko snaží obnovit faktickou blokádu této země.
"Loď Resiliant Africa, která převáží 3000 tun pšenice, vyplula z přístavu Čornomorsk a směřuje k Bosporu. Jedná se o první z dvou plavidel, která minulý týden dorazila do Čornomorsku přes dočasný koridor pro civilní plavidla, který byl zřízen ukrajinským námořnictvem," uvedl ministr infrastruktury Kubrakov. K této zprávě přidal i snímek lodi, která pluje na otevřeném moři.
Ukrajina vyhlásila minulý měsíc "humanitární koridor" v Černém moři, aby uvolnila lodi ve svých přístavech po začátku ruské plnohodnotné invaze v únoru 2022. Tímto krokem se snaží obejít faktickou blokádu ze strany Ruska, která vznikla po odstoupení Moskvy od dohody, která umožňovala Kyjevu vyvážet obilí.
Ruská armáda od července, kdy Moskva odstoupila od černomořské obilné dohody, pravidelně ostřeluje oblasti na jihozápadě Ukrajiny, kde jsou přístavy a jiná kritická infrastruktura nezbytná pro lodní dopravu. Tyto útoky se přitom často odehrávají v blízkosti území Rumunska, členské země NATO.
Ukrajina plánovala už v srpnu zvýšit vývoz obilí a olejnin ze současných 2 milionů tun měsíčně na 3 miliony tun a v blízké budoucnosti na 4,5 milionu tun. Na svém webu uvedla Ukrajinská obilná asociace, která dodala, že po zastavení černomořských dohod bude vývoz probíhat přes dunajské přístavy.
Podle Mykoly Horbačova, prezidenta Ukrajinské asociace obilí, se plánuje také export obilí přes evropskou infrastrukturu po železnici a silnici. "To Ukrajině umožňuje vyvážet zhruba 3,5 milionu tun měsíčně. A v blízké budoucnosti, se zlepšením, export dosáhne 4,5 milionu tun za měsíc," uvedl.
Pro Ukrajinu je teď podle něj nesmírně důležité vyřešit otázku snížení nákladů na logistiku. "Pokud nezlevníme (logistiku) pro naše zemědělce, kteří pracují bez jakýchkoli dotací, mohou snížit osevní plochy na příští sezónu. ro nás to nebude problém, Ukrajina bude mít obilí, ale svět zůstane bez ukrajinského obilí," dodal.
Horbačov upozornil, že Ukrajina před válkou expedovala jen přes černomořské přístavy 7 milionů tun obilí měsíčně. Kvůli zrušení dohod je ale vývoz touto cestou nyní zastaven. Vyjádřil také přesvědčení, že mezinárodní společenství "musí najít způsoby a mechanismy, jak donutit Rusko, aby se Černomořská obilná iniciativa nezastavila a Ukrajina nadále krmila svět."
Rusko se v červenci rozhodlo odstoupit od obilné dohody, kterou loni mezi Moskvou a Kyjevem zprostředkovaly OSN a Turecko. Ankara chce, aby se znepřátelené strany vrátily k plnění dohody a použily ji jako základ pro mírová jednání. Rusko od té doby opakuje, že je ochotno se k dohodě vrátit, budou-li splněny jeho požadavky. Moskva dříve požadovala například zrušení omezení pro vývoz ruského obilí a hnojiv na světové trhy.
Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou prostředkovala OSN a Turecko, byla podepsána v červenci loňského roku. Vznikla jako reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, která zastavila vývoz zemědělských produktů obou zemí přes Černé moře. Původní platnost dohody byla 120 dní a od té doby byla několikrát prodloužena, naposledy v polovině května.
V červenci ale definitivně přestala platit. "Bohužel, část ujednání týkající se Ruska nebyla dosud splněna. Jejich platnost tedy skončila," uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dodal, že určité části dohod týkající se Ruska nebyly naplněny. Platnost smluv vypršela a Peskov dodal, že jakmile budou splněny ruské podmínky, Moskva se "okamžitě" vrátí k dohodám.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken ruský krok označil za bezohledný. Rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody je bezohledné, protože hladovějícím lidem ve světě ještě více ztíží přístup k potravinám, prohlásil.
Generální tajemník OSN António Guterres podotkl, že za rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody "zaplatí" miliony lidí. Dohoda byla podle šéfa OSN "záchranným lanem pro celosvětovou potravinovou bezpečnost a majákem naděje v problematickém světě". Dodal, že Rusko svým odstoupením zasadilo úder lidem v nouzi po celém světě.
Podle Reuters navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů výměnou za nepřímé připojení jedné z ruských bank k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT.
Zdroje Reuters potvrdily, že Evropská unie zvažovala připojení této banky, a podle informací šéfa OSN navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody na několik měsíců a poskytnutí EU času na připojení dceřiné banky Rosselchozbank k mezinárodnímu platebnímu systému.
Rusko totiž dlouhodobě vyjadřuje nespokojenost s nedostatečným splněním jeho požadavků v oblasti obchodu a Moskva požaduje mimo jiné právě opětovné připojení ruské státní banky Rosselchozbank k systému SWIFT. Tato banka se specializuje na půjčky pro zemědělce, ale podle Západu je ovládána Kremlem.
Putin se kvůli dohodě setkal i s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních témat této schůzky bylo projednání možnosti obnovení dohody. Jednání trvalo tři hodiny, po nichž prezident Putin zdůraznil, že Moskva je připravena vrátit se k dohodě o vývozu obilí, avšak až po splnění ruských požadavků.
Ruský prezident opětovně obvinil Západ, že ho při obilné dohodě "podrazil", protože neplnil jeho požadavky týkající se odstranění překážek pro vývoz ruských zemědělských výrobků a hnojiv. Současně obvinil Ukrajinu, že využila obilnou dohodu k "teroristickým útokům", jak Moskva označuje ukrajinské útoky na ruské válečné lodě a Krymský most.
Šéf Kremlu deklaroval, že takový vývoj nelze tolerovat. Mezi opatřeními zmínil i slib dodání jednoho milionu tun obilí za výhodnou cenu Turecku, které bude určeno pro předání nejchudším zemím na světě, uvedla agentura Reuters.
Obilná dohoda přitom hraje důležitou roli v řešení globální krize v oblasti potravinového zabezpečení a přispěla k nižším cenám obilí. Podle statistik Evropské unie bylo do května 2023 v rámci Černomořské obilné iniciativy vyvezeno více než 30 milionů tun obilí a dalších potravin.
Více než 50 % nákladu tvořila kukuřice, na niž nejcitelněji dopadly důsledky blokády ukrajinských zásob na začátku války. Kukuřici bylo třeba rychle přemístit, aby bylo vytvořeno místo pro pšenici z letní sklizně.
64 % pšenice vyvezené v rámci dohody přitom putuje do rozvojových zemí. Od zahájení iniciativy v srpnu 2022 opustilo podle EU ukrajinské přístavy více než 625 000 tun pšenice směřující do Etiopie, Jemenu, Afghánistánu, Súdánu, Somálska, Keni a Džibutska. Kukuřice se vyváží téměř rovným dílem do rozvinutých a rozvojových zemí.
Související
NYT: Patová situace na Ukrajině skončila. Rusko stále sílí, Washington zachvátil pesimismus
Kyjev sabotuje výměnu zajatců, tvrdí Rusko
Ukrajina , obilí, pšenice , lodní doprava
Aktuálně se děje
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
včera
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
včera
Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování
včera
Trump zažaloval televizní stanici CBS
včera
WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael
včera
V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly
Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.
Zdroj: Libor Novák