Z ukrajinského námořního přístavu Čornomorsk vyplula poprvé od kolapsu obilných dohod v červenci letošního roku loď s obilím. Dnes to oznámil místopředseda ukrajinské vlády Oleksandr Kubrakov. Cílem tohoto kroku je testování schopnosti Ukrajiny znovu otevřít námořní trasy, a to v době, kdy se Rusko snaží obnovit faktickou blokádu této země.
"Loď Resiliant Africa, která převáží 3000 tun pšenice, vyplula z přístavu Čornomorsk a směřuje k Bosporu. Jedná se o první z dvou plavidel, která minulý týden dorazila do Čornomorsku přes dočasný koridor pro civilní plavidla, který byl zřízen ukrajinským námořnictvem," uvedl ministr infrastruktury Kubrakov. K této zprávě přidal i snímek lodi, která pluje na otevřeném moři.
Ukrajina vyhlásila minulý měsíc "humanitární koridor" v Černém moři, aby uvolnila lodi ve svých přístavech po začátku ruské plnohodnotné invaze v únoru 2022. Tímto krokem se snaží obejít faktickou blokádu ze strany Ruska, která vznikla po odstoupení Moskvy od dohody, která umožňovala Kyjevu vyvážet obilí.
Ruská armáda od července, kdy Moskva odstoupila od černomořské obilné dohody, pravidelně ostřeluje oblasti na jihozápadě Ukrajiny, kde jsou přístavy a jiná kritická infrastruktura nezbytná pro lodní dopravu. Tyto útoky se přitom často odehrávají v blízkosti území Rumunska, členské země NATO.
Ukrajina plánovala už v srpnu zvýšit vývoz obilí a olejnin ze současných 2 milionů tun měsíčně na 3 miliony tun a v blízké budoucnosti na 4,5 milionu tun. Na svém webu uvedla Ukrajinská obilná asociace, která dodala, že po zastavení černomořských dohod bude vývoz probíhat přes dunajské přístavy.
Podle Mykoly Horbačova, prezidenta Ukrajinské asociace obilí, se plánuje také export obilí přes evropskou infrastrukturu po železnici a silnici. "To Ukrajině umožňuje vyvážet zhruba 3,5 milionu tun měsíčně. A v blízké budoucnosti, se zlepšením, export dosáhne 4,5 milionu tun za měsíc," uvedl.
Pro Ukrajinu je teď podle něj nesmírně důležité vyřešit otázku snížení nákladů na logistiku. "Pokud nezlevníme (logistiku) pro naše zemědělce, kteří pracují bez jakýchkoli dotací, mohou snížit osevní plochy na příští sezónu. ro nás to nebude problém, Ukrajina bude mít obilí, ale svět zůstane bez ukrajinského obilí," dodal.
Horbačov upozornil, že Ukrajina před válkou expedovala jen přes černomořské přístavy 7 milionů tun obilí měsíčně. Kvůli zrušení dohod je ale vývoz touto cestou nyní zastaven. Vyjádřil také přesvědčení, že mezinárodní společenství "musí najít způsoby a mechanismy, jak donutit Rusko, aby se Černomořská obilná iniciativa nezastavila a Ukrajina nadále krmila svět."
Rusko se v červenci rozhodlo odstoupit od obilné dohody, kterou loni mezi Moskvou a Kyjevem zprostředkovaly OSN a Turecko. Ankara chce, aby se znepřátelené strany vrátily k plnění dohody a použily ji jako základ pro mírová jednání. Rusko od té doby opakuje, že je ochotno se k dohodě vrátit, budou-li splněny jeho požadavky. Moskva dříve požadovala například zrušení omezení pro vývoz ruského obilí a hnojiv na světové trhy.
Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou prostředkovala OSN a Turecko, byla podepsána v červenci loňského roku. Vznikla jako reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, která zastavila vývoz zemědělských produktů obou zemí přes Černé moře. Původní platnost dohody byla 120 dní a od té doby byla několikrát prodloužena, naposledy v polovině května.
V červenci ale definitivně přestala platit. "Bohužel, část ujednání týkající se Ruska nebyla dosud splněna. Jejich platnost tedy skončila," uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dodal, že určité části dohod týkající se Ruska nebyly naplněny. Platnost smluv vypršela a Peskov dodal, že jakmile budou splněny ruské podmínky, Moskva se "okamžitě" vrátí k dohodám.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken ruský krok označil za bezohledný. Rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody je bezohledné, protože hladovějícím lidem ve světě ještě více ztíží přístup k potravinám, prohlásil.
Generální tajemník OSN António Guterres podotkl, že za rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody "zaplatí" miliony lidí. Dohoda byla podle šéfa OSN "záchranným lanem pro celosvětovou potravinovou bezpečnost a majákem naděje v problematickém světě". Dodal, že Rusko svým odstoupením zasadilo úder lidem v nouzi po celém světě.
Podle Reuters navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů výměnou za nepřímé připojení jedné z ruských bank k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT.
Zdroje Reuters potvrdily, že Evropská unie zvažovala připojení této banky, a podle informací šéfa OSN navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody na několik měsíců a poskytnutí EU času na připojení dceřiné banky Rosselchozbank k mezinárodnímu platebnímu systému.
Rusko totiž dlouhodobě vyjadřuje nespokojenost s nedostatečným splněním jeho požadavků v oblasti obchodu a Moskva požaduje mimo jiné právě opětovné připojení ruské státní banky Rosselchozbank k systému SWIFT. Tato banka se specializuje na půjčky pro zemědělce, ale podle Západu je ovládána Kremlem.
Putin se kvůli dohodě setkal i s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních témat této schůzky bylo projednání možnosti obnovení dohody. Jednání trvalo tři hodiny, po nichž prezident Putin zdůraznil, že Moskva je připravena vrátit se k dohodě o vývozu obilí, avšak až po splnění ruských požadavků.
Ruský prezident opětovně obvinil Západ, že ho při obilné dohodě "podrazil", protože neplnil jeho požadavky týkající se odstranění překážek pro vývoz ruských zemědělských výrobků a hnojiv. Současně obvinil Ukrajinu, že využila obilnou dohodu k "teroristickým útokům", jak Moskva označuje ukrajinské útoky na ruské válečné lodě a Krymský most.
Šéf Kremlu deklaroval, že takový vývoj nelze tolerovat. Mezi opatřeními zmínil i slib dodání jednoho milionu tun obilí za výhodnou cenu Turecku, které bude určeno pro předání nejchudším zemím na světě, uvedla agentura Reuters.
Obilná dohoda přitom hraje důležitou roli v řešení globální krize v oblasti potravinového zabezpečení a přispěla k nižším cenám obilí. Podle statistik Evropské unie bylo do května 2023 v rámci Černomořské obilné iniciativy vyvezeno více než 30 milionů tun obilí a dalších potravin.
Více než 50 % nákladu tvořila kukuřice, na niž nejcitelněji dopadly důsledky blokády ukrajinských zásob na začátku války. Kukuřici bylo třeba rychle přemístit, aby bylo vytvořeno místo pro pšenici z letní sklizně.
64 % pšenice vyvezené v rámci dohody přitom putuje do rozvojových zemí. Od zahájení iniciativy v srpnu 2022 opustilo podle EU ukrajinské přístavy více než 625 000 tun pšenice směřující do Etiopie, Jemenu, Afghánistánu, Súdánu, Somálska, Keni a Džibutska. Kukuřice se vyváží téměř rovným dílem do rozvinutých a rozvojových zemí.
Související

Na Ukrajinu dorazily první francouzské stíhačky Mirage 2000

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert
Ukrajina , obilí, pšenice , lodní doprava
Aktuálně se děje
včera

Neobvyklá nehoda u Olomouce způsobila značnou škodu. Na vině je mladý řidič
včera

Hrubě nevydařený duel Plzně s Libercem stojí sudí Beneše a Petříka možnost delegace
včera

V Česku začala další stavba dálnice. Zahájili ji Fiala s Kupkou
včera

Chřipková epidemie vrcholí u dospělých. Nemocných dětí už ubývá
včera

Vaclík má namířeno opět na Pyrenejský poloostrov. Tentokrát do Portugalska
včera

Počasí v Česku může ovlivnit arktický chlad, připouštějí meteorologové
včera

Nečekané oznámení Hamásu. Další propuštění rukojmích se odkládá
včera

Zoufalým Českým Budějovicím má pomoci fotbalista s téměř 250 bundesligovými starty
včera

Požár v Praze-Michli dnes ráno likvidovali hasiči. Hořela nízká budova
včera

Rumunský prezident Klaus Iohannis oznámil uprostřed politické krize rezignaci
včera

Ottawa obchodní válku vyhrála. Americké firmy potřebují volný obchod s Kanadou a Mexikem, upozornil Beaudry
včera

Trump může válku na Ukrajině ukončit. Pokud ale neuspěje, udělá ji mnohem krvavější
včera

Macron přiznal, že Evropa zaostává. Ujíždí jí vlak
včera

Lámání rekordů pokračuje. Počasí je rok od roku extrémnější, kam až mohou teploty vystoupat?
včera

Hamás vzkazuje Trumpovi: Vaše plány s Pásmem Gazy nevyjdou. Zničíme je
včera

Návrat nadzvukových letadel zkrátí lety do USA na pět hodin. Čeká nás revoluce v letecké dopravě?
včera

"Jak může někdo být tak hloupý?" "Nežijete na téhle planetě." Scholz a Merz se střetli v ostré debatě o migraci, ekonomice a Trumpovi
včera

Je Evropa připravena na příchod JD Vance?
včera

Otevřeně o novinařině: Bez lásky k řemeslu to nejde
včera
Obchodní válka mezi USA a Čínou se rozjíždí: Jak zareaguje Peking?
Peking zahájil odvetná opatření v eskalující obchodní přestřelce s Washingtonem. Čínské clo na téměř 14 miliard dolarů amerického dovozu, včetně ropy, zkapalněného zemního plynu a některých strojů a vozidel, vstoupilo v platnost v pondělí, jen několik dní poté, co prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní cla na stovky miliard dolarů čínského zboží, uvedl server CNN.
Zdroj: Libor Novák