Válka je blíž než kdy dřív. Izrael připravuje odvetu proti Hizballáhu, Írán ho odrazuje

Napětí mezi Izraelem a Hizballáhem překračuje únosné meze. Po vražedném raketovém útoku v Golanských výšinách izraelský bezpečnostní kabinet rozhodl, že o reakci rozhodnout premiér s ministrem obrany. Írán i Turecko mezitím Izraelce varovaly před dalšími kroky. Libanon má strach a přerušuje letový provoz. 

Izrael zvažuje odvetu proti militantní organizaci Hizballáhu poté, co raketový útok v Golanských výšinách ve městě Majdal Šams zabil nejméně 12 lidí, z toho největší podíl teenagerů a dětí. Podle dostupných informací mělo z Libanonu do Izraele přiletět zhruba 30 střel.

Podle mluvčího izraelské armády Daniela Hagariho byla raketa íránského původu. Konkrétně mělo jít o Falaq-1 s padesátikilogramovou hlavicí. „Tyto rakety má v Libanonu pouze Hizballáh. Budeme jednat tak, abychom obnovili plnou bezpečnost na naší severní hranici,“ zdůraznil Hagari.

Izraelští představitelé prakticky okamžitě z útoku obvinili Hizballáh. „Hizballáh je za to zodpovědný a zaplatí za to. Na nepřítele tvrdě udeříme,“ varoval ministr obrany Yoav Gallant podle CNN. „Izrael tento vražedný útok nepřehlédne. Hizballáh zaplatí vysokou cenu, kterou dosud nezaplatil,“ upozornil premiér Benjamin Netanjahu.

Pověření k vytvoření obdrželi právě Netanjahu a Gallant. „Zasedání bezpečnostního kabinetu skončilo. Členové kabinetu pověřili premiéra a ministra obrany, aby rozhodli o způsobu a načasování reakce proti teroristické organizaci Hizballáh,“ přiblížil v neděli večer úřad izraelského premiéra poté, co se sešel bezpečnostní kabinet. Informoval o tom německý server Deutsche Welle.

Mezitím se k případné odvetě vyjádřil i Teherán, který Hizballáh dlouhodobě podporuje. Varoval Izrael před „jakýmikoli novými dobrodružstvími“. „Izrael nemá minimální morální oprávnění komentovat a posuzovat incident, který se stal v oblasti Majdal Šams, a nároky tohoto režimu vůči ostatním také nebudou vyslyšeny,“ řekl mluvčí íránského ministerstva zahraničí Násir Kanání.

Hizballáh vlastní odhadem 150 tisíc raket, které by v případě totální války mohly zasáhnout Izrael a teoreticky i paralyzovat jeho moderní systém protivzdušné obrany Iron Dome. „Válka proti Libanonu je regionální vílkou. Nebude to Hizballáh proti Izraeli. Máte Hútije, máte irácké milice, máte milice v Sýrii, které nejsou Syřany, pákistánské, afghánské milice. Ti všichni se do toho zapojí,“ vyjmenoval libanonský ministr zahraničí Abdalláh Bou Habib.

Největší obavy z případné izraelské odplaty má právě Libanon, kde Hizballáh sídlí a podniká odsud útoky proti židovskému státu. „Dostalo se nám ujištění od zemí, kterých se tato záležitost týká, a určitě USA a Francie jsou touto záležitostí velice znepokojeny,“ popsal tamní ministr zahraničí Habíb s tím, že „obdržel ujištění, že reakce Izraele bude omezená“.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli pohrozil Izraeli vojenskou akcí. „Tak jako jsme zasáhli v Náhorním Karabachu a Libyi, můžeme zasáhnout i zde,“ prohlásil Erdogan na akci své vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) ve městě Rize na pobřeží Černého moře. Uvedl to server Times of Israel.

Erdogan zmínil konflikt v Náhorním Karabachu mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kde Turecko podporuje Ázerbájdžán i pomocí dronů. V Libyi, zmítané občanskou válkou, Ankara podporuje mezinárodně uznávanou vládu vojenským vybavením a personálem. „Není důvod, proč bychom to nemohli udělat... Musíme být silní, abychom mohli podniknout tyto kroky,“ dodal Erdogan, který ostře kritizuje izraelskou ofenzívu v Pásmu Gazy, ve svém televizním projevu.

Libanonské úřady mezitím podnikají první kroky, které mají zmírnit obavy před případným izraelským útokem. Konkrétně mezinárodní letiště v Bejrútu zrušilo několik letů do hlavního města z Athén, Stockholmu, Düsseldorfu, Ankary či Antalye. „Bezpečnostní prostředí v Libanonu zůstává složité a může se rychle měnit,“ upozornilo americké ministerstvo zahraničí své občany v oblasti.

Jako jedna z prvních evropských aerolinek přerušila lety do libanonské metropole Lufthansa. Pod její křídla spadají také společnosti Eurowings, Austrian Airlines a Swiss Air, jak popisuje DW. Dle svých slov jedná „z velké opatrnosti“ a ruší celkem pět linek do Bejrútu.

Jenže udeřit proti Hizballáhu je dnes daleko těžší než v roce 2006, kdy se o to Izrael pokusil naposled. Militantní uskupení má v arsenálu minimálně 150 tisíc raket a střel, jen od října jich podle Izraele skupina vypálila na pět tisíc. „Velká část našeho arsenálu zůstává nedotčena,“ potvrdil vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh. Informovaly o tom také EuroZprávy.cz.

Izrael nedávno navíc zůstal v šoku poté, co Hizballáh zveřejnil záběry z bezpilotního letounu, na němž jsou vidět vysoce citlivé civilní a vojenské cíle z Haify na severu země. Dokazuje to, že Hizballáh dokáže velice systematicky a přesně udeřit proti systému protivzdušné obrany Iron Dome a jiným systémům.

Kromě toho CNN tvrdí, že Hizballáh může nasadit až 50 tisíc bojovníků. Nasralláh jejich počet vyčíslil až na 100 tisíc. K tomu je třeba přičíst, že jeho bojovníci jsou „vysoce vycvičení a disciplinovaní“. „Na rozdíl od Gazy není Libanon obklopen nepřátelskými sousedy. Má strategickou hloubku, přátelské režimy v Sýrii a Iráku, což umožňuje přímý přístup k Íránu,“ líčí CNN podle zkušeností ze svých vlastních reportáží v oblasti.

Válka mezi Izraelem a Libanonem, respektive Hizballáhem, by byla pro obě strany mimořádně ničivá a nákladná. Zatímco během zhruba měsíc trvající války v roce 2006 Hizballáh vypálil asi 120 raket denně, teď by zvládl řádově vyšší číslo – dle odhadů reportérů CNN až 3 000. „Nemusí se jednat o vzájemně zaručené zničení a la studená válka, ale na Izrael i Libanon dopadne dost zkázy na to, aby to pro oba bylo nákladné,“ líčí stanice.

Související

Válka v Izraeli: Snímky zachycující dění od sobotního (7. října 2023) napadení Hamásem.

Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení

Nová rozsáhlá zpráva o událostech ze 7. října 2023 přináší dosud nejucelenější důkazy o tom, že ozbrojenci z hnutí Hamás a jejich spojenci používali znásilňování a intimní násilí jako promyšlenou strategii. Dokument, který jako první získala stanice CNN, dochází k závěru, že mučení obětí mělo za cíl maximalizovat bolest a utrpení izraelského obyvatelstva. Podle autorky zprávy a expertky na lidská práva Cochav Elkayam-Levyové nešlo o náhodné incidenty, ale o systémovou součást útoku.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Izraelská armáda Hizballáh

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Letní počasí, ilustrační fotografie.

Počasí projde v novém týdnu vývojem. Nejtepleji bude o víkendu

První ryze červencový týden nabídne zpočátku chladnější počasí, které budou navíc doprovázet srážky. V druhé polovině týdne se však oteplí, víkendová maxima dokonce překročí třicítku. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 1 hodinou

Metro

Pravda o velké výluce metra. Praha vysvětlila, co se opravuje

Od této soboty 4. července do pátku 10. července je obousměrně přerušen provoz metra na lince C v úseku Nádraží Holešovice – Pražského povstání. Vlaky nahradily autobusy linky XC. Během výluky se dokončuje modernizace stavědel ve stanicích metra I. P. Pavlova, Muzeum a Hlavní nádraží, informoval Dopravní podnik. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti

Nejméně devět lidí zemřelo v ukrajinském Kyjevě při druhém ruském útoku na metropoli během jediného týdne. Hlášeno je také 46 zraněných osob, mezi nimi pět dětí. Útok přichází v době, kdy se členské státy připravují na pravidelný summit NATO. Informovala o tom BBC. 

před 4 hodinami

včera

Péter Magyar

Magyar zahájil boj o odvolání maďarského prezidenta Sulyoka

Maďarský premiér Péter Magyar předložil návrh novely ústavy obsahující dvanáct bodů, jehož cílem je odvolání prezidenta Tamáse Sulyoka a oslabení vlivu předchozí administrativy Viktora Orbána. Jedním z hlavních pilířů tohoto návrhu, který předseda vlády oznámil na sociálních sítích, je právě ukončení funkčního období současné hlavy státu.

včera

Andrej Babiš

Česká vláda se hlasitě vymezuje vůči Tchaj-wanu, na pozadí ale obchod čile pokračuje, píše prestižní asijský server

Vládní kabinet premiéra Andreje Babiše, který se k moci vrátil koncem roku 2025, přinesl znatelnou změnu rétoriky ve vztahu k Tchaj-wanu. Zatímco předchozí vládní garnitura udělala z Prahy jednoho z nejnadšenějších partnerů Tchaj-peje v Evropě, Babiš tento postoj dlouhodobě kritizoval jako ideologické podbízení, které poškozuje české ekonomické zájmy v Číně. Jak upozornil prestižní server The Diplomat, podrobnější pohled na reálné kroky nové vlády ukazuje, že ačkoliv došlo k výraznému ochlazení oficiálních prohlášení, praktická podstata a věcná spolupráce mezi oběma zeměmi zůstaly v mnoha ohledech nedotčeny.

včera

Írán

Válku s USA ustál, režim nepadnul. Přesto Írán prochází zásadní vnitřní proměnou

Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.

včera

Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

„Vražda Trumpa je naší povinností.“ Na pohřbu Chameneího zazněly výzvy k likvidaci prezidenta USA

Při nedělních smutečních modlitbách za zavražděného bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího v Teheránu zazněly otevřené výzvy k likvidaci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Írán v současnosti pořádá týden masových pohřebních průvodů za Chameneího a další členy jeho rodiny, kteří zahynuli hned v první den americko-izraelského válečného konfliktu letos osmadvacátého února. Samotný pohřeb byl kvůli probíhajícím bojům odložen a nynější smuteční obřad ve velkolepé teheránské mešitě Imam Khomeini Grand Mosalla se proměnil v politickou manifestaci spojující hluboký zármutek s požadavky na odvetu.

včera

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Na USA už se spoléhat nedá. Jak se Evropa připravuje na ruskou invazi?

Reportéři webu Politico navštívili tři exponované úseky východní hranice NATO ve Finsku, Polsku a Litvě, aby zhodnotili jejich připravenost na případný útok ze strany Ruska. Tyto čelní státy aliance v současnosti urychleně posilují svou obranu, protože již nemohou automaticky spoléhat na to, že případný konflikt vyřeší Washington. 

včera

Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

Írán pohřbívá zesnulého Alího Chameneího. Modžtaba na obřadech chybí

V Teheránu probíhají oficiální smuteční obřady za zesnulého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího, které úřady označují za „pohřeb století“. Nedělních ceremonií v komplexu Velké Mosally se zúčastnily tisíce truchlících i nejvyšší představitelé režimu včetně prezidenta Masúda Pezeškijána a šéfa Revolučních gard Ahmada Vahídího. 

včera

Policie USA

Po střelbě v New Yorku osm zraněných. Mezi nimi čtyři malé děti

Oslavy Dne nezávislosti v New Yorku poznamenal tragický incident, při kterém bylo v brooklynské čtvrti Coney Island postřeleno nejméně osm lidí. Mezi zraněnými jsou i čtyři nezletilé děti, které se staly oběťmi násilného činu přímo během svátečního večera. Incident vyvolal okamžitou reakci záchranných složek i policejních jednotek.

včera

včera

Klimatizace najdeme v některých zemích všude, i na desítky let starých domech

Extrémní počasí rozjelo v Evropě válku o klimatizace

S přibývajícími tropickými dny roste i tlak na řešení situace, přičemž nedostatek klimatizací se stává novým bitevním polem evropských kulturních válek. Zdravotní experti a politici se sice shodují na potřebě mechanického chlazení v nemocnicích, domovech pro seniory či školách, debatu o soukromých domácnostech však momentálně ovládly politické spory. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly klimatizaci využívat jako politické téma, přičemž tvrdí, že mainstreamová environmentální politika obětuje lidi kvůli ideologii energetické účinnosti.

včera

včera

Prezident Trump

Nastává zlatý věk Ameriky, prohlásil Trump při 250. výročí od vyhlášení nezávislosti

Spojené státy americké oslavily své 250. výročí od vyhlášení nezávislosti. Americký prezident Donald Trump při této příležitosti vystoupil ve Washingtonu s pozdním nočním projevem, který svým stylem připomínal předvolební kampaň. Před diváky prohlásil, že země teprve začíná a slíbil ji posunout na novou úroveň. Vyzdvihl dosavadní úspěchy státu a zmínil neomezený potenciál USA, přičemž hovořil o příchodu nového zlatého věku Ameriky.

včera

4. července 2026 22:01

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok na ropný terminál v Petrohradu

Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok pomocí bezpilotních letounů na ropný terminál v Petrohradu, který je druhým největším městem Ruska. Podle vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se jednalo o cílený zásah do infrastruktury, jež generuje finanční příjmy pro ruské válečné úsilí. Kyjev zároveň oznámil, že se terčem úderu stala také významná ruská námořní základna v této severozápadní oblasti.

4. července 2026 20:47

Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, řekl Pavel tureckému tisku

Český prezident Petr Pavel v rozhovoru pro turecký deník Türkiye Gazetesi před nadcházejícím 36. summitem NATO v Ankarě zdůraznil, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou vlastní obranu a bezpečnost. Podle hlavy státu již nelze spoléhat na to, že toto břemeno za evropské země ponese někdo jiný. Pavel zároveň vyjádřil přání, aby Spojené státy zůstaly pevným partnerem kontinentu, a očekává, že spojenci znovu potvrdí strategický význam pokračující podpory Ukrajiny pro zajištění vlastní bezpečnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy