Válka je blíž než kdy dřív. Izrael připravuje odvetu proti Hizballáhu, Írán ho odrazuje

Napětí mezi Izraelem a Hizballáhem překračuje únosné meze. Po vražedném raketovém útoku v Golanských výšinách izraelský bezpečnostní kabinet rozhodl, že o reakci rozhodnout premiér s ministrem obrany. Írán i Turecko mezitím Izraelce varovaly před dalšími kroky. Libanon má strach a přerušuje letový provoz. 

Izrael zvažuje odvetu proti militantní organizaci Hizballáhu poté, co raketový útok v Golanských výšinách ve městě Majdal Šams zabil nejméně 12 lidí, z toho největší podíl teenagerů a dětí. Podle dostupných informací mělo z Libanonu do Izraele přiletět zhruba 30 střel.

Podle mluvčího izraelské armády Daniela Hagariho byla raketa íránského původu. Konkrétně mělo jít o Falaq-1 s padesátikilogramovou hlavicí. „Tyto rakety má v Libanonu pouze Hizballáh. Budeme jednat tak, abychom obnovili plnou bezpečnost na naší severní hranici,“ zdůraznil Hagari.

Izraelští představitelé prakticky okamžitě z útoku obvinili Hizballáh. „Hizballáh je za to zodpovědný a zaplatí za to. Na nepřítele tvrdě udeříme,“ varoval ministr obrany Yoav Gallant podle CNN. „Izrael tento vražedný útok nepřehlédne. Hizballáh zaplatí vysokou cenu, kterou dosud nezaplatil,“ upozornil premiér Benjamin Netanjahu.

Pověření k vytvoření obdrželi právě Netanjahu a Gallant. „Zasedání bezpečnostního kabinetu skončilo. Členové kabinetu pověřili premiéra a ministra obrany, aby rozhodli o způsobu a načasování reakce proti teroristické organizaci Hizballáh,“ přiblížil v neděli večer úřad izraelského premiéra poté, co se sešel bezpečnostní kabinet. Informoval o tom německý server Deutsche Welle.

Mezitím se k případné odvetě vyjádřil i Teherán, který Hizballáh dlouhodobě podporuje. Varoval Izrael před „jakýmikoli novými dobrodružstvími“. „Izrael nemá minimální morální oprávnění komentovat a posuzovat incident, který se stal v oblasti Majdal Šams, a nároky tohoto režimu vůči ostatním také nebudou vyslyšeny,“ řekl mluvčí íránského ministerstva zahraničí Násir Kanání.

Hizballáh vlastní odhadem 150 tisíc raket, které by v případě totální války mohly zasáhnout Izrael a teoreticky i paralyzovat jeho moderní systém protivzdušné obrany Iron Dome. „Válka proti Libanonu je regionální vílkou. Nebude to Hizballáh proti Izraeli. Máte Hútije, máte irácké milice, máte milice v Sýrii, které nejsou Syřany, pákistánské, afghánské milice. Ti všichni se do toho zapojí,“ vyjmenoval libanonský ministr zahraničí Abdalláh Bou Habib.

Největší obavy z případné izraelské odplaty má právě Libanon, kde Hizballáh sídlí a podniká odsud útoky proti židovskému státu. „Dostalo se nám ujištění od zemí, kterých se tato záležitost týká, a určitě USA a Francie jsou touto záležitostí velice znepokojeny,“ popsal tamní ministr zahraničí Habíb s tím, že „obdržel ujištění, že reakce Izraele bude omezená“.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli pohrozil Izraeli vojenskou akcí. „Tak jako jsme zasáhli v Náhorním Karabachu a Libyi, můžeme zasáhnout i zde,“ prohlásil Erdogan na akci své vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) ve městě Rize na pobřeží Černého moře. Uvedl to server Times of Israel.

Erdogan zmínil konflikt v Náhorním Karabachu mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kde Turecko podporuje Ázerbájdžán i pomocí dronů. V Libyi, zmítané občanskou válkou, Ankara podporuje mezinárodně uznávanou vládu vojenským vybavením a personálem. „Není důvod, proč bychom to nemohli udělat... Musíme být silní, abychom mohli podniknout tyto kroky,“ dodal Erdogan, který ostře kritizuje izraelskou ofenzívu v Pásmu Gazy, ve svém televizním projevu.

Libanonské úřady mezitím podnikají první kroky, které mají zmírnit obavy před případným izraelským útokem. Konkrétně mezinárodní letiště v Bejrútu zrušilo několik letů do hlavního města z Athén, Stockholmu, Düsseldorfu, Ankary či Antalye. „Bezpečnostní prostředí v Libanonu zůstává složité a může se rychle měnit,“ upozornilo americké ministerstvo zahraničí své občany v oblasti.

Jako jedna z prvních evropských aerolinek přerušila lety do libanonské metropole Lufthansa. Pod její křídla spadají také společnosti Eurowings, Austrian Airlines a Swiss Air, jak popisuje DW. Dle svých slov jedná „z velké opatrnosti“ a ruší celkem pět linek do Bejrútu.

Jenže udeřit proti Hizballáhu je dnes daleko těžší než v roce 2006, kdy se o to Izrael pokusil naposled. Militantní uskupení má v arsenálu minimálně 150 tisíc raket a střel, jen od října jich podle Izraele skupina vypálila na pět tisíc. „Velká část našeho arsenálu zůstává nedotčena,“ potvrdil vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh. Informovaly o tom také EuroZprávy.cz.

Izrael nedávno navíc zůstal v šoku poté, co Hizballáh zveřejnil záběry z bezpilotního letounu, na němž jsou vidět vysoce citlivé civilní a vojenské cíle z Haify na severu země. Dokazuje to, že Hizballáh dokáže velice systematicky a přesně udeřit proti systému protivzdušné obrany Iron Dome a jiným systémům.

Kromě toho CNN tvrdí, že Hizballáh může nasadit až 50 tisíc bojovníků. Nasralláh jejich počet vyčíslil až na 100 tisíc. K tomu je třeba přičíst, že jeho bojovníci jsou „vysoce vycvičení a disciplinovaní“. „Na rozdíl od Gazy není Libanon obklopen nepřátelskými sousedy. Má strategickou hloubku, přátelské režimy v Sýrii a Iráku, což umožňuje přímý přístup k Íránu,“ líčí CNN podle zkušeností ze svých vlastních reportáží v oblasti.

Válka mezi Izraelem a Libanonem, respektive Hizballáhem, by byla pro obě strany mimořádně ničivá a nákladná. Zatímco během zhruba měsíc trvající války v roce 2006 Hizballáh vypálil asi 120 raket denně, teď by zvládl řádově vyšší číslo – dle odhadů reportérů CNN až 3 000. „Nemusí se jednat o vzájemně zaručené zničení a la studená válka, ale na Izrael i Libanon dopadne dost zkázy na to, aby to pro oba bylo nákladné,“ líčí stanice.

Související

Válka v Izraeli Analýza

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.
Válka v Izraeli

Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké

Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás zůstává křehké a proměnlivé. Obě strany ho opakovaně porušují. Hamás pokračuje v útocích proti izraelským jednotkám, zatímco Izrael odpovídá tvrdými nálety a demolicemi zejména v Chán Júnisu. Napětí se přelévá i do Libanonu a na Západní břeh, kde roste počet incidentů. Spojené státy se snaží udržet dohodu při životě, ale klid zbraní se v Gaze stává jen přechodným stavem mezi dvěma koly násilí.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Izraelská armáda Hizballáh

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy