Napětí mezi Izraelem a Hizballáhem překračuje únosné meze. Po vražedném raketovém útoku v Golanských výšinách izraelský bezpečnostní kabinet rozhodl, že o reakci rozhodnout premiér s ministrem obrany. Írán i Turecko mezitím Izraelce varovaly před dalšími kroky. Libanon má strach a přerušuje letový provoz.
Izrael zvažuje odvetu proti militantní organizaci Hizballáhu poté, co raketový útok v Golanských výšinách ve městě Majdal Šams zabil nejméně 12 lidí, z toho největší podíl teenagerů a dětí. Podle dostupných informací mělo z Libanonu do Izraele přiletět zhruba 30 střel.
Podle mluvčího izraelské armády Daniela Hagariho byla raketa íránského původu. Konkrétně mělo jít o Falaq-1 s padesátikilogramovou hlavicí. „Tyto rakety má v Libanonu pouze Hizballáh. Budeme jednat tak, abychom obnovili plnou bezpečnost na naší severní hranici,“ zdůraznil Hagari.
Izraelští představitelé prakticky okamžitě z útoku obvinili Hizballáh. „Hizballáh je za to zodpovědný a zaplatí za to. Na nepřítele tvrdě udeříme,“ varoval ministr obrany Yoav Gallant podle CNN. „Izrael tento vražedný útok nepřehlédne. Hizballáh zaplatí vysokou cenu, kterou dosud nezaplatil,“ upozornil premiér Benjamin Netanjahu.
Pověření k vytvoření obdrželi právě Netanjahu a Gallant. „Zasedání bezpečnostního kabinetu skončilo. Členové kabinetu pověřili premiéra a ministra obrany, aby rozhodli o způsobu a načasování reakce proti teroristické organizaci Hizballáh,“ přiblížil v neděli večer úřad izraelského premiéra poté, co se sešel bezpečnostní kabinet. Informoval o tom německý server Deutsche Welle.
Mezitím se k případné odvetě vyjádřil i Teherán, který Hizballáh dlouhodobě podporuje. Varoval Izrael před „jakýmikoli novými dobrodružstvími“. „Izrael nemá minimální morální oprávnění komentovat a posuzovat incident, který se stal v oblasti Majdal Šams, a nároky tohoto režimu vůči ostatním také nebudou vyslyšeny,“ řekl mluvčí íránského ministerstva zahraničí Násir Kanání.
Hizballáh vlastní odhadem 150 tisíc raket, které by v případě totální války mohly zasáhnout Izrael a teoreticky i paralyzovat jeho moderní systém protivzdušné obrany Iron Dome. „Válka proti Libanonu je regionální vílkou. Nebude to Hizballáh proti Izraeli. Máte Hútije, máte irácké milice, máte milice v Sýrii, které nejsou Syřany, pákistánské, afghánské milice. Ti všichni se do toho zapojí,“ vyjmenoval libanonský ministr zahraničí Abdalláh Bou Habib.
Největší obavy z případné izraelské odplaty má právě Libanon, kde Hizballáh sídlí a podniká odsud útoky proti židovskému státu. „Dostalo se nám ujištění od zemí, kterých se tato záležitost týká, a určitě USA a Francie jsou touto záležitostí velice znepokojeny,“ popsal tamní ministr zahraničí Habíb s tím, že „obdržel ujištění, že reakce Izraele bude omezená“.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli pohrozil Izraeli vojenskou akcí. „Tak jako jsme zasáhli v Náhorním Karabachu a Libyi, můžeme zasáhnout i zde,“ prohlásil Erdogan na akci své vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) ve městě Rize na pobřeží Černého moře. Uvedl to server Times of Israel.
Erdogan zmínil konflikt v Náhorním Karabachu mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kde Turecko podporuje Ázerbájdžán i pomocí dronů. V Libyi, zmítané občanskou válkou, Ankara podporuje mezinárodně uznávanou vládu vojenským vybavením a personálem. „Není důvod, proč bychom to nemohli udělat... Musíme být silní, abychom mohli podniknout tyto kroky,“ dodal Erdogan, který ostře kritizuje izraelskou ofenzívu v Pásmu Gazy, ve svém televizním projevu.
Libanonské úřady mezitím podnikají první kroky, které mají zmírnit obavy před případným izraelským útokem. Konkrétně mezinárodní letiště v Bejrútu zrušilo několik letů do hlavního města z Athén, Stockholmu, Düsseldorfu, Ankary či Antalye. „Bezpečnostní prostředí v Libanonu zůstává složité a může se rychle měnit,“ upozornilo americké ministerstvo zahraničí své občany v oblasti.
Jako jedna z prvních evropských aerolinek přerušila lety do libanonské metropole Lufthansa. Pod její křídla spadají také společnosti Eurowings, Austrian Airlines a Swiss Air, jak popisuje DW. Dle svých slov jedná „z velké opatrnosti“ a ruší celkem pět linek do Bejrútu.
Jenže udeřit proti Hizballáhu je dnes daleko těžší než v roce 2006, kdy se o to Izrael pokusil naposled. Militantní uskupení má v arsenálu minimálně 150 tisíc raket a střel, jen od října jich podle Izraele skupina vypálila na pět tisíc. „Velká část našeho arsenálu zůstává nedotčena,“ potvrdil vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh. Informovaly o tom také EuroZprávy.cz.
Izrael nedávno navíc zůstal v šoku poté, co Hizballáh zveřejnil záběry z bezpilotního letounu, na němž jsou vidět vysoce citlivé civilní a vojenské cíle z Haify na severu země. Dokazuje to, že Hizballáh dokáže velice systematicky a přesně udeřit proti systému protivzdušné obrany Iron Dome a jiným systémům.
Kromě toho CNN tvrdí, že Hizballáh může nasadit až 50 tisíc bojovníků. Nasralláh jejich počet vyčíslil až na 100 tisíc. K tomu je třeba přičíst, že jeho bojovníci jsou „vysoce vycvičení a disciplinovaní“. „Na rozdíl od Gazy není Libanon obklopen nepřátelskými sousedy. Má strategickou hloubku, přátelské režimy v Sýrii a Iráku, což umožňuje přímý přístup k Íránu,“ líčí CNN podle zkušeností ze svých vlastních reportáží v oblasti.
Válka mezi Izraelem a Libanonem, respektive Hizballáhem, by byla pro obě strany mimořádně ničivá a nákladná. Zatímco během zhruba měsíc trvající války v roce 2006 Hizballáh vypálil asi 120 raket denně, teď by zvládl řádově vyšší číslo – dle odhadů reportérů CNN až 3 000. „Nemusí se jednat o vzájemně zaručené zničení a la studená válka, ale na Izrael i Libanon dopadne dost zkázy na to, aby to pro oba bylo nákladné,“ líčí stanice.
Související
Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení
Izrael stanovil nová pravidla pro humanitární organizace. Některé skončí
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Izraelská armáda , Hizballáh
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Počasí projde v novém týdnu vývojem. Nejtepleji bude o víkendu
před 1 hodinou
Pravda o velké výluce metra. Praha vysvětlila, co se opravuje
před 2 hodinami
Babiš se těší na Trumpa. Na summitu NATO očekává kartáč kvůli závazkům
před 2 hodinami
Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: Do Česka se opět vrátí tropy
včera
Magyar zahájil boj o odvolání maďarského prezidenta Sulyoka
včera
Česká vláda se hlasitě vymezuje vůči Tchaj-wanu, na pozadí ale obchod čile pokračuje, píše prestižní asijský server
včera
Válku s USA ustál, režim nepadnul. Přesto Írán prochází zásadní vnitřní proměnou
včera
„Vražda Trumpa je naší povinností.“ Na pohřbu Chameneího zazněly výzvy k likvidaci prezidenta USA
včera
Tichý zabiják: Vědci popsali, jak ultrazpracované potraviny ničí tělo a radí, jak se jim vyhnout
včera
Na USA už se spoléhat nedá. Jak se Evropa připravuje na ruskou invazi?
včera
Írán pohřbívá zesnulého Alího Chameneího. Modžtaba na obřadech chybí
včera
Po střelbě v New Yorku osm zraněných. Mezi nimi čtyři malé děti
včera
Trump kvůli válce na Ukrajině telefonoval s Putinem i Zelenským
včera
Extrémní počasí rozjelo v Evropě válku o klimatizace
včera
Příští rok téměř 25 tisíc, o rok později až 27 tisíc. Jak v Česku poroste minimální mzda?
včera
Nastává zlatý věk Ameriky, prohlásil Trump při 250. výročí od vyhlášení nezávislosti
včera
Počasí: Příští týden bude ve znamení deště, o víkendu dorazí tropy
4. července 2026 22:01
Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok na ropný terminál v Petrohradu
4. července 2026 20:47
Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, řekl Pavel tureckému tisku
Český prezident Petr Pavel v rozhovoru pro turecký deník Türkiye Gazetesi před nadcházejícím 36. summitem NATO v Ankarě zdůraznil, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou vlastní obranu a bezpečnost. Podle hlavy státu již nelze spoléhat na to, že toto břemeno za evropské země ponese někdo jiný. Pavel zároveň vyjádřil přání, aby Spojené státy zůstaly pevným partnerem kontinentu, a očekává, že spojenci znovu potvrdí strategický význam pokračující podpory Ukrajiny pro zajištění vlastní bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák